Odmítnutí novorozených hříbat matkami

admin

Na obecné úrovni je toto chování vysvětlováno šesti hlavními důvody:

Hlad – Dospělý jedinec má pro přežití druhu vyšší hodnotu než novorozené mládě. To se v období nouze stává snadno dostupnou potravou u masožravých druhů. Potravou se mláďata stávají i pro vlastní rodičovský pár či matku.
Prosazení vlastních genů – Toto chování lze pozorovat i u koní. Samci se mohou snažit přivést samice do říje tím, že zabijí mláďata, která mají jiného otce, než je sám samec.
Ochrana společenstva – Toto chování můžeme pozorovat například u včel medonosných. Pokud jsou larvy včel nakaženy morem včelího plodu, jsou dospělými jedinci larvy vyhazovány z úlu.
Stres – Tato reakce na stres se objevuje u živočichů žijících v zajetí.
Instinkt zachování rodu – Pokud se matce narodí takový počet mláďat, které ona sama vyhodnotí jako ohrožující počet, že by fyziologicky nemusela zvládnout kojení a krmení, může se stát, že jedno nebo více mláďat matka usmrtí v zájmu přežití ostatních mláďat.
Nehoda – Se zabitím mláděte v důsledku nehody se občas setkáváme při přenášení mláďat matkou do nového úkrytu nebo například v důsledku zalehnutí.

V souvislosti s chovem koní ale izraelští vědci předložili i další možné vysvětlení, který by mohlo s problematikou odmítnutí hříběte matkou významně korelovat. Tímto důvodem, zdá se, může být i hormonální nerovnováha.

Koně a poruchy rodičovských pudů

U klisen se krátce po porodu setkáváme nejen s nedostatkem mateřského, rodičovského pudu, ale i s úplným odmítnutím hříběte matkou, kdy se matka vůči hříběti projevuje mimořádně agresivně a je schopna ho i zabít.

Tento fenomén je zdokumentován u všech plemen koní, přičemž nejvyšší míra výskytu tohoto patologického chování je zaznamenána u arabských plnokrevníků. Uvádí se, že tato porucha se u arabských plnokrevníků objevuje dokonce v 5,1 %. Významně častěji než u jiných plemen se s ním setkáváme také u plemene paint horse (1,9%) a u anglických plnokrevníků (1%).

K odmítnutí dochází v případě, když klisna není schopna projevit normální mateřské chování. Mateřské chování je iniciováno mnoha faktory, mezi něž patří smyslové (vizuální kontakt, čichová identifikace, olizování, vokalizace) a hmatové podněty či hormonální činnost organismu. Svůj vliv na intenzitu a kvalitu mateřského pudu má zřejmě i dědičnost. Praxe také dokládá, že některé matky jsou v některých aspektech lepší než jiné.

Odmítnutí hříběte matkou se projevuje různým způsobem. Od mírného až absolutního nezájmu matky o novorozence, přes snahu matky vyhnout se kontaktu s hříbětem až po kopání a kousání hříběte matkou či výraznou agresivitu a cílené pronásledování.

Mezi obecně známé rizikové faktory, které jsou spojovány s odmítnutím novorozených hříbat, patří:

Věk a zkušenost matky – mladé a nezkušené matky odmítají hříbata častěji než matky starší a zkušené
Opakování již praktikovaného chování – další porod matky, která již hříbě v minulosti odmítla
Zdravotní stav matky – onemocnění, bolest mohou mít vliv na kvalitu a intenzitu mateřského pudu matky
Abnormální chování hříběte či jeho špatný zdravotní stav
Nevhodné chování chovatele v době porodní a poporodní – příliš aktivní zasahování do průběhu porodu, nevhodně provedený imprinting, přílišná snaha o dopomoc hříběti ze strany chovatele, zastření pachu hříběte léčivy, desinfekčními prostředky atd.
Přesun klisny krátce před porodem do neznámého prostředí.

Výzkum vědců z Hebrejské veterinární univerzity v Jeruzalémě naznačuje i další možnost, která by mohla úzce souviset s tímto typem chování klisen vůči svým hříbatům.

Nová studie, překvapivé závěry

Do studie, která byla provedena na Hebrejské univerzitě v izraelském Jeruzalémě, vědci zahrnuli osm klisen, které projevovaly normální poporodní chování vůči novoroznému hříběti, a patnáct dalších, u nichž byly zaznamenány příznaky odmítavého postoje k novorozeným hříbatům. V této skupině byly monitorovány jak klisny projevující lhostejnost vůči novorozeným hříbatům, tak i klisny vůči hříbatům výrazně agresivní. Všechny klisny příslušely k plemeni arabský plnokrevník, protože právě u tohoto plemene je toto patologické chování již dobře zdokumentováno.

Všem klisnám účastnícím se studie byla odebrána krev první a třetí den po porodu. Ve vzorcích krve byla sledována úroveň hladiny tří reprodukčních hormonů, jimiž jsou progesteron, prolaktin a estradiol.

Získaná data ukázala, že u klisen, které odmítaly hříbě, klesala hladina progesteronu a prolaktinu v prvních třech dnech od porodu, ale hladina estradiolu zůstala nezměněna.

Statisticky nejvýznamnější rozdíl ale byl zaznamenán u dvou hormonů. Studie doložila, že u klisen, které odmítly hříbě, byl poměr mezi hodnotou estradiolu a progesteronu první den po porodu výrazně nižší, než tomu bylo u klisen projevujících normální mateřské chování.

Rozdíl v hodnotách se u některých monitorovaných klisen postupně snižoval. Většina klisen účastnících se studie své chování k hříbatům s postupem času stabilizovala směrem ke standardu, což předjímá skutečnost, že hormonální nerovnováha se může sama normalizovat. U třech klisen se ale chování jevilo jako trvale odmítavé a u těchto klisen se poměr hodnot estradiolu a progesteronu významně nezměnil. Zdá se tedy, že u některých klisen může hormonální nerovnováha přetrvat a k normalizaci chování klisny nedojde.

Závěr

Přestože stále ještě nevíme, jaká je optimální koncentrace pro každý z účastnících se hormonů, výsledky studie naznačují, že vliv hormonů může být zásadní. Přestože je předčasné uvažovat o hormonální léčbě klisen odmítajících hříbata, zdá se, že právě tímto směrem se bude další výzkum ubírat a hormonální nerovnováha skutečně může s patologickým chováním klisen k novorozeným hříbatům souviset.

Pokud chovatel odmítavé chování u klisen po porodu zaznamená, musí reagovat velmi citlivě a trpělivě. Zásadou je minimalizace stresových podnětů, zavedení individuální péče o matku a hříbě, včetně jemné korekce chování matky, a důsledná snaha o eliminaci možnosti fatálního zranění hříběte matkou (umístění hříběte za zástěnou, dohled).

V mnoha případech se chování matky k hříběti v průběhu několika hodin či dnů samovolně upraví. Tak tomu ale nemusí být vždy. Pokud matka hříbě vytrvale odmítá, či se její agresivita zásadním způsobem stupňuje je jediným řešením trvalé oddělení hříběte od matky a zajištění náhradní péče o ně.

Celá studie “Postpartum concentrations of serum progesterone, oestradiol and prolactin in Arabian mares demonstrating normal maternal behaviour and Arabian mares demonstrating foal rejection behaviour,” byla publikována v The Veterinary Journal a je k nalezení v anglickém jazyce například zde.