Odstav hříbat – malé velké téma

12. 07. 2021 06:00

Obrázky: 5

Autor: Gabriela Rotová Foto: Gabriela Rotová Rubrika: Chov koní Počet přečtení: 801 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Kvalita odchovu je přímo úměrná fyzickému a psychickému zdraví dospělých koní. Při tomto úhlu pohledu je období odstavu hříbat od matek mimořádně významný mezník. Ano, může se nám zdát, že procesu odloučení hříběte od matky není třeba věnovat kdovíkolik pozornosti. Hříběti je pět, šest měsíců, vypadá zdravě, tráví mnoho času hrou se svými vrstevníky a maminu využívá – v naší perspektivě – především jako dobře dostupný „sklad potravin“. Ačkoli zběžný pohled na hříbě před odstavem v nás může vyvolávat dojem, že hříbě na své matce již příliš nevisí a odstav bude hračka, bezproblémový nikdy není, a proto bychom tuto malou velkou kapitolu v životě našich koní opravdu neměli v žádném aspektu podcenit.

Odstav – proces, v rámci kterého dojde k odloučení hříběte od matky – vede u hříbat k celé řadě fyziologických reakcí, které mají přímý i nepřímý dopad na jejich fyzické a psychické zdraví. Dochází k dlouhodobému zvýšení hladin stresového hormonu kortizolu, objevují se změny ve složení střevní mikroflóry, které mohou u hříbat vést ke kolikám a průjmům, i změny ve fungování imunitního systému, které hříbě predisponují k rozvoji infekcí. Odstav proto často doprovází snížený zájem o příjem potravy, což může vést ke změnám v růstové křivce a hrozí i rozvoj žaludečních vředů. Výzkumy mimo to naznačují, že i vznik a rozvoj abnormálního chování – zlozvyků jako klkání, okusování nepoživatelných materiálů a tkalcování – s nevhodnou metodou odstavu a nevhodným managementem odstávčat úzce souvisí. Je tedy jasné, že pokud není odstav proveden citlivě, hravě napáchá v celku významné škody. Dnes si proto na problematiku odstavu, který se mnohým letošním hříbkům kvapem blíží, trochu posvítíme prostřednictvím závěrů několika nedávno publikovaných studií. 

Výživa a chování hříbat v době odstavu

Nejnovější výzkumy naznačují, že ke zmírnění negativních dopadů odstavu by mohly pomoci nejen změny v managementu, ale i změny ve složení krmné dávky. S nevhodně vybalancovanou krmnou dávkou totiž nesouvisí jen vznik a rozvoj ortopedických onemocnění. Zdá se totiž, že složení krmné dávky hříbat před odstavem je schopno ovlivnit i chování hříbat v době odstavu a bezprostředně po něm.

Složení krmné dávky odstávčat se v průběhu staletí příliš neměnilo a celé generace chovatelů stavěly výživu malých hříbat a odstávčat převážně na obilninách. Nové studie ale ukazují, že co je staré a zavedené, nemusí být nutně dobré. Vypadá to, že pokud se ve výživě hříbat odkloníme od tradice a krmnou dávku koní před a po odstavu postavíme na tucích a NDF – neutrálně detergentní vláknině, namísto obvykle nabízených nestrukturálních sacharidů (BNLV) ve formě cukrů a škrobů obsažených v zrnu, mohou z toho naše hříbata profitovat – je totiž pravděpodobné, že v důsledku této diety budou trávit více času pastvou a budou klidnější, zvídavější a vyrovnanější.

K více či méně obdobným závěrům došla řada studií a pro jasnější představu, jaký dopad na chování hříbat změna ve výživě může mít, si přiblížíme výsledky jedné z nich. V rámci výzkumu, která proběhl na fakultě veterinárního lékařství University of Bristol, byla dvěma skupinám hříbat nabízena buď dieta (FF) obsahující tuky a vlákninu NDF (vláknina se  dělí na acidodetergentní vlákninu (ADF) a neutrálně detergentní vlákninu (NDF)), nebo dieta (SS) obsahující cukry a škroby. Obě diety obsahovaly srovnatelné množství energie, ale lišily se v obsahu tuků a sacharidů. Chování obou dvou skupin hříbat bylo následně monitorováno a přibližně dva měsíce po odstavu byl za pomoci standardizovaných testů také vyhodnocen jejich temperament a ovladatelnost. Zaznamenávány a kvantifikovány byly reakce hříbat na nový předmět, na přítomnost neznámé osoby a byl s nimi uskutečněn i manipulační test. Až do doby odstavu nebyl rozdíl v růstu a základním chování hříbat obou skupin zásadní. To se ale v době odstavu změnilo.

Odstavená hříbata, která dostávala dietu FF, byla méně vzrušivá a méně často cválala (F = 5,10; p < 0,05), pokud cválala, pak v kratších časových intervalech (F = 7,23; p < 0,05) a zdálo se, že hříbata v této skupině jsou celkově vyrovnanější. I v testech temperamentu byly zjištěny rozdíly. Koně, kteří dostávali dietu FF, věnovali podstatně více času zkoumání nového neznámého předmětu (rozevřený deštník – F = 6,78; p < 0,05) než koně, kteří dostávali dietu SS. Tato skupina hříbat také strávila více času v blízkosti neznámé osoby (F = 5,16; p < 0,05) a čas, který hříbata potřebovala k úspěšnému dokončení manipulačního testu, byl také významně nižší (F = 8,72; p = 0,01). Celkově se koně, kteří dostávali dietu FF, zdáli bezprostředně po odstavu méně vzrušení a během řady testů temperamentu vypadali klidnější, byli zvídavější a snáze se s nimi manipulovalo.

Zde je na místě zmínit, že přestože tuky nepatří mezi tradiční krmiva, koně je jsou schopni přijímat a trávit a obsahují asi 2,25krát více energie než sacharidy – krmná dávka proto může mít menší objem. Významné v této souvislosti je zmínit, že tuky zlepšují hospodaření organismu s energií (metabolická adaptace – organismus využivá tuky jako zdroj energie efektivněji) a snižují excitabilitu (vzrušivost, dráždivost), což je právě ten aspekt, který má zřejmě příznivý vliv na chování hříbat v období vysoké zátěže, kterým odstav je. Změny ve složení krmné dávky odstávčat by proto zřejmě mohly bezproblémovému odstavu napomoci a chovatelé by se proto neměli spoléhat výhradně na standardní postupy. Očividně dozrál čas pro změnu! :) 

Výživa a vznik žaludečních vředů

Se zánětlivým onemocněním sliznic žaludku – žaludečními vředy (EGUS – equine gastric ulcer syndrome) – se u koní setkáváme stále častěji a tato "civilizační" choroba postihuje všechny věkové kategorie koní bez výjimky. Průzkumy ukazují, že tímto onemocněním trpí 93 % dostihových koní, 60 % koní sportovních a až 51% hříbat – to jsou čísla vskutku alarmující.

Syndrom gastroduodenální ulcerace u koní (EGUS) je i přes intenzivní výzkum stále ne plně vyjasněným onemocněním a jeho stoupající prevalence vyžaduje zvýšenou pozornost jak veterinárních lékařů, tak i chovatelů. Ke klinickým příznakům patří fokální a multifokální ulcerace žaludeční sliznice, generalizovaná gastritida, porucha vyprazdňování žaludku, duodenitida, ezofageální ulcerace a fokální duodenální eroze a ulcerace. Více než u poloviny postižených koní je ale průběh onemocnění asymptomatický a chovatel proto onemocnění nemusí zaznamenat. EGUS ale vždy ohrožuje zdraví koně, ovlivňuje jeho ochotu přijímat potravu a také schopnost organismu vstřebávat živiny z potravy. U mladých koní a hříbat může být tímto negativně ovlivněna i rychlost růstu, přičemž jak diagnostika, tak léčba tohoto onemocnění je nákladná a právě prevence je proto zásadní. Nejnovější studie naznačují, že kromě stresu spojeného s odstavem a možným hladověním v důsledku změn přispívá k rozvoji syndromu koňského žaludečního vředu i složení krmné dávky – konkrétně jde o vysoký podíl cukrů a škrobů, které mění nevhodným způsobem pH v žaludku.

Tradice diktuje, aby byla odstávčata krmena koncetrovanými krmivy na bázi obilovin (oves, ječmen, kukuřice). Krmiva s vysokým obsahem sacharidů (škrobu) jsou ale u mladých koní a hříbat spojována s nadměrně intenzivním růstem, vznikem žaludečních vředů a manifestací vývojových ortopedických onemocnění, včetně osteochondritidy (porucha osifikačních center kosti), úhlových deformit končetin a fyzitidy (zánět růstové chrupavky neboli růstové štěrbiny). Uskutečněné výzkumy ovšem ukazují, že obilniny ve výživě hříbat by mělo být možné nahradit vlákninou a tuky, což mimo jiné dokládá i nedávno publikovaný britský výzkum, který sledoval vliv složení krmné dávky u skupiny hříbat anglických plnokrevníků v komerčním chovu Bucklands Farm and Stud v britském Gloucestershire.

V rámci této studie byly sledovány charakteristické hodnoty růstového standardu – komplexní měření hodnot tělesných charakteristik byla provedena 17krát během 18 týdnů (126 dní) – a to u dvou skupin plnokrevných hříbat. Jedna skupina hříbat byla krmena specifickým druhem krmiva postaveným na neutrálně-detergentní vláknině, oleji a necereálním zdroji bílkovin, druhá pak měla k dispozici tradiční koncentrované krmivo na bázi obilnin. Výživové profily pro každou dietu jsou podrobně popsány v níže uvedené tabulce, přičemž plné znění studie naleznete v případě zájmu zde.

Krmivo Speciální krmná směs Klasická krmná směs (Sharp Nutrition)
VFI (kg / f / d) 10 6
DE (MJ) 149 82.8
CP (g / kg) 155 96
NDF (g / kg) 313 133
ADF (g / kg) 185 45.7
Olej (g) 69 28.2
Lysin (g) 2.3 3,96

Zkratky: ADF – acidodetergentní vláknina; CP – hrubý protein; DE – stravitelná energie; NDF – neutrálně detergentní vláknina. 

Z výsledků studie vyplynulo, že plnokrevná hříbata krmená speciální dietou založenou na vysokém obsahu neutrálně detergentní vlákniny a tucích mají růstové křivky a hodnoty prakticky totožné s růstovými křivkami a hodnotami hříbat, jejichž krmná dávka je konvenční – založená na obilovinách. Padá tedy mýtus, že zkrmování vysokého množství vlákniny hříbatům vede u hříbat k velkým břichům a pozastavení/změně růstové křivky. 

Výsledky studie mimo to také doložily, že koně, kteří konzumovali dietu založenou na vysokém podílu vlákniny, měli konzistentně lepší hodnoty pH žaludku (nižší kyselost – acidobazická rovnováha – ideální rovnováha mezi agresivními a protektivními faktory působícími na sliznici GIT) ve srovnání s hříbaty, která byla krmena na bázi obilovin. To naznačuje, že krmná dávka s vysokým obsahem vlákniny a nízkým podílem škrobů a cukrů má potenciál snížit možnost výskytu žaludečních vředů u hříbat a mladých koní. 

Vzhledem k tomu, že vředová choroba se dnes stala rutinní součástí diagnostiky hubnutí, rekurentních kolik a zátěžové intolerance u koní, je nutné výživě hříbat a mladých koní věnovat takovou pozornost, jakou si zaslouží. Mnoho výrobců krmiv v současné době nabízí krmné směsi pro mladé rostoucí koně, které obsahují vysoké množství vlákniny (řepné řízky, sójové slupky) a jen minimální množství obilovin. Zdá se tedy, že právě takové krmné směsi bychom v zájmu udržení zdraví a výkonnosti svých hříbat měli preferovat.

Lze minimalizovat dopady odstavu?

V současné době neexistuje konsenzus v tom, jaká metoda odstavu hříbat je ta nejvhodnější. Zejména ve větších chovech ale lze obecně doporučit následující:

  • ideální je, pokud je možné monitorovat hmotnost hříběte před, během a po odstavu, aby bylo možné zamezit významným změnám v růstové křivce – nemělo by docházet ani k poklesu hmotnosti ani ke skokovému růstu – prevence vzniku a rozvoje ortopedických onemocnění
  • hříbatům před odstavem by měla být nabízena krmná dávka s vysokým podílem vlákniny a objemové pelety tak, aby hříbata měla dostatek času si zvyknout a nenaučila se preferovat obilniny
  • hříbata by měla být krmena kvalitním koncentrovaným krmivem, určeným speciálně pro hříbata v období odstavu
  • hříbatům by mělo být nabízeno výhradně vysoce kvalitní seno a mělo by být krmeno v dostatečném množství
  • u malých hříbat je vhodné preferovat koncentrovaná krmiva s vyšším obsahem tuku a vlákniny spíše než krmné směsi postavené na sacharidech, což vede v době odstavu ke snížení projevů stresu a také snížení možnosti vzniku žaludečních vředů
  • u odstávčat a ročků by měl být sledován, a do krmné dávky také započítáván, živinový přínos pastvy

Dnes se hříbata obvykle odstavují od matek ve věku pět až šesti měsíců, a to bez ohledu na to, zda jsou behaviorálně nebo psychicky na tento významný krok připravena, což nemusí být ve všech případech ideální. Ve volné přírodě dochází k odstavu hříbat v osmi až jedenácti měsících a mnohdy i později. Proto by načasování i použitá metoda odstavu hříbat neměla být založena primárně na lidských preferencích s malým ohledem na možné účinky na hříbě. Výzkumy totiž ukazují, že vhodnější metodou, než jakou je odstav náhlý, je postupné odstavení hříbat od matek – takový postup je jednoznačně výhodnější z hlediska welfare hříbat.  

Závěr

Management odstavu a výživa odstávčat významně ovlivňují jak fyzický, tak i psychický stav odstávčat a mají zásadní vliv na zdraví a chování koně a i jeho trénovatelnost v následujících měsících až letech.

Přestože se problematika vhodného nastavení krmné dávky na mnoha platformách znovu a znovu omílá, stále ještě se najdou chovatelé, kteří krmnou dávku svých odchovů zas až tak moc neřeší. Platí ale – období od odstavu do 12 měsíců věku je kritické z hlediska prevence vzniku vývojových ortopedických onemocnění. Jestliže hříbata nemají vhodně sestavenou krmnou dávku již před odstavem, může bezprostředně po odstavu dojít k růstové depresi – zastavení nebo i poklesu růstové křivky, což může vznik a rozvoj ortopedických onemocnění odstartovat. Pokud ale je krmná dávka po nutriční stránce vhodně nastavena a hříbata ji ochotně konzumují již před odstavem, lze propadu v růstové křivce předejít. Naším cílem je ortopedicky zdravý dospělý kůň. A my dnes víme, že ortopedické problémy startuje nerovnoměrná růstová křivka a s ní spojený skokový růst a samozřejmě také špatná suplementace makro- a mikroprvky.

Dobrým tipem je rutinní vážení hříbat a sledování živinového přínosu pastvy. Především v posledních letech totiž kvalita pastevních porostů značně kolísá – co platilo loni, letos již platit nemusí. Všichni si jistě pamatujeme roky, kdy již v červenci byla z pastvin vyprahlá poušť a krmilo se seno. Takový ročník hříbat měl proto živinově nesrovnatelně odlišné podmínky, než jaký mají hříbata v na srážky velmi bohatém roce letošním. I s kvalitou pastevních ploch proto musíme při sestavování krmné dávky pracovat!  

Pokud tedy jste začínající chovatel a chcete uspět, musíte věnovat pozornost nastavení krmné dávky již před odstavem, přistupovat k výživě s erudicí nebo konzultovat s výživovým specialistou. To, že hříbě z našeho úhlu pohledu dobře prosperuje a je parádně buclaté, totiž může být přímá cesta do jeho budoucích ortopedických pekel. Platí tedy – hubené ani obézní hříbě není dobrá vizitka svého chovatele!

Neměli bychom také zapomínat, že celá řada konfliktního chování – ať již se jedná o nezdravé lpění na stádě nebo o agresivitu vůči koním nebo člověku – je často ukotvena právě v období odstavu. Všechny faktory, související s odstavem, tedy mohou do jisté míry ovlivnit nejen zdravotní stav, ale i chování mladých koní. I zde je proto na místě erudice, která vede k prevenci! Je tedy v zájmu chovatelů, aby vynaložili co největší úsilí pro to, aby hříbata byla na odstav co nejlépe připravena. S hříbaty by tedy mělo být již v jejich prvních měsících věku pravidelně manipulováno. Už nejmenší hříbata by měla být uvykána na ohlávku, vodítko a velmi pozvolna i úvaz a měla by být zvyklá na základní péči, k níž patří čištění a zvedání nohou. Ideální je, pokud mohou být hříbata uvykána i na krátkodobý pobyt v boxe či ve stádě bez matky, eventuálně mají možnost v její společnosti i cestovat do jiných prostředí – přehlídky, výstavy.

Anglický romantický básník William Blake řekl: „Bohyně štěstí je ďábelský sluha připravený políbit někomu prdel.“ Dost možná by právě tato věta mohla být mantrou nás, zodpovědných chovatelů! :) Štěstí v odchovech totiž asi opravdu přeje spíše připraveným! :)

Použité zdroje: 

  • Applied Animal Behaviour Science, Volume 95, Issues 3–4, December 2005, Pages 205-221, The effects of diet and weaning method on the behaviour of young horses, C.J.Nicol, A.J.Badnell-Waters, R.Bice, A.Kelland, A.D.Wilson, P.A.Harris
  • Journal of Equine Veterinary Science, Volume 93, October 2020, 10319, Growth Rates od Thoroughbred Foals and In Vitro Gut Health Parameters When Fed a Cereal or an All-Fiber Creep Feed, Meriel Moore, Colyer Philippy Tuthill, Isobel Bannister, Simon Daniels
  • Hilliere, C., S. Durand, MP Coyle et al. 2016. Social interactions of foals before weaning and their subsequent behavior during weaning. Proceedings of the Australasian Equine Science Symposium. Volume 16:17.
  • Charles Sturd University, Catherine McMeeking, Hayley Randle, Animal and Veterinary Sciences, A study of behavioral responses of abruptly and gradually weaned foals to mare separation
  • M.J.S. Moore-Colyer, C. Jiang: Preliminary development of a dynamic gastric in vitro model for horses
  • Proceedings of the 8th European Workshop on Equine Nutrition, Dijon, France (2016)
  • Orsini J. Gastric ulceration in the mature horse: a review. Equine veterinary Education, 2000;12:24-27

Připojené obrázky

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 0 čtenářů. Celkový počet bodů: 0.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com