Minulý díl jsme ukončili závěrem, že velmi důležité kritérium pro posouzení zdraví kopyt je fakt, že přední kopyta mají menší úhel přední (dorzální) stěny než zadní. To je velmi důležitý faktor pro celkovou rovnováhu koně a velmi často se porušuje tím, že se patkám předních kopyt dovolí vyrůst příliš vysoko s předpokladem, že to zmírní stres šlachy hlubokého ohýbače prstu. Ve skutečnosti to způsobí, že se tato šlacha povolí, a protože kůň nedokáže upravit délku šlachy, upraví svůj postoj; přesune zatížení dozadu na systém ohýbačů tím, že zakročí přední končetiny, takže už nejsou pod jeho tělem svislé, jak by byly normálně. Aby se však znovu dostal do rovnováhy, potřebuje posunout zadní nohy více dopředu. Na zadní patky však tímto postojem začne působit příliš velký tlak a špice zadních kopyt budou následkem toho růst příliš dopředu a/nebo se budou prodlužovat. Časem se těmto kopytům podsunou patky a prodlouží špice, kopytní kost bude mít negativní palmární úhel.
Vysoké patky předních kopyt jsou obvykle vidět ve spojení s příliš dlouhou špicí, což klade obrovské napětí na spojení kopytní stěny a kopytní kosti v přední části kopyta, protože kůň nyní zatěžuje více právě špici kopyta. To má často za následek prohnutý tvar dorzální stěny, který poukazuje na separaci kopytní kosti od stěny. Bod překlopu kopytní stěny by se měl nacházet tam, kde by se imaginární prodloužení linie kopytní kosti dotklo země. V případě separace dorzální stěny se však tato linie dotkne země výrazně za existujícím bodem překlopu stěny. Podkova, kterou má kůň na obrázku 2, má za úkol pomoct s překlopem kopyta, ale ze zkušeností vím, že to nefunguje. Jednou jsem pronajala bosou klisnu a za dva roky se mi vrátila s tím, že je nepřátelská a agresivní a naprosto nespolupracuje. Na předních kopytech měla přesně takové podkovy. Ihned jsem jí je sundala a klisna vydechla úlevou. Brzy se jí vrátila i její bývalá ochota.
Vysoké patky mohou také mít za následek to, že se podsunou. Tím vznikne velmi velká páčivá síla, která bude působit na stěnu čtvrtí a na oblast střelkové kosti. Skutečná výška (pozor! výška patek je něco jiného, než délka patek!) dlouhých podsunutých patek se opět zmenší, takže pokud jsou tito koně okovaní, obvykle dostávají klínovitou podložku, aby se jim zvětšil úhel přední kopytní stěny (pozn. překl.: aby se jim patky "zvedly" a kopyto nebylo tak ostroúhlé). Ta však patky ještě více stlačuje a podporuje to, že špice kopyta „utíká dopředu". Výsledkem je poškozené spojení stěny s kopytní kostí a vzniká ploché a tenké chodidlo – čili kopyto, které „potřebuje kovat".
Zvu vás k prvnímu kvízu. Zkuste zodpovědět na následující dotazy a večer na konci tohoto článku najdete odpovědi – jak obrázky popisuje autorka Heike Bean.
Protože tento článek má za úkol ukázat, jak vypadají zdravá kopyta, je nejvyšší čas vrátit se zpět právě k nim. Ale doufám, že souhlasíte, že je velmi důležité pochopit i to, co není zdravé a proč.
Je těžké zachytit fotoaparátem celého koně v jeho skutečné podobě, protože objektiv ho do jisté míry zkreslí. To platí zvláště pro kopytní úhly. Na následujících obrázcích neodpovídají úhly kopyt skutečnosti, ale myslím si, že lze jasně vidět, že zadní kopyta jsou strmější než přední. Vidět je také to, že zadní spěnky mají strmější sklon než přední spěnky. To jde ruku v ruce s úhlem kopyt a je to nesmírně důležité pro pohyb koně. Přední končetiny jsou stvořené k tomu, aby přebíraly váhu, zadní končetiny jsou stvořené k posunu těla vpřed.
Patky předních kopyt se na obrázku 4 zdají být vysoké, protože jejich úhel zkresluje fotoaparát. Kůň lehce vytáčí špičky ven, proto nejsou kopyta zachycená přesně ze strany:
Na obrázku 5 jsou kopyta stejného koně, ale více zblízka:
Přední patky se zdají být trochu vyšší i na obrázku 6, i když ve skutečnosti nejsou:
Na obrázku 7 jsou kopyta koně z obr. 6, pouze více přiblížená:
Obrázek 8 dobře demonstruje rozdíl v úhlech kopyt a spěnky; vlevo přední, vpravo zadní:
Tvar kopyta je nutné posuzovat také podle jiného parametru. Při pohledu z boku nám může orientace korunky směrem k zemi dát velmi přesnou informaci o pozici kopytní kosti. Po mnoha pozorováních a měřeních bylo zjištěno, že sklon korunky přibližně 30° je známkou korektní předozadní pozice kopytní kosti uvnitř kopytního pouzdra. Fotoaparát samozřejmě může tento úhel zkreslit, záleží na pozici objektivu. Abychom získali přesný snímek, je nutné fotit kopyta z úrovně země a zamířit ho přesně kolmo na kopyto.
Při pohledu z boku má korunka být naprosto rovná (pokud je snímek trochu nakřivo, může vypadat zaoblená, ale nevybalancovaná kopyta či kopyta se starým zraněním mají také vypouklou korunku).
Pohled na kopyta z boku jsme pokryli posouzením předního (dorzálního) úhlu, výšky přední stěny a pozice kopytní kosti, kterou jsme odhadli podle sklonu korunky. Příště budeme hledat další znaky zdraví kopyt při pohledu zepředu.
Dotaz 1: Dokážete popsat, co je na těchto zadních kopytech špatně? Odhadnete, jak bude uložená v levém zadním kopytě kopytní kost?Odpověď, obr. 1: Tato zadní kopyta mají podsunuté patky a příliš dlouhou špici, je na nich vidět tzv. „buldočí nos", který je výraznější na levém kopytě. Na rentgenovém snímku tohoto kopyta lze vidět zřetelně, jak je kopytní kost naklopená dozadu (negativní palmární úhel).
Dotaz 2: Popíšete změny na tomto předním kopytě? Jak bude uložená kopytní kost v kopytním pouzdru? Jak bude působit tato podkova na kopyto?Odpověď, obr. 2: Toto kopyto je s vysokými patkami a prohnutou špicí. Rentgenový snímek potvrzuje, že špice kopyta je příliš dlouhá, a postupně dochází k separaci dorzální kopytní stěny. Pokud tento stav bude přetrvávat, kůň se může mechanicky schvátit.
Podkovy na obrázku – používané s úmyslem usnadnit překlop kopyta – způsobí, že špice kopyta se vymáčkne nahoru a bude se i nadále prodlužovat. Problém separované kopytní stěny se ale bude prohlubovat, protože se zvýší napětí mezi kopytní kostí a stěnou. Tento tvar podkovy také způsobuje obrovský tlak na čtvrtě kopyta, což je oblast, kterou příroda nestvořila k nesení velké váhy (k tomuto účelu jsou určené patky a špice).
Dotaz 3: Dokážete odhadnout, kde na tomto kopytě končí patky?Odpověď, obr. 3: Zde je okované kopyto s výrazně podsunutými patkami (vlevo okované, vpravo se sundanou podkovou). Patky se budou muset zkrátit tak, aby se dostaly více dozadu, mají do nejširší části střelu.
Obrázek 9 (vlevo) ukazuje korektní průběh korunky.
Na obrázku 10 (uprostřed) je korunka viditelně vodorovněji, což indikuje příliš vysoké patky a kopytní kost ukazující hrotem příliš dolů, což souvisí s poměrně strmým úhlem kopyta. Rentgenový snímek tohoto kopyta by se podobal kopytu z obr. 2, přestože kopyto má zvenku úplně jiný tvar.
Přestože obrázek 11 (vpravo) není kvalitní, lze na něm jasně vidět, jak strměji je nakloněná korunka oproti předchozím dvěma snímkům. Rentgen na obr. 1 potvrzuje teorii o souvislosti korunky s úhlem kopytní kosti tím, že ukazuje kopytní kost naklopenou dozadu.
