Odyssea mého koně: Příběh malé Doremi

14. 3. 2010 Kateřina Michaličková Autor fotek: archiv autorky

„Hurá, další atraktivně zbarvený hříbě! A kobylka!“ zajisté si tenkrát mnuli ruce „chovatelé“... a my začínáme zveřejňovat první z vašich příběhů. Plných bolesti, odhodlání, nákladů ale i hrubých lidských chyb. Všechny přišly do soutěže o krmení (a odbornou poradnu) s Fitminem a vám budiž poučením nebo inspirací...

Je osm hodin večer. Jdu ještě koním hodit seno na noc a dolít teplou vodu, která teď tak rychle zamrzá. Každého pohladím a popřeju dobrou noc. Vzpomenu také na Dárečka, který momentálně tráví čas ve sportovní stáji přípravou na letošní sezónu. I o něm by mohl být tento příběh, ale má již naštěstí dobrý konec. Přivezla jsem si ho ve zbídačeném stavu, když mu byl rok a půl. Hřebeček A1/1, těžce podtržený, začervený, hladový, tržná neošetřená rána na karpu... To vše jsou naštěstí již jen vzpomínky, dnes je z něj pyšný, v květnu pětiletý valášek. Ale zpět do reality. „Dorinko, Dorinko, ty teda vypadáš," neodpustím si vyslovit s povzdechem. Ona se jen otočí zadkem, výhružně sklopí uši a pustí se do sena. Zhasínám.

DoremiDorinka se narodila 5. 6. 2009 mamince ČT po Löwenmut a nelicentovanému hřebci QH. „Hurá, další atraktivně zbarvený hříbě! A kobylka!" zajisté si tenkrát mnuli ruce „chovatelé". A to jsme teprve na začátku. Jak jsem se později dozvěděla od bývalé ošetřovatelky, kobyla byla již v době březosti (ve svých 17 letech) velmi nemocná. Viditelné, bolestivé nádory a silná dušnost nejsou zrovna dobré předpoklady pro prenatální vývoj hříběte. „Hlavně ať donosí, pak se děj, co se děj". A tak se také stalo, dva měsíce po porodu byla kobyla pro velké bolesti uspána... A tak šel čas...

5. 11. projíždím inzerci, ostatně tak jako každý den. Ne, nepotřebuji žádného dalšího koně! Dáreček se má dobře, můj třináctiletý šiml už nebyl pod sedlem od září, a když se tak spokojeně pase s bábuškou a mladou v ohradě... proč mu tento klid narušovat, že. Přitom tak ráda bych si zase vychovala nějaké hříbě. Jejda, tady někdo prodává odstávče, isabelku, a je to jen 35 km od nás... bez fotky, bez dalších informací... Proč mě tak trápěj? Volala jsem hned. Fotku nepošlou, ať prej se přijedu podívat, ale až v neděli, teď nemaj čas. Bože, až v neděli! To nevydržím! Jak asi vypadá? Jak vypadá její maminka? Milion otázek.

Doremi listopad 20098. 11. A je to tu, kamarádka nažhavila foťák a jely jsme. Jak malý holky jsme se těšily na to, co uvidíme. Nelze slovy vyjádřit, jak velký byl náš šok, když jsme přijely na místo. Dlouho jsme ani jedna nepromluvila, spíš takové koktání to bylo... TO co jsme viděli, vzbuzovalo naprostou lítost. Malé kostnaté posrané (slušně nelze vyjádřit) NĚCO stálo uvázané na štontu, jen se to ohlídlo a dál nervózně šťouchalo čumáčkem do prázdného kyblíčku. „Pozor, kope!" povídá chovatelka. Jen jsme se na sebe s kamarádkou podívaly a já věděla, že to hříbě odsud musí pryč. Včera bylo pozdě.

9. 11. A mám ji doma. Pětiměsíční hříbě, které možná nedožije rána. Ještě ten večer přijel místní veterinář se svým kufříkem a mnohaletými zkušenostmi. Z pozorování: Nafouknuté břicho v kombinaci s lezoucími žebry, nezdravá srst. Hříbě velmi často močí, a to hustou bílou moč. Také často kálí - resp. cosi stříká po zdech. Je velmi bojácné, hlídá si svůj osobní prostor. Po odchytu si ji doktor poslechl a prohmatal, prohlédl oči, nozdry, tlamičku... Nasadila se ATB a nechal mi tu 2 dávky odčervení pro hříbata. Vařit černý čaj a rýžový vývar.

Odčervení v prášku byl trochu problém, Dorinka nebyla zvyklá na žádné jádro, ale měla takovou žízeň, že jsem jí to mohla zamíchat právě do čaje. Se vším se muselo pomalu a opatrně. Jelikož máme zemědělské zásobování „za bukem", nakupuji jádro tam. Celý ječmen, mačkaný oves + ječmen, šrotovanou kukuřici, pšeničné otruby, lněné semínko, vitamíny, od známého beru tekutou melasu. Jelikož mám koně různého věku a využití, mohu tak snadno z těchto ingrediencí individuálně „uvařit" každému, co potřebuje. Dorinka si však ještě dlouho nepochutná na všem, co bedna s krmením nabízí. Začala jsem jí vařit ječmen s trochou mačkaného ovsa. Nejprve jsem musela přidat trochu cukru (vím, není zrovna ideální na průjem, ale jinak bych do ní nic nedostala), po třech dnech už to šlo i bez něj. Podávala - a dodnes takto podávám 2x denně, ráno a večer, a to v max. dávce 1kg denně. Na ATB byla pět dní. Po dobrání jsem na doporučení nasadila probiotický přípravek Ecovit a míchala jí to do večerního krmení. Seno má k dispozici stále, ale díky nepříznivému počasí, které loni v létě bylo, máme pouze otavu. Žere moc pěkně, mám z ní velikou radost.

Hned druhý den mě beruška doslova vykopala z boxu. A jéje, chuděra, čím si asi prošla, když takhle nevěří lidem. Byla vysloveně zlá. Šla po mě předkem, zubama, nacouvala na mě a začala švihat. Ano, mluvím o pětiměsíčním hříběti. A to jsem zrovna pomýšlela, že objednám kováře, evidentně ještě nebyla strouhaná.

Příští týden ji přijel pan Ing. Vondrouš očipovat - a se slovy „Opravdu nechcete počkat?" ji začal popisovat. „Ne, to hříbě neumře," a věřila jsem tomu.

Ostatní tři koně jsou zvyklí trávit celý den na pastvě, proto jsem i Dorku chtěla zapojit co nejdříve do tohoto režimu. Ze začátku to bylo jen na pár hodin, postupně si ale zvykala. Také jsem jí pořídila termodeku, přece jen byla nastydlá a u nás v horách je počasí všelijaké. Velmi se spřátelila s mým šimlem. Odchoval i Dárečka, tak si asi říkal: „Cos mi to zase přivedla?!" Vrstevnici k ní budu mít až na jaře, momentálně není převoz možný. Ale přijali ji dobře, dokonce začala z valacha „vysávat mlíko" :-).

Doremi

Prvních čtrnáct dní bylo těžkých. Já respektovala její prostor a to, čím si do této doby prošla. Ve dvou měsících přišla o matku. Náhradní mléčná strava žádná. Uvázaná na štontu. Pohyb žádný. Vody málo. Člověk jen při krmení...

Moje činnost se omezila pouze na krmení a vodění do výběhu. Když se viditelně trochu zabydlela, těšila se z pastvy domů na papu a taky začala být trochu zvědavá, přistoupila jsem k uvazování na nezbytně nutnou dobu a čištění, hlazení tělíčka, zvedání nožiček. Za týden mohl přijet kovář.

9. 2. Dorinka je tu už tři měsíce. Její stav se viditelně zlepšil, přestože samozřejmě není ideální. V tuto chvíli v podstatě není problém, o kterém bych nevěděla, jak jej řešit. Vše je nyní pouze otázka času. Už aby bylo jaro a projevil se blahodárný účinek pastvy. Dostala se ale z nejhoršího. Fyzicky. Šrámy na duši zůstávají, stále pracujeme na důvěře. Těším se, až jí budu moci dopřát nerušený klid na pastvě. Bohužel je zde aktuálně takové množství sněhu, že je přístup do velkého výběhu znemožněn jak koním, tak traktoru, který by navezl další balík sena. Koně tedy chodí ven do malé ohrady na pouhé 2 hodiny, během kterých vymístuji a připravím krmení. Nechtějí venku být, těší se domů (začátek února)...

Srovnání (5 a 8 měsíců):

Doremi v 5 a 8 měsících 

Shrnutí (únor 2010):


Jméno koně: Doremi of Jacs
Pohlaví: Klisna
Narozena: 5. 6. 2009
Plemeno: Teplokrevný typ (kříženec ČT a QH)
Obvod hrudníku: 128 cm
Krmení: Seno ad libitum, jádro 2x denně po 0,5 kg - vařený ječmen, mačkaný oves, probiotický přípravek Ecovit
(http://www.veterinarniobchod.cz/2570-ecovit-pro-kone-500g).
Ustájení: Box
Pohyb: Aktuálně pouze 2 hod. denně výběh (extrémní počasí, jinak celodenní pobyt venku).
Zdrav. stav: Dobrý (nikoli výborný, nikoli špatný). Hmatatelná žebra. Stále ne úplně ideální stolice.
Kopyta: Strouhaná před měsícem, LZ shnilá střelka, ostatní kopýtka v pořádku.
Odčervení: 2x během tří měsíců
Očkování: 1x

Všechny došlé příběhy mají otevřený konec. Na nás a na vás je, vzít si z nich poučení, zamyslet se nad tím, co jste právě dočetli a korigovat své kroky vždy tak, aby se naši koně měli lépe. Můžete také samozřejmě využít diskuzi pod článkem k přidání názoru či rady. 

Příběh byl zaslán do soutěže "Odyssea mého koně" o krmení a výživářskou poradnu zdarma, kterou vyhlásil EQUICHANNEL.cz společně se společností Dibaq a.s., výrobcem krmiv a doplňků zn. FITMIN. I vy nám můžete zaslat svůj příběh. Přečtěte si podrobnosti a pravidla v článku "Velká soutěž Equichannelu a Fitminu: Odyssea mého koně".

POZOR! Nejen koně nemocní mají šanci!

Ze všech došlých případů totiž zároveň redakce Equichannelu.cz vylosuje jednoho výherce, který získá poukaz na odběr výrobků značky Fitmin (pro koně, psy nebo kočky) v hodnotě 3.000 Kč.

společný projekt

Podobné články

V roku 2017 sa ťažko schvátila moja kobyla Salta (a to v krátkom časovom slede už druhý raz). Tentoraz mala postihnuté všetky štyri kopytá. Hrozivo…

Jarní vrchol porodů je za námi, letošní nové životy jsou ve velké většině již na světě a vesele si užívají zelené travičky v pastvinách a především…