Kastrace je nejběžnějším chirurgickým zákrokem, který se u koní provádí, což ovšem neznamená, že si jako takový nezasluhuje naši pozornost. Kastrace hřebců je totiž spojena s širokým spektrem možných komplikací. Od komplikace nejzávažnější, kterou je prolaps tenkého střeva při použití stále ještě relativně běžně užívané otevřené metody kastrace (kastrace s odkrytým provazcem semenným, kastrace s pokrytým nebo polopokrytým provazcem semenným bez ligatury), kdy je ponechána otevřená komunikace mezi dutinou břišní a vnějším prostředím, přes silné krvácení až po závažné infekce kastračních ran, které mohou vést k tvorbě život ohrožujících subperitoneálních abscesů.

Z těchto důvodů je dnes považována za nejbezpečnější metodu metoda kastrace s primárním uzávěrem operačních ran (uzavřená metoda kastrace). Přestože je tato metoda finančně náročnější, je významně bezpečnější. Přínosem uzavřených metod kastrace je snížení možných pooperačních rizik – minimalizace možnosti prolapsu viscerálních orgánů, urychlení procesu hojení a snížení možnosti vzniku jizvové tkáně, která nahrazuje normální tkáň po poškození. Tato metoda tedy nabízí nejen vyšší míru bezpečí, ale i šanci na rychlejší návrat koně do plné zátěže.

Bohužel ani několik měsíců po zákroku, v době, kdy je operační rána našeho valacha již klidná a plně zhojená, nemusíme mít zákonitě vyhráno. Problémy totiž může způsobit nejen špatná chirurgická technika, nevhodně zvolená metoda zákroku (otevřená & operace s ligaturou processus vaginalis nebo uzavřená metoda) a nevhodná pooperační péče. Problémy mohou působit i jizvy, které se v průběhu regenerace poškozené tkáně vytvoří.

U čerstvých valachů se totiž – několik měsíců po zákroku – mohou objevit změny akce zadních končetin a snížený pracovní výkon. Problémy se mohou vyskytovat v souvislosti se shromážděním, prostupností a přechody, objevit se může i zdánlivě nevysvětlitelné, více či méně závažné kulhání na zadních končetinách, bolesti zad, změny chování nebo změny postoje při močení. A proto bychom o možné souvislosti všech těchto případných komplikací s nedávno provedenou kastrací alespoň něco málo vědět měli...

Regenerace poškozené tkáně

O zkušenosti s tím, jaké problémy může působit jizvová tkáň, která se vytváří v místě chirurgického zákroku, jsem tedy požádala veterinární fyzioterapeutku a rekondiční terapeutku Barboru Vopálenskou, AdvCertVPhys, EEBW.

Báro, co bychom obecně vzato měli o tvorbě jizvy vědět?

Tvorba jizvy je přirozená součást regenerace poškozené tkáně. Jakmile dojde k poškození tkáně, reakce těla na poškozenou tkáň je co nejrychlejší možné obnovení homeostáze (stabilizace systému). Tělo se snaží v co nejrychlejším čase poškozenou tkáň vyléčit nahromaděním kolagenních vláken, která nahradí tkáň poškozenou, a tím se vytvoří jizva. Struktura jizvy je na dotek jiná než kůže okolo. Jizva je většinou tlustší a méně ohebná kvůli náhodně položenému kolagenu.

Jakmile dojde k poranění všech tří vrstev kůže až do podkoží, jako první se rána zaplní krví z okolních krevních cév. Následně se aktivuje proces srážení krve a tvorba strupu. Pod strupem se začnou aktivovat buňky zvané fibroblasty, které produkují kolagen. Kolagen je fibrózní protein, který dovoluje buňkám vydržet během rozpínání. Kolagen je vyroben fibroblasty a poté vyloučen a uložen mimo fibroblast k vytvoření fibrozního matrixu. Časem hromadění kolagenu nahradí původní strup. Kvůli hustotě zjizvené tkáně nejsou chlupové kořínky a kožní buňky schopny růstu.

Většina lidí si však neuvědomuje, že jizvy ovlivňují správnou funkci tkání a že zjizvená tkáň není schopna normální funkce. To vše může mít vliv na držení těla, pohyb a výkon.

Kůže, povázka a svaly musí klouzat proti sobě, právě to umožňuje volný pohyb částí těla. Koně jsou velmi atletická zvířata a většina z nich nemá dostatek fyzické vzdálenosti mezi kůží, povázkou a svaly / šlachy. Povrchová zranění často sestupují do všech vrstev. Taková jizva se vytvoří položením chaotického shromáždění kolagenních vláken, což vede k adhezi, která spojí tyto tři vrstvy dohromady. Výsledkem je pak absence senzorického přenosu zpráv mezi mozkem a postiženou tkání, způsobující kompenzační pohyb a diskomfort.

Proces tvorby jizvy táhne okraje rány směrem dovnitř, kde se uprostřed spojí v jizvu. Čím větší je rána, tím větší kontraktura jizvy. Jizva na tkáních v okolí kloubů může omezovat ohebný potenciál končetiny. Pokud se jedná o nově formující jizvu, je nezbytné umožnit hojícím tkáním pohyb (masáž / mobilizace kloubů). Pohybem tkání se minimalizuje srážení vrstev mezi sebou, takže optimální klouzání mezi tkáněmi se obnoví rychleji. U staré jizvy si buďte vědomi možných důsledků na pohyb vašich koní a tím i výkon. Takové jizvy se mohou objevit po běžně vyléčené laceraci, sarkoidu a chirurgickém zákroku.

Nicméně nikdy není pozdě se pokusit uvolnit vrstvy kůže a povázky k podpoře lepší funkčnosti tkání a pohybu. Vždy se však snažte spolupracovat s terapeutem, který vám může poskytnout vhodný rehabilitační program.

Jemné protahovací a masážní techniky mohou napomoci tzv. rozbití adhézovaných tkání, čímž dochází k obnovení proudění krve skrze poškozenou tkáň a tím zlepšení pohyblivosti tkáně a její normalizaci. Manipulace s jizvou může vyvolat vzpomínky na trauma spojené s jizvou. Palpací jizvy si můžeme zaznamenat její hloubku, tvar a strukturu. Jizvovitá tkáň je neorganizovaně nashromážděný kolagen, což jizvě dává její tužší strukturu. Takové tkáni chybí nejen pružnost, ale také funkčnost v porovnání s tkání zdravou.

Čemu je tedy třeba v souvislosti s postkastrační jizvou věnovat pozornost a jak bychom měli, pokud máme podezření na možné problémy, dále postupovat?

U některých koní může mít kastrace efekt na vytvoření kompenzačních pohybů, problém s přechody, dorzoventrální flexí, extenzí páteře a potencionálně způsobit i kulhání. Koně mohou být méně energičtí a může jim chybět impuls.  Někteří koně mohou vykazovat známky tenze a zvýšené citlivosti v oblasti beder a kříže a žeber 17+18 (zde se napojuje kremasterový sval, který společně s kremasterovým reflexem zvedá varle), takoví koně mají pak problém zapojit záď. Všechny výše zmíněné symptomy však mohou být indikátorem i jiných problémů. Pokud váš kůň prošel veterinární prohlídkou a vše se jeví v pořádku, pokastrační jizva v takovém případě stojí za kontrolu. 

Jizva může být na dotyk chladnější, tvrdší a méně flexibilní než okolní tkáně. Uvolněním pokastrační jizvy se dá předejít nepříjemným problémům, které můžeme spojovat s neochotou koně spolupracovat během výcviku. K uvolnění jizev je potřeba přistupovat opatrně. Vždy je lepší vyhledat radu odborníka, který je schopen palpací nebo jiným vyšetřením zhodnotit stav a hloubku jizvy. Podle takového vyšetření by měl následovat vhodný rehabilitační plán, který by měl napomoci k uvolnění jizvové tkáně, zlepšení její pružnosti a odstranění diskomfortu.

Barbora Vopálenská se rehabilitaci zvířat věnuje od roku 2014. Absolvovala zahraniční i české kurzy zaměřené na komplementární terapie a rehabilitace jak koní, tak jezdců. Od roku 2016 se zaměřila na veterinární fyzioterapii koní a psů. Po absolvování dvouletého studia na Veterinární Univerzitě v Nottinghamu, kde získala kvalifikaci jako veterinární fyzioterapeut, ukončila i další vysokoškolskou kvalifikaci, a to MSc ve veterinární fyzioterapii. Nyní pracuje na volné noze jako fyzioterapeut zvířat v České republice, ale i v Severním Irsku.

Může být problémem i poranění periferních nervů?

Nejnovější výzkumy naznačují, že příčinou kulhání, bolestivosti zad nebo změny chování valachů by mohl být i tzv. traumatický neurom, který vzniká jako důsledek traumat periferních nervů. Takové závěry totiž nabízí výzkum, který byl před nedávnem publikován v časopise Acta Veterinaria Scandinavica.

V rámci studie byly odebrány vzorky ze zbytků pravé a levé spermatické šňůry od dvaceti valachů různých plemen a věkových skupin, kteří uhynuli z různých důvodů nesouvisejících s kastrací. Provedeno bylo mikroskopické vyšetření testikulárních nervů v místě kastrace a zjišťováno bylo, zda jsou přítomny neuromy.

Pokud po přerušení nervu nenajdou fibrily svou cestu do distální části nervu, stočí se ve formě klubka a vytvoří zbytnělé zakončení centrálního pahýlu – neurom. Může tak dojít k sevření nervu nebo ke vzniku nervového nádoru v důsledku benigního růstu nervové tkáně. Traumatické neuromy mohou vznikat z různých typů nervové tkáně, včetně nervových vláken a jejich myelinového obalu. Tento termín se také používá k označení jakéhokoli otoku nervu, a to i při absenci abnormálního buněčného růstu. Traumatický neurom je výsledkem traumatu nervu a často vzniká v reakci na chirurgický zákrok. V některých případech může být zdrojem značné bolesti. Neurom je většinou velmi bolestivý na palpaci i poklep.

V rámci výzkumu byly neuromy nalezeny v jednadvaceti spermatických šňůrách získaných od třinácti valachů. U osmi valachů bylo zjištěno, že mají neuromy v obou zbytcích spermatické šňůry.

Přestože neuromy po kastraci dosud nebyly sledovány a prokázány ani u zvířat, ani u lidí, neuromy způsobené chirurgickým traumatem periferních nervů byly popsány po amputacích ocasu u prasat, jehňat a psů, po odstranění nervů u koní a oříznutí zobáku u drůbeže. Neuromy nalezené v rámci této studie v místě kastrace měly histologické (mikroskopické) rysy kompatibilní s traumatickými neuromy popsanými po amputaci ocasu u prasat.

Studie neměla za cíl vyhodnotit, zda vznik neuromů může u valachů souviset s bolestí. Zdá se to ale pravděpodobné, a proto budou zapotřebí další studie, aby se prokázalo, zda mohou být neuromy, vzniklé jako důsledek kastrace, skutečně zdrojem bolesti a zda určité kastrační metody podporují jejich vznik a rozvoj. 

Závěr

Akutní nebo krátkodobé komplikace vyplývající z kastrace, jako je otok, krvácení a infekce, jsou ve veterinární medicíně dobře prozkoumány, ale později nastupujícím komplikacím taková pozornost prozatím věnována není. Doufejme tedy, že se i na toto téma výzkumy více zaměří. Všechny výše uvedené problémy, které se u valachů objevují v návaznosti na provedení kastrace, totiž mohou působit skutečně významné problémy - ztrátou pohody počínaje, dlouhodobým poklesem výkonnosti konče.

Pokud tedy u svého koně, který je krátce po kastraci, zaznamenáte změny v mechanice pohybu, problémy při shromažďování či v přechodech, bolesti zad nebo změny v chování, neváhejte kontaktovat svého veterinárního lékaře, který může provést lokální/svodnou anestézii a podezření na postkastrační komplikaci tohoto druhu potvrdit anebo vyvrátit. Nezřídka je i na pohmat patrné, že s jizvou a jejím okolím je něco v nepořádku. Jestliže byl váš valach v nedávné době kastrován, mějte raději oči dokořán. Kastrace může proběhnout bez nejmenších obtíží, ale to neznamená, že tomu tak musí být vždy...

Použité zdroje:

• Neuromas at the castration site in geldings, Emma Angelina Bengtsdotter, Stina Ekman and Pia Haubro Andersen, Acta Veterinaria Scandinavicavolume 61, Article number: 43 (2019)
• Uzavřená metoda kastrace hřebce. Prevence postkastračních komplikací je snažší než jejich řešení, J. MEZEROVÁ, Z. ŽERT, Z. KRUPIL* Fakulta veterinárního lékařství Veterinární a farmaceutické univerzity Brno, *privátní zvěrolékař Praha Veterinářství 2001;51:294-296
• Costs and complications of equine castration: a UK practice‐based study comparing ‘standing nonsutured’ and ‘recumbent sutured’ techniques, B.J.Mason, J.R.Newton, J.R.Payne, R.C.Pilsworth, First published: 05 January 2010