Poznej kopyta koní

20. 10. 2011 05:00

Obrázky: 8

Autor: Heike Bean Foto: archiv autorky Rubrika: Zdraví a veterinární péče Zdroj: HeikeBean.com Překladatel: Dominika Švehlová Počet přečtení: 16863 Počet komentářů: 14 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 3 krát

Věčné otázky, jak tedy vypadá zdravé a funkční kopyto a jaké znaky už ukazují na kopytní patologii asi nebudou nikdy jednohlasně zodpovězené, přesto je dobré znát co nejvíce různých názorů. Rozhodli jsme se vám přinést několik zajímavých kopytních článků autorky Heike Bean - čistě pro trénink vašich očí.

V následujících článcích vás seznámíme slovem a hlavně obrazem s různými znaky zdravých i patologicky změněných kopyt - jak je vidí autorka Heike Bean. Je dobré trénovat své oko a díky těmto článkům máte i vy možnost podívat se na různá kopyta a poslechnout si názory zkušené kopytářky a možná i ostatních uživatelů Equichannelu (komentáře pod článkem vám jsou plně k dispozici). Postupně si řekneme, jak vypadají kopyta

  • zevnitř
  • z boku
  • zepředu
  • zezadu a
  • zespodu.
Heike Bean

Heike Beanpůvodem Němka, nyní žije a působí v USA. Povoláním učitelka na gymnáziu se od dětství věnovala koním, ještě v Německu získala jezdeckou a vozatajskou licenci a stala se také oficiální instruktorkou FN. Účastnila se úspěšně celé řady jezdeckých i vozatajských závodů, v USA zastávala také posty v oficiálních organizacích věnujících se koňskému sportu. Mimo jiné se podílela na výrobě instruktážních DVD pojednávajících o vozatajské drezuře. Nyní je na penzi a věnuje se chiropraxi, péči o kopyta, masážím, výživě, přirozené komunikaci, léčbě pomocí energie, homeopatii aj. Po celých 50 let, která tráví u koní, se snaží najít nejlepší řešení, jak je chovat a pečovat o ně k jejich spokojenosti a zdraví.

Péče o kopyta koní je jejím koníčkem. Od dětství se učila od podkovářů, v roce 1999 se dala k "bosonohému hnutí". Nejdříve absolvovala kompletní výuku kopytařiny u Dr. Strasser (přestože nyní otevřeně neschvaluje její způsob trimu), poté se účastnila klinik celé řady jiných kopytních praktiků, má za sebou mnoho preparací kadáverů kopyt i trimů živých koní, neustále studuje nové poznatky jak teoreticky, tak prakticky na svých koních.

Na jejích stránkách http://www.heikebean.com najdete spoustu užitečných informací i zajímavých podnětů o koních a péči o ně.

Pojďme už ale k vlastním slovům Heike Bean:


Tvar kopyta podává mnoho informací o jeho zdraví, ale zároveň je ovlivněn celou řadou faktorů; dala by se o tom napsat celá kniha a stále by nezahrnula všechny možné varianty. Pokusím se proto sama sebe omezit na ty nejdůležitější zjistitelné znaky. Začněme tím, co je uvnitř a jak se to promítá na venek:

Obecné principy - uvnitř kopyta

Tvar kopyta je především určen tvarem kopytní kosti, a to ve svých přibližně dvou předních třetinách (až po jeho nejširší část), a zdravím kopytních chrupavek a střelu v zadní třetině. Také výška kopyta je dána výškou kopytní kosti. Přestože potřebujeme dostatek rohoviny, která tuto kost bude chránit, nechceme jí nadbytek, protože kopytní pouzdro má tvar kuželu a každé další množství materiálu pod chodidlem musí logicky vytvářet pákové síly proti jeho vlastní struktuře, ať už je to špice, čtvrtě nebo patky.

Kopytní kosti mají tolik různých tvarů, kolik různých je kopyt. Žádná dvě kopyta nejsou úplně stejná a navíc je tvar kopyta závislý na věku, plemeni, způsobu podkování či trimu, nemocech, množství pohybu a postoji končetin koně i jeho stavbě těla. To vše často vyvolává na kopyto jednostranné tlaky, které se projevují strmějšími či prohnutějšími stěnami.

Kopytní kosti jsou vzhledem k velikosti kostry koně velmi malé a snadno se působením tlaku deformují, nikdy nejsou schopné se vrátit ke svému původnímu tvaru. Zdravá kopytní kost vypadá při pohledu z jakékoli strany jako trojúhelník, tento tvar se však může snadno narušit. Dále platí, že přední kopytní kosti jsou obvykle méně vyklenuté než zadní, ale i tento fakt se může časem změnit, ať už následkem špatné rovnováhy kopyta, jeho zanedbání či nemoci.

Obrázek 1 ukazuje různé kopytní kosti, vlevo přední, vpravo zadní, nahoře při pohledu shora a dole při pohledu zdola:

přední a zadní kopytní kosti

Obr. 2 ukazuje průřez zdravě vypadajícím kopytem kadáveru, preparovaného Allií Hayes (http://horsescience.com/), kde kopytní stěna perfektně odpovídá tvaru kopytní kosti:

průřez zdravým kopytem

Zatímco skutečně zdravé a tvarově nezměněné kopytní kosti mohou dát velmi hodnověrné a stálé informace o zdraví kopyta, ne příliš mnoho koní je obdařeno touto výhodou. Ale i poněkud pozměněná kopytní kost může stále sídlit v jinak zdravém kopytě a koni dobře sloužit. Tvar kopyta nemusí být podle našich standardů „perfektní", ale kůň může být i tak v pořádku.

Obr. 3 ukazuje jiný preparát Allie Hayes, kde kopytní stěna očividně nekopíruje kopytní kost. Toto je zcela jasně nezdravé kopyto:

průřez patologicky změněným kopytem

Na obrázku 4 jsou deformované kopytní kosti (srovnejte s perfektními kostmi z obrázku 1). Všimněte si, že kost vlevo nahoře začíná od svého hrotu jako trojúhelník, ale její palmární výběžky končí rovnoběžně. Kost nahoře uprostřed je oválná, její pravý palmární výběžek se ve skutečnosti stáčí dovnitř a kost nahoře vpravo má trojúhelníkový tvar na pravé straně, ale na levé straně je téměř svislá (mám na mysli na obrázku) a směrem dozadu se nerozšiřuje. Dolní polovina obrázku ukazuje, že kopytní kosti mohou mít deformovanou i chodidlovou plochu, pokud nejsou dostatečně podpořené a "sedly si" na chodidlo. Ve snaze zůstat funkční pak taková kost pod tlakem demineralizuje a díky tomu to vypadá, že kůň je „zdravý". Zdravá kopytní kost však na rovné podložce leží zcela rovně ve všech směrech.

deformované kopytní kosti

Přestože se kopytní kosti liší svým tvarem, jen málo se liší výškou. Kopytní kosti chladnokrevných koní nejsou příliš vyšší, než kosti lehčích koní a většina kostí lehčích koní má přibližně stejnou výšku, nezávisle na výšce a hmotnosti koně.

Na obrázku 5 vidíte řadu předních kopytních kostí, přičemž ta vlevo patřila chladnokrevníkovi a vpravo nedospělému ponymu. Všimněte si, že většina těchto kopytních kostí má určitý stupeň deformací v oblasti špice.

kopytní kosti různě velkých koní

Pokud je výška kopytních kostí konstantní, můžeme vyvodit, že příliš dlouhá a/nebo příliš vysoká kopytní pouzdra nemohou být známkou zdravých kopyt, a my si můžeme na tento fakt dost rychle "natrénovat oči". Je však stále ještě rozdíl v tom, jak vysoko se kopytní kost v kopytním pouzdře nachází. Obvykle úplný vrcholek kopytní kosti, natahovačový výběžek, se nachází asi 6-8 mm pod vrcholkem korunky. U divokých koní je dokonce ještě výš, což jim umožňuje mít kratší kopytní pouzdra. U nemocných kopyt je často umístěna níž, tento stav se nazývá „nadměrně distální uložení" kopytní kosti. (Pete Ramey o tom napsal výborný článek http://www.hoofrehab.com/jessica.htm).

Obrázek 6 je rentgenový snímek kopyta. Vypadá to, že kopytní kost na něm je uvnitř pouzdra správně vysoko, přestože na tomto snímku není dostatečně zřetelně zviditelněná korunka. Mnoho veterinářů to nedělá.

rentgenový snímek kopyta

Také úhel přední stěny kopytní kosti je u všech koní po celém světě poměrně konstantní - okolo 45° u předních kopytních kostí a 50° u zadních. Obrázek 7 ukazuje přední a zadní kopytní kost. Rozdíl v úhlech je zde dobře viditelný. Ale ne všichni koně mají přední a zadní kopytní kosti takto rozdílné:

přední a zadní kopytní kost

Na obrázku 8 vidíte řadu zadních kopytních kostí, zepředu a ze strany:

zadní kopytní kosti

Mám celou sbírku kopytních kostí a asi 80 % koní se blíží těmto hodnotám. Ale mám i určitý počet předních kopytních kostí s úhlem 40° a zadních s úhlem okolo 45°. Osli mají strmější kopytní kosti a mnoho mul také. Jak poznám, které kopytní kosti jsou z předních a které ze zadních končetin? Nemohu si být jistá na 100 % v případě, že jsou kosti deformované, ale obecně přední kopytní kosti mají kulatější hrot, mělčí úhel hrotu a méně konkávní spodek. Zadní kopytní kosti jsou více trojúhelníkové v oblasti hrotu, mají strmější úhel hrotu a jsou konkávnější (viz obr. 1).

Mám 5 koní a 4 z nich mají úhel uprostřed přední stěny předních kopyt mezi 48 a 50°, zadních kopyt mezi 53 a 55°. Kopytní úhly pátého koně jsou 44° vepředu a 49° vzadu. Pokud beru v potaz, že kopytní kost by měla být mírně zvednutá ve své zadní části - palmárních výběžcích - o 3° (někteří odborníci říkají 5°), 4 z mých koní se pohybují v normálním rozmezí a ten pátý je trochu méně obvyklý.

Existují určité neshody ohledně toho, zda má být kopytní kost u koně stojícího v klidu rovnoměrně na všech 4 končetinách vzadu trochu zvednutá, nebo má být rovnoběžná se zemí. Na obr. 6 můžete vidět kopytní kost rovnoběžnou se zemí. Osobně si myslím, že má být trochu zvednutá, protože když kůň více zatíží kopytní kloub během fáze podpěru, tento kloub a s ním i zadní část kopytní kosti se stlačí dolů do kopytního pouzdra, do prstního polštáře. Pokud by kopytní kost už byla rovnoběžná se zemí před tímto zatížením, neměla by kam uhnout, ale tvrdě by narazila do země. Video Dr. Chrise Pollitta „Foot Studies" (skutečně fascinující video, velmi ho doporučuji) tento proces zřetelně ukazuje.

Z výše uvedených informací je dobré si odnést velmi důležité kritérium pro posouzení zdraví kopyt: přední kopyta mají mělčí úhel než zadní. To je velmi důležitý faktor pro celkovou rovnováhu koně a velmi často se porušuje tím, že se patkám předních kopyt dovolí vyrůst příliš vysoko s předpokladem, že to zmírní napětí šlachy hlubokého ohýbače prstu. Ale o tom - a o dalších aspektech posuzování kopyt ze strany - si řekneme více příště.

A protože skutečně chceme, abyste si trénovali oči a naučili se na kopyta dívat, máme pro vás připravenou trochu netradiční formu článku. Můžete se těšit!

Připojené obrázky

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. gonzales

    to je nahoda

    11:36 - 27. 12. 2012

    To, ze jako priklad byl vybran RTG snimek (obr. 6) na kterem uhly a postaveni kopytni kosti odpovidaji tvrzeni MVDr.Straseer ( spodni hrana rovnobezne se zemi, u predni nohy uhel 45 stupnu u zadni uhel 55 stupnu ) byla nahoda, umysl nebo proste jen fakt, ze toto je nejcastejsi - fysiologicke - postaveni kopytni kosti. Samozrejme v prirode, v biologii se nada nic presne rozskatulkovat, existuji fisiologicke odchylky, ktere jeste patri do normalu.

  • 2. jaja

    rtg

    11:06 - 28. 12. 2012

    Reaguje na 1.

    Podle tohoto snímku bych se rozhodně neodvažovala posuzovat úhly kopytní kosti :-) Je křivý :-) Nicméně pravdou zůstává, že většina koní zkoumaných nejrůznějšími veterináři, kopytáři či podkováři (vyjma asi Strasser a jejich nohsledů) má palmární úhel kopyzní kosti trochu větší, než 0 stupňů ;-) Nula se již považuje za potenciální patologii a zdroj (a/nebo následek) zdravotních problémů koně.

  • 3. gonzales

    reakce na 2

    12:50 - 28. 12. 2012

    RTG snimek je v poradku - proc by autorka davala do odborneho clanku \" krivy \" snimek, ale proc si nevybrala nejaky s pozitivnim palmarnim uhlem, kdyz je jich vetsina.
    A to je prave ono jak pisete - zkoumaji NEJRUZNEJSI veterinari - nejsou to specialiste asi o to vetsinou byli pozadani napr. Pete Rameym, Brianem Hampsonem PhD. a dalsimi. Jako je specializace v humani medicine tak je specializace ve veterinarni medicine - dnes jiz doktor nemuze v celem rozsahu rozumet vsem oborum.
    MVDr. Strasser je specialistka na kopyta, ktera zkouma z vlastniho zajmu, chce pomoct konim ne vyhledavat spory a hadky, taky by se asi nepletla do brisni chirurgie.
    Positivni palmerni uhel 0 - 5 stupnu beru jako fyziologicky.

  • 4. jaja

    křivost

    15:38 - 28. 12. 2012

    Reaguje na 3.

    Copak vy to nevidíte, že je ta kopytní kost pootočená hned v několika rovinách???

  • 5. jaja

    další detaily okono rtg

    15:43 - 28. 12. 2012

    Mimochodem všiml jste si, že například osa prstu na snímku není v přímce, ale je zalomená? Důvody mohou být různé, od toho, že kůň nemá končetinu kolmo pod sebou (je trochu zakročen), až po ten, že má příliš zkrácené patky, čili úhel 0 či blížící se k nule, možná dokonce i negativní (což následkem nepřesnosti projekce nelze skutečně podle tohoto snímku říct s jistotou).

  • 6. gonzales

    vy uz jste jinde

    17:43 - 28. 12. 2012

    Otazka je proc autorka pouzila podle vaseho nazoru tak spatny RTG snimek s mnoha chybami, ktery nahrava priznivcum MVDr. Strasser. Ze by si toho nebyla vedoma ?

  • 7. jaja

    proč autorka

    17:58 - 28. 12. 2012

    Reaguje na 6.

    Myslím, že na to je nejlepší se zeptat autorky ;-)
    Snímek není špatný, to jsem neřekla, jen ta projekce není přesně vycentrovaná - je prostě třeba si uvědomit, co na něm autorka popisuje. Pokud by se zabývala palmárním úhlem, je možné, že by použila jiný snímek. Ale ona má snímek ve stati o výšce uložení kopytní kosti v kopytním pouzdře - a mluví u toho snímku o vzdálenosti natahovačového výběžku kopytní kosti od korunky. Tento snímek nelze použít na jakékoli prohlašování jakýchkoli kopytních úhlů. To jste začal popisovat vy a já na to reaguji pouze tím, že z tohoto snímku to nelze vyhledat ani přesně říct, protože ten snímek právě k tomuto účelu není vhodný.

  • 8. jaja

    snímek pro posouzení úhlů

    18:03 - 28. 12. 2012

    Jak příklady uvedu třeba tyto dva snímky https://cdn2.content.compendiumblog.com/uploads/user/9ab17cd3-a528-42c9-828f-b9935189a88e/479f97dd-b85d-43de-b32f-03c4a58fe682/Image/17309e4bb52b641a731a17de8d02405a/charlie_x_ray.jpg a http://www.therapeutichorseshoeing.com/images/Duckett-Dot-Lateral.jpg - to jsou snímky udělané tak, že podle nich lze měřit různé kopytní úhly (náhodně nalezeno na Google pod hesly hoof palmar angle).

  • 9. gonzales

    diky za snimky

    19:08 - 28. 12. 2012

    Pani Heike mohla cekat, ze si toho nekdo vsimne, zvlaste kdyz uhly v clanku zminuje. Byla to chyba ve vyberu snimku. Ze by ty spravne snimky nemela k dispozici, ze by jich bylo tak malo ?

  • 10. gonzales

    pro Jaja

    10:17 - 04. 01. 2013

    V clanku MVDr. Svehlove Nemoci koni - tema: Schvaceni kopyt - ve stati: 1.Rentgen kopyta se mimo jine pise: ze palmarni uhel do 5,5 stupne se povazuje za mirnou rotaci kopytni kosti v ramci laminitidy atd.
    Ve stati: Jak se laminitida leci - obr. 6 - v prvni rade jde o dosazeni rovnobeznosti chodidlove plochy kopytni kosti se zemi, dale bod 3. chronicka laminitida odstavec 2. je uvedeno - Dalsim bodem byva snizeni patek, ktere ma za cil zajistit rovnobeznost chodidla a chodidlove plochy kopytni kosti.
    Jestli to dobre chapu, pozitivni palmarni uhel napr. 6 stupnu uz je znamkou rotace-patologie-laminits (spolu s dalsimi priznaky), a lecba spociva v dosazeni 0 palmarniho uhlu - pokud neni kun nakovan.

  • 11. jaja

    dezinterpretace!

    11:22 - 04. 01. 2013

    Reaguje na 10.

    Pane Gonzales, ve článku je to ale jinak.

    Článek je zde: http://www.dominika-svehlova.cz/nemoci21.asp
    (omlouvám se všem, je to už starší článek a nebyla jsem zatím s to doplnit do něj nové informace o laminitidě:-( )

    Ohledně otho úhlu koytní kosti, budu raději citovat:
    "1. Rentgen kopyta
    To, že se rentgenuje kopyto při laminitidě, není nic nového. Mění se pouze interpretace nálezu i její vztah k další léčbě. Kdysi se doporučovalo rentgenovat kopyta až za 48-72 hodin po nástupu laminitidy. Zjišťovalo se, zda došlo k rotaci kopytní kosti a do jaké míry. Podle toho se pak vyřkla prognóza. Většinou se říkalo, že pokud je rotace menší než 5,5°, kůň se vyléčí a bude pracovat tak, jako dříve. U rotace mezi 6,8-11,5° se počítalo s tím, že kůň bude jezdecky využitelný s jistým omezením. V případě rotace větší než 11,5° se nad koněm zlomila hůl."

    Je to trochu jinak, než píšete. Žádný palmární úhel, ale úhel rotace (odchylka od stavu rovnoběžného z kopytní stěnou...).

    Dále k té léčbě, opět cituji text i obrázku 6:
    "Úprava schváceného kopyta bosým trimem, který usiluje v první řadě o dosažení rovnoběžnosti chodidlové plochy kopytní kosti se zemí."

    No a k té snaze o snížení patek, cituji:
    "Dalším bodem bývá snížení patek, které má za cíl zajistit rovnoběžnost chodidla a chodidlové plochy kopytní kosti. Díky tomu nebude rotovaný hrot kopytní kosti nadměrně tlačit na omezenou plochu chodidlové škáry, zabrání se jejímu nedokrvení a odumírání. Při snižování patek se rozhodně nesmí odstraňovat rohovina chodidla před a okolo hrotu střelky. Bohužel snížení patek zvyšuje tah šlachy hlubokého ohýbače, který je také odpovědný za rotaci kopytní kosti. Zvýšení patek tento tah sníží, jenže zároveň podpoří špatné uspořádání kostí prstu a zvýší tah šlachy natahovače prstu za kopytní kost. Tím se ještě více podpoří rotace kopytní kosti a její proniknutí chodidlem. Tuto rozporuplnou situaci mnozí řeší nasazením speciálních podkov (= narovná se osa prstu), seříznuté patky se tak zvednou o 10-20° a zmírní tah šlachy hlubokého ohýbače."

  • 12. gonzales

    Podkovani a schvaceni

    21:31 - 04. 01. 2013

    V clanku: Schvaceni kopyt mne u bodu b) laminitida z pretizeni chybi -
    4. Podkovani - je odpovedne mimo jine, za deformace kopyt, omezeni absorpce narazu, vznik tesneho kopytniho pouzdra + patologie patek, vibrace a chlad, ktere se hlavni merou podileji na ischemii skar - viz. Raynauduv fenomen.
    Za schvaceni kopyt vetsinou nemuze jenom neprimereny tah hlubokeho flexoru, ale jak je uvedeno - nedokrveni lamelarni skary - spis nez skary kopytni steny. Lamelarni skara je odpovedna za vyzivu na ni nasedajici epidermis (pokozky), ktera je odpovedna za kvalitu a kvantitu produkovane lamelarni rohoviny a ta je odpovedna za pevnost spojeni - zaveseni kopytni kosti na stratum medium rohove steny ( pouzdra) - to je tvoreno pokozkou korunkove skary. Pokud je toto spojeni nekvalitni i normalni tah hlubokeho flexoru zpusobi odtrzeni - rotaci kopytni kosti, coz je pak jenom priznak a ne pricina schvaceni. Tim, ze na kopyto, ktere je vetsinou jiz nekolik let poskozovano podkovou, nakoveme ORTOPEDICKOU podkovu, se jenom snazime odstranit jeden priznak (symptom) - zmenseni tahu hlubokeho flexoru, ale neodstranime priciny vedouci k spatnemu prokrveni. Naopak, muzeme jeste zhorsit stav spatneho prokrveni, coz vubec neprispiva ke kvalitnimu a rychlemu hojeni.

  • 13. gonzales

    jardík

    18:52 - 07. 01. 2013

    at zijou kone

  • 14. gonzales

    Laikum se to tezko vysvetluje, oni nevi,ze nevi

    09:46 - 18. 01. 2013

    MVDr. Strasser ma dostatecne teoreticke znalosti a diky tomu, ze se problematice onemocneni kopyt venuje vice nez 30 let i dostatek praktickych zkusenosti, coz se da rict jen o malo kterem veterinari. Ani napr. Pete Ramey, Jaime Jackson, Brian Hampson PhD nemaji dostatek teoretickych znalosti - na pomoc si musi prizvat veterinare, v podstate jsou zavisli na jejich vysvetleni - nazoru. Na rozdil od nich MVDr.Strasser pochodum - pohybu v zivich systemech rozumi na urovni fyzikalniho pohybu. Podkovari, kopytari sice maji prakticke zkusenosti, ale nemaji teoreticke znalosti. Bez teorie to nejde, to by jsme nemuseli vubec chodit do skoly - medicina by se nemusela studovat 5 - 6 let, stacil by na to 3 lety ucebni obor. Cim chce clovek byt lepsi praktik tim musi byt NAPRED lepsi teoretik.

    Ten kdo se chce vyjadrovat k prirode, zivym systemum - organismum, ke konskemu kopytu - kovat ci nekovat - by mel nejprve znat jak probiha pohyb hmoty na te nejzakladnejsi, nejnizsi urovni a to je pohyb fyzikalni.
    Proto prirodu, vesmir, planety nezkoumaji chemikove ani biologove, ale fyzikove.

    Zjednodusene co by mel vedet kazdy, nez zacne nesouhlasit s MVDr.Strasser, kazdy, kdo se chce vyjadrovat k problematice onemocneni kopyt, kovat ci nekovat, chodit nebo nechodit do vody atd.

    1. Pohyb fyzikalni - je pohyb zakladnich stavebnich castic hmoty - atomu - (ATOM je nejmenší castice běžné hmoty, částice, kterou už chemickymi prostředky dále nelze dělit ovšemi fyzickymi ano.), elementarnich castic, iontu atd. Na teto urovni dochazi ke kovalentnim vazbam - tento typ vazby je typicky pro vazby atomu v organickych molekulach - aminokyseliny. Pro pochopeni teto vazby - zminovanou v clanku: Strucny pohled do anatomie kopytniho pouzdra, je treba znat strukturu atomu.

    2. Pohyb chemicky - zahrnujici chemicke procesy, dostavame se na uroven molekul a makromolekul - bilkoviny, fosfolipidy, glykoproteiny atd. - viz.Strucny pohled do anatomie kopytniho pouzdra.

    3. Pohyb biologicky - zde se dostavame na uroven BUNKY, ktera je zakladni stavebni a funkcni jednotkou zivych organismu. Uvnitr bunky, v jejich organelach, probihaji velice slozite chemicke pochody - proteosynthesa na ribosomech a v Golgiho aparatu - exocytóza - viz.Strucny pohled do anatomie kopytniho pouzdra, "vyroba" energie oxydaci glukozy v mitochondriich a dalsi.

    4. Pohyb spolecensky - vcelstva, mraveniste a lidska spolecnost - je nejvyšším, nejsložitějším druhem pohybu hmoty, jaký byl dosud poznán, ale ten uz nas tak nezajima.

    VELICE zjednodusene rekapitulace.

    ad 1. Kovalentni vazby zprostredkuji spojeni atomu prvku - uhlik, vodik, sira, dusik,kyslik a vznikaji napr. aminokyseliny.

    ad 2. a 3. Spojovanim aminokyselin do retizku uvnitr bunky (proteosynthesa) vznika primarni struktura, natocenim aminokyselin a retizku v prostoru vznika sekundarni a tercialni (disulfidicke mustky) struktura makromolekuly bilkoviny napr. KERATIN. Spojenim makremolekul vznika kvarterni struktura bilkoviny napr.KOLAGEN, HEMOGLOBIN.

    Myslim, ze vetsina tech, kdo pomlouvaji MVDr.Strasser a ty kdo s ni souhlasi, o tomto nema ani paru.

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 3 čtenářů. Celkový počet bodů: 15.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com