Vašek pochází z Chroustovic v okrese Chrudim, kde žije s maminkou, starším bratrem a mladší sestrou. V rodině se dostihům, ani koním obecně nikdo předtím nevěnoval.
S koňmi se poprvé setkal ve 14 letech v dostihové stáji VIKI. V deváté třídě vážil 42 kg, proto se rozhodl pro chuchelské učiliště.
První dostih, ještě v roce 2002, s koněm Licius sice pro pád nedokončil, ale následovaly další příležitosti a za první rok odjel Václav Janáček jednadvacet dostihů. Avšak nevyhrál a na premiérovou trefu do černého musel počkat do července 2003. Při mítinku v Karlových Varech zvítězil s jedenáctiletým veteránem Veriorem. Čestnou cenu, pravá moravská vína, mu tehdy osobně předával častý host tamních festivalových dostihů Bolek Polívka. Triumfu docílil dva týdny před svými osmnáctinami, a tak měla tato zajímavá cena ještě další symboliku – byl to i dárek k plnoletosti. První vítězství bylo zlomovým bodem v kariéře a důležitou startovací rampou budoucího šampióna: do konce roku vyhrál Václav Janáček ještě devětkrát a získal titul pro nejúspěšnějšího žákovského jezdce sezóny 2003.
Vašek má velkou výhodu, že odjezdí 50 kg (což je pro dostihy v ČR minimální požadovaná hmotnost), a tak je u trenérů žádán a získává řadu dobrých příležitostí. Velmi si váží šancí v sedlech koní např. Comte, Bellago, Night Dancer, či Lismore (tu jezdil při dvou triumfech i na sklonku roku v Ceně prezidenta republiky dotované Mattoni, které osobně v Chuchli přihlížel Václav Klaus) od trenérů Hrudky, Šatry, Bezstarosty, Minaříka, Neuberga, Hanouska a dalších.
Z letošních 69 startů na českém území (k tomu startoval dvakrát i v Bratislavě) dosáhl deseti vítězství, což dává velmi dobrou bilanci 14,5 %. Od prvního vítězství s Veriorem k tomu desátému v sedle koně Ister přitom uplynuly jen čtyři měsíce a čtyři dny.
Odborný výcvik v prvním pololetí III. ročníku absolvuje v chuchelské dostihové stáji Ferdinanda Minaříka a ve druhém pololetí by rád zamířil do tréninkového střediska Pavlin Dvůr, kde bude trénovat v lotu s Helenou a Jaroslavem Donovalovými.
Ze školních předmětů SOUz má nejraději tělesnou výchovu, dostihový řád a teorii jízdy. S tím souvisí i jeho záliby – kopaná, běh, sledování dostihů na videu, čas si najde i na počítač nebo kino.
„Z koní, které jsem letos jezdil, jsem si nejvíce oblíbil klisny Lismore a Comte, s každou z nich jsem dvakrát vyhrál,“ říká Václav Janáček k dosavadním úspěchům, ale zároveň už myslí na příští sezónu: ,,V roce 2004 bych rád odjezdil co nejvíce dostihů a udržel si nízkou hmotnost. Chci získat výuční list ve Velké Chuchlí a samozřejmě si přeji, aby se mi vyhýbala zranění.“
Právě zranění (naštěstí ale nijak vážné a dlouhodobé) vyřadilo Vaška z možnosti bojovat v závěru sezóny o zisk cenných bodů na čele Žákovského poháru (bodované sérii dostihů vyhrazených pro jezdce žáky) – v posledním dostihu seriálu měl být v sedle favoritky Sea Plane, ale místo toho cestoval do nemocnice se zraněnou nohou a Sea Plane dostih vyhrála s náhradní jezdkyní (žákyní Lucií Mošťkovou).
Během příští zimní přestávky by chtěl Václav Janáček odcestovat na stáž do zahraničí a získat další dostihové zkušenosti.
V další nadějné kariéře přejí Vaškovi hodně úspěchů spolužáci a pracovníci SOUz ve Velké Chuchli.
Pět, čtyři, tři… a kruciš! Jistě víte, že si parkuroví jezdci odpočítávají cvalové skoky před odskok...
Ochránci přírody začali vykupovat pozemky pro rezervaci zubrů a divokých koní v Doupovských horách v Karlova...
