Šampionát haflingů: Malé orací semifinále

Chovateli, kteří přivezli mladé kobylky do výstavy a pak je připřáhli ke staršímu koni a s nimi zajišťovali po celé tři dny akce kočárovou službu na závodišti, kdy vozili čestné hosty, a poté ukazovali orbu koňmi a všechny pracovní operace při pěstění brambor, byli Jaroslav Drápela (Lesůňka, okr. Třebíč) – vystavoval klisnu Histori, k ní pak připřahal klisnu Natali. Druhým chovatelem byl Zdeněk Musil (Hodějice, okr. Vyškov), ten vystavoval klisničku Polly-Josefkol a k ní připřahal klisnu Šárku. Chovatel František Dobrovolný (Újezd u Brna, okr. Brno-jih) zapřahal klisnu Leontýnku a valacha Lumena, Radek Šuryn (Uhřice, okr. Vyškov) přivezl klisnu Doru a valacha Arniho.

Účast všech těchto koní na akci plynula ve svižném tempu, hned bylo třeba svézt předsednictvo a rozhodčí na zahájení akce, poté čestné hosty po kurzu Velké, nebo vystavit klisničky, a pak zase jet orat, času opravdu nebylo nazbyt.

Soutěžní orba probíhala v oranici u Poplerova skoku, kde tradičně bývá oráno již několik let při jiné, zářijové, výstavě. V pátek a sobotu jsme orali přesně podle pravidel orby, v neděli vzhledem k pokročilému času byl zvolen užší pozemek, a proto nebyly výsledky nedělní orby zohledněny v celkovém hodnocení. Navíc v neděli chtěli „zaorat" i techničtí delegáti akce, a tak oranice podle toho taky vypadala 🙂

Výsledkem úsilí oráčů bylo za dva dny soutěžní orby shodné hodnocení, kdy všichni tři – Dobrovolný, Musil i Šuryn získali každý 4 body. Výsledek byl proto vyhlášen – třikrát první místo 🙂

Přípravy půdy pro pěstění brambor se aktivně se svými klisnami zúčastnil i Jaroslav Drápela, který vláčel, rovnání oranice se s hřebovou deskou ujal František Dobrovolný, ukázku práce „všeroba" měl na starosti Zdeněk Musil.

„Všerob" je stroj, který rozhrnuje zeminu a vytváří řádku pro výsadbu hlíz a zároveň znamená otočnými lopatkami místo, kam má být jednotlivá brambora uložena tak, aby vzdálenost vzešlých rostlin byla shodná. Další operací bylo přihrnutí hrůbků, sražení vršků hrůbků hřebovou deskou (Jihomoravané uváděli, že v jejich kraji se nepoužívá většinou přivalování válcem), následovala ukázka plečkování porostu, přihrnování, a nakonec i dobývání brambor.

Diváků se sice nesešlo mnoho, ale všichni ocenili šikovnost koní (a samozřejmě jejich kočích) v brázdách, snad i výklad, o který jsem se poctivě spolu se Zdeňkem Musilem snažil, přispěl ku zdaru ukázek.

Je nutno poděkovat jak Českému svazu chovatelů haflingů, že tyto ukázky selského využití plemene zorganizoval, ale i vedení Dostihového závodiště, že umožňuje v areálu ukázku orby udělat.

V neděli před obědem jsme si udělali chvíli čas a po vožení čestných hostů po kurzu Velké jsme na vyjížďku čtyřmi páry žlutých koní vyrazili i my, vzali jsme s sebou i Katku Mandysovou, která nás provedla kurzem nejtěžšího dostihu kontinentu, a díky níž víme, který skok je největší, který nejtěžší a který nejzrádnější. Nic z toho jsme do té doby netušili, ale teď už si to budeme pamatovat, a až se Velká poběží, budeme na ni zas koukat trošku jinak.

Osobně všem čtyřem kočím z jihu Moravy vyslovuji dík, a ať jim haflingové ještě dlouho dělají v životě radost.

Josef Našinec
garant zemědělských ukázek výstavy
člen sboru rozhodčích Společnosti pro orbu ČR