Revoluce ve žlabu: Od „živého jogurtu“ k psychobiotikům

Kdybychom se vrátili o dekádu zpět, management gastrointestinálního zdraví koní by se omezoval na podávání kvasnic či základních probiotik. Dnes se však již nacházíme ve zcela jiné éře. Veterinární medicína a nutriční věda definují střevní mikrobiom nikoliv jen jako fermentační komoru pro trávení vlákniny, ale jako centrální metabolický orgán, který zásadně moduluje imunitu, systémový zánět, a prostřednictvím osy střevo-mozek i chování koně.

Do popředí se dostávají termíny jako postbiotika, synbiotika či psychobiotika. Pro poučeného chovatele je pochopení těchto mechanismů klíčem k řešení chronických problémů – od recidivujících kolik a syndromu propustného střeva až po behaviorální nestabilitu.

Limitace první generace: Proč „živé“ ne vždy znamená „účinné“

Tradiční probiotika (založená na rodech Lactobacillus či Enterococcus) narážela na zásadní technologický a fyziologický limit: viabilitu. Aby bylo probiotikum funkční, musí dorazit na místo určení (caecum a colon) živé a v dostatečné koncentraci (CFU).

To je u monogastrického býložravce výzva:

1. Environmentální nestabilita: Oxidace a teplotní výkyvy při skladování krmiv degradují živé kultury často ještě před otevřením pytle.
2. Gastrická bariéra: Kritickým bodem je průchod žaludkem. Zatímco v bezžláznaté části je pH vyšší, ve žláznaté části (pars glandularis) klesá pH k hodnotám 1–2. Tato „kyselá hydrolýza“ efektivně likviduje většinu nechráněných vegetativních forem bakterií dříve, než mohou kolonizovat zadní střevo.

Řešení 1: Sporulující bakterie (Spore-based Probiotics)

Odpovědí moderní vědy je využití půdních bakterií rodu Bacillus (zejména kmeny Bacillus subtilis a Bacillus licheniformis). Tyto organismy mají evoluční výhodu: schopnost tvořit endospory.

Spora je metabolicky dormantní, extrémně odolná forma, která funguje tak trochu jako „obrněný transportér“.

• Odolává peletizačním teplotám i oxidaci.
• Bez poškození prochází kyselým prostředím žaludku.

K germinaci (vyklíčení) a aktivaci dochází až v proximální části tenkého střeva a v tlustém střevě, kde panují optimální podmínky. Zde tyto bakterie fungují na principu kompetitivní exkluze – rychlou kolonizací obsadí receptory na střevním epitelu a spotřebují dostupné živiny, čímž efektivně vytlačují patogenní mikroflóru (Clostridium spp., Salmonella).

Řešení 2: Postbiotika – bezpečná cesta metabolické signalizace

Zatímco probiotika jsou „dělníci“, postbiotika jsou jejich „produkty“. Podle definice ISAPP (International Scientific Association for Probiotics and Prebiotics) jde o inaktivované mikroorganismy a/nebo jejich komponenty, které přinášejí zdravotní benefit.

V praxi koní jde nejčastěji o metabolity fermentace, buněčné stěny kvasinek (MOS) nebo specifické enzymy. Klíčovou roli hrají mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA), zejména butyrát.

• Výhoda: Butyrát je primárním zdrojem energie pro kolonocyty (buňky tlustého střeva) a má přímý protizánětlivý efekt. Posiluje tzv. „tight junctions“ (těsné spoje) mezi buňkami, čímž brání průniku toxinů do krevního řečiště.
• Bezpečnost: U imunosuprimovaných koní nebo koní s akutním zánětem (kolitida) eliminuje podání postbiotik riziko bakteriální translokace či sepse, které teoreticky hrozí u živých kultur. Fungují okamžitě, bez nutnosti lag-fáze (čekání na pomnožení).

Psychobiotika a osa střevo-mozek

Nejzajímavějším posunem roku 2026 je aplikace poznatků o ose střevo-mozek. Střevo a CNS jsou propojeny biochemicky (hormony, cytokiny) a fyzicky (nervus vagus).

Upřesnění mechanismu: Je častým mýtem, že střevní serotonin putuje do mozku. Neputuje – neprochází hematoencefalickou bariérou. Nicméně, střevní mikrobiom zásadně ovlivňuje dostupnost tryptofanu (prekurzoru serotoninu), který do mozku prochází. Dále mikrobiom produkuje metabolity, které přímo stimulují aferentní vlákna bloudivého nervu, jenž následně vysílá signály do mozkového kmene.

Stav dysbiózy (narušení mikrobiomu po ATB, stresu či dietní chybě) vede k produkci prozánětlivých cytokinů, které cestou krevního řečiště ovlivňují mozek a mohou vyvolat tzv. sickness behavior (letargie, neochota) nebo naopak hyperreaktivitu.

Psychobiotika jsou specifická probiotika nebo prebiotika, která mají schopnost modulovat osu HPA (hypothalamus-hypofýza-nadledviny) a snižovat hladinu kortizolu. U koní se tento efekt ukazuje jako klíčový pro management lekavosti a neschopnosti soustředění, kdy problém není v tréninku, ale v biochemické nerovnováze na ose střevo-mozek.

Implikace pro praxi

Při výběru suplementace v roce 2026 je nutné číst etikety s porozuměním mechanismu účinku:

1. Chtějte stabilitu: Pro efektivní osídlení hledejte kmeny, které sporulují (Bacillus subtilis), nikoliv jen nechráněné laktobacily, pokud nejsou speciálně enkapsulované.
2. Hledejte synbiotika: Kombinace probiotik a prebiotik (FOS, MOS, psyllium). Prebiotikum slouží jako substrát pro okamžitý start fermentace.
3. Řešte příčinu chování: U koní s chronickou tenzí a lekavostí zvažte, zda není primární příčinou dysbióza a subklinický zánět střeva. Cílená kúra zaměřená na produkci butyrátu může mít větší efekt než sedativa.

Zdraví koně je komplexní systém. Moderní věda nám ukazuje, že stabilní psychika a imunita mají své kořeny v mikroskopickém ekosystému zadního střeva.