Píce – základ života

Aby dlouho vydrželo

Musíme si uvědomit, že objem sena, který chceme uskladnit, je také objem živin, které v něm chceme uchovat co nejdéle. Špatným skladováním je ztratíme velmi rychle.

Klasicky = pracně

V podmínkách malých hospodářství se pořád ještě suší seno klasickou cestou na pokose, na noc se řádkuje. Letos nám přálo počasí, slunce svítilo a foukal vítr, obracelo se dvakrát za den. Čtvrtý den jsme mohli zapnout fukar a sklidit podstatnou část z cca 200 q sena na dobře větranou půdu nad stájemi. Za takových podmínek není problém, aby zde vydrželo až 20 let. Problém je s odrolem při foukání sena s vysokým podílem lístků – tedy sena kvalitního. Dá se tomu předejít optimálním nastavením potrubí, aby se daly házet do fukaru větší „sousta" držící pohromadě. Rozhodně se nevyplatí foukat na půdu vojtěšku – pokud ji chcete uložit volnou, pak ji budete muset uložit s láskou ke koním ručně.

Řádkování – kopení sena

Účelem kopení sena na noc je ochrana před rosou a deštěm, zvýšení teploty, fermentace a uvolnění pevněji vázané vody. Na to velkovýrobce nemá čas a tak se zavedlo sklízení zavadlé píce s obsahem vody 20-30 % do velkých balíků event. za přídavku konzervačních látek. Koně se takového sena nažerou, ale příliš si nepochutnají.

Slunce, seno, seníky

Dřívější uskladňování a dosoušení sena v horkovzdušných senících v 70. letech bylo z hlediska kvality sena ideální, ale energeticky náročné. Slunce totiž ničí vitamíny, především klesá obsah beta karotenu (vitamín D naopak stoupá), dosoušení pod střechou tedy bylo jednou z mála dobrých totalitních věcí.

Kulaté balíky – současnost

Jak je sestavíme do prostoru? Nejlépe je stavět je do „housenky" základnami k sobě, tím se zmenšuje plocha kontaktu s podkladem. Stavění základnami nad sebe (do komínů) zvyšuje ztráty, zejména pokud je seno skladováno venku. Studie dokazují, že u sena v kulatých balících uskladněných venku dochází ke ztrátám od 5 do 35 % v závislosti na stanovišti a původním stavu balíku.
Pro skladování venku je nutné balíky uložit na podklad, pod kterým může proudit vzduch. Lepší jsou hodně utažené balíky, které nepojmou tolik vlhkosti. Vršek stohu by se měl zakrýt proti dešti. Vnější cca 10cm vrstva balíku o průměru 120 cm představuje 25 % jeho objemu a špatným venkovním uskladněním o tuto vrstvu přijdete.

Životnost uskladněného sena venku na dobře drenážovaném podkladu je cca 5 let, ale když jsou balíky přímo na zemi, pak seno vydrží cca jeden rok.

Obsah vody je klíčový

Čím vyšší obsah vody a teplota, tím lepší podmínky pro plísně a bakterie. Samozřejmě je tu i doba skladování – čím déle je seno skladované, tím více času mají mikroorganizmy na jeho devastaci. Jak suché seno má být, aby byly ztráty co nejnižší?

Obsah vody

• do 10 % – takové seno je přeschlé, láme se, práší
• 10-15 % – lze uskladnit bez obav ze ztráty zahříváním, je zde minimální riziko samovznícení
• 16-20 % – začíná vhodné prostředí pro růst plísní, seno lze uskladnit s použitím konzervantů, nízké riziko samovznícení
• 21-25 % – vysoká pravděpodobnost růstu plísní, střední riziko samovznícení
• nad 25 % – vysoké riziko samovznícení

Teplota sena

Jestliže se seno zahřeje na 30 – 60 °C, pak mají bakterie a plísně optimální podmínky. Je-li tato teplota v seně delší dobu – nad 12 hod., biologické pochody pokračují a teplota dále roste. Od cca 70 °C mikroorganizmy odumírají. Tím končí biologické reakce a vysoká teplota spouští biochemické reakce – reagují cukry a bílkoviny, vznikají nestravitelné produkty (hnědé seno) a nutriční hodnota výrazně klesá. Stravitelnost sena zahřátého nad 70 °C klesá o 50-80 %.

Samovznícení

Černá můra každého sedláka. Pokud se vám seno zahřeje nad 60 %, jednejte rychle. Strávili jsme hodiny přehazováním sena na půdě a nikomu nepřeji to zažít.

Když při teplotě asi 70 °C začnou bakterie odumírat, dochází k reakcím, při nichž vzniká uhlík. Ten dále funguje jako v případě uhlí – oxiduje, a tím znovu zvyšuje teplotu látky, dochází k dalšímu uhelnatění a při teplotě 250 až 300 °C pak dojde ke vznícení rostlinné hmoty.

Podmínky pro biologické samovznícení jsou:

• vlhkost (za suché je považováno seno s maximálním obsahem vlhkosti 16 %)
• velká hromada (minimálně asi 3000 kg, tedy 3 metrová vrstva na ploše 4 m2)
• minimální doba uskladnění (8 až 10 dnů)
• nerovnoměrné rozložení vlhkosti (různorodá jakost vrstvené hmoty)

Požární předpisy

I když jste malí chovatelé s párem koní u domu, měli byste se o podmínky skladování píce zajímat. Zadáte-li si do Googlu samovznícení, vyjede vám nechutně vysoké množství odkazů na případy požárů. Každá obec vydává požární předpisy, které se týkají také skladování sena a slámy – viz úryvek z Metodické pomůcky pro zpracování požárního řádu obce:

8. při naskladňování a skladování sena a slámy je nutno dodržet následující podmínky:

• seno a slámu je možné skladovat v objektech (stodoly, seníky, půdní prostory apod.), pro něž je tento účel prokázán dokumentací ověřenou stavebním úřadem a které slouží pouze tomu účelu, nebo formou volných skladů (stohů), přičemž mohou mít objem nejvýše 4000 m3,
• při umísťování volných skladů sena nebo slámy se postupuje v souladu se zvláštním právním předpisem.

9. v halovém skladu nesmí být skladováno více než 8000 m3 sena nebo slámy a v půdním prostoru stáje nesmí být skladováno více než 5000 m3 sena nebo slámy a ani jiných stébelnatých suchých rostlin,

10. v období před naskladňováním a skladováním sena je nutno:

• prověřit před naskladňováním vybavení skladu předepsanými věcnými prostředky požární ochrany (počet, druh, hasicích přístrojů, jejich rozmístění), provozuschopnost dosoušecích ventilátorů a stav elektrických rozvodů, jakož i stav signalizačních zařízení v případě instalace automatického měření teplot,
• prokazatelně seznámit před naskladňováním zaměstnance s povinnostmi na úseku požární ochrany a protipožárními opatřeními,
• zabezpečit, aby při naskladňování vzduchovými dopravníky do skladů a půdních prostor stájí píce neprocházela přes oběžné kolo dopravníku.

11. pro měření teplot uskladněného sena a slámy a následná opatření:

• teplota uskladněného sena a slámy se měří do hloubky poloviny uskladněného sena, nejméně však do hloubky 2,5 m, a to minimálně jedenkrát denně v prvém měsíci po naskladnění a jedenkrát za týden další dva měsíce po naskladnění,
• teplota se měří zejména v místech, kde vychází z uskladněného sena, slámy pára nebo kde je cítit zápach přehřáté píce,
• o výsledku měření se vede prokazatelný záznam, ve kterém se uvede datum zahájení naskladnění, datum měření, hodnoty naměřené teploty a podpis osoby, která měření prováděla,
• záznam se uschovává nejméně po dobu 6 měsíců od ukončení naskladňování,
• jestliže při kontrole teplot uskladněného sena a slámy se zjistí zvýšení teplot nad hodnotu 65 ºC, musí se přehřáté seno vyskladnit a ochladit (ochlazené a zkontrolované lze vrátit do skladu),
• jestliže se při kontrole teplot uskladněného sena a slámy zjistí zvýšení teplot nad hodnotu 90 ºC, musí se vyskladnění provést za asistence hasičské jednotky.

Otavy

Na přelomu srpna – září se v našich podmínkách sklízejí druhé seče. Tráva v létě roste pomaleji, je kratší a jemnější – má vyšší sléhací schopnost a snadněji se zahřívá. S uskladněním otavy tedy musíme být ještě opatrnější.

Kdy začít krmit letošní seno?

Zatím se držme bezpečného intervalu 6 týdnů od sklizně. Musíte tedy se zásobami na zimu počítat až do dne, kdy budete moci zkrmovat v dalším roce nové seno z první seče. Jen berte v úvahu, že i s dobou skladování se především obsah vitamínů v seně snižuje, krmte tedy z té strany, kde je seno nejstarší (pokud to jde).

Víte, kolik jste uskladnili koním stravitelné energie?

Pro malé chovatele koní a samovýrobce sena se rozbor nevyplatí – kvalitu sena nejlépe poznají koně. Chutná jim a prospívají. Odhady nutriční hodnoty sena se mohou lišit až o 50 %.

Tematice sena jsme se již podrobně věnovali, odkazy na články naleznete přiložené pod článkem.