
Kdybychom se vrátili o dekádu zpět, management gastrointestinálního zdraví koní by se omezoval na podávání kvasnic či základních probiotik. Dnes se však již nacházíme ve zcela jiné éře. Veterinární medicína a nutriční věda definují střevní mikrobiom nikoliv jen jako fermentační komoru pro trávení vlákniny, ale jako centrální metabolický orgán, který zásadně moduluje imunitu, systémový zánět, a prostřednictvím osy střevo-mozek i chování koně.
Do popředí se dostávají termíny jako postbiotika, synbiotika či psychobiotika. Pro poučeného chovatele je pochopení těchto mechanismů klíčem k řešení chronických problémů – od recidivujících kolik a syndromu propustného střeva až po behaviorální nestabilitu.
Tradiční probiotika (založená na rodech Lactobacillus či Enterococcus) narážela na zásadní technologický a fyziologický limit: viabilitu. Aby bylo probiotikum funkční, musí dorazit na místo určení (caecum a colon) živé a v dostatečné koncentraci (CFU).
To je u monogastrického býložravce výzva:
Odpovědí moderní vědy je využití půdních bakterií rodu Bacillus (zejména kmeny Bacillus subtilis a Bacillus licheniformis). Tyto organismy mají evoluční výhodu: schopnost tvořit endospory.
Spora je metabolicky dormantní, extrémně odolná forma, která funguje tak trochu jako „obrněný transportér“.
K germinaci (vyklíčení) a aktivaci dochází až v proximální části tenkého střeva a v tlustém střevě, kde panují optimální podmínky. Zde tyto bakterie fungují na principu kompetitivní exkluze – rychlou kolonizací obsadí receptory na střevním epitelu a spotřebují dostupné živiny, čímž efektivně vytlačují patogenní mikroflóru (Clostridium spp., Salmonella).
Zatímco probiotika jsou „dělníci“, postbiotika jsou jejich „produkty“. Podle definice ISAPP (International Scientific Association for Probiotics and Prebiotics) jde o inaktivované mikroorganismy a/nebo jejich komponenty, které přinášejí zdravotní benefit.
V praxi koní jde nejčastěji o metabolity fermentace, buněčné stěny kvasinek (MOS) nebo specifické enzymy. Klíčovou roli hrají mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA), zejména butyrát.
Nejzajímavějším posunem roku 2026 je aplikace poznatků o ose střevo-mozek. Střevo a CNS jsou propojeny biochemicky (hormony, cytokiny) a fyzicky (nervus vagus).
Upřesnění mechanismu: Je častým mýtem, že střevní serotonin putuje do mozku. Neputuje – neprochází hematoencefalickou bariérou. Nicméně, střevní mikrobiom zásadně ovlivňuje dostupnost tryptofanu (prekurzoru serotoninu), který do mozku prochází. Dále mikrobiom produkuje metabolity, které přímo stimulují aferentní vlákna bloudivého nervu, jenž následně vysílá signály do mozkového kmene.
Stav dysbiózy (narušení mikrobiomu po ATB, stresu či dietní chybě) vede k produkci prozánětlivých cytokinů, které cestou krevního řečiště ovlivňují mozek a mohou vyvolat tzv. sickness behavior (letargie, neochota) nebo naopak hyperreaktivitu.
Psychobiotika jsou specifická probiotika nebo prebiotika, která mají schopnost modulovat osu HPA (hypothalamus-hypofýza-nadledviny) a snižovat hladinu kortizolu. U koní se tento efekt ukazuje jako klíčový pro management lekavosti a neschopnosti soustředění, kdy problém není v tréninku, ale v biochemické nerovnováze na ose střevo-mozek.
Při výběru suplementace v roce 2026 je nutné číst etikety s porozuměním mechanismu účinku:
Zdraví koně je komplexní systém. Moderní věda nám ukazuje, že stabilní psychika a imunita mají své kořeny v mikroskopickém ekosystému zadního střeva.

