S výživovou poradkyní nejen o seně, vojtěšce a cukrovarských řízcích

13. 02. 2020 06:00

Obrázky: 11

Autor: Gabriela Rotová, Lucie Hájková Foto: Gabriela Rotová Rubrika: Ustájení a péče o koně Počet přečtení: 6617 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Po předloňském katastrofickém nedostatku sena jsme všichni šetřili, jak a kde se dalo. Mnohde se krmná dávka počítala na stébla. Loňský rok tak suchý nebyl, přesto se s postupující zimou zásoby sena tenčí a v mnohých stájích se začíná šetřit zas. O významu objemových krmiv si tedy dnes budeme povídat s výživovou specialistkou, Bc. Lucií Hájkovou.

Má objemové krmivo ve výživě koní skutečně tak nezastupitelné místo? Jak moc můžeme šetřit?

Objemové krmivo je základem veškeré výživy koní. Je alfou a omegou mechanického nasycení, hlavním zdrojem vlákniny a hnacím motorem celého trávicího traktu. Ten je uzpůsoben pro téměř neustálý příjem vlákniny a její následnou fermentaci pomocí mikroorganismů ve slepém střevě. Skládá se z jednokomorového žaludku, tenkého a tlustého střeva. Zvláštností pro koně je zásadité až neutrální pH, díky kterému jsou v horní části žaludku dobré podmínky pro činnost mikroorganismů trávících lehce rozpustné sacharidy. Tenké střevo tvoří zhruba 28 % celkového objemu trávicího traktu. Dochází v něm převážně k trávení, respektive k enzymatické destrukci přijatého materiálu a vstřebávání. Tlusté střevo je vyvinuto velmi mohutně. Skládá se ze slepého střeva, tračníku a konečníku. Probíhá v něm k chemickému, ale hlavně k biologickému trávení. Díky uspořádání se uvnitř střeva tráví hlavně vláknina. Pomocí mikroorganismů a fermentačních procesů dochází ve výsledku k přeměně na těkavé mastné kyseliny (TMK), které jsou využity jako doplňující energetický zdroj, zjednodušeně jako zdroj tepla.

Takže časté problémy s hubnutím koní po ukončení pastevní sezóny tedy má na svědomí nedostatek objemového krmiva? 

Obecně lze říci, že ano. U zdravých koní je obvykle ztráta hmotnosti v zimním období způsobena nedostatkem sena, respektive vlákniny.

Literatura uvádí, že pro záchovu je potřeba sena přibližně 1,5 % živé hmotnosti koně. Což je pro 500kilové zvíře zhruba 7,5 kg. To je ovšem absolutní minimum, které by se dalo aplikovat pravděpodobně jen pro koně velmi záživné nebo pro ty, kteří by neměli prakticky žádný pohyb.

Ovšem ideální dávka neexistuje. Pravidlem by mělo být mimo pastevní sezonu nebo v ustájeních, kde pastva není celoročně, krmení alespoň třikrát denně, v ideálním případě seno ad libitum. Pro trávicí trakt koně je velmi žádoucí přijímat objemové krmivo v malých dávkách po celý den. Zářným příkladem je pastva, kdy kůň přijímá potravu v průběhu celého dne, po malých kouscích a při neustálém pohybu. Tak je zajištěna nejenom neustálá mikrobiální fermentace vlákniny v tlustém střevě, ale díky pohybu i peristaltika střev.

Příjem sena ad libitum je také jednou z prevencí kolikových onemocnění. Ovšem i ten má určité zásady. Velmi často se ve své praxi setkávám s dvěma krajními možnostmi. Seno pouze ráno a večer, nejčastěji v boxovém ustájení, což je naprosto nepřirozené a může časem vést k různým zdravotním komplikacím, nebo seno formou balíku, u kterého koně stojí celý den bez pohybu. Často v kombinaci s vodou hned u sena. Stejně jako dlouhodobé hladovění, tak pouhé stání u balíku a nulový pohyb je špatná kombinace.

Samozřejmě ne každý má prostory a možnosti roztrousit seno různě po výbězích, aby se koně neustále pohybovali a zároveň v menších dávkách přijímali objemové krmivo. Jedním z řešení a v našich podmínkách pravděpodobně nejdostupnějším jsou sítě na balík případně sítě naplněné senem a rozvěšené po výběhu. Dalším krokem je voda dál od balíku, aby potřeba napít se donutila koně k pohybu. A to v boxovém, tak celoročním venkovním ustájení.

Nehledě na fakt, že v zimním období potřeba objemových krmiv, respektive vlákniny, výrazně stoupá. Jak již bylo zmíněno, je to z důvodu zachování teplotního komfortu, který se udržuje převážně fermentací vlákniny a následné přeměny na těkavé mastné kyseliny.

Seno by se mělo omezovat jen ve velmi krajních situacích, a to vždy po konzultaci s odborníkem. Ani pro obézní koně není omezení sena žádoucí, protože jak už bylo zmíněno, seno je základem krmné dávky a bez něj, případně s větším omezením, nebude trávicí trakt nikdy fungovat tak, jak má. Určitou formou omezení jsou opět sítě, kdy koně žerou po menších dávkách, ztráty jsou taktéž minimální a pokud je to nutné, dá se seno dávkovat.

Lze seno plně nahradit slámou? 

Plné nahrazení sena slámou nedoporučuji, ovšem v některých případech může částečné nahrazení být žádoucí. A to například pro obézní koně, v poměru 1:3 sláma - seno nebo pro velmi záživné koně jako částečná kompenzace nasycení. Případně v krajních situacích např. při nedostatku sena nebo jako možnost výběhového příkrmu. Ovšem doporučuji vždy seno se slámou smíchat. Výživová hodnota slámy je velmi nízká, ale mikrobiální trávení probíhá a tím pádem zaručuje koni teplotní komfort a nasycení.

V našich podmínkách se můžeme nejčastěji setkat s ovesnou a pšeničnou slámou jakožto podestýlkou nebo dokrmem. Obě dvě jsou vhodné. Ječnou slámou nedoporučuji krmit. Kvůli osinám, které mohou způsobit poranění v dutině ústní, je lepší se jí vyvarovat. Stejně tak žitná sláma je velmi sporná. Taktéž může obsahovat osiny a k nim i plevy, které mohou způsobit poranění, případně až ucpání jícnu. Není tedy dobré s ní ani stlát, jelikož se jen těžko zamezí tomu, aby ji koně nejedli.

A otava? Je vhodnou alternativou sena?

Druhá seč, nazývána taktéž otava, je zpravidla jemnější a kratší. Otavy sklízíme přibližně 50 dní po první seči. Traviny a byliny po první seči obrůstají vcelku rychle, ale už se nedostanou do dalšího metání, mají relativně hodně listů a nelignifikují tak rychle jako před první sečí. Mají vyšší obsah bílkovin a nižší obsah cukrů a vlákniny. Což je vhodné pro schvácené koně nebo koně, kteří mají predispozice pro schvácení. Obecně ji ale zvířata nepřijímají tak dobře jako seno z první seče. Což je pravděpodobně dáno právě nižším obsahem vlákniny a cukrů a změnou chuti.

A co význam kvality? Nepřeceňujeme ji příliš?

Kvalita sena je základním aspektem pro zdraví našich koní. Krmení nekvalitního, plesnivého nebo nahnilého sena je vždy spojeno s rizikem poškození zdraví. Mikrobiální masa není u koní tak početná a vyvinutá jako u přežvýkavců, kteří jsou schopni částečně pojmout i zhoršenou kvalitu píce, je tedy nutné krmit koně opravdu kvalitním senem bez plísní, takovým, které nepráší a není nahnilé. Dlouhodobé krmení plesnivého nebo nahnilého sena může vést až k dušnosti, kolikovým obtížím nebo vředům.

Lze říci, jaké dietetické chyby se v souvislosti s výživou koní nejčastěji opakují?

Velmi častou dietetickou chybou je krmení ráno a večer spolu s dlouhodobým pobytem ve výběhu bez příkrmu nebo pastvy. Doba delší než 5-6 hodin je nevhodná a trávicí trakt koně se zpomaluje. Bohužel je v našich podmínkách praxe krmení pouze dvakrát denně častá a vzniká především ze špatné informovanosti, případně ze snahy ušetřit.

Tato, z mého pohledu, jedna z nejrozšířenějších dietetických chyb spolu s překrmováním jadrnými krmivy vede často ke kolikovým stavům, poruchám trávení, zhoršenému vstřebávání živin a dalším komplikacím.

Při nedostatku sena jsou doporučována i doplňková objemová krmiva - řepné řízky, granulovaná vojtěška. Mnoho chovatelů se k nim ale staví skepticky. Jak to tedy je? Řepné řízky ano, nebo ne?

Granulovanou vojtěšku (vojtěškové úsušky) ani řepné pelety (cukrovarské řízky sušené) bych nenazvala přímo objemovým krmivem, i když peletami (řízky) se z určité části objemové krmivo nahradit dá.

Cukrovarské řízky se získávají z řízků cukrovky vyluhováním cukru v cukrovarech. Vyluhované řízky se vylisují, čímž se z nich odstraní sladká šťáva. Cukrovarské řízky obsahují velké množství dobře stravitelné vlákniny, takzvané NDF – neutrodetergentní vláknina a jsou chudé na lignin, který je pro koně nestravitelný. Jsou tedy velmi dobře stravitelné. Energie získaná z řízků přeměnou vlákniny na těkavé mastné kyseliny je pro organismus vhodnější než energie přijatá ze škrobu.

I přesto obsahují množství stravitelné energie zhruba stejné jako ječmen, tedy o něco málo více než oves. Mohou být tedy částečnou náhradou za oves, hlavně pro koně, kteří jsou po ovsu vzrušivější. Jsou taktéž dobrou volbou pro koně, kteří z nějakého důvodu nejsou schopni přijmout větší objem sena, např. pro koně staré nebo s problémovými zuby. Velmi příznivě působí na březí a laktující klisny, díky vyššímu obsahu vápníku a výše zmíněné energie.

Často mylnou domněnkou bývá, že obsahují vysoké množství škrobu a cukru. Není tomu tak, obsah škrobu se pohybuje kolem 0,5 %. Díky tomu jsou velmi vhodné zvláště pro schvácené koně nebo koně se sklonem k schvácení.

Dávka se zpravidla pohybuje od 0,5 do 2 kg sušiny. Větší množství řízků by nemělo být nikterak závadné, ovšem po nabobtnání 2 kil granulí dostaneme zhruba 6-8 kg krmiva. Tím snížíme příjem objemného krmiva (sena) a to není žádoucí.

Naprosto zásadní tedy je pelety vždy máčet a to tak, aby se kompletně rozpadly! Jinak hrozí ucpání jícnu nebo dilatace až ruptura žaludku. Nabobtnají až několikanásobně. To je jednou z jejich nevýhod. Tudíž i dávka 2 kg v suchém stavu při normálním přísunu sena je často téměř nereálná. Samozřejmě, pokud částečně nahrazujeme objemové krmivo, je i toto možné. Další parametr, na který je třeba upozornit, je vyšší obsah vápníku. Je tedy potřeba v krmné dávce vybalancovat poměr vápníku a fosforu, který by měl být zhruba 1,5-2:1 ve prospěch vápníku.

A granulovaná vojtěška?

Vojtěšku v granulované formě řadíme do bílkovinových krmiv. Na trhu ji můžeme najít ve formě horkovzdušných úsušků lisovaných do podoby granulí. Má velice příznivé dietetické vlastnosti. Podobně jako řízky disponuje i vojtěška dobře stravitelnou vlákninou, navíc vysokým obsah bílkovin, zhruba 18 % a zároveň má nízký obsah cukrů a energie. Přibližně 9,2 MJ/kg sušiny. Což je o něco málo více než seno. Můžeme ji tedy energeticky zařadit zhruba na půl cesty mezi objemovým a jadrným krmivem.

Vojtěškové granule jsou výborným zdrojem karotenu, vitamínu A, E makro- a mikroprvků. Podobně jako řepné pelety má vojtěška velmi vysoký obsah vápníku (ještě více než řepné pelety) a je tedy nasnadě kombinovat ji opatrně a nezapomínat na vybalancování krmné dávky. Vojtěška je vhodná pro březí a laktující klisny (vysoký obsah Ca) a mladé koně.

Ovšem je potřeba na ni navykat pomalu a postupně. Při rychlém zavedení plné dávky může způsobovat průjmy, případně zadržování vody – otoky končetin. Není třeba ji máčet, granule bývají zpravidla měkké a dobře se rozpadají.

Vojtěškové seno obsahuje 10-17 % bílkovin a má vysoký obsah vápníku (ještě více než úsušky). O kvalitě vojtěškového sena rozhoduje termín sklizně, způsob sušení a také případná nepřízeň počasí.

Kvalitní seno má typickou aromatickou vůni. Mělo by být dostatečně bohatě olistěné, měkké a zelené. Nekvalitní seno se vyznačuje zdřevnatělými stonky, je tvrdší a málo olistěné. Nikdy by se nemělo zkrmovat samotné, ale vždy kombinovat s lučním senem.

Díky vysokému obsahu bílkovin a vápníku je vhodné pro březí a laktující klisny. Zároveň nízkým obsahem cukrů je možné jej doporučit pro koně s metabolickými onemocněními – IR, laminitis atd.

Velmi opatrně by mělo být zkrmováno mladým a rostoucím koním. Díky vysokému obsahu vápníku a dalších minerálních látek může při vysokých dávkách způsobovat disbalance minerálních látek a vést až k degenerativním růstovým onemocněním.

Stačí tedy pouze seno a voda? Model, který se mnohde praktikuje?

Toto je záludná otázka, která by vystačila na jeden celý článek, velmi dlouhý článek :) Pokusím se to shrnout do několika bodů.

Mít koně pouze na senu a vodě možné je, ale! Je potřeba si uvědomit, že vždy záleží na konkrétním zvířeti, jeho metabolismu a hlavně na kvalitě sena a pastvy.

V průběhu roku se kvalita pastvy mění, záleží na jejím složení, ročním období, kvalitě půdy a dalších aspektech, jako například péče o pastvinu, sekání nedopasků, přísevy atd. Stejně tak se mění i kvalita sena, velmi záleží na době sklizně, na tom, zda sklízíme ráno nebo odpoledne – to má vliv na obsah cukrů v píci, a také oblasti, kde seno pěstujeme.

Například jetelotravní směs bude vždy obsahovat více bílkovin než luční seno. Seno z horských oblastí pro změnu o něco více vápníku (dáno složením půd) než seno z nížin. Dále velmi záleží na skladbě travin a bylin, zda obsahuje leguminózy (jetele, vojtěšku) a podobně. Tedy jak kvalita pastvy, tak kvalita sena může být diametrálně odlišná. Jednou z možností a v zásadě nejpřesnější je udělat laboratorní rozbor. Ten nám ukáže přesné obsahy živin. Pro určení úživnosti pastvin je dobré pozvat si odborníka nebo nastudovat traviny a byliny a určit, jaká je skladba pastvy, kolik hodin denně na ní tráví koně času a jaká je přibližná výživová hodnota.

Obecně bychom mohli říct, že velmi záživní koně typu hucul, hafling a podobně a některá plemena poníků jsou pouze na seně (a pastvě) často velmi spokojeni a není potřeba jim nic dalšího přidávat. Ovšem já vždy doporučuji, alespoň přes zimu, kvalitní vitamino-minerální premix a celoročně solný liz. Volte vždy bílou sůl, hlavně v případě, pokud nějakými vitamíny již přikrmujete nebo to máte v plánu. U minerálních solí není možné pohlídat, kolik toho kůň skutečně dostane do těla, a může docházet k nadměrnému příjmu některých minerálů, což není vždy žádoucí.

Pokud je náš kůň spokojený, v dobré kondici, s kvalitní lesklou srstí a zdravými kopyty, bez bolesti a zdravotních problémů, není nepřiměřeně „živý“ nebo naopak velmi líný a očividně dobře prospívá, v zásadě není potřeba nic měnit. Důležité je, aby před zimou výrazněji nehubnul. V tomto případě je nutné něco do žlabu přidat.

Jsou ale určité kategorie koní, u kterých vždy doporučuji konzultaci s odborníkem, případně se zkušeným chovatelem. A to jsou březí a laktující klisny, hříbata a mladí koně a senioři.

Konkrétně u těchto kategorií jsou zvýšené nároky na potřebu živin a dlouhodobějším nedostatkem nebo naopak nadbytkem, můžeme zadělat na zdravotní komplikace, které nemusí být hned viditelné, ale mohou nás a hlavně našeho koně velice potrápit.

 

Výživová specialistka Bc. Lucie Hájková je absolventkou Mendelovy univerzity, agronomické fakulty. Koně ji provázejí celý život, stejně tak jako zájem o jejich krmení a odborné studium této problematiky. Pokud máte zájem o konzultaci, můžete Bc. Lucii Hájkovou kontaktovat přes její FB stránky Výživa a krmení koní - Bc. Lucie Hájková nebo e-mailem: vyzivakoni@email.cz

 

Připojené obrázky

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 0 čtenářů. Celkový počet bodů: 0.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: