Ohlávka – dobrý sluha, špatný pán

14. 09. 2021 06:00

Obrázky: 7

Autor: Gabriela Rotová Foto: Gabriela Rotová, Pixabay Rubrika: Nehody a prevence Počet přečtení: 1082 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Ohlávky jsou nezbytnou, nepostradatelnou součástí chovu koní. V každé stáji najdeme tolik ohlávek jako koní a obvykle ještě o pár víc. Zdá se ale, že informací o tom, jak vysoký potenciál nebezpečí v sobě tento standardní kus vybavení má, není dostatek.

Ohlávka je totiž dobrý sluha, ale špatný pán. Příspěvky v různých facebookových skupinách vcelku pravidelně obsahují mnoho amatérských rad, jak manipulovat s koňmi, kteří se trhají při úvazu, jaké typy ohlávek v určité konkrétní situaci použít. Tyto rady mají obvykle jedno společné. Opomíjí zmínit skutečnost, že ohlávka – a je jedno, zda klasická kožená, syntetická, popruhová anebo provazová – je překvapivě často původcem nejen lehkých, ale i velmi vážných zranění, a proto bychom měli k tomu kusu vybavení přistupovat přinejmenším s velkým respektem. 

Rizika? Rizika!

Poranění hlavy, která přímo souvisí s použitím ohlávky, lze v zásadě rozdělit do dvou kategorií: jedná se o tlakově indukované léze povrchových anatomických struktur nebo traumatická poranění hlubších struktur v důsledku působení velké síly – lokálního působení tlaku na tkáně (příkladem je selhání uvolnění ohlávky při panické reakci koně). Tato zranění není vhodné bagatelizovat, protože může jít nejen o zranění povrchová a lehká, ale i o zranění vážná či dokonce fatální, a to především v těch případech, kdy se kůň v důsledku zachycení za ohlávku škrtí.

K obvyklým zraněním způsobeným působením ohlávky při traumatických nehodách patří: řezné rány, pohmožděniny a odřeniny (částečná nebo úplná ztráta kožního pokryvu), k ne neobvyklým pak obrna lícního nervu – k paréze bukální větve lícního nervu může například dojít i při vstávání koní po celkové anestézii, pokud ohlávka není dostatečně polstrovaná, zlomeniny obratlů, včetně prvního obratle páteře – atlasu (C1) a atlantoaxiální subluxace – dislokace nebo nestabilita krční části páteře.

Výzkum

Protože nesprávné používání ohlávek má překvapivě často za následek zranění a ohrožení dobrých životních podmínek koní – a tento fakt není dostatečně studován a diskutován, zaměřil se britský tým vědců několika univerzit právě na tuto problematiku.

Za pomoci dotazníkového on-line průzkumu bylo osloveno 5615 respondentů. Většina z nich soutěžila v drezuře, parkurovém skákání a všestrannosti, nebo byli hobby a volnočasovými jezdci, ale profesionálně se koním ani jezdeckému průmyslu nevěnovala (72 %, 3975/5511). Mezi profesionální respondenty patřilo ale také 435 trenérů/instruktorů, 223 fyzioterapeutů, 111 veterinárních lékařů, 119 veterinárních sester/techniků a 26 přepravců koní.

Disciplína/profese Počet respondentů

Procento vzorku

(n = 5615)

Veterinární chirurg 111 2 %
Veterinární sestra/technik 119 2 %
Dostihy 166 3 %
Rehabilitační centrum 211 4 %
Fyzioterapeut 223 4 %
Jezdecké/výcvikové centrum 306 5 %
Vozatajství 322 6 %
Vytrvalost 373 7 %
Trenér/trenér/instruktor 435 8 %
Chov 487 9 %
Honební ježdění 556 10 %
Výstavnictí 902 16 %
Všestrannost 1223 22 %
Skokové ježdění 1548 28 %
Rekreační/volnočasové ježdění  2192 39 %
Drezura 2355 42 %

Přestože výzkum založený na on-line dotazníku v sobě nese potenciál zkreslení – předpojatost vlastního výběru (Self-selection bias) – a je tedy nutné brát získaná data s jistou rezervou, vyplynula z průzkumu překvapivá zjištění, která stojí za zvážení.

Ohlávky... design nebo bezpečnost?

Respondenti obvykle vlastnili více než jednu ohlávku (53 %; 2992/5645); medián ± IQR: 2 ± 1. Převážně byly používány tradiční (ne bezpečné) designové ohlávky (80 %, 4248/5310). Pouze 20 % (1093/5310) respondentů používalo bezpečnostní ohlávky.

Provázek – jako jeden z možných a tradičních bezpečnostních prvků při uvazování koní – vždy používalo 41 % (2074/5250) respondentů, zatímco 42 % (2103/5250) provázek nikdy nepoužilo, 8 % (385/5250) ho používalo příležitostně a 9 % obvykle (456 /5250). 

Četnost a druhy zranění

Celých 31 % ((1615/5232) respondentů nahlásilo zranění související s používáním ohlávky, přičemž v 15 % případů byla při incidentu zraněna i osoba, která byla v rámci této události v blízkosti koně. K nejrizikovějším situacím patřilo přivázání koně – 70 % zranění a ponechání ohlávky při volném pohybu na pastvině nebo ve výběhu – 23 % zranění.

Ti, kteří se profesionálně angažují v odvětví koní, měli výrazně větší pravděpodobnost, že nahlásí úraz, než neprofesionálové (P <0,0005). Zvýšený počet zranění – 62 % (16/26) – byl hlášen osobami, které se zabývají transportem koní, dále pak trenéry a instruktory 44 % (193/435), veterináři 40 % (44/111) a fyzioterapeuty 52 % (115/223) ve srovnání s nízkým počtem hlášení veterinárních sester/ techniků (2 %; 2/119).

Ke zranění došlo při používání všech druhů a typů ohlávek. Četnost zranění ale byla významně snížena v případě, že byly využívány bezpečnostní ohlávky nebo byl jako bezpečnostní prvek využíván provázek umístěný mezi vodítkem a ohlávkou.

S výskytem zranění souviselo více faktorů. Většina zranění (71 %, 1148/1615) se stala v době, kdy byli koně přivázáni: 58 % (912/1576) venku, 34 % (539/1576) ve stáji, 32 % (511/1576) při úvazu na přívěsu nebo kamionu a 25 % (397/1576) při cestování obecně.

Obr.: U respondentů, jejichž koně prodělali zranění související s nošením ohlávky (n = 1615), došlo k častým poraněním hlavy. 

23 % (745/1615) zranění se stalo koním, kteří se s ohlávkou volně pohybovali na pastvině anebo ve výběhu a 6 % (214/1615), když byli vedeni na vodítku. Ve 39 % (1027/2614) případů bylo zranění způsobeno zachycením ohlávky, 39 % (1027/2614) souviselo s tažením koně dozadu, 11 % (283/2614) bylo spojeno s uvězněním nohy koně v ohlávce a 11 % (295/2614) souviselo s různými „jinými“ důvody. Nejčastějším dalším důvodem zranění byly situace, kdy se koně drbali s nasazenou ohlávkou (n = 60), ohlávka byla ponechána déle, než bylo nezbytné (n = 47) a nebo byla ohlávka nevhodným způsobem nasazena (například příliš volná), což mělo za následek zranění (n = 39). 

Mezi hlášená zranění patřily podle očekávání řezné rány, pohmožděniny a odřeniny, 134 koní však utrpělo zlomeninu a bylo hlášeno 167 případů, které vedly k úmrtí

K hlášeným typům poranění patřily:

  • řezné rány (37 %, 1336/3576)
  • pohmožděniny (31 %, 1096/3576)
  • odřeniny (24 %, 843/3576)
  • zlomeniny (4 %, 134/3576)
  • úmrtí (5 %, 167/3576)

Obr. Frekvence (jednou, dvakrát, třikrát, čtyřikrát nebo více než pětkrát) hlášených poranění hlavy a krku jako procento celkových zranění tohoto typu.

Závěr

Tato předběžná studie identifikovala 31 případů zranění souvisejících s používáním ohlávek na 100 zkoumaných osob. Jednalo se o zranění více či méně závažná, ale také o zranění fatální. Celá třetina respondentů tedy uvedla, že jejich kůň byl zraněn v důsledku nošení ohlávky, k 70 % případů zranění došlo při uvázání koně a asi 20 % případů zranění se stalo ve výběhu / na pastvině, což jsou údaje alarmující.

Většina majitelů koní používá ohlávky i několikrát denně. Skutečnost, že pouze 20 % respondentů používalo bezpečnostní ohlávku, naznačuje, že majitelé koní vnímají riziko zranění související s ohlávkou jako riziko nízké. Ohlávka je ale zjevně zodpovědná za vysoké procento úrazů jak koní, tak i lidí, přičemž u koní tyto úrazy mohou být i fatální.

Výzkum upozornil na skutečnost, že používání bezpečnostních ohlávek a prvků snižuje riziko možného poranění. Lepší znalost těchto rizik – zvýšená informovanost majitelů o této problematice – v kombinaci s dodržováním standardizovaných pokynů pro správné nastavení a použití ohlávek, může množství těchto typů úrazů významně snížit!

A nad tím bychom se měli minimálně zamyslet. A pak také – pokud máme s koňmi problémy související s neochotou stát na úvazu či intenzivními strachovými reakcemi, na rady, které vychází z premisy na hrubý pytel, hrubá záplata je vhodné zapomenout. Řešením problémů by měl být systematický a důsledný výcvik, nikoli aplikace hrubé síly prostřednictvím ohlávky.

Bezpečnostní zásady:

  • Vždy předpokládáme, že kůň si může způsobit zranění v důsledku nošení ohlávky – omezujeme možnost vzniku strachových reakcí při úvazu a vedení koní, předvídáme konfliktní situace, předcházíme problémům při manipulaci.
  • Preferujeme bezpečnostní druhy ohlávek – ohlávky s bezpečnostními karabinami, bezpečnostními sponami (např. ohlávky značky Fager), bezpečnostním suchým zipem na nátylníku (nabízí například dobře dostupná značka Horseware, Waldhausen) nebo jiným bezpečnostním systémem. Design nesmí být prvním či významným kritériem výběru. 
  • Minimalizujeme dobu, kdy kůň má ohlávku nasazenou – do výběhu by se koně měli vypouštět bez ohlávek, v boxech by měli být koně bez ohlávek.
  • Minimalizujeme dobu, kdy je kůň s nasazenou ohlávkou bez přímého dohledu (eliminace rizika zachycení při drbání, nekontrolované panické reakce při uvázání).
  • Pokud předpokládáme, že budeme nuceni použít ohlávku v tahu (veterinární úkon, přirozená plemenitba, ...), používáme výhradně dobře a široce polstrované ohlávky (nebezpečí obrny lícních nervů...) – reflektujeme intenzitu a dobu působení tlaku.
  • Pozor – hříbata jsou rizikovou kategorií – s hříbaty na ohlávce manipulujeme velmi citlivě, nikdy s hříbaty na ohlávce nebojujeme silou, velmi ohleduplně učíme úvazu, nikdy neuvazujeme na pevno (bezpečnostní ohlávka, provázek) a nikdy nenecháváme ohlávku nasazenu ve výběhu anebo boxu. Problematický odchyt hříbat řešíme důsledným a citlivým výcvikem a nikoli trvalým nošením ohlávek, už vůbec ne ohlávek s chytacími poutky.
  • Provazové ohlávky slouží výhradně k použití při výcviku koně. Provazové vybavení nepatří na koně, který není pod dohledem jezdce či jiné pověřené osoby.
  • Důležité je zvolit správnou velikost ohlávky (velká ohlávka – možnost zachycení končetiny, malá ohlávka – riziko odřenin a otlaků).
  • Vodítko připínáme do nejníže umístěného kroužku ohlávky tak, abychom při odepínání vodítka měli dobrý přístup ke kabině. Karabiny preferujeme bezpečnostní.

 

Použité zdroje:

  • Lischer, C. J.Walliser, U.Witzmann, P.Wehrli Eser, M. and Ohlerth, S. (2005Fracture of the paracondylar process in four horses: advantages of CT imagingEquine Vet. J. 37483487.
  • Meredith, L.Ekman, R. and Thomson, R. (2018Horse-related incidents and factors for predicting injuries to the headBMJ Open Sport Exer. Med. 4, e000398.
  • Nixon, A. J. and Stashak, T. S. (1988Laminectomy for relief of atlantoaxial subluxation in four horsesJ. Am. Vet. Med. Assoc. 193677682.
  • Volcholrt, W. (1972Atlas fracture in a foal following wrong accustoming to halterDtsch. Tierarztl. Wochenschr. 79323.
  • Marlin, D. J.,Williams, J. M., Pickles, K. J. (03 May 2021) An online survey of equestrian headcollar ude and safety, BEVA Equine Veterinary Education

Připojené obrázky

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 0 čtenářů. Celkový počet bodů: 0.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com