Metabolický syndrom koní je souborem rizikových faktorů spojených se zvýšeným rizikem endokrinopatické laminitidy. Laminitida neboli schvácení kopyt je závažné onemocnění, které vede k narušení anatomie a funkce kopyta. Postihuje nejen koně, ale také poníky, osly a divoké koňovité. U pony plemen se toto onemocnění vyskytuje častěji a více je také pozorováno u starších zvířat (kumulace patologických změn, predispozice ke Cushingovu syndromu). V některých studiích je udáván vyšší výskyt u klisen než u valachů (gravidita, poporodní komplikace). Všechna postižená zvířata vykazují dysregulaci inzulínu a některá mohou vykazovat dysregulaci adiponektinu a/nebo nadměrnou adipozitu. Vztah mezi obezitou a hypoadiponektinémií u koňovitých však zůstává nejasný. Nedávno publikovaný výzkum, který retrospektivně analyzoval data shromážděná v rozsáhlé studii pony původních britských plemen, totiž přinesl jiný úhel pohledu.
Adiponektin je protein, který se tvoří v adipocytech – tukových buňkách, které tvoří tukovou tkáň organismu. Tento protein hraje důležitou úlohu v regulaci energetické rovnováhy a má prokázané insulin-senzitizující, protizánětlivé a antiaterosklerotické účinky. Mimo jiné také inhibuje proliferaci (bujení, novotvoření) a migraci hladkých svalových buněk, potlačuje produkci reaktivních kyslíkových radikálů, má protizánětlivý efekt, zvyšuje oxidaci mastných kyselin ve svalech a snižuje plazmatické hladiny glukózy, triacylglycerolů a volných mastných kyselin.
Uskutečněné výzkumy doložily, že snížené koncentrace adiponektinu (hypoadiponektinémie) v krevní plazmě koní – doposud úzce spojované s obezitou – představují významný rizikový faktor vzniku metabolického syndromu (equine metabolic syndrome, EMS), inzulinové rezistence a laminitidy. Nová studie, která byla publikována v časopise Equine Veterinary Journal, ovšem ukázala, že snížené hladiny adiponektinu s obezitou zřejmě přímou souvislost nemají – naopak jsou časté i u koní v optimální tělesné kondici.
Cílem dané studie bylo zjistit, jaký je vztah mezi obezitou a koncentracemi celkového adiponektinu (TA) v krevní plazmě. V rámci uskutečněného výzkumu byl celkový adiponektin porovnáván u 734 pony různých plemen s rozdílnou klasifikací tělesné kondice (body condition score, BCS, stupnice 0–5 nebo 0–9 – ideální hmotnost, nadváha a obezita) a s anamnézou laminitidy a bez ní. Zaznamenány byly poměry věku, plemene, pohlaví, hmotnosti, kohoutkové výšky a hmotnosti k výšce. V dané souvislosti se jedná o největší retrospektivní studii zkoumající vztah mezi adiponektinem a obezitou.
Graf porovnání celkových koncentrací adiponektinu napříč skupinami plemen. Data jsou uvedena jako mediány ± mezikvartilní rozmezí. Shetland pony/X: n = 110; welsh pony/X: n = 252; cob/X: 68; Původní britská plemena: 160; Neznámý/X: 110; jiné: n = 38. Mezi další původní britská plemena patří irish cob, dartmoor pony, exmoor pony, fell pony, new forest pony, dales pony a eriskay pony. Mezi další plemena patří hafling, camargue a fjord. ** p = 0,006.
Tělesná kondice pony, kteří se účastnili studie, byla hodnocena na základě hodnot BCS s použitím stupnice od 1 do 9 a zvířata byla rozdělena do tří podskupin:
Zvířata se BCS nižším než 4 (celkem 12) byla z další analýzy vyloučena. Všem zvířatům byly odebrány vzorky krve pro stanovení bazální koncentrace inzulínu a celkové koncentrace adiponektinu.
Analýza získaných dat doložila, že celkový adiponektin pouze slabě pozitivně koreloval s BCS, kohoutkovou výškou, hmotností a poměrem hmotnosti k výšce. Dále byly zjištěny významné rozdíly v koncentraci adiponektinu u poníků s různou klasifikací BCS, stavbou těla a plemenou příslušností. Ukázalo se, že celkové koncentrace adiponektinu byly častěji normální u poníků s nadváhou (54,6 %) než u poníků s ideální hmotností.
Zdá se, že bazální hyperinzulinémie (zvýšená koncentrace inzulinu v krvi) a hypoadiponektinémie se mohou běžně objevovat i u zvířat v optimální tělesné kondici nebo u zvířat s nízkým BCS a cirkulující koncentrace těchto dvou hormonů by proto měly být měřeny u všech zvířat s predisponujícími faktory a to bez ohledu na BCS.
Procento obézních poníků a poníků s ideální hmotností s normálními a abnormálními koncentracemi celkového adiponektinu a/nebo bazálního inzulínu. Ideální hmotnost (4 ≤ skóre tělesné kondice [BCS] ≤ 5,5; n = 149), obézní (BCS ≥ 7; n = 381). *** p < 0,001.
Z výsledků dané studie vyplývá, že hodnocení tělesné kondice (v chovu koní používané BCS) a ani další typy morfometrických měření obezity spolehlivě neodrážejí celkové koncentrace adiponektinu a neměly by se proto používat k vyhodnocení metabolických rizikových faktorů, jako jsou EMS, inzulinová rezistence (IR) nebo endokrinopatická laminitida. Z toho důvodu by měla být hladina adinonektinu v krevní plazmě, včetně bazálního inzulínu, preventivně stanovena u všech zvířat s predisponujícími faktory a to bez ohledu na tělesnou kondici jednotlivého zvířete.
Graf porovnává celkové koncentrace adiponektinu napříč skupinami body condition score (BCS). Ideální hmotnost (4 ≤ BCS ≤ 5,5; n = 149), nadváha (5,5 < BCS < 7; n = 195) nebo obezita (BCS ≥ 7; n = 381). ** p < 0,01.
Jaké mechanismy vedou ke změnám hladiny adiponektinu v krevní plazmě není zatím zřejmé a bude třeba další výzkum. Jen plné pochopení modifikovatelných faktorů spojených s celkovými koncentracemi adiponektinu může pomoci identifikovat cíle pro preventivní nebo terapeutické intervence s cílem snížit rozvoj endokrinopatické laminitidy u ohrožených koní a poníků.
Závěry této studie by ale už nyní měly ovlivnit přístup chovatelů! To, že váš pony je hubený, nebo je v optimální tělesné kondici, neznamená, že není vystaven riziku vzniku EMS, IR a laminitidy. I u koní v optimální tělesné kondici může být diagnostikována dysregulace inzulínu a/nebo nízké hladiny adiponektinu, a proto může být i tato kategorie koní ohrožena. Pokud chcete mít jistotu, je vhodné konzultovat zdravotní stav koně/ponyho s veterinárním lékařem.
Studie „Relationships between total adiponectin concentrations and obesity in native-breed ponies in England“ od Marine A. Barnabé, Jonathan Elliott, Patricia A. Harris a Nicola J. Menzies-Gow byla publikována 6. října 2023 v časopise Equine Veterinary Journal a v původní anglické verzi si ji můžete přečíst zde .
Nedávný průzkum mezi britskými majiteli koní přinesl docela zajímavé poznatky o praktických obtížích spoj...
Jedním z nejstarších řemesel na vesnici bylo řemeslo kovářské. V Evropě se kováři zabývající se ř...
