Pět způsobů, jak můžete svým sedem trápit koně, aniž byste si toho všimli

18. 09. 2020 05:00

Obrázky: 7

Autor: Heather Moffet, The Horse's Back Foto: archiv autora Rubrika: Teorie ježdění Zdroj: The Horse's Back Překladatel: Kateřina Lipinská Počet přečtení: 1706 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Heather Moffett je britská trenérka specializující se na výuku „klasického sedu“. V tomto článku rozebírá, jak sed jezdce může ztěžovat koni pohyb a proč je tak zásadní naučit se správně sedět. „Pasovači“ sedel to dobře znají, ale je to často to poslední, na co jezdci myslí: pozice v sedle ovlivňuje stav hřbetu i pohyb jejich koně stejně jako to, zda sedlo dobře sedí.

Všichni neustále slyšíme o „harmonii a propojení se svým koněm“. Je to aktuálně moderní heslo a obvykle to znamená propojení s koněm ze země, ať už navolno nebo při práci na ruce. Mnoho jezdců předpokládá, že když se jim toho podaří dosáhnout ze země, umožní jim to docílit stejné harmonie i ze sedla.

Na tomhle předpokladu v zásadě není nic špatného. Často se však ptají, proč se tato harmonie ztrácí – někdy hned po nasedlání (!), jindy jakmile začnou jezdit. Faktem je, že ve své blažené nevědomosti svému koni vadí!

Kdo je kdo: Heather Moffett učí ježdění více než 40 let. Vychází hlavně z francouzské jezdecké školy, která se zaměřuje spíše na klasickou než sportovní drezuru, a sama je velmi uznávaná ve výuce klasického sedu. Provozuje The online riding school, což je knihovna videí, která jsou vhodná pro každého, od úplných začátečníků až po pokročilé jezdce – můžete ji rovnou navštívit.

 

Sed rušící koně

Pokud jezdec není v souladu s pohybem koně, vždy narušuje plynulost a harmonii, protože kůň se musí s obtížemi vypořádávat s vyvažováním nejen sebe, ale i jezdce. Nebo snáší nepohodlí, které působí jezdec sedící mu na hřbetě jako kus olova, sedem tlačící proti jeho citlivému hřbetu nebo strnule nadskakující v sedle. Kůň, protože neumí mluvit, má jen jeden způsob, jak dát najevo své nepohodlí nebo bolest, a to chováním, které se nám potom nelíbí.

Často se ptám jezdců, kteří své koně kopou a bijí, jestli by udělali totéž svému psovi. Pes je schopen naříkat bolestí. Kůň nemůže, a právě pro své mlčení byl v minulosti tolik zneužíván. Bohužel tomu tak bývá často i dnes.

A nejvíc mě štve tohle: Čtyřicet šest let jsem trenérem specialistou pro klasický sed. A po celou tu dobu vnímám jen malý zájem o informace, jak zdokonalit svůj sed a pomůcky. Spousta trenérů říká, že nedokonalý sed můžeme ignorovat, pokud „kůň funguje“. Pak se diví, proč se kůň pořád neposouvá dál nebo proč je nutné použít sílu, aby se poddal!

Ano, slovo poddajnost najdete i v drezurních pravidlech jako důležitý ukazatel pro hodnocení drezurních úloh. Moji učitelé brzy zjistili, že i na mě mnohem lépe fungovalo moji spolupráci ve škole podpořit, než mě nutit k poddajnosti! A koně se v tomto od nás nijak neliší. Přála bych si, aby bylo slovo poddajnost v drezurních pravidlech nahrazeno výrazem ochotná spolupráce. Jak odlišný by byl výraz mnoha koní, kdyby se s nimi spolupracovalo jako s partnery, a ne bojovalo s nepřáteli, které je potřeba si podrobit?

Tak co, nedusíte svého koně svým sedem, aniž byste si toho vůbec všimli? Předkládám vám pět hlavních bodů a byla bych ráda, kdybyste se nad nimi zamysleli. 

1. Strasti napasování sedla (Ano, znovu)

Nic překvapujícího. Sedlo je věc, u které je asi nejvíce jasné, že musí být v pořádku. Přesto má mnoho sedel k dokonalosti daleko. To platí i v mé domovině ve Velké Británii, kde jsou sedla koním nejčastěji profesionálně pasována. Přesto mě ale udivuje, že množství mých klientů, kteří za mnou přijdou kvůli tréninku, jezdí v sedlech tak špatných, že jim neumožňují téměř vůbec sedět rovně nebo v rovnováze!

Zde jsou ty nejhorší vady:

Sedlo je příliš úzké. Toto je stále jedna z nejčastějších vad – koně svírá a jezdci naklápí pánev dozadu, výsledkem čehož je stolicový sed a nikoli přímka ucho / rameno / kyčel / pata, což je jediná poloha, v níž je jezdec v rovnováze. Zkuste si chodit s vyšpuleným zadkem dozadu a zdviženými koleny, jako byste seděli na židli. Je dost těžké tak i jen stát narovnaný! Vaše váha se bude koncentrovat v oblasti zadní rozsochy, což koni velmi ztíží vyklenutí hřbetu a způsobí, že bude chodit prohnutý.

Třmenové zámky jsou téměř bez výjimky umístěné příliš vpředu, a to dokonce i na mnoha drezurních sedlech. To je důvod, proč trenér neustále otravuje jezdce instrukcí, aby „posunul holeň dozadu“.

Zajímalo by mě, proč si trenéři, a to dokonce ani ti nejlepší drezurní, nikdy nevšimnou, že všichni jejich studenti nejsou anatomicky stejně vybaveni a že jim tudíž nemusí sedět design a vyvážení sedla.

2. Nejistý sed štve oba, koně i jezdce

Vysvětlím, co mám na mysli. Jezdci se neučí odpružit pohyb koně a jít s ním.

Slýcháme:

„Sedni si hlouběji!“

„Uvolni se!“

„Jdi s pohybem!“

„Následuj pohyb koně!“

Obvykle ale, pokud chcete někoho následovat, nemůžete jít současně s ním, ale musíte zůstat za ním… divíte se, že začátečníci jsou zmatení a často se nikdy nenaučí pohybovat v souladu s koněm?

Pokud tento popis sedí i na vás, nebojte se. Na workshopech, kde používáme simulátor pohybu koně, jsem měla jezdce, kteří jezdili deset, dvacet nebo i více let, a přesto se nikdy nenaučili pohybovat se v souladu s koněm.

3. Ještě jste neobjevili lepidlo na sedlo

Pokud nadskakujete nebo boucháte do hřbetu koně sedacími kostmi, nebo si sedíte až na zadních kapsách kalhot a bortíte se v hrudníku, komplikujete svému koni život. Naučit se to správně není až taková věda. Ale dokud to nebudou trenéři umět naučit, situace se nezlepší. A nejsou to jen začínající jezdci, kteří blokují koně tím, že nedokážou zadkem „přilnout“ k sedlu.

Podívejte se na ty jezdce, co kývají hlavou nebo jim poletují nohy (obvykle s ostruhami), kteří jsou k vidění na obdélníku i v úlohách Grand Prix.

 

4. Bortící se břemeno se nese špatně

Kolikrát jste slyšeli, že kůň cítí, i jak mu na zádech přistává moucha? O kolik víc tedy musí cítit svého jezdce, ať už dobrého nebo špatného? Proto je mým cílem, ať už v pozici jezdce nebo trenéra – být pro hřbet mého koně co nejmenší zátěží. Snažím se to udělat tak, že sedím lehce, ale hluboko v sedle, v souladu s jeho pohybem.

Pokud jezdec sedí křivě, ať už kvůli problému se sedlem, nebo je asymetrický kvůli svému vlastnímu fyzickému problému, kůň trpí. Musí se s tím vyrovnat a kompenzovat to, obvykle tím, že se sám zkřiví.

To ale není všechno. Velmi málo trenérů učí jezdce používat své tělo jako základní pomůcku. Přes svou účinnost se jedná o nejméně viditelnou pomůcku ze všech. V kombinaci s pohybem sedacích kostí, které jsou v souladu s pohybem hřbetu koně, je tohle tajemstvím elegantního harmonického sedu jezdce, který ale vypadá, že nedělá nic. Tehdy kůň a jezdec proplouvají drezurními cviky, jako by byli dohromady jedna bytost – kentaur.

 

5. ‚Pocit‘ začíná ve vašem zadku (vážně!)

„Být v harmonii s koněm“ znamená být schopen cítit, a to nejen při práci ze země. Nervová zakončení máme i v našem zadku – pokud jste naučeni, co cítit a jak se cítit, je to v silách každého jezdce, dokonce i začátečníka.

A slovo „pomůcka“ vychází ze slova „pomoc“. Když se naučíte používat pomůcky, které dávají koni smysl z hlediska biomechaniky, stanou se skutečně neviditelnými, protože kůň bude při správném tréninku stále citlivější.

ALE, pokud kůň nebyl naučen reagovat na konkrétní pomůcky, divíte se, že je zmatený a ‚nedělá, co má‘? Je to trochu jako my líní Britové, když křičíme na cizince v naději, že díky tomu začnou rozumět anglicky, a pak se naštveme, když nezačnou.

Váš sed může být skutečnou pomůckou (i pomocí) pro vašeho koně. K tomu ale může dojít jedině, když vás někdo naučí nejen, jak dávat pomůcky rukama a nohama, ale také:

  • pomůcky váhou pro otáčení,
  • pomůcku sedem pro shromáždění a přechody dolů,
  • přesnou pozici trupu při stranové práci, kruzích a ohýbání, atd.

A v tu chvíli se vaše ježdění stává celým dorozumívacím jazykem, kterému téměř všichni koně rychle rozumí. Proč? Protože pracuje s jejich tělem a ne proti němu. Pohyb v souladu s koněm umožňuje jezdci naučit se „cítit“. Tenhle výraz evokuje, že schopnost naučit se to má jen několik málo vyvolených. Blbost!

 

Takže shrnutí na závěr

Pokud chcete najít skutečné propojení se svým koněm:

  1. rozhodně neubližujte jeho hřbetu ani jeho duši,
  2. naučte se jezdit, jak nejlépe to dokážete a
  3. zacházejte se svým koněm jako s partnerem a přítelem, nikoli jako s nástrojem, sloužícím jen k vyhrávání dalších mašlí.

Pokud se vítězství stane vedlejším produktem dobrého ježdění, je to príma, ale když se váš kůň neposouvá, v první řadě zkontrolujte své ježdění a vybavení, než z toho budete vinit koně. K tomu slouží těchto 5 bodů. Jestliže je dodržíte, budete na dobré cestě ke skutečné harmonii se svým koněm!

Připojené obrázky

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 0 čtenářů. Celkový počet bodů: 0.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: