První pomoc – teorie, dokud se nic nestane

Chtějte to umět!

Obecně (nejen u koní) – ročně se u nás stane průměrně 300 tisíc úrazů dětí, 30 tisíc je hospitalizováno, 3 tisíce má trvalé následky a 300 jich umírá – ale 90 % z nich by žilo, kdyby jim byla poskytnuta první pomoc. U koní hrozí pády, pošlapání, kopnutí – většinou z těchto situací vyjdeme s nějakou tou modřinou, ale potenciál koně je mnohem nebezpečnější. Proto stejně jako nesmíme být laiky v kontaktu s koněm, při jeho ošetřování a výcviku, poskytnout odborně první pomoc by mělo patřit ke schopnostem každého jezdce – a to nejen v podobě mlhavých vzpomínek na jakési zápisky a náčrtky v sešitě.

Nenadělám víc škody než užitku?

Nejlepší rada – pokud si nejste jistí, vždy volejte 155. Nejen pro zdraví svého milovaného bližního. V dnešní době je zvláštní atmosféra i zákony. Příbuzní zraněného člověka se často v případě trvalých následků nebo smrti stébla chytají. Stačí zaslechnout z hloučku lidí, že to a to se dělat mělo nebo se nemělo dělat vůbec nic. Přesto si nemůžete dovolit nezajistit základní životní funkce – aby člověk dýchal a proudila mu krev. Ani si nemůžete dovolit spoléhat vždy a všude jen na anděly z čísla 155. Zvláště v rekreačním jezdectví, kdy se ocitnete mimo civilizaci a někdy i signál, jste odkázáni sami na sebe – i na zákon, který poskytnutí první pomoci ukládá jako povinnost.

Legislativa
§ 150 Neposkytnutí pomoci
(1) Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo jiného vážného onemocnění, neposkytne potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.

Už se stalo – co teď?

Situace 1: Pád z koně.

Ozve se za vámi výkřik, předběhne vás kůň bez jezdce. Otočíte se a vidíte nehybné tělo spolujezdkyně na zemi.

Co s koněm, na kterém sedíte? Zdraví a život člověka má přednost, ale nemáte ho kde uvázat a když ho pustíte, může o pár kilometrů dál vběhnout na silnici a ohrozit na životě další lidi. Vyjeli jste si jen ve dvou. Tohle příručky první pomoci neřeší, nemůžete koně zaparkovat a postavit za něj výstražný trojúhelník. Máte-li v úmyslu hodnotit situaci s koněm na ruce, musíte si být jisti, že je stoprocentně pod kontrolou – což je obtížné, když kolem lítá volný kůň zraněné jezdkyně. Než dojdete k místu pádu, zkuste se rychle spojit s lidmi z nejbližší stáje. Pokud během té chvilky zraněná nevstane a neoklepe si s úsměvem hlínu z kalhot, budete muset tak jako tak koni zajistit otěž a třmeny a pustit ho, protože se pád nejspíš neobešel bez následků a bude potřebovat vaši pomoc. Jaký úraz mohla utrpět?

A) Vyražený dech (jedná se o reflexní křeč dýchacích svalů po nárazu)

• lapá po dechu, sípá
• posadíme ji, lehce předkloníme
• jemně masírujeme v nadbřišku (nad břichem)
• pokud to nepomůže, několikrát udeříme hranou dlaně (malíkovou) mezi lopatky
• jestliže se stav nezlepší (obvykle se sám upraví do 20 vteřin), voláme okamžitě lékařskou pomoc

B) Zlomeniny

Klíční kost – časté v jezdectví, vzniká pádem na rameno.

Příznaky:

• bolest a citlivost v místě poškození, při pohybu bolest narůstá, takže se postižený brání jakémukoli pohybu
• v místě zlomeniny může být zřetelná nerovnost
• postižený si často končetinu podpírá druhou paží v lokti, aby zabránil pohybu

První pomoc:

• znehybníme horní končetinu – závěs (ulehčíme od bolesti, pokud ruka směřuje přes hrudník k protilehlému rameni) a zraněnou dopravíme k ošetření na chirurgickou ambulanci
• zápěstí a předloktí – znehybníme (závěs), zajistíme dopravu na chirurgickou ambulanci

Pozn. – postižený si sám udržuje končetinu v poloze, která vyvolává nejmenší bolest, proto se nikdy nesnažme vnucovat dotyčnému jinou (byť pro nás správnou) polohu.

Zlomeniny kostí bérce

Zlomeny mohou být jedna nebo obě bércové kosti. Protože je holenní kost uložena těsně pod kůží, její zlomeniny jsou často otevřené.

Příznaky:

• patrný otok a modřiny
• končetina může být ohnuta nebo zkroucena do nepřirozeného úhlu
• v průběhu kostí mohou být hmatány nebo viděny deformity
• možná otevřená zlomenina u holenní kosti
• mohou se objevit příznaky šoku

První pomoc:

• Postiženého uložte na záda a pevně uchopte poraněnou končetinu v oblasti kolena a kotníku nad a pod zlomeným místem.
• Pokud je to nezbytné, obnažte poraněné místo a zjistěte, o jaký druh zlomeniny se jedná (zavřená/otevřená).
• Uchopte kotník a nohu postiženého a jemně táhněte v podélné ose dolní končetiny tak, aby byla napřímená.
• Za stálé podpory poraněné končetiny a tahu v oblasti kotníku, šetrně podsuňte složené šátky pod kolena a do oblasti pod a nad zlomeninou.
• Zdravou končetinu postiženého šetrně přiložte podél jeho poraněné končetiny.
• Mezi kolena, kotníky a oba bérce vložte vhodné měkké polštářky tak, aby při připevňování poraněné končetiny ke zdravé nedošlo k posunu zlomených kostí.
• Přivolání odborné pomoci nebo přeprava do nemocnice.

Zlomenina pánve

• poznáme podle způsobu pádu
• velká bolestivost
• vyšší riziko vnitřního krvácení (až vykrvácení)
• S postiženým pokud možno nehýbeme. Je-li to vhodné, uložíme postiženého na záda a dolní končetiny pod koleny a bérci mírně podložíme. Znehybnění pánve se neprovádí. Voláme RZS.

C) Otřes mozku – vždy je zde bezvědomí v řádu vteřin až 30 minut. Vždy volejte RZP a uveďte zraněnou do klidové nebo zotavovací (stabilizované) polohy. Pokud jí vytéká krev z ucha, položte ji na stranu tohoto ucha. Mezi základní příznaky otřesu mozku (komoce) patří krátkodobé bezvědomí, zmatenost, bolest hlavy, zvracení a nevolnost.

Zraněná se často začne dokola vyptávat, co se stalo, jestli spadla, na jakém koni jela a tvrdí, že jí nic není. Je zmatená. Nedovolte jí znovu nasednout na koně, ale snažte se ji usadit do klidové polohy. Přeborníky v přesvědčování jsou osoby s lékařským vzděláním – tvrdí, že jim nic není, prý klidně dojedou domů, doktora nepotřebují. Na jejich odbornost po pádu z koně na hlavu neberte zřetel. Volejte RZP.

Znovu platí: pokud si nejste jistí, volejte ihned linku 155.

D) Bezvědomí – jak to zjistím a co mám dělat?

• oslovím
• zmáčknu za klíční kostí nebo štípnu do ušního lalůčku – jestliže je při vědomí, určitě zareaguje
• pokud je v bezvědomí – volám 155, pak teprve oživuji!!
• zjistím, že nedýchá (pohyb hrudníku, poslechem) – udělám život zachraňující manévr – zakloň hlavu, předsuň bradu – ale při podezření na poranění krční páteře záklon hlavy neprovádíme a průchodnost dýchacích cest zajišťujeme pootevřením úst a předsunutím dolní čelisti tahem za její úhel, hlava a šíje se udržuje v neutrální poloze. Při bezvědomí je lepší vždy s pacientem zacházet tak, jako kdyby páteř zraněnou měl.
• pokud jsou dýchací cesty průchodné, ale nedýchá a je v bezvědomí – došlo k zástavě krevního oběhu. V krvi je ještě dostatek kyslíku, ale není zajištěn jeho transport do mozku. Boj o mozek je otázkou 3-5 minut – pokud do té doby nepřivede krev kyslík a glukózu, mozkové buňky odumírají.
• Pozor – chrčivé, lapavé dechy není dýchání! (ale zástava krevního oběhu).

Co dělat při zástavě krevního oběhu? Nepřímou masáž srdce:

• poloha na zádech na pevné podložce
• hranu dlaně kolmo k hrudní kosti mezi prsy (cca dva prsty nad koncem hrudní kosti)
• druhá dlaň na ní
• prsty jsou kolmo k hrudní kosti, neleží na ní
• paže napnuté v loktech, kolmo k ose těla
• dlaně se během masáže od hrudní kosti nezvedají
• stlačujeme váhou horní poloviny našeho těla
• frekvence 100/min

U dospělých:
Důležitější, než dýchání, je masáž – stačí 8 vdechů za minutu, zbytečně plíce nerozpínáme. U dospělých se zbytečně nezdržujeme dýcháním, ale děláme masáž – 30 stlačení x 2 vdechy. Masáží začínáme.

Technika: stlačujeme 4 cm do hloubky (až 8 cm). Pokud obnovíme dýchání a oběh, uvedeme zraněnou do stabilizované polohy (okysličení vydrží až 15 minut). Vyzkoušeli jste si někdy poctivě takto „oživovat" figurínu? Jestli ano, pak víte, jaká je to dřina. A nesmíte přestat, dokud nepřijede profesionální pomoc nebo se podaří postiženého oživit (u dospělých do 30 min, u dětí do 1 hodiny).

U dětí:
U dětí do 15 let – nejprve oživujeme, pak voláme 155!! (většinou se dusí a kyslík ve tkáních není).
Děti od 1 měsíce-15 let – 5 vdechů-30 masáží-2 vdechy-30 masáží…

E) Poranění páteře

Příznaky:

• Postižený leží často na zemi v nepřirozené poloze
• Udává bolest v zádech
• Má poruchy hybnosti a cítivosti – je-li zachována hybnost, mícha není poškozena, ale může být poraněná páteř.

První pomoc při vědomí:

I při sebemenším podezření na poranění páteře a míchy zacházíme s postiženým tak, jako kdyby bylo poranění páteře nebo míchy prokázáno. Zásadně s postiženým nehýbeme a ošetřujeme ho na místě v poloze, která vznikla poraněním. Nezvedáme a neotáčíme hlavu. Nikdy nezvedáme za ruce a nohy. Nedovolíme postiženému, aby se posadil, je-li to možné přiložíme velmi opatrně krční límec. Nezapomeneme na možnost dalších poranění.

První pomoc v bezvědomí:

S postiženým nehýbeme a udržujeme průchodné dýchací cesty předsunutím dolní čelisti.
I při sebemenším podezření na poranění páteře vždy voláme RZP!

Situace 2: Kopnutí – nakopnutí zadníma nohama člověka do břicha, do hrudníku nebo do obličeje.

A) Kopnutí do břicha – hrozí poranění vnitřních orgánů a krvácení do dutiny břišní. Přitom příznaky nemusí zpočátku vypadat dramaticky. Při vědomí uložte zraněnou do úlevové polohy na boku, pokud je v bezvědomí, tak do stabilizované (zotavovací) polohy. Zahajte protišoková opatření – teplo, klid. Žádné tekutiny, cigárko, léky, chlazení břicha. Vždy volejte okamžitě RZP.

B) Kopnutí do hrudníku – většinou a s větší pravděpodobností se jedná o uzavřené poranění. Může dojít ke zlomení žeber, hrudní kosti, vnitřnímu krvácení, kolapsu plíce a rozvoji šoku.

Příznaky:

• dušnost
• bolest na hrudníku různé intenzity
• modrofialové zabarvení (cyanosa) – nejdříve na okrajích těla (rty, oči, nos, brada, nehtová lůžka, uši), poté po celém těle
• možné vykašlávání krve
• při rozsáhlých zlomeninách žeber propadlý hrudník
• paradoxní dýchání – hrudník se rozpíná výdechem a propadá s nádechem

Mohu provádět masáž i v případě poraněného hrudníku? Ano, jakkoliv se to zdá být hrozné, pamatujte, že bojujete v první řadě o mozek.

Pokud je zraněná při vědomí, uložíme ji do polosedu, ruce fixované za zády o podložku a zapřené nohy – tím se mohou zapojit pomocné dýchací svaly. Volat RZP.

V bezvědomí – pokud nedýchá, resuscitace, protišoková opatření (teplo, klid), zotavovací poloha, okamžitě volat RZP.

Situace 3: Kousnutí.

Síla stisku dospělého koně je ohromná. Může vám vytrhnout kus svaloviny jedním kousnutím. Dochází ke zhmoždění měkkých tkání, může dojít i k rozdrcení kostí. Ale ani drobnější úraz, kde dojde k narušení celistvosti kůže, není radno podceňovat kvůli infekci. Důkladná desinfekce je nutná a prověřte své očkování proti tetanu.

Když vytočím 155…

Volejte, i pokud si nejste úplně jisti – operátor záchranné služby je kvalifikovaný zdravotník, pomůže vám situaci posoudit a najít optimální řešení.

Snažte se mluvit klidně, nepodléhejte hysterii, do telefonu nekřičte – celý proces se tím neurychlí. Volejte pokud možno přímo od postiženého, abyste mohli reagovat na otázky operátora.

Údaje, které je potřeba sdělit a na které se vás budou ptát:

Místo, kde se nacházíte – město, ulice a číslo popisné, na veřejných prostranstvích popis křižovatky, typické budovy či stavení poblíž (nákupní centrum, kostel, koupaliště, park, divadlo, škola,…) silnice vedoucí odkud a kam. Máte-li GPS, je možné zaslat i souřadnice vaší polohy (formát DD MM.mmm). Jestliže jste mimo civilizaci v terénu, kam nevede příjezdová cesta nebo to vyžaduje stav zraněné osoby, budete muset umět navést vrtulník:

• plocha 30x30m
• NE poblíž drátů vysokého napětí
• NE u ohrad se zvířaty
• 2 bílé hadry v pozici Y, na sněhu červené

Aktuální stav postiženého – stav vědomí, dýchání, u úrazů jejich mechanismus – např. pád z koně, která část těla je zraněná.

Operátor se může dále vyptávat na věci týkající se místa zásahu a aktuálního stavu postiženého. Také vás může vést resuscitačními kroky, pokud byla zjištěna zástava oběhu, nebo vám může poradit, jak ovlivnit zdravotní stav postiženého do příjezdu posádky, která v době vedení tohoto hovoru je již na cestě k vám.

Telefon nepokládejte jako první. Po ukončení hovoru buďte vždy v dosahu telefonu pro případ zpětného volání.

Z praxe doporučujeme:

• mít ve stáji cedulku pro případ nouze – pokud bychom volali RZS, tak uvedené souřadnice, místo pro přistání vrtulníku
• na viditelném místě ve stáji příručku první pomoci nejen pro koně
• dobře zásobenou lékárničku

Smyslem článku není příprava na „nejhorší", ale apel na zájem o první pomoc. Když víte, jak se zachovat v krizových situacích, pak myslíte více preventivně a krizové situace spíše nenastanou.

Připravenost není zbabělost a respekt není strach. Chovat se lehkomyslně není hrdinství.