Reakce na „Rodeo Show“ i „Americké rodeo“ jsou v drtivé většině velmi pozitivní. Těch pár negativních ohlasů se ovšem stále hlasitě opakuje, i když pochází od několika vyhraněných subjektů, resp. jednotlivců. Profesionální rodeo je navíc napadáno i poněkud neférovými a nevybíravými prostředky, což může rodeo poškodit v očích laické i odborné veřejnosti. Proto jsme se rozhodli zveřejnit peripetie profesionálního rodea z jiného pohledu. Rádi bychom tak vyvolali širší diskuzi kolem rodea a týrání zvířat obecně.
Americké rodeo 22.6.2005 v T-Mobile Aréně v Praze popisované v srpnovém Jezdectví zhlédly tisíce lidí. Kdo byl přítomen, jistě řekne, že atmosféra byla výborná. Pokud považujeme diváky za myslící tvory, nebudou zřejmě potleskem oslavovat týrání zvířecích účastníků rodea. Profesionální rodeo se od svého vzniku v roce 2002 již etablovalo jako kvalitní podnik s účastí špičkových westernových a rodeových jezdců z několika zemí. Akce Americké rodeo se setkala s podporou představitelů rodeových organizací z Německa i z Kanady. Kladně se o rodeu vyjadřují i některé veterinární kapacity a veřejně činné osobnosti.
Kde tedy vězí zakopaný pes?
Začněme poněkud zeširoka. Jak to opravdu vypadá v zákulisí? Profesionální rodeo je pro lidské účastníky velmi tvrdý sport, který vyžaduje nejen talent, ale i maximální připravenost. Mnoho velmi dobrých jezdců tak při akci samotné „nejezdí“, protože konkurence v týmu je vysoká. Také o zvířata musí být špičkově postaráno, neboť ztýraný a zanedbaný skot nebo koně neodvedou výkon, který je po nich požadován. O zvířata se po celý rok (i při rodeu) stará veterinární lékař. Na akci, jako je Americké rodeo, pak samozřejmě bedlivě dohlíží několik inspektorů příslušné veterinární správy.
Rodeo je tedy dostatečně „pod lupou“ a jakékoli skutečné porušení zákona č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat (zejména §2 a §4, které zakazují týrání) by bylo příslušnými státními orgány jistě tvrdě sankcionováno. Že není? Důvod je jednoduchý – při profesionálním rodeu (včetně jízdy na býku) nejsou týrána zvířata a porušeny zmíněné paragrafy! To vyplývá i z četných protokolů veterinárních kontrol konaných při rodeích. Tyto protokoly jsou, pokud jde o týrání zvířat, zkrátka „čisté“.
Že k týrání zvířat při akci 22.6.2005 v T-Mobile Aréně nedošlo ostatně potvrdil i zástupce ÚKOZ v televizní reportáži o rodeu (Události, ČT1). Na popud Ústřední komise pro ochranu zvířat (ÚKOZ) byl v minulosti zpracován i nezávislý odborný posudek, který se zabývá týráním zvířat při rodeu. Citujeme: „Nemyslím si, že při vlastním vystoupení by zvířatům bylo působeno utrpení nebo bolest. …zvířata byla v mírné stresové zátěži, podobně jako jsou koně při jezdeckém sportu.“ Rodeový ani jezdecký sport nejsou jako takové týráním. V obou případech k němu může dojít pouze špatným lidským jednáním. Toho se v profesionálním sportu snažíme vyvarovat.
Kde je tedy ten zakopaný pes?
Zakopaný pes je v jízdě na býku.
Proč odpůrci rodea brojí zrovna proti jízdě na býku? Je to zkrátka symbol. Jízda na býku si zřejmě u ochránců vytáhla „černého Petra“. To do jisté míry pramení i z neznalosti rodeové problematiky. Většina odpůrců rodea uvádí argumenty, nad kterými soudný člověk pouze povytahuje obočí. Tyto argumenty jsou často buď nepravdivé, nebo alespoň zkreslené, ale především nemají spojitost s profesionálním rodeem v ČR. Podobné je to i u vyjádření Nadace na ochranu zvířat (které jinak neupíráme chvályhodnou činnost). Toto vyjádření se na veřejnosti objevilo dva dny před akcí v Praze. Troufáme si tvrdit, že do té doby neměla Nadace o rodeu ani ponětí a už vůbec ne informace nebo hlubší znalosti. Je tedy z podivem, jak může někoho osočit z týrání zvířat a propagace týrání. Zřejmě na základě slepého převzetí argumentů ÚKOZ. Ne všichni ochránci zvířat pak sdílejí názor ÚKOZ a Nadace. Některé organizace projevily hlubší zájem o problematiku a přišly s nabídkou spolupráce.
Kolem jízdy na býku se točí diskuze např. s ÚKOZ už dost dlouho. Jistě již před vznikem profesionálního rodea v roce 2002. Ostatně u Stanoviska ÚKOZ k pořádání některých rodeových disciplín zveřejněného v srpnovém Jezdectví je datum vzniku 14.6.2000. Toto stanovisko, ač není zákonnou normou a neuvádí pravdivé údaje, je ovšem stále využíváno k podpoře zákazu disciplíny Jízda na býku (Bull Riding). Jak bylo uvedeno výše, jízda na býku neporušuje §2 a §4 zákona č. 246/1992 Sb. I podle selského rozumu je jasné, že býk vážící 800kg má vůči jezdci fyzickou i psychickou převahu a navyklá zvířata nemají s disciplínou žádný vážný problém.
Z mezinárodního hlediska pak rodeo neporušuje ani evropské předpisy. Rodeo i Bull Riding jsou totiž běžně a legitimně k vidění v několika členských státech EU, což lze snadno zjistit i na internetu. Členové těchto týmů se pak účastnili i produkcí profesionálního rodea v Praze a Ostravě. Ve Stanovisku je navíc uveden odkaz na dvě evropské směrnice (č. 19 a 21/200 Sb.m.s.), které údajně Bull Riding porušuje. Tyto údaje se ovšem nezakládají na pravdě, neboť zmíněné směrnice nemají k rodeu žádný vztah (proto ani Bull Riding není v EU zakázaný). Při předpokladu, že odkaz na směrnice je pouze omyl, nás překvapuje neznalost odpovědných státních úředníků.
Jak zakázat jízdu na býku…
Veškeré diskuze kolem rodea a disciplíny Bull Riding byly bezvýsledné. V roce 2003 se navíc v novele zákona č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat objevilo několik ustanovení, která byla pro rodeo likvidační. Bohužel byla sporná ustanovení formulována tak obecně, že mohla způsobit potíže valné části veřejnosti, která má co do činění se zvířaty. Logicky byla pak tato ustanovení z novely vypuštěna.
Vzápětí po schválení novely zákona č. 246/1992 Sb. bez sporných ustanovení vychází k zákonu prováděcí vyhláška č. 208/2004 o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat, na jejímž znění se do značné míry podílí ÚKOZ. Zde je jízda na býku zakázána. Tato vyhláška je však dle právních rozborů napsána účelově s cílem zabránit některým jinak legálním aktivitám. Dále je v rozporu s platnými právními předpisy ČR, protože zákaz jízdy na býku je mimo rámec zákona č. 246/1992 Sb. a odporuje Ústavě ČR a Listině základních práv a svobod.
Ve zmíněné novele zákona č. 246/1992 Sb. pak ÚKOZ znatelně přitvrdil ohledně věci v EU „zajeté“ – tzv. řádů ochrany zvířat, které jsou potřebné pro jakoukoli manipulaci se zvířaty. Mezi EU a ČR ale panuje jeden rozdíl. Smyslem řádů v EU bylo zabránit týrání zvířat – tedy specifikovat péči o jejich pohodu a odpovědnou osobu. Oproti tomu v ČR je třeba navíc detailní popis manipulace se zvířaty. Jinými slovy – řády v EU se zabývají tím, co dělat nelze. Naopak řády v ČR mají doslovně popisovat, co se dělat smí. Jakékoli (i jinak nezávadné a banální) porušení řádu pak lze kvalifikovat jako přestupek. Na schválení řádů má ÚKOZ také mimořádně dlouhé lhůty. Je logickým vyústěním, že ačkoli konkrétně rodeo ani jízda na býku nejsou týráním zvířat, řády na tuto disciplínu schváleny stále nejsou. ÚKOZ jako odpůrce této disciplíny řád neschválí. Mimo jiné pak tato byrokratická norma ztrpčuje život stovkám i amatérských organizací, které jsou povinny nechat si schvalovat detailní řády na jakoukoli činnost se zvířaty (např. vesnická výstava papoušků).
Jako perličku na závěr přidejme „férové postupy“ některých subjektů, jejichž cílem bylo zrušení akce v Praze. Jedná se např. o lživé udání na pořadatele několik hodin před akcí kvůli údajnému dopování zvířat za účelem zvýšení jejich agresivity. To se samozřejmě nepotvrdilo. Dále jde o vyhrožování pořadatelům i partnerům akce při realizaci a podpoře akce. Naše koně jistě uklidnily i blesky fotoaparátů ochránců zvířat, kteří pronikli v průběhu rodea do zákulisí, aby si tam zblízka vyfotili „výrazy tváří týraných zvířat“. O možných důsledcích takto hloupého jednání pro bezpečnost jezdců i zvířat nemluvě.
Co bude s rodeem?
Nemusíme samozřejmě dodávat, že nejen uspořádání akcí, jako byly rodea v Ostravě a Praze, ale i celoroční péče o zvířecí svěřence, stojí nemalé finanční prostředky, přičemž aktivity proti rodeu tak znamenají velké ztráty i výdaje navíc. Že rodeová zvířata mají bez rodea místo pouze v masných konzervách pak zřejmě „ochráncům zvířat“ nedochází vůbec. Že nám na komfortu zvířat záleží dokazuje i to, že některé disciplíny jezdíme podle „měkčích“ pravidel, než jaká jsou v ČR schválená. To se týká např. disciplíny Steer Wrestling – kácení býčka. Kovboj při ní býčka ve skutečnosti nepokládá na zem, ale po zastavení jej volně pouští.
Na závěr chceme položit několik otázek.
Cílem tohoto článku je pouze ukázat, že ne všechno je černobílé. Rodeo ani jízda na býku nejsou týráním zvířat, pokud jsou provozovány podle patřičných pravidel. Stále roste úroveň rodea i kvalita péče o zvířata. Profesionální rodeo v ČR je na vysoké úrovni a sklízí uznání v EU, USA i Kanadě. Rodeo má i velmi pozitivní dopady, kdy zvíře přestává být vnímáno jako anonymní zdroj živočišných produktů (věc), ale je postaveno na roveň lidského druhu. Celkový život rodeových zvířat se pak blíží tomu, po čem ochránci nejvíce volají, tedy přirozenému chování ve volné přírodě.
Logicky se nakonec musíme zeptat, jestli to, co je v EU povoleno, musíme v ČR zakazovat, a to prostředky, proti kterým se těžce brání. A jestli pro obhájení subjektivní (ne)pravdy několika odpůrců rodea musejí být použity nepravdivé údaje a nekorektní postupy a mařena a špiněna poctivá a tvrdá práce desítek lidí, kterou oceňují i v zahraničí.
Rodeo se nám nemusí líbit, ale mohli bychom respektovat fakta a argumenty protistrany. U rodea je totiž potřebný kromě jiného kupodivu také kladný vztah ke zvířatům…
