Objevování hannoverského teplokrevníka II.

9. 8. 2017 The Horse Magazine Autor fotek: archiv autorů článku

Minule jsme při putování Hannoverskem s Chrisem Hectorem především připomněli historii hannoverského koně, tentokrát nám sdělí své získané poznatky o selekci hřebců a klisen v hannoverské plemenné knize a na závěr povypráví, jak zkoušeli hodnotit klisny a co se při tom dozvěděli.

Článek vyšel v The Horse Magazine v březnu 2017.

Selekce hřebců

Začneme s hřebečky. Každý rok se narodí kolem 4 000 hřebečků. Prvotní inspekce hříbat začíná v šesti měsících jejich věku. Ti, kteří jsou uznáni za vhodné, mohou pokračovat v dalším kroku, licenční inspekci ve věku 30 měsíců. Seznam byl takto z 4 000 narozených zúžen na 120 hřebců, z nichž 60 může být uznáno do další fáze, a to k účasti na licentaci hřebců. V říjnu se koná licentace hřebců a jejich následný prodej.

 Státní hřebčín má právo první volby deseti hřebců, zbytek se může prodat v rámci soukromého sektoru, pokud nejsou tito požadováni Dr. Badem pro Celle. Jsou zde také nabídnuti ostatní hřebci, kteří neprošli licentačním testem. Pro majitele hřebců, kteří je nechtějí prodat, se pak pořádá další licentace hřebců v prosinci.

Mladí hřebci, kteří obdrželi tuto prémii, dostanou licenci k připuštění dvaceti klisen poté, co se zúčastní 100denního testu hřebců. Zde jsou posuzováni pod sedlem a ve skákání ve volnosti pro zjištění jejich potenciálu jako sportovních koní. Každý rok je z této zkoušky uznáno do chovu kolem 30‒40 hřebců.

Posledním a nejdůležitějším krokem je prověření potomstva nových plemeníků ‒ nejdříve jako odstávčat, poté jako tříletých pod sedlem a nakonec skrze analýzu výsledků v soutěžích, která podle statistických vzorců vypočítá chovatelské hodnoty hřebce pro drezúru a skákání.

Takový je proces selekce, ale vedení je opatrné v hodnocení výsledků. Jak Ludwig Christmann vysvětluje: „Chovatelé se musí podívat na první ročník, aby viděli, jaké klisny jsou nejlepší pro daného plemeníka. Není možné očekávat, že každá kombinace v prvním ročníku bude úspěšná, to pak dává nízký rating novému plemeníku na základě prvních hříbat ‒ což by znamenalo, že by v druhé sezóně nemusel mít šanci."

Selekce klisen

Pro 4 000 tisíce nebo více klisniček není selekční proces tak náročný. Prochází také inspekcí v šesti měsících a později ve třech letech, kdy se rozhoduje, jestli budou zařazeny do hlavní plemenné knihy nebo nižší. Také jsou prezentovány jako dvouleté na přehlídce klisen a znovu jako tříleté, kdy mají příležitost získat prémii. Očekává se také, že absolvují testy výkonnosti pro klisny.

 Kolem 95 % hannoverských klisen je v hlavní plemenné knize ‒ což je indikováno písmenem „H" v jejich registračním čísle. A ke kvalifikaci musí dosáhnout alespoň pěti bodů v každé z šesti částí klasifikace klisen. Státní prémie se udělují klisnám ve věku tří nebo čtyř let a obnáší to sumu 600 DM, z čehož část je placena ministerstvem a další část hannoverským svazem. Aby klisna získala státní ocenění, musí být ona i její matka v hlavní plemenné knize a být zapuštěna nejpozději ve čtyřech letech a musí mít alespoň jedno žijící hříbě během čtyř let, musí získat 1A cenu na přehlídce klisen a také absolvovat výkonnostní test. Majitel klisny musí přislíbit, že bude klisnu prezentovat na chovatelských přehlídkách po následující tří roky, následující tři roky ji vlastnit a zapouštět každý rok, každé hříbě hlásit manažerovi státního hřebčína a pokud si majitel nechce hříbě nechat, musí souhlasit s prodejem hříběte do Celle.

Výkonnostní test klisen zahrnuje krok, klus a cval na ruce a pod sedlem, skóre testovacího jezdce se přidá k hodnocení rozhodčích. Klisna také skáče ve volnosti - což je změna původního systému, kdy skákaly pod jezdcem. "Díky novému systému se účastní mnohem více klisen, klademe větší důraz na jezditelnost a ne na stavbu těla. Chtít po tříleté klisně, aby skákala pod sedlem, je moc zatěžující a navíc výzkumy ukazují, že skoky ve volnosti jsou lepším indikátorem pro chov skokových koní než skákání pod sedlem," vysvětluje Ludwig.

Alternativně může chovatel poslat klisnu k třítýdennímu staničnímu testu, kde je posuzována trenérem a sborem rozhodčích. K získání státní prémie musí pak klisna získat celkové skóre 6,5 a průměrné skóre 7 v základních věcech, jezditelnosti a skákání.

Hodnocení koní

Ludwigova přednáška zabrala několik hodin a my jsme získali dojem, že tento kurz nebyl pouze za účelem jednoduchého PR cvičení, ale vznikl na základě skutečné a hluboké životní zkušenosti. Poté byl čas na oběd a následně jsme byli uvedeni do malé výstavní arény v komplexu organizace. Bylo před nás předvedeno pět klisen a pod Ludwigovým dohledem jsme byli vyzváni k vlastnímu hodnocení daných klisen.

Nejdříve jsme měli zhodnotit (až 10 body) hlavu, krk, hřbet, záď, hrudní a zadní končetiny - a na bázi individuálního zhodnocení jednotlivých položek jsme měli udělit kompletní skóre z deseti za stavbu těla. Skóre stavby těla koně bylo přidáno k dalším výsledkům za chovatelský a pohlavní typ, korektnost kroku, elasticitu a pohyb a celkový dojem.

Zde jsou Ludwigovy body pro závěrečné hodnocení tříleté klisny po plnokrevném Shogun (obrázek výše).

  • Hlava - 7 (přivětivý výraz, trochu dlouhá),
  • krk - 9 (lehký, vychází dobře z lopatky koně, dobrá délka),
  • hřbet (když jsem ji viděl prvně, myslel jsem si, že je to 8, ale poté co jsem viděl pohyb, tak 7),
  • rámec - 7,
  • přední končetiny - 7,
  • zadní končetiny - 6 (nezaúhlená hlezna) a
  • kompletní skóre je 7.

Pro chovatele hannoverského teplokrevníka je první dojem důležitý stejně jako u nás. Má kůň výraz a vzhled? Můžete zapomenout na nějaké chyby, pokud ano. Nejprve se díváme na hlavu a krk, poté na lopatku a plece koně a hřbet. Ohledně hřbetu přemýšlejte, kde bude jezdec sedět a zda jeho nohy budou v dobré pozici pro dávání pomůcek - zde je potřeba posoudit délku lopatky. Rovná lopatka nesouladí s dobrou polohou sedla nebo dobrým pohybem. U beder je nutné věnovat pozornost jejich síle. Naše stereotypní představa teplokrevníka s krátkou arabskou zádí nebyla u koní zdepříliš často nalezena a pokud ano, bylo to hodnoceno velmi negativně s komentářem "příliš krátká horní linie". Chtějí pevná bedra a jsou mnohem méně tolerantní k dlouhým zádům, než by byli například porotci v Austrálii. Chtějí dobře osvalenou záď.

Co bylo zvláštní, byli mnohem tolerantnější k chybám, které bychom hodnotili jako závažné - ale pokud se vyskytly u výjimečného zvířete, byly tolerovány. Náš průvodce Ludwig skutečně preferoval mnohem lehčí typ teplokrevníka, pohyb byl velmi zásadní, a viděli jsme skutečně impozantně pohybující se zvířata. Akce kolen byla preferována, ale elastický pružný pohyb byl to, co skutečně chtěli. Volnost a flexibilita pohybu, hlavně přes záď. Koukali jsme se na celkový pohybový projev koně, ne pouze na vysoké máchání předníma nohama. Samozřejmě jsou trochu vybíraví, co se týče pohybu, protože všichni koně se mohou nějak hýbat, takže porotci oceňují skutečné atlety.

Nohy koně nebyly zblízka prohlíženy a kůň byl posuzován pouze z jedné strany, stál takovým způsobem, aby byly vidět všechny končetiny. Překvapivě se nehodnotila kopyta - což vnímám jako možnou slabinu, protože je to důležitá věc.

Tento chovatelský kurz nám dal šanci procvičit si oko na velké kolekci koní chovaných pro olympijské disciplíny. Dostali jsme unikátní možnost sledovat, jak mohou pečlivě vybraní plemeníci a rodiny ovlivnit výsledek chovatelského programu. Myslím, že jsme viděli více teplokrevných koní v první den, než bychom mohli vidět za rok v Austrálii - netrvalo to dlouho a byli jsme schopní rozeznávat linie. V dalším článku budeme cestovat Dolním Saskem, abychom získali z první ruky zkušenosti z předvádění hannoverských klisen.

Podobné články

Když jsem byla malá, byla mým vzorem číslo jedna. Žena, které nechybí odvaha a která navzdory předsudkům jde za svým snem. Tomu pak neváhá hodně…

Chov koní Kinských přinesl pět vítězů Velké pardubické a mnoho věhlasných steeplerů. Tito jedineční koně tvoří nedílnou součást historie čs. chovu a…