Šárka Drahošová – je libo dárek z podkov, trénink nebo koňský tábor?

21. 6. 2021 Iveta Jebáčková-Lažanská Autor fotek: archív Šárky Drahošové

Možná jste už u Drahošových na e-shopu nakupovali dárky z podkov. Nebo jste u paní Šárky měli dítě na koňském táboře nebo jste jí fandili v drezurním obdélníku. Snad trénovala vás nebo vaše ratolesti – dětem se totiž Šárka věnuje neúnavně a moc ráda. Svým i těm cizím, které zavítají do rodinného areálu v Bečelově.

Poprosila jsem paní Šárku, aby se čtenářům představila:

Je mi 33 let, u koní se pohybuji od malička, vždy jsem byla to dítě, které sedělo hodiny u ohrady a vydrželo se dívat na koně – občas se někdo smiloval a svezl mě. :) Milovala jsem dětský tábor Podkůvka u Putimi, kde jsem trávila dětství. Poté jsem jezdila jako instruktor do stájí Štětice a po škole jsem si v roce 2007 pořídila svého prvního koně, desetiměsíční kříženku araba Šárku, po níž se jmenuje naše stáj – JK Šárka Protivín. Po přestěhování z Českých Budějovic do Protivína jsem si pronajala pastviny a stádo se mi pomalu začalo rozšiřovat. V roce 2012 jsem pořádala první dětský tábor v pronajatém areálu od skautů a ve stejném roce jsem zakoupila menší usedlost v Bečelově, kde jsme se poznali s manželem a postupně jsme začali budovat vlastní zázemí pro koně a dětské tábory. V roce 2014 se nám narodil syn Dominik a letos dcera Vanessa.

Takže dvě děti a stádo čtyřnohých miláčků na krku! Napadá mě, že asi vůbec nespíte… :-) Na sociálních sítích v koňařských skupinách se hodně řeší skloubení rodiny a koní. Mnoho maminek péči o domácnost a malé děti dohromady s koňmi nedává. O vás vím, že zvládáte daleko víc – a těch koní není jen pár, máte na starosti hned třicetihlavé stádo. Jak to, Superženo, děláte?

Mám obrovskou oporu v rodině, která mi pomáhá s chodem stáje. Manžel je neskutečný pracant, který zvládá chodit do práce, odpoledne obstará koně a ještě vyrábí podkovy. Sestra studuje, ale také trénuje a bere jezdecké hodiny, takže si dopředu organizujeme pohyb na jízdárně. Také musím pochválit holky, které pravidelně jezdí a pomáhají s péčí o koně. Snažím se je učit, aby nejprve byla práce a potom zábava. Když máme domluvený trénink např. v 16:00, můžu se spolehnout, že v daný čas budou sedět na koni – i díky tomu si zvládám zorganizovat čas pro děti, své ježdění a domácnost. Naštěstí k nám moje sestra jezdí na víkendy, kdy ráno a večer udělá služby u koní a já mám čas pověnovat se potřebnému. Ale je pravda, že když je den, kdy to úplně nezapadá, tak to také nedávám a říkám si, že mít byt a koně si ustájit, by taky nebyla špatná volba… :-)

Jezdíte převážně drezuru. To stíháte i závodní přípravu a výjezdy?

Snažím se. Zatím mám nejvyšší výkonnost stupně S, které jsem dosáhla s valachem Lambruscem nejprve pod vedením Michaely Žáčkové a nakonec se nás ujala Miki Civišová, se kterou dlouhodobě spolupracuji a je mým drezurním guru. Momentálně pod mým vedením závodí dvě svěřenkyně do stupně S a dvě slečny, které začínají na stupni Z. Náš tým tvoří samozřejmě mnohem víc členů, ale nikoho nenutím do sportovních výkonů. Pokud holky chtějí pravidelně trénovat, jezdit na vyjížďky, ale nemají sportovní ambice, nevěnuji se jim kvůli tomu o nic méně… Také si připravuji plemenného hřebce Welsh coba D, Trojice Empor, letos šestiletého, s nímž jsem vloni chodila na úrovni Z, letos se chystáme do L. Vloni jsem měla také premiéru v Z s klisnou Dark Hope, která letos porodila hřebečka po Go-On.

Takže se věnujete i chovu? A také klientským koním – ustajujete?

Ano, věnuji se i chovu, mám dvě teplokrevné klisny a poničky k hřebcům Trojice Empor a Langevoren Rhion. Mám zde i ustájené koně. Převážně ve venkovním chovu, sportovní koně jsou ale na boxech.

Co je pro vás úspěch?

Určitě vybudované zázemí pro dětské tábory a výuku jezdectví, ale také fungující rodina a zdravé a hlavně šťastné děti, které mají možnost vyrůstat na čerstvém vzduchu, se vztahem ke zvířatům a práci. A nemyslím pouze své děti, ale i ty, které navštěvují náš areál, kde si mohou pomazlit naše 3 psy, podívat se na slepice (což je pro většinu těch menší větší lákadlo, než koně :)), pohladit si hříbátka a odjíždět od nás z Bečelova s krásnými zážitky.

Umíte vůbec odpočívat? Jak relaxujete?

Spíš ne. :) Já jsem od malička aktivní a někdy až splašená, takže když jsem doma, stále přemýšlím, kde je ještě potřeba co udělat. Ale když ještě nebyla doba covidová, letěli jsme alespoň 1x ročně k moři a užívali si společný odpočinkový čas s rodinou. Manžel se synem trávili většinu času ve vodě a já čtením knih pod slunečníkem – to byl pro mě dokonalý relax, opravdu čistá hlava…

Jste známi svými Dárky z podkov. Jak nápad vyrábět užitkové a okrasné předměty z podkov vlastně vznikl? A kdo je tahoun projektu?

Manžel pracuje jako svářeč v jaderné elektrárně Temelín. Před pár lety vyráběl svícny z podkov jako dárky k Vánocům. V únoru 2019 přišel s tím, že by se výrobě rád věnoval ve větším, takže jsme udělali facebookovou stránku Dárky z podkov, oslovili Lukáše Krajíčka s vytvořením e-shopu a pustili se do toho ve velkém. Inspiraci hledáme oba převážně na Pinterestu. Já jsem ten, kdo neustále něco vymýšlí a chudák manžel to realizuje. :-)

Pracujete s použitými podkovami, nebo s novými?

Oboje. Nejčastěji saháme po podkovách použitých, ale v případě stojanů na víno nebo svícnů, na které je potřeba stejných podkov, kupujeme nové.

Využíváte dekorace z podkov i doma? Jak návštěvy reagují? Líbí se i nekoňákům?

Většinou, když si vyrobíme dekoraci domů a přijde návštěva, které se líbí, tak ji darujeme. Na e-shopu bych řekla, že objednává i spousta zákazníků, kteří nepatří do koňského světa, ale chtějí darovat originální dárek pro štěstí, nebo vhodný dárek pro koňáka. Jelikož vyrábíme produkty s ražbou, většina objednávek je originálních s věnováním.

Výroba dárkových předmětů z podkov je náročná na čas – také prezentaci je nutné věnovat značnou pozornost. Fotí vám profesionálové, nebo zvládáte sami? A o které výrobky z vašeho sortimentu je největší zájem?

Fotím si sama – a není mi zatěžko zajet si kvůli pěknému pozadí i desítky kilometrů. :) Snažím se být pečlivá a krásnému výrobku zajistit i odpovídající fotografii. Nejvíc času nám zabere výroba podkov od října do Vánoc, to se nezastavíme. Ale i svatební sezóna je znát. Nejpyšnější jsme na výrobek vánočního stromečku. Manžel nerad vyrábí písmena z podkov a právě stromeček… :-) První rok byl největší zájem o fotorámečky, vloni to byly svícny, ale co nás opravdu překvapilo, to byl obrovský zájem o hodiny z podkov, které jsou sice jedním z nejhezčích výrobků, ale zároveň patří mezi nejdražší.

Co sochy z podkov, ohniště nebo lavičky?

To (zatím) ne, ale nabízíme i klasickou zámečnickou výrobu – vrata, přístřešky pro koně nebo třeba jídelní pult (u nás je využit na táborech v polní kuchyni).

To jste mi hezky nahrála na závěrečnou otázku – vaše stáj má dobře zaběhanou tradici koňských táborů pro děti. Co je na této práci nejtěžší, co nejkrásnější?

Letos pořádáme již desátý ročník dětského tábora s koňmi – a jako vždy je pro mě nejdůležitější najít správný tým vedoucích a instruktorů. Musím říct, že za ty roky už mám vybudovaný vztah s vedoucími a instruktory, kteří se sem pravidelně vracejí, a já vím, že se na ně mohu spolehnout a že každý turnus bude nezapomenutelný originál. Radost mám z každého dítěte, které při odjezdu hlásí, že ho tam mám za rok zas (někteří dokonce pláčou a nechtějí odjet domů :-)), potěší mě každá zpráva od rodičů, že děti byly nadšené a nemohou se dočkat dalšího roku, raduji se z dopisů, které děti pošlou přes rok. To je pocit, který mě vždy neskutečně zahřeje na srdci, a i když je táborové období velmi náročné, tak tohle je ten důvod, proč pokračovat dál. :-)

Moc děkuji za rozhovor a ať se daří na všech frontách!

Podobné články

Slovenská vytrvalostní jezdkyně Dominika Malíková Kleinová suverénně zvítězila v žebříčku FEI pro rok 2023. Jaká byla její cesta na vytrvalostní…

Dostihy jezdí jedenáctou sezonu, přičemž prvních osm let absolvovala vždy jen pár startů za rok. Poté, co však před třemi lety nastoupila k trenéru…