Povolením nánosníků za pohodu koní!

9. 2. 2012 Dominika Švehlová Autor fotek: Cristina Wilkins

Mezinárodní společnost věd zabývajících se koňmi (ISES) přichází se svým oficiálním stanoviskem ohledně míry utahování nánosníků. Nejedná se však o blesk z čistého nebe; tomu všemu už nějakou dobu předcházely děje uvnitř FEI a některých mezinárodních drezurních organizací. Mluvíme o trojtématu „visící jazyky – krvácející huby – utažené nánosníky“.

Jazyk, krev a nánosník

(fakta čerpána z článku autorky Astrid Appels: A Slip of the Tongue, zveřejněného 29. června 2011 na www.eurodressage.com)

Problémy začínají vyplazeným jazykem. Někdy jen vykukujícím z pootevřené huby - a přitom mnohdy mírně či zřetelně zbarveným do fialova. Podle příručky FEI pro rozhodčí by měla být dvojice ohodnocená za cviky, během nichž koni jazyk visí z huby, o dva body horší známkou, než by jinak získala. Pokud je jazyk venku po většinu času, maximální známka má být 5, a to platí i pro souhrnnou známku za poslušnost. Člověka pak udiví, jak se rozhodčí rozcházejí v případě, který se stal na CDIO-PJYR Roosendaal, kde zajel jeden kůň celou úlohu s jazykem visícím na levé straně huby a dostal od jednotlivých rozhodčí 69, 70 a 61 %! V některých případech, kdy jazyk pouze lehce vyčnívá, nebo vyčnívá jen chvílemi, je možné, že některý rozhodčí si ho nevšimne... Nicméně platí všeobecně (i rozhodčími) přijímané pravidlo, že pokud je koni vidět během úlohy jazyk, je jeho přijímání udidla ne zcela perfektní a to je třeba podle toho i bodově ohodnotit. Skutečně pak taková dvojice zaslouží 70 %?

A dostáváme se k nánosníku. Vyplazený či „vykukující" jazyk je známkou nedostatečné připravenosti koně na požadavky, které jsou na něho kladené při soutěži, a rozhodčí to vidí a „trestají" horšími známkami. Jezdci ve snaze získat co nejvíce bodů však mohou tento nedostatek zamaskovat; utáhnou nánosník a/nebo ho zapnou níž, čímž koni znemožní s jazykem a hubou hýbat. Podle hlavního rozhodčí FEI Ghislaina Fouarge je dlouhé plazení jazyka po delší část drezurní úlohy vážnou základní chybou drezurního výcviku. „Kůň se nejdříve pokouší snížit tlak otevřením huby, a pokud je to na něho příliš, vyplázne jazyk ven," řekl Fouarge pro Eurodressage.com. „Pokud je nánosník příliš utažený, takže kůň to nemůže udělat, problém zůstane v principu stejný." Připravenost koně na soutěž to nezlepší - jen ta nepřipravenost není tak vidět.

Podobné nejednotnosti panují i při problémech spojených s výskytem krve v hubě koně. Příkladem budiž „aféra" drezurní jezdkyně Adelinde Cornalissen, která byla pro krvácení koně z huby během drezurní úlohy na světových jezdeckých hrách v roce 2010 vyloučena. Jak uvádí Eurodressage, brzy na jaře 2011 se objevila nová pravidla FEI, která už nemluvila přímo o vylučování dvojic za zjištění krve v hubě během drezurní úlohy. Nicméně i nadále je důvodem k vyloučení dvojice zdravotní problém koně, kam spadá i ono krvácení, byť by bylo jen dočasné.

Na scénu vstupuje mezinárodní klub drezurních trenérů (IDTC), v čele - hádejte! - s trenérem jezdkyně Cornelissen: Sjefem Janssenem. Navrhuje pozměnit pravidlo o vylučování krvácejících koní takto: Přítomnost krve u koně v drezurním obdélníku může a nemusí být otázka welfare a je třeba to posoudit případ od případu. Pokud hlavní rozhodčí nebo steward zpozorují jakékoli krvácení, úloha bude přerušena. Soutěžící opustí kolbiště/opracoviště a steward a FEI veterinář ihned koně vyšetří. V méně závažných případech, pokud se krvácení zastaví a zjistí se, že se nejedná o problém pohody koně, kůň je tedy připraven pro soutěž, mu bude povoleno pokračovat v úloze po následující přestávce nebo na konci kategorie. Stejně jako při poruše ozvučení během küru bude úloha pokračovat v bodě, kde byla přerušena, a předchozí body za cviky budou zachovány. V případě, že se to stane na opracovišti, steward může dle svého uvážení zavolat FEI veterináře, aby koně vyšetřil a vyloučil jakýkoli problém týkající se welfare a potvrdil připravenost koně pro soutěž.

Proti tomu se však zásadně postavil mezinárodní klub drezurních jezdců (IDRC) vedený Kyrou Kyrklund: IDRC věří, že welfare koně stojí v popředí při všech příležitostech a ve všech ohledech. Pokud během soutěže zpozoruje krvácení koně předseda sboru rozhodčích, dvojice má být zastavena a vyloučena. V zájmu férovosti má mít jezdec právo podat protest. Pokud se následně uzná, že se nejednalo o krvácení, pak může dvojice v úloze pokračovat v bodě, kde byla přerušena. Aby bylo jasné:
- Pokud steward zjistí krvácení koně poté, co dvojice opustila obdélník, nebude vyloučena. Uvědomí veterináře a ten zjistí, zda je kůň ve stavu pokračovat dál.
- Pokud bude krvácení zjištěno před soutěží, dvojici bude umožněno startovat, pokud bude možné napravit příčinu a příznaky.
Názor IDRC je ten, že se nejedná o záležitost drezurní, ale welfare koní, a mělo by se to aplikovat pro všechny jezdecké/vozatajské sporty...

IDRC zdůrazňuje, že dvojice, která byla během úlohy zastavena pro krvácení koně, smí pokračovat pouze tehdy, když se prokáže, že „to" ve skutečnosti nebylo krvácení! I zraky rozhodčích se mohou mýlit...

Náhodné krvácení z huby uvolněného a řádně připraveného koně je věc zcela výjimečná; koně, kteří pracují klidně a uvolněně a nesou se, z huby nekrvácejí.

Kyra Kyrklund zároveň prohlásila, že návrh předložený IDTC je zcela nepraktický a že „náhodné" krvácení z huby uvolněného a řádně připraveného koně je věc zcela výjimečná; koně, kteří pracují klidně a uvolněně a nesou se, podle ní z huby nekrvácejí.

Jenže! Korunu všemu nasadila drezurní komise FEI, která v červnu loňského roku navrhla následující znění probíraného pravidla: Na soutěžích vrcholných úrovní (olympijské hry, mistrovství a finále pro seniory), kde jsou přítomni FEI veterináři na opracovišti, budou vyšetřovat koně a dvojice dokončí úlohu, pokud se krvácení po menším zranění zastaví. Pokud se krvácení nezastavilo, kůň bude vyloučen. Kde nejsou veterináři přítomni k vyšetření koně, bude krvácení důvodem k okamžitému vyloučení.

Jasné je zvýhodnění elitních jezdců účastnících se těchto vrcholných soutěží a zároveň značná diskutabilnost praktického průběhu: FEI veterináři normálně nestojí vedle obdélníku po celou dobu - než se přivolaný veterinář prodere davem ke krvácejícímu koni, krvácení už dávno může být zastaveno, mnohdy tomu mohou mezitím pomoct členové týmu soutěžní dvojice. Bohužel velkou roli hraje i výrazné oslabení autority FEI činovníků a naopak posílení autority členů týmů soutěžních dvojic (majitel, trenér...). Bude mít veterinář dostatečnou sílu odporovat jejich teorii? A v neposlední řadě: Jakékoli krvácení z huby se zastaví dřív, než kůň opustí obdélník a dojde k němu veterinář - pokud si tedy doslova neukousnul kus pysku nebo jazyka.

Řešení?

Jedno by bylo: zabránit nadměrnému utahování nánosníků, které představují velkého viníka i maskéra těchto problémů u koní. Jedno z řešení přináší ISES, mezinárodní společnost věd zabývajících se koňmi.

Kdo je ISES:
ISES logoISES - International Society for Equitation Science - je nezisková organizace, jejímž prvořadým cílem je spojit výzkum s tréninkem/výcvikem a welfare koní. Sem patří podpora základního a aplikovaného výzkumu zabývajícího se tréninkem a welfare koní, pořádání mezinárodních sympozií a podpora odborných publikací, propojení věd jako je etologie, veterina, psychologie či jiné, podpora vzdělávání a výuky, komunikace s vládními a jinými oficiálními organizacemi a samozřejmě i řešení konkrétních praktických problémů týkajících se tréninku/výcviku, managementu, ustájení či péče o koně.
http://www.equitationscience.com

Tisková informace ISES:
Palčivá otázka pohody koní a pevně utažených nánosníků

30. 1. 2012

Koně jsou jediná zvířata, která soutěží na olympijských hrách, přesto je jejich welfare diskutabilní, pokud budou i nadále přetrvávat současné trendy.

moderní drezurní kůňNánosníky, častý doplněk moderních uzdeček a uzd, které se používají u závodních koní, jsou v současné době koncipovány tak, aby byly pevně utažené a omezily prakticky všechny normální pohyby čelistí a jazyka. Jedná se o skutečně nové pojetí nánosníků. Před čtyřiceti lety byly nánosníky více estetickým než funkčním doplňkem. International Society for Equitation Science (ISES) prohlašuje, že praktiky nadměrného utahování nánosníků za účelem vyhnout se během soutěže penalizaci maskují nedostatečný výcvik na úkor welfare koní.

Nové studie prohlašují, že koně s utaženými nánosníky jsou v psychickém stresu, jsou zcitlivováni na tlak udidla a mohou mít omezené prokrvování s potenciálním rizikem poranění a poškození tkání včetně deformací nosu, a to i v případech, že jsou nánosníky vypodložené, např. tzv. „crank" nánosníky (pozn. překl.: také nazývané švédské nánosníky).

ISES připomíná, že během posledních desetiletí se neustále zvyšují počty takových typů nánosníků, které účinně maskují známky diskomfortu koně. Závodníci jsou motivováni k nadměrnému utahování nánosníků drezurními pravidly, podle nichž se penalizují projevy diskomfortu koní jako otevírání huby či plazení jazyka. Tato pravidla sestavovaly sportovní organizace, aby podpořily vynikající výcvik a předvedení kvalit jako volnost, harmonie, lehkost a přijmutí udidla bez napětí. Omezující utažené nánosníky znemožňují koni projevit nechtěné chování, jako je otevírání huby či křížení čelistí, a umožňují soutěžícím maskovat známky napětí, což by jinak rozhodčí penalizovali jako důkazy špatného výcviku. Nánosníky tak mohou bránit účinnému posuzování.

ISES doporučuje:

- návrat k praxi, kdy vsunutí „dvou prstů" pod nánosník prokazovalo, že tento není nadměrně utažený. Takto velký prostor pod nánosníkem umožňuje koním projevit napětí nebo hledat úlevu od tlaku udidla a shoduje se tak s principy etického jezdectví. Viz níže vyjádření ISES k nánosníkům.

- aby - pro zajištění spravedlnosti a objektivity - stewardi na závodech používali standardizované měřidlo. Toto měřidlo by mělo být zasunuto bez použití síly v místě středové linie nosního hřbetu a mělo by být zřetelně označené, aby ukázalo požadovanou značku, která by, v souladu s obecně schváleným doporučením, odpovídala průměrným dvěma prstům dospělého člověka.

Ve většině jezdeckých disciplín stewardi kontrolují, zda veškeré vybavení na koních odpovídá pravidlům specifickým pro jejich disciplínu. S tímto měřítkem by mohli zajistit, že budou eliminovány nebo přinejmenším minimalizovány škodlivé dopady nadměrně utažených nánosníků.

International Society for Equitation Science (ISES) je nezisková organizace s cílem podporovat výzkum výcviku koní za účelem zlepšení welfare koní a vztahu mezi koněm a jezdcem. www.equitationscience.com

Pro další informace kontaktujte tiskového mluvčího SES (+61 414 875 382) nebo prezidenta ISES Prof. Paula McGreevyho (+61 423 464 505).

Vyjádření stanoviska a doporučení ISES - omezující nánosníky
Pozadí

Extrémní utahování nánosníku může natlačit sliznice tváří proti stoličkám, což se považuje za pravděpodobnou příčinu zvýšení poslušnosti a vstřícnosti koní s udidlem vůči působení otěží, možná proto, že dojde ke zcitlivění huby (Randle & McGreevy, 2011). To může být výhodou pro jezdce, protože kůň se zdá být na lehčím přilnutí, hovorově se říká, že se kůň stal „poddajnějším". Utahování nánosníku však pravděpodobně maskuje přirozené snahy koně vyhledat pohodlí, a to tím, že brání pohybům jeho čelistí a jazyka, které odhalují ztuhlost a konfliktní chování.

Nové poznatky ukazují, že koně, kteří nosí utažené nánosníky, jsou v psychickém stresu, jsou zcitlivěni na tlak otěží a mohou mít zhoršené prokrvení (McGreevy et al., 2012). Proto by, z hlediska jejich welfare, použití těchto nánosníků, které mohou potenciálně způsobit zranění, nemělo být povoleno v tréninku ani během soutěží.

Utažené nánosníky mohou maskovat nechtěné chování koní, které může poukazovat buď na bolest, na nedostatky ve výcviku nebo na obojí. Následné uvolnění nánosníku může odhalit nežádoucí reakce, které mohou být nebezpečné pro jezdce a jiné jezdecké dvojice. Jezdci by proto měli vyloučit vše, co způsobuje jejich koním bolest, a zajistit, aby jejich koně byli trénováni podle principů teorie učení tak, aby dostáli požadavkům soutěže.

Ve většině jezdeckých disciplín kontrolují určení stewardi výstroj soutěžících koní, zda odpovídá jejich specifickým pravidlům. Pokud by se podařilo zavést postupy, které by mohly odstranit nebo uvolnit utažené nánosníky, mohli by stewardi zajistit, že škodlivé účinky těchto zařízení by se eliminovaly nebo aspoň minimalizovaly.

Podle zavedeného principu etického jezdectví se musí za kritérium považovat uvolněnost koně (McGreevy & McLean, 2007; ISES, 2011). Sem patří i trénink lehkosti přilnutí, k níž se dojde opatrným odstraňováním projevů diskomfortu v hubě, jako je otevírání a křížení čelistí. Ve stejném tónu uvádějí některé jezdecké manuály a sbírky soutěžních pravidel, že „dva prsty" se používají jako prostorová ochrana před nadměrným dotažením nánosníku, ale chybí v nich upřesnění, kde je tuto míru třeba uplatňovat, neuvádějí ani velikost prstů. Rozměry průměrného ukazováku a prostředníku dospělého člověka na úrovni druhého kloubu jsou 1,59 x 3,87 x 9,89 cm (McGreevy et al., 2012). Tento prostor pod nánosníkem umožní koni vyjádřit konfliktní chování a tak odpovídá principům etického jezdectví. Zároveň nedovolí koni projevit plný repertoár projevů, včetně zívání (McGreevy et al., 2012).

měření míry utažení nánosníkuDoporučení:
- ISES doporučuje, aby všechny jezdecké sporty vyžadovaly kontrolu utažení nánosníků, kterou budou provádět stewardi ve středové linii hřbetu nosu (viz obr. 1).

- Pro spravedlnost a objektivitu se k tomuto účelu bude používat měřidlo vsunuté pod nánosník. Měřidlo by se mělo vsunout bez použití síly a mělo by být přesně označené, aby ukázalo bod, který by, v souladu s obecně schváleným doporučením, měl odpovídat rozměrům dvou průměrných prstů dospělého člověka. Jezdcům by mělo být doporučeno a mělo by se podporovat, aby stejné měřidlo používali i v tréninku.

Reference:

ISES (The International Society for Equitation Science) 2011. Training principles: does your training system stand the test of science? www.equitationscience.com/news.html. Accessed 7th Dec 2011.

McGreevy P.D., McLean, A.N. 2007. The roles of learning theory and ethology in equitation. Journal of Veterinary Behavior: Clinical Applications and Research. 2, 108-118.

McGreevy, P., Warren-Smith, A., Guisard, Y. 2012. The effect of double bridles and jaw-clamping crank nosebands on facial cutaneous and ocular temperature in horses. Journal of Veterinary Behavior: Clinical Applications and Research. Accepted.

Randle, H., McGreevy, P.D. 2011. The effect of noseband tightness on rein tension in the ridden horse. Proceedings of the 7th International Equitation Science Conference, Eds: M. van Dierendonck, P. de Cocq, K. Visser, Wageningen Academic Publishers, Wageningen. 84.

Oba texty v originálu najdete přiložené pod článkem nebo na stránkách:
http://www.equitationscience.com/position_statements_nosebands.html
http://www.equitationscience.com/Documents/ISESMediaRelease_Nosebands_01022012.pdf

Podobné články
Foto od výborné fotografky a kamarádky Barbory Chlebové, která vždy dokáže zachytit ty nejkrásnější momentky

Cesta k úspěchu jako příběh z pohádky? Životní kůň Barbory Zourkové je český teplokrevník Fénix. V loňském roce se tento krásný ryzák umístil na 23.…

Miguel Tavora v článku The Horse Magazine radí, jak se dopracovat ke shromáždění pomocí stranové práce.