Příběh australského Juráška: národní hrdina Subzero

28. 12. 2020 07:00

Obrázky: 10

Autor: Eva Holubcová Foto: © archiv Rubrika: Dostihy Počet přečtení: 856 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Subzero nebyl „jenom“ bílý vítěz Melbourne Cupu, dostihu, který zastaví národ. Subzero až do své smrti ve svých téměř 32 letech zůstal koněm, který rozdával radost všem okolo při své práci ambassadora. Subzero totiž nebyl obyčejný kůň. Pro lidi nejen v Austrálii byl něco jako Jurášek pro Popelku. Že ho neznáte? To musíte napravit!

Jak to vše začalo?

Jeho příběh začíná zcela nenápadně a podobně jako u většiny dostihových koní. Narodil se 26. září roku 1988 do tzv. dobré rodiny. Jeho otcem byl bílý Kala Dancer (Niniski), evropský šampión dvouletek. Matkou Wiley Trade, z rodiny, která dala např. legendárního australského dostihového koně i plemeníka Marscay. A polosestra Subzero jménem Confederate Lady vyhrála grupový dostih, takže i proto stál roční Subzero na Magical Million dražbě rovnou 100 tisíc dolarů. Na dražbě si ho koupil trenér Lee Freedman, který si s ním myslel na velké sprinterské dostihy.

Už v momentě, kdy přišel do jeho stájí, potkal svého osudového muže, který ho pak bude provázet celým jeho životem, Grahama Salisburyho. Právě v jeho stájích měl totiž trenér ustájené koně před obsedáním a tady se Graham a Subzero také potkali. Byla to láska na první pohled a Graham si rovnou bílého koně zamluvil po konci kariéry. Kůň v té době ještě nebyl ani obsedlý, a tak se trenér smál, že všeho do času.

Lee Freedman nechal Subzera běhat již jako dvouletého. Subzero i vyhrál, ale do té pravé, velké formy dozrál až později, kdy jeho památná série Gr. 1. výher zahrnovala klasické South Australian Derby, Adelaide Cup a právě Melbourne Cup.

Vítězství v Melbourne Cupu 1992

Význam a důležitost Melbourne Cupu pro Australany se dá přiblížit jedině srovnáním s tím, co znamená Velká pardubická pro nás. Den konání Melbourne Cupu je národním svátkem a dostih sledují úplně všichni. Paradoxem je, že se jedná o handicapový dostih, kdy ti nejhorší nosí nejlehčí váhu, a druhý paradox je, že dostih je ultravytrvalecký, koná se na 3200 m a to v zemi, která je orientována převážně na rychlost. Navíc Melbourne Cup se svojí distancí je zastaralý už několik desítek let. Ale je to lidový dostih, který každý chce vyhrát, a proto se v něm každý rok schází velmi početné pole koní. Výsledek dostihu je dosti nepředvídatelný. Nejen kvůli počtu koní, ale i kvůli tomu, že se jedná o handicap a koně často finišují v těsné linii. Z vítězů Melbourne Cupu budete určitě znát legendárního Phar Lapa, a u nás se objevil v chovu i jeho vítěz, Beldale Ball.

A Subzero se zapsal mezi nesmrtelné právě díky vítězství v Melbourne Cupu a také proto, že mnoho bílých koní tento kultovní dostih nevyhrálo. Touto unikátní kombinací si zajistil, že si ho každý pamatoval velice dobře.

Ale také to byla jeho labutí píseň, již poté nikdy nevyhrál, a to absolvoval dalších 20 startů. Kariéru ukončil roku 1994, když doběhl poslední z patnácti a bylo rozhodnuto, že to již dále nemá smysl.

Do důchodu odcházel s impozantním počtem 48 startů – 6 vítězství – 6 druhých míst – 5 třetích míst a s výdělkem přes 2 milióny australských dolarů. Určitě nebyl mimořádným dostihovým koněm, jak sám řekl jeho trenér, trénoval řadu lepších, ale byl jedinečný něčím jiným, tím, jaký byl.

Odchod z dostihů a začátek nového života

S rozhodnutím o jeho důchodu zavolal trenér Lee Freedman panu Grahamovi Salisburymu. Od prvotního příslibu koně uběhla řada let, ale ani jeden z nich na to nezapomněl. Za symbolický 1 dolar byl prodán a tak Subbie začal novou životní kapitolu s Grahamem, která nakonec trvala celých dalších 26 let!

Původně pracoval jako „pony vodič“ pro dostihové koně (ano, často tuto práci v USA i v Austrálii dělají bývalí exdostihoví koně) a to celou řadu let, než ho problémy s artritidou poslaly roku 2008 do jiné pracovní role na plný úvazek. Stal se maskotem a ambassadorem Australian Racing Museum and Hall of Fame. Objevoval se se svým Grahamem na celé řadě ceremonií, slavnostních akcích a nejrůznějších příležitostí i v televizi, jako propagátor dostihového sportu. Takto navštívil i řadu zemí, od Dubaje po Hongkong či Singapur.

Subzero jako influencer

Vysoká popularita už během práce ponyho mu zajišťovala neutuchající obdiv, nejčastěji od dětí, které se s ním rády pomazlily a udělaly si se slavným bílým valachem fotku. Umožňovala to jeho empatická, bezproblémová, vlídná a trpělivá povaha. Vlastně jen pokračoval v tom, co znal už předtím. Navštěvoval nemocnice, domovy důchodců, školy – těch v rámci programu „Subzero Goes to School“ navštívil více než 300!

Potkával i slavné, zpěvačku Kylie Minogue, herce Hugha Jackmana, premiéry, šejky, a další. Ti si Subzera budou pamatovat jako jeden z bodů v jejich životě, ale…

Pro řadu lidí v nemocnicích byl jedním z posledních radostných zážitků v životě. Netřeba dodávat, že mnozí z nich se dotýkali koně prvně. Subzero je zprostředkovaně převáděl na druhou stranu a do jiného světa, kde byl jen on – krásný bílý kůň – a člověk.

Subzero byl skutečně živoucí reklamou na dostihy a dostihové koně; a v tomto sám udělal tolik práce jak málokdo. Krásně to shrnuje třísetstránková knížka s názvem „Subzero: more than a Melbourne Cup hero“ napsaná Adamem Crettendenem. Ale Subzero propagoval i vlastní druh, koně jako společníka a přítele člověka.

Subzero měl i vlastní produktovou řadu propagačních předmětů od čepic, hrnečků, triček po láhve. Díky němu se povedlo na charitu nasbírat více než 10 miliónů dolarů, což je impozantní.

Nakonec byl za svoji celoživotní práci uveden do australské Síně slávy, a tuto poctu přijal, jak jinak, osobně.

Píseň o Subzerovi

Byl také jedním z mála australských sportovců, o kterých byla složena písnička. Jmenuje se: „Grey Courage: A Subzero swan song“, kterou složil mezinárodně slavný Rupert McCall.

I won’t care if he misses out

In this, — his final race,

For in the heart of this young bloke,

He’ll always have a place,

A place reserved for horses

That have given me a thrill.

The past is not for living in,

But just for now I will,

Standing in the Members

On that rainy afternoon,

I wondered whether Greggy Hall

Had gone for home too soon,

I knew he’d get the distance,

I knew he liked the wet.

His efforts down in Adelaide

Were too good to forget,

But now that wouldn’t stop the field

From boldly giving chase

In Australia’s greatest staying test.

The country’s biggest race,

As they passed the famous clock-tower,

My ticker missed a tick.·

The straight seemed like eternity,

I called for him to kick!

And kick he did, — the post arrived

And Hally’s whip was up,

And so were many punters, —

It was Subbie’s Melbourne Cup!

Racing moments such as this

Will never fade away,

His courage gave me spirit

Which is still alive today.

For in the heart of this young bloke,

He’ll always be a hero.

And I’ll proudly tell my children

Of the mighty grey, - “Subzero”

Jestli mu při vší té práci zbýval volný čas? To víte, že ano. Do plného důchodu ale odešel až ve svých 30, roku 2018. Na pastvinách u rodiny Salisbury trávil čas se svými koňskými přáteli až do své hospitalizace na klinice z důvodu srdečního selhání a následného uspání.

Subzero byl uspán dne 29. srpna letošního roku 10 týdnů po smrti svého majitele Grahama na rakovinu, a určitě se oba zase sešli v posmrtném životě. Subzerovi v té době zbývalo pár týdnů do dosažení věku 32 let.

Žil dlouhý, bohatý život, vždy milován pro to, kým byl a jaký byl.

Připojené obrázky

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 0 čtenářů. Celkový počet bodů: 0.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: