Délka krku

Krk koně se skládá ze sedmi krčních obratlů. Sedm krčních obratlů má většina savců. Lidé, koně, krávy a dokonce i žirafy, všichni mají sedm krčních obratlů. To, co u těchto čtyř různých savců způsobuje tak velký rozdíl v délce, není počet, ale délka každého jednotlivého obratle.

V jednom ze svých dřívějších článků o protahování (Protahování koně krok za krokem II) jsem zmínila, že delší krk nemusí být nutně ohebnější. Kůň, na kterém v tomto článku protahování demonstruji, má opravdu krátký krk (na pomyslné stupnici délky by byl na začátku) a přesto ukázal velmi dobrou flexibilitu krku – a toto je důvod:

Představte si, že krk žirafy je dlouhý sedm stop. To znamená, že by každý z jejích pružných krčních obratlů měřil jednu stopu. (Existuje ještě osmý krční obratel, ale ten je nepohyblivý.) Nyní si představme, že krk koně je dlouhý tři a půl stopy, což znamená, že do délky jedné stopy se vejdou DVA pružné krční obratle.

Otázka: Který krk bude mít větší flexibilitu?

Odpověď: Ten, který má více kloubních spojení na stejné délce. V našem příkladu by to byl kůň. A ve srovnání dvou koní by to byl ten s kratším krkem.

Selektivním šlechtěním jsme u koní vytvořili nepřirozeně dlouhé krky. Zpočátku prodlužování krku sloužilo užitečnému účelu, pomáhalo koni v balancování a udržování rovnováhy s jezdcem na hřbetě při provádění různých dalších požadavků, jako je skákání nebo změny směru ve vysoké rychlosti, například při koňském pólu.

Tohle, co je na fotografii vlevo, nazývám stupidně dlouhý krk (jinak se tomu zpravidla říká labutí krk).

Zdroj: http://www.polyvore.com/mpa_giovanni_arabian_horses_stallions/thing?id=26962517

 

A toto je maximální délka krku, jakou bych u takového koně chtěla vidět:

Zdroj: http://dba-oracle.blogspot.com/2011/03/hirohitos-arabian-horse-scam.html

Kupodivu, pokud vhodíte do Google požadavek na „obrázky koní s krátkým krkem“, zobrazí se výše uvedený obrázek. Neuvěřitelné.

 

A toto je krátký krk:

Další problém s dlouhými krky je, že jsou také vždy tenké. To znamená, že obsahují méně svalové hmoty, která stabilizuje klouby. V důsledku toho se snáze křiví. To také dává koni více příležitostí zatahovat se v krku mezi každým kloubem po celé délce. Dlouhý krk bude mnohem pravděpodobněji tuhý nebo nesprávně ohnutý. Podívejte se na stupidně dlouhý krk a uvidíte, že i když hřebec vytahuje krk dopředu, je nesprávně ohnutý s viditelným zalomením v místě obratle C3 (třetí krční obratel – pozn. překl.).

Příliš dlouhý krk by tedy měl být něco, co rozhodně nechcete.

 

Nasazení krku – hloubka

Existují dvě věci, na které byste se měli v nasazení krku dívat, a to je výška a hloubka. Na jednom záleží hodně, na druhém ne tolik. A na rozdíl od všeobecného přesvědčení (a neslýchaného mýtu) nízko nasazený krk nezpůsobuje, že kůň přirozeně nese hlavu nízko. Ve skutečnosti je to přesně naopak, ale k tomu se dostaneme později.

Toto je hluboko nasazený krk – záleží na tom, jak nízko se připojuje k hrudníku.

A toto je spíše mělce nasazený krk.

Oba tyto krky jsou v pořádku. Z toho byste si měli odnést, že hloubka krku je čistě estetická záležitost (až na jednu nejezdeckou výjimku – tažné/kočárové koně, kteří nosí chomout, do kterého se opírají).

 

Tvar krku

Krční páteř koně má zhruba tvar písmene „S“. To, co určuje vnější tvar krku, tedy jeho rovný nebo klenutý profil, je délka horního zakřivení páteře, délka a hloubka dolního zakřivení páteře a délka střední části.

• Rovný krk má střední až dlouhé horní zakřivení, střední až dlouhou střední část a krátké, mělké dolní zakřivení. Nejvýhodnější je pro koně, kteří mají být rychlí; tedy koně dostihové, vytrvalostní, všestranné, honácké a pólo pony.
• Klenutý krk má střední až dlouhé horní zakřivení, střední část střední délky a krátké, mělké dolní zakřivení. Nejvýhodnější je pro koně, kteří potřebují vyšší shromáždění; tedy koně drezurní, skokové, reiningové a také mimochodníky a koně pro býčí zápasy.
• Jelení krk má dlouhé a hluboké dolní zakřivení.
• Krk do „jedničky“, těsný v žuchvách (ostrý úhel mezi hlavou a krkem, takže tvar hlavy a krku připomíná číslovku 1 – pozn. překl.) má krátké horní zakřivení.
• Krk tlustý, masitý (někdy nazývaný i prasečí – pozn. překl.) má krátké horní zakřivení a široké a hluboké spodní zakřivení.

Tvar krku je také ovlivněn jeho držením a osvalením, ale to, jak bude krk vypadat při správném tréninku a kondici, je dáno zakřiveními krční páteře.

Tady na obrázku kostry koně vidíte dlouhé horní zakřivení a krátké, mělké dolní zakřivení, se středně dlouhou střední částí – jedná se tedy o koně s klenutým krkem.

Nasazení krku – výška

To, co určuje vysoko, středně, nebo nízko nasazený krk, stejně jako tvar krku jeleního, je pozice dolního zakřivení páteře vzhledem k lopatkám.

Dolní zakřivení páteře tvoří nejširší část krku koně. Můžete ho nahmatat, když se postavíte před svého koně a přejedete rukama po celé délce krku směrem k plecím. V místě, kde narazíte na nejširší část krku koně, než se vnoří mezi lopatky, najdete dolní zakřivení páteře. Přitom si také můžete všimnout, že právě zde jsou obratle nejblíže u povrchu těla. Nasazení krku je určeno pozicí tohoto zakřivení vzhledem k lopatkám.

• Nachází-li se dolní zakřivení pod prostředkem lopatky, jedná se o jelení krk.
• Nachází-li se v prostředku lopatky, jedná se o nízko nasazený krk.
• Nachází-li se kousek nad prostředkem lopatky, jedná se o středně nasazený krk.
• Nachází-li se výš nad prostředkem lopatky, jedná se o vysoko nasazený krk.

Naše kostra má vysoko nasazený krk.

 

Poslední věc, kterou o krku potřebujeme vědět, je jeho schopnost „teleskopického vytažení“, jak ukazuje náš šedý arab na obrázku výše. K tomuto vytažení krku dochází v důsledku aktivního pohybu od zádě. Pokud se krk nevytáhne, kůň se aktivně neodráží a nemůže se korektně ohnout v týlu a přijít na kolmici, na otěž a dokonce ani na správné přilnutí.

Aby kůň teleskopicky vytáhl krk, musí stáhnout tzv. kloněné svaly (musculi scaleni), které se upínají na bázi krku (na obratle v dolním zakřivení páteře) a na první žebro. Když se tento sval zkracuje, zplošťuje dolní zakřivení páteře a zvedá bázi krku koně. Přední část dlouhého svalu hřbetního (longissimuss dorsi) se také smršťuje, čelo koně je tlačeno od prsou dál, dorzální (hřbetní) vazy se natahují, svalový komplex se prokrvuje ... a tak dál…

Zkrátka jde o to, že čím kratší a mělčí je spodní zakřivení krku, tím je snazší a tím méně svalové síly vyžaduje, aby kůň zvedl bázi krku. A čím výše je toto zakřivení umístěné vzhledem k lopatkám, tím méně svalové síly kůň ke zvednutí báze krku potřebuje. A když kůň zvedne bázi krku a proběhne všechno ostatní výše popsané, kůň sníží hlavu.

Na tomto obrázku se nejedná o teleskopický pohyb krku, báze krku není zvednutá ani ostatní svaly nepracují správně. To je jen důsledek gravitace, kůň je v pozici, jako by se chystal pást. Tato pozice nemá pro koně žádný atletický efekt.

http://www.ponybox.com/news_details.php?title=Western-Pleasure&id=1173 (spodní část článku)

Ale zde se o zvednutí báze krku jedná:

V další části se podíváme na krky našich vybraných koní.