Odstav – proces, v rámci kterého dojde k odloučení hříběte od matky – vede u hříbat k celé řadě fyziologických reakcí, které mají přímý i nepřímý dopad na jejich fyzické a psychické zdraví. Dochází k dlouhodobému zvýšení hladin stresového hormonu kortizolu, objevují se změny ve složení střevní mikroflóry, které mohou u hříbat vést ke kolikám a průjmům, i změny ve fungování imunitního systému, které hříbě predisponují k rozvoji infekcí. Odstav proto často doprovází snížený zájem o příjem potravy, což může vést ke změnám v růstové křivce a hrozí i rozvoj žaludečních vředů. Výzkumy mimo to naznačují, že i vznik a rozvoj abnormálního chování – zlozvyků jako klkání, okusování nepoživatelných materiálů a tkalcování – s nevhodnou metodou odstavu a nevhodným managementem odstávčat úzce souvisí. Je tedy jasné, že pokud není odstav proveden citlivě, hravě napáchá v celku významné škody. Dnes si proto na problematiku odstavu, který se mnohým letošním hříbkům kvapem blíží, trochu posvítíme prostřednictvím závěrů několika nedávno publikovaných studií. 

Výživa a chování hříbat v době odstavu

Nejnovější výzkumy naznačují, že ke zmírnění negativních dopadů odstavu by mohly pomoci nejen změny v managementu, ale i změny ve složení krmné dávky. S nevhodně vybalancovanou krmnou dávkou totiž nesouvisí jen vznik a rozvoj ortopedických onemocnění. Zdá se totiž, že složení krmné dávky hříbat před odstavem je schopno ovlivnit i chování hříbat v době odstavu a bezprostředně po něm.

Složení krmné dávky odstávčat se v průběhu staletí příliš neměnilo a celé generace chovatelů stavěly výživu malých hříbat a odstávčat převážně na obilninách. Nové studie ale ukazují, že co je staré a zavedené, nemusí být nutně dobré. Vypadá to, že pokud se ve výživě hříbat odkloníme od tradice a krmnou dávku koní před a po odstavu postavíme na tucích a NDF – neutrálně detergentní vláknině, namísto obvykle nabízených nestrukturálních sacharidů (BNLV) ve formě cukrů a škrobů obsažených v zrnu, mohou z toho naše hříbata profitovat – je totiž pravděpodobné, že v důsledku této diety budou trávit více času pastvou a budou klidnější, zvídavější a vyrovnanější.

K více či méně obdobným závěrům došla řada studií a pro jasnější představu, jaký dopad na chování hříbat změna ve výživě může mít, si přiblížíme výsledky jedné z nich. V rámci výzkumu, která proběhl na fakultě veterinárního lékařství University of Bristol, byla dvěma skupinám hříbat nabízena buď dieta (FF) obsahující tuky a vlákninu NDF (vláknina se  dělí na acidodetergentní vlákninu (ADF) a neutrálně detergentní vlákninu (NDF)), nebo dieta (SS) obsahující cukry a škroby. Obě diety obsahovaly srovnatelné množství energie, ale lišily se v obsahu tuků a sacharidů. Chování obou dvou skupin hříbat bylo následně monitorováno a přibližně dva měsíce po odstavu byl za pomoci standardizovaných testů také vyhodnocen jejich temperament a ovladatelnost. Zaznamenávány a kvantifikovány byly reakce hříbat na nový předmět, na přítomnost neznámé osoby a byl s nimi uskutečněn i manipulační test. Až do doby odstavu nebyl rozdíl v růstu a základním chování hříbat obou skupin zásadní. To se ale v době odstavu změnilo.

Odstavená hříbata, která dostávala dietu FF, byla méně vzrušivá a méně často cválala (F = 5,10; p < 0,05), pokud cválala, pak v kratších časových intervalech (F = 7,23; p < 0,05) a zdálo se, že hříbata v této skupině jsou celkově vyrovnanější. I v testech temperamentu byly zjištěny rozdíly. Koně, kteří dostávali dietu FF, věnovali podstatně více času zkoumání nového neznámého předmětu (rozevřený deštník – F = 6,78; p < 0,05) než koně, kteří dostávali dietu SS. Tato skupina hříbat také strávila více času v blízkosti neznámé osoby (F = 5,16; p < 0,05) a čas, který hříbata potřebovala k úspěšnému dokončení manipulačního testu, byl také významně nižší (F = 8,72; p = 0,01). Celkově se koně, kteří dostávali dietu FF, zdáli bezprostředně po odstavu méně vzrušení a během řady testů temperamentu vypadali klidnější, byli zvídavější a snáze se s nimi manipulovalo.

Zde je na místě zmínit, že přestože tuky nepatří mezi tradiční krmiva, koně je jsou schopni přijímat a trávit a obsahují asi 2,25krát více energie než sacharidy – krmná dávka proto může mít menší objem. Významné v této souvislosti je zmínit, že tuky zlepšují hospodaření organismu s energií (metabolická adaptace – organismus využivá tuky jako zdroj energie efektivněji) a snižují excitabilitu (vzrušivost, dráždivost), což je právě ten aspekt, který má zřejmě příznivý vliv na chování hříbat v období vysoké zátěže, kterým odstav je. Změny ve složení krmné dávky odstávčat by proto zřejmě mohly bezproblémovému odstavu napomoci a chovatelé by se proto neměli spoléhat výhradně na standardní postupy. Očividně dozrál čas pro změnu! :) 

Výživa a vznik žaludečních vředů

Se zánětlivým onemocněním sliznic žaludku – žaludečními vředy (EGUS – equine gastric ulcer syndrome) – se u koní setkáváme stále častěji a tato "civilizační" choroba postihuje všechny věkové kategorie koní bez výjimky. Průzkumy ukazují, že tímto onemocněním trpí 93 % dostihových koní, 60 % koní sportovních a až 51% hříbat – to jsou čísla vskutku alarmující.

Syndrom gastroduodenální ulcerace u koní (EGUS) je i přes intenzivní výzkum stále ne plně vyjasněným onemocněním a jeho stoupající prevalence vyžaduje zvýšenou pozornost jak veterinárních lékařů, tak i chovatelů. Ke klinickým příznakům patří fokální a multifokální ulcerace žaludeční sliznice, generalizovaná gastritida, porucha vyprazdňování žaludku, duodenitida, ezofageální ulcerace a fokální duodenální eroze a ulcerace. Více než u poloviny postižených koní je ale průběh onemocnění asymptomatický a chovatel proto onemocnění nemusí zaznamenat. EGUS ale vždy ohrožuje zdraví koně, ovlivňuje jeho ochotu přijímat potravu a také schopnost organismu vstřebávat živiny z potravy. U mladých koní a hříbat může být tímto negativně ovlivněna i rychlost růstu, přičemž jak diagnostika, tak léčba tohoto onemocnění je nákladná a právě prevence je proto zásadní. Nejnovější studie naznačují, že kromě stresu spojeného s odstavem a možným hladověním v důsledku změn přispívá k rozvoji syndromu koňského žaludečního vředu i složení krmné dávky – konkrétně jde o vysoký podíl cukrů a škrobů, které mění nevhodným způsobem pH v žaludku.

Tradice diktuje, aby byla odstávčata krmena koncetrovanými krmivy na bázi obilovin (oves, ječmen, kukuřice). Krmiva s vysokým obsahem sacharidů (škrobu) jsou ale u mladých koní a hříbat spojována s nadměrně intenzivním růstem, vznikem žaludečních vředů a manifestací vývojových ortopedických onemocnění, včetně osteochondritidy (porucha osifikačních center kosti), úhlových deformit končetin a fyzitidy (zánět růstové chrupavky neboli růstové štěrbiny). Uskutečněné výzkumy ovšem ukazují, že obilniny ve výživě hříbat by mělo být možné nahradit vlákninou a tuky, což mimo jiné dokládá i nedávno publikovaný britský výzkum, který sledoval vliv složení krmné dávky u skupiny hříbat anglických plnokrevníků v komerčním chovu Bucklands Farm and Stud v britském Gloucestershire.

V rámci této studie byly sledovány charakteristické hodnoty růstového standardu – komplexní měření hodnot tělesných charakteristik byla provedena 17krát během 18 týdnů (126 dní) – a to u dvou skupin plnokrevných hříbat. Jedna skupina hříbat byla krmena specifickým druhem krmiva postaveným na neutrálně-detergentní vláknině, oleji a necereálním zdroji bílkovin, druhá pak měla k dispozici tradiční koncentrované krmivo na bázi obilnin. Výživové profily pro každou dietu jsou podrobně popsány v níže uvedené tabulce, přičemž plné znění studie naleznete v případě zájmu zde.

Krmivo	Speciální krmná směs	Klasická krmná směs (Sharp Nutrition)
VFI (kg / f / d)	10	6
DE (MJ)	149	82.8
CP (g / kg)	155	96
NDF (g / kg)	313	133
ADF (g / kg)	185	45.7
Olej (g)	69	28.2
Lysin (g)	2.3	3,96

Zkratky: ADF – acidodetergentní vláknina; CP – hrubý protein; DE – stravitelná energie; NDF – neutrálně detergentní vláknina. 

Z výsledků studie vyplynulo, že plnokrevná hříbata krmená speciální dietou založenou na vysokém obsahu neutrálně detergentní vlákniny a tucích mají růstové křivky a hodnoty prakticky totožné s růstovými křivkami a hodnotami hříbat, jejichž krmná dávka je konvenční – založená na obilovinách. Padá tedy mýtus, že zkrmování vysokého množství vlákniny hříbatům vede u hříbat k velkým břichům a pozastavení/změně růstové křivky. 

Výsledky studie mimo to také doložily, že koně, kteří konzumovali dietu založenou na vysokém podílu vlákniny, měli konzistentně lepší hodnoty pH žaludku (nižší kyselost – acidobazická rovnováha – ideální rovnováha mezi agresivními a protektivními faktory působícími na sliznici GIT) ve srovnání s hříbaty, která byla krmena na bázi obilovin. To naznačuje, že krmná dávka s vysokým obsahem vlákniny a nízkým podílem škrobů a cukrů má potenciál snížit možnost výskytu žaludečních vředů u hříbat a mladých koní. 

Vzhledem k tomu, že vředová choroba se dnes stala rutinní součástí diagnostiky hubnutí, rekurentních kolik a zátěžové intolerance u koní, je nutné výživě hříbat a mladých koní věnovat takovou pozornost, jakou si zaslouží. Mnoho výrobců krmiv v současné době nabízí krmné směsi pro mladé rostoucí koně, které obsahují vysoké množství vlákniny (řepné řízky, sójové slupky) a jen minimální množství obilovin. Zdá se tedy, že právě takové krmné směsi bychom v zájmu udržení zdraví a výkonnosti svých hříbat měli preferovat.

Lze minimalizovat dopady odstavu?

V současné době neexistuje konsenzus v tom, jaká metoda odstavu hříbat je ta nejvhodnější. Zejména ve větších chovech ale lze obecně doporučit následující:

• ideální je, pokud je možné monitorovat hmotnost hříběte před, během a po odstavu, aby bylo možné zamezit významným změnám v růstové křivce – nemělo by docházet ani k poklesu hmotnosti ani ke skokovému růstu – prevence vzniku a rozvoje ortopedických onemocnění
• hříbatům před odstavem by měla být nabízena krmná dávka s vysokým podílem vlákniny a objemové pelety tak, aby hříbata měla dostatek času si zvyknout a nenaučila se preferovat obilniny
• hříbata by měla být krmena kvalitním koncentrovaným krmivem, určeným speciálně pro hříbata v období odstavu
• hříbatům by mělo být nabízeno výhradně vysoce kvalitní seno a mělo by být krmeno v dostatečném množství
• u malých hříbat je vhodné preferovat koncentrovaná krmiva s vyšším obsahem tuku a vlákniny spíše než krmné směsi postavené na sacharidech, což vede v době odstavu ke snížení projevů stresu a také snížení možnosti vzniku žaludečních vředů
• u odstávčat a ročků by měl být sledován, a do krmné dávky také započítáván, živinový přínos pastvy

Dnes se hříbata obvykle odstavují od matek ve věku pět až šesti měsíců, a to bez ohledu na to, zda jsou behaviorálně nebo psychicky na tento významný krok připravena, což nemusí být ve všech případech ideální. Ve volné přírodě dochází k odstavu hříbat v osmi až jedenácti měsících a mnohdy i později. Proto by načasování i použitá metoda odstavu hříbat neměla být založena primárně na lidských preferencích s malým ohledem na možné účinky na hříbě. Výzkumy totiž ukazují, že vhodnější metodou, než jakou je odstav náhlý, je postupné odstavení hříbat od matek – takový postup je jednoznačně výhodnější z hlediska welfare hříbat.  

Závěr

Management odstavu a výživa odstávčat významně ovlivňují jak fyzický, tak i psychický stav odstávčat a mají zásadní vliv na zdraví a chování koně a i jeho trénovatelnost v následujících měsících až letech.

Přestože se problematika vhodného nastavení krmné dávky na mnoha platformách znovu a znovu omílá, stále ještě se najdou chovatelé, kteří krmnou dávku svých odchovů zas až tak moc neřeší. Platí ale – období od odstavu do 12 měsíců věku je kritické z hlediska prevence vzniku vývojových ortopedických onemocnění. Jestliže hříbata nemají vhodně sestavenou krmnou dávku již před odstavem, může bezprostředně po odstavu dojít k růstové depresi – zastavení nebo i poklesu růstové křivky, což může vznik a rozvoj ortopedických onemocnění odstartovat. Pokud ale je krmná dávka po nutriční stránce vhodně nastavena a hříbata ji ochotně konzumují již před odstavem, lze propadu v růstové křivce předejít. Naším cílem je ortopedicky zdravý dospělý kůň. A my dnes víme, že ortopedické problémy startuje nerovnoměrná růstová křivka a s ní spojený skokový růst a samozřejmě také špatná suplementace makro- a mikroprvky.

Dobrým tipem je rutinní vážení hříbat a sledování živinového přínosu pastvy. Především v posledních letech totiž kvalita pastevních porostů značně kolísá – co platilo loni, letos již platit nemusí. Všichni si jistě pamatujeme roky, kdy již v červenci byla z pastvin vyprahlá poušť a krmilo se seno. Takový ročník hříbat měl proto živinově nesrovnatelně odlišné podmínky, než jaký mají hříbata v na srážky velmi bohatém roce letošním. I s kvalitou pastevních ploch proto musíme při sestavování krmné dávky pracovat!  

Pokud tedy jste začínající chovatel a chcete uspět, musíte věnovat pozornost nastavení krmné dávky již před odstavem, přistupovat k výživě s erudicí nebo konzultovat s výživovým specialistou. To, že hříbě z našeho úhlu pohledu dobře prosperuje a je parádně buclaté, totiž může být přímá cesta do jeho budoucích ortopedických pekel. Platí tedy – hubené ani obézní hříbě není dobrá vizitka svého chovatele!

Neměli bychom také zapomínat, že celá řada konfliktního chování – ať již se jedná o nezdravé lpění na stádě nebo o agresivitu vůči koním nebo člověku – je často ukotvena právě v období odstavu. Všechny faktory, související s odstavem, tedy mohou do jisté míry ovlivnit nejen zdravotní stav, ale i chování mladých koní. I zde je proto na místě erudice, která vede k prevenci! Je tedy v zájmu chovatelů, aby vynaložili co největší úsilí pro to, aby hříbata byla na odstav co nejlépe připravena. S hříbaty by tedy mělo být již v jejich prvních měsících věku pravidelně manipulováno. Už nejmenší hříbata by měla být uvykána na ohlávku, vodítko a velmi pozvolna i úvaz a měla by být zvyklá na základní péči, k níž patří čištění a zvedání nohou. Ideální je, pokud mohou být hříbata uvykána i na krátkodobý pobyt v boxe či ve stádě bez matky, eventuálně mají možnost v její společnosti i cestovat do jiných prostředí – přehlídky, výstavy.

Anglický romantický básník William Blake řekl: „Bohyně štěstí je ďábelský sluha připravený políbit někomu prdel.“ Dost možná by právě tato věta mohla být mantrou nás, zodpovědných chovatelů! :) Štěstí v odchovech totiž asi opravdu přeje spíše připraveným! :)

Použité zdroje: 

• Applied Animal Behaviour Science, Volume 95, Issues 3–4, December 2005, Pages 205-221, The effects of diet and weaning method on the behaviour of young horses, C.J.Nicol, A.J.Badnell-Waters, R.Bice, A.Kelland, A.D.Wilson, P.A.Harris
• Journal of Equine Veterinary Science, Volume 93, October 2020, 10319, Growth Rates od Thoroughbred Foals and In Vitro Gut Health Parameters When Fed a Cereal or an All-Fiber Creep Feed, Meriel Moore, Colyer Philippy Tuthill, Isobel Bannister, Simon Daniels
• Hilliere, C., S. Durand, MP Coyle et al. 2016. Social interactions of foals before weaning and their subsequent behavior during weaning. Proceedings of the Australasian Equine Science Symposium. Volume 16:17.
• Charles Sturd University, Catherine McMeeking, Hayley Randle, Animal and Veterinary Sciences, A study of behavioral responses of abruptly and gradually weaned foals to mare separation
• M.J.S. Moore-Colyer, C. Jiang: Preliminary development of a dynamic gastric in vitro model for horses
• Proceedings of the 8th European Workshop on Equine Nutrition, Dijon, France (2016)
• Orsini J. Gastric ulceration in the mature horse: a review. Equine veterinary Education, 2000;12:24-27