Píce je rostlinný materiál skládající se především ze stonků a lístků a sloužící ke krmným účelům, tzv. objemné krmivo. Zatímco v mírném klimatickém pásmu ji lze zvířatům přes vegetační období podávat v čerstvém stavu - nasečenou nebo v podobě pastvy - přes zimu k dispozici není. Přichází proto na řadu různé druhy její konzervace, mezi nimiž vyniká v našich končinách především jeden: sušení na seno. Přestože si mnozí pod pojmem konzervace představí takové zpracování potraviny/krmiva, které se bezpečně nezkazí po dlouhou dobu mnoha měsíců či dokonce let (konzervy, zavařeniny...), u sena tomu tak není. Vysušením je sice chráněno před působením škodlivých mikroorganismů, jenže je neustále vystaveno působení vnějších vlivů. Na rozdíl od konzerv či zavařenin proto u něho nezáleží pouze na kvalitním procesu konzervace, ale i na tom, jak je po celou dobu uskladněné. A tady je často kámen úrazu; právě seno je nesmírně náchylné na poškození, „zkažení" či „osídlení" takovými mikroorganismy, které způsobí zdravotní potíže jeho konzumentům.

Co se může stát se senem, že začne ohrožovat zdraví koní?

Asi nejzávažnější problémy se spojují s tvorbou prachu a nárůstem plísní či nahromaděním jejich škodlivých metabolických produktů - mykotoxinů. Méně často se lze setkat s přítomností jiných toxinů či mikrobiální kontaminací (například následkem rozkladu přibalených uhynulých těl drobných živočichů nebo pomnožení klostridií; obojí je ale spíš problémem senáží). Tyto situace mají za následek asi nejčastější zdravotní problém spojovaný s příjmem (někdy jen s pouhou přítomností!) sena: RAO (neinfekční onemocnění dýchacích cest s alergickou složkou podobné lidskému astmatu, hovorově zvané dušnost). Ale také zdravotních poruch souvisejících například s příjmem mykotoxinů je nepřeberné množství, jen se hůře rozpoznávají a diagnostikují...

Myslíte si, že vám se to nemůže stát? Že vaše seno je poctivě nasušené a kvalitně uskladněné? Hmmm... Zaujal mě jeden výzkum, v němž zjišťovali přítomnost plísní a mykotoxinů v jádru a píci pocházející z Kanady a Irska. Patogenní plísně obsahovalo 50 % vzorků irského sena, 37 % irské senáže a 13 % kanadského sena. 21 % irského sena obsahovalo mykotoxin zearalenon (1).

Prach všude kolem nás

Wikipedia: Prach je obecné jméno pro tuhé částice s průměrem menším než 500 mikrometrů a obecněji pro jemně oddělenou hmotu. Pozemská atmosféra obsahuje prach z různých zdrojů jako půdní prach nesený větrem, sopečné erupce a znečištění. ... Prach je odpovědný za některé nemoci plic, především u horníků, dále také může způsobovat alergii, nebo působit jako spouštěcí mechanismus astmatu.

Prach je opravdu všude. Ve stáji ho najdeme v každém rohu, na každém prkýnku či nerovnosti v omítce. Samozřejmě do jisté míry lze s prachem žít, ale tu míru mnoho stájí převyšuje... Jak to? Vysvětlení je jednoduché: seno. Většina sena práší. A i když nepráší viditelně (například protřepáním proti kuželu světla), prach v sobě má.

Prach se do sena dostává čtyřmi způsoby:

Prach z polámaných lístků. Pokud je seno hodně lístkaté a suché, lístky se během lisování lámou na drobné částice tvořící prach;

Přimíchaná zemina. Ta se do píce dostane, pokud se seče příliš nízko u země, nebo se obrací či rozhrabuje hodně u země, do posečeného sena se může dostat i následkem silného „propršení".

Spóry plísní. Některé plísně (ty, které mají rády nižší teploty, tzv. mezofilní) se do píce dostávají ještě na louce před slisováním, rostou na posečené píci během vlhka. Čím déle se seno suší, nebo pokud se suší za vlhkého počasí či propršelo, bude jich tam o to více.

Spóry plísní. Jiné plísně (termofilní, které mají rády teploty nad 45 °C) rostou na již lisovaném a uskladněném seně. Kromě tepla, které vzniká při tzv. pocení sena, mají rády vlhkost a kyslík; proto napadají nejčastěji balíky vlhčí než 15 % a to bývají ty, které jsou těsněji slisované. Při protřepání sena se spóry plísní uvolní do vzduchu v podobě prachu.

Které seno práší? To příliš suché i příliš vlhké. Pokud je vlhké, snadno ho napadnou plísně a prach vznikne z jejich spór, pokud je příliš suché, snadno se olamují lístky doslova až „na prach".

Pokud se dělají malé hranaté balíky, má píce před slisováním vyschnout na 15% vlhkost (85 % sušiny). Tyto balíky většinou během uskladnění ještě vlhkost ztrácejí, takže nakonec jí obsahují okolo 11 % (89 % sušiny) a hrozí riziko prachu z přesušení. Naopak pokud se seno balí do velkých kulatých balíků, mělo by být před lisováním vyschlé na 13 %. Pokud se lisuje s vlhkostí 15 % (či více), nebude vysychat během uskladnění tak snadno jako malé hranaté balíky a bude hrozit jeho zaplísnění. Pokud se vlhkost uskladněného sena blíží 20 %, začíná hrozit růst plísní; pokud tuto hodnotu převýší, plísně jsou v něm téměř spolehlivě přítomné!

Prach a spóry plísní - dráždění a alergie

Prach i spóry plísní jsou v první řadě nebezpečné pro zdraví dýchacích cest koní. Ty jsou „přírodou" stvořené k tomu, aby vdechovaly poměrně čistý venkovní vzduch, protože podstatou koní je přebývat v rozlehlém prostoru, kde se prach (především ten obsahující organické části) nebo plísně tolik nevyskytují. Jakmile však je kůň konfrontován se vzduchem prašným - a to je už samotné prostředí stáje nebo příjem sena, především s hlavou zabořenou do velkého kulatého balíku - jeho dýchací cesty začnou být drážděné. Nadměrné nebo dlouhodobé vdechování prachu může překonat ochrannou kapacitu horních cest dýchacích, které tak vpustí drobné částice prachu do hloubky plic. Zde pak dochází k zánětům, tvorbě hlenu a tím i zúžení průchodnosti drobných průdušek. Kůň může kašlat, teče mu z nosu, zadýchává se, začíná se šetřit při pohybu, v extrémních případech se může začít doslova dusit. Mluvíme o neinfekčních zánětech drobných dýchacích cest, které představují velkou zhoubu domestikovaných koní - IAD.

Pokud však tento stav přetrvává a/nebo mu pomohou nějaké další faktory (například genetické predispozice), objeví se kromě zánětů i alergická složka a nemoci se říká RAO - opakující se zneprůchodnění dýchacích cest. To se často přirovnává k lidskému astmatu se všemi svými negativy, od snížení výkonnosti, přes zhoršení kvality života až po nemožnost další existence a milosrdné utracení koně.

Zajímavé jistě je zjištění jednoho výzkumu, že zdraví koně po dýchání organického prachu vykazují známky obrany dýchacích cest, které se snaží znemožnit další vstup prachu do plic. Koně postižení RAO však příznaky této obrany nevykazovali (2).

Více o těchto dýchacích problémech si můžete přečíst v článku Se zimou chodí kašel 2: Vážnější než infekce

Poprvé tuto nemoc popsal již v roce 333 př. n. l. Aristoteles, v roce 1656 ji dal Markham do souvislosti s ustájením koní ve stájích. Nejčastějšími alergeny jsou zde plísně (především rody Aspergillus a Fusarium), dále organický prach a především v něm žijící roztoči a jejich trus (jejichž počet je přímo úměrný množství spór plísní!). IAD a RAO se objevují nejvíce u koní žijících ve stáji a krmených senem, přitom největší problém představují kulaté balíky; i když jsou umístěné venku, jejich dostupnost a přítomnost je častou příčinou selhání léčby. V určitých oblastech světa je postiženo až 55 % populace koní. Dušnost se obvykle objevuje u koní starších 5 let a výskyt s věkem roste, náchylnější bývají určitá plemena a dokonce i rodiny; některé výzkumy zjistily, že riziko postižení RAO roste u potomků stejně postižených rodičů(3) a dokonce byla zjištěna i jeho genetická podstata(4). Podle průzkumu prováděného ve Velké Británii vyšlo mimo jiné také najevo, že další predispozicí vzniku RAO v dospělém věku je vystavování koní senu a infekcím dýchacích cest ve velmi mladém věku(5).

Abyste si ale nemysleli, že pouze koně trpí prašným a zaplísněným senem a prostředím; u lidí je známý pojem „farmářské plíce", onemocnění velmi podobné koňskému RAO!

Jak minimalizovat uvolnění a působení prachu a plísní ze sena

Možností je celá řada; kromě dodržování podmínek kvalitní sklizně a skladování sena lze doporučit následující opatření:

• Krmit koně senem ze země; uvolní se méně prachu a nebude natolik vysoko, aby ho kůň tolik vdechoval, jako když je seno podáváno v sítích či jeslích.
• Namáčet seno; buď namočit a vodu vylít nebo ho prolít tekoucí vodou. Je třeba ale počítat s určitým vymytím cukrů, které jsou zdrojem energie.
• Neskladovat sušenou píci na půdě nad stájí, pokud je půda nějakými otvory a průduchy spojená se stájí.
• Neshazovat seno/slámu z půdy přímo do stáje.
• Nezametat uličku stáje v přítomnosti koní.
• Nestlat slámou v přítomnosti koní, neprotřepávat seno.
• Krmit pouze a jen kvalitní seno, byť ani to není zárukou bezprašnosti a nepřítomnosti plísní. O tom, jak má kvalitní seno vypadat, vám řekne článek Čas léta - čas sena.

Mykotoxiny a koně

Mykotoxiny jsou sekundární sloučeniny produkované plísněmi, které se nacházejí v zemině či na rostlinách. Mohou se objevit během sklizně i před ní a pokračují v růstu při nevhodném uskladnění. U koní mohou vyvolat mnoho problémů, od dýchacích, trávicích, neurologických a reprodukčních přes kožní záněty a alergie až po smrt. Některé mykotoxiny mohou spojovat své účinky a mít tedy ještě horší následky. Kůň je většinou pozře s krmivem, v němž se nacházejí; jejich přítomnost totiž nemusí nijak poznat! Rozhodně neplatí rovnice, že kde jsou mykotoxiny, musejí být i plísně - a naopak.

Přestože zprávy o případech onemocnění koní následkem mykotoxinů jsou mnohem méně časté než u jiných hospodářských zvířat, je třeba se jejich přítomnosti vyvarovat(6). Asi nejčastější a pro koně nejnebezpečnější mykotoxiny jsou:

• aflatoxiny (produkt některých plísní Aspergillus, většinou se nachází v sojových krmivech, obilovinách, vojtěškových peletách) - poškození jater projevující se např. nechutenstvím, horečkou, třesem, ataxií, hubnutím, žloutenkou, až krváceninami, krvavým trusem, hnědou močí; považují se za příčinu rakoviny jater i vzniku RAO. Otrava těmito toxiny může být akutní nebo chronická a koně jsou na jejich působení citliví.
• fumonisin (produkt některých plísní Fusarium, většinou se nachází v obilovinách) - velmi toxický pro koně, způsobující akutní a často smrtelné otravy následkem poškození bílé tkáně mozkové, projevující se depresí, abnormálním chováním, ataxií, ztuhnutím, kulháním, křečemi a smrtí; u přeživších zůstává určitý stupeň neurologických problémů.

Naopak v již citovaném výzkumu zabývajícím se kanadskými a irskými krmivy pro koně byl nejvíce zjištěným mykotoxinem zearalenon a T2; zearalenon (produkt některých plísní Fusarium, estrogenní účinky: výhřezy pochvy, vstřebání plodů, zvětšování dělohy a pochvy, atrofie vaječníků a varlat, aborty) se vyskytoval ve 21 % vzorků irského sena a 16 % vzorků peletovaného krmení, T2 (produkt některých plísní Fusarium, hubnutí, poruchy trávení, snížená imunita) našli ve 42 % vzorků ovsa a 54 % vzorků pelet(1).

Naopak na mykotoxin, deoxynivalenol (DON), který snižuje imunitu zvířat, jsou koně údajně méně citliví(7). Z dalších mykotoxinů, s nimiž se můžeme setkat v krmivech určených pro koně, vyjmenujme například:
- ochratoxin (produkt plísně Aspergillus ochraceus, většinou obiloviny, seno/sláma, tráva) - především poškození ledvin, dále poškozuje játra, způsobuje rakovinu a potlačuje imunitu;
- námelový alkaloid ergot (obiloviny, seno/sláma, tráva) - nervové problémy, křeče, trávicí problémy, prodloužení březosti, agalakcie, placentitida, aborty, mrtvá hříbata.

Jedinou účinnou prevencí je zabránit růstu plísní na krmivech a tedy dbát na pravidla kvalitní sklizně, výroby a uskladnění. Doporučuje se střídat na polích různé plodiny, kultivovat půdu (orba), pěstování odolnější plodiny, kontrolovat škůdce a plevele, píci síct výš od země a nekontaminovat ji zeminou, sklizené krmivo co nejrychleji vysušit a skladovat v optimálních podmínkách (teplota, vlhkost, větrání), popřípadě je ošetřit přípravkem proti plísním.

Francouzští vědci zkoumali vliv různých technologických postupů na kvalitu píce pro koně a zjistili, že seno sklizeno později, druhá seč a výroba senáže byly výbornou možností, jak zvýšit hygienickou kvalitu píce - snížit kontaminaci plísněmi a obsah prachu. Pozitivní vliv na snížení zaplísnění (ale nikoli na tvorbu prachu) mělo i dosušení sena ve stodolách, naopak negativně na obsah prachu i plísní působilo sklízení píce o vyšší vlhkosti (25 % oproti 15 %), ale dalo se to „zachránit" přidáním propionové kyseliny před slisováním do balíků.(7)

I přes všechna opatření se však plísně a mykotoxiny mohou v krmivech objevit, takže je na zváženou, zda by nebylo dobré chránit koně před jejich účinkem přidáním vyvazovačů mykotoxinů - buď je nechat přidat ještě při výrobě do krmiva nebo pak podávat přímo koním s krmením. Přestože jejich účinnost není vždy 100% napříč spektrem mykotoxinů i živočišných druhů, mnohé z nich vykazují pozitivní výsledky a jejich použití je doporučováno(8, 9).

Citované výzkumy:

(1) T. Buckley, A. Creighton a U. Fogarty: Analysis of Canadian and Irish forage, oats and commercially available equine concentrate feed for pathogenic fungi and mycotoxins. Ir. Vet. J. 2007 Apr 1;60(4):231-6. (Abstrakt na PubMed)
(2) C. M. Deaton: Early onset airway obstruction in response to organic dust in the horse. J Appl Physiol. 2007 Mar;102(3):1071-7. Epub 2006 Dec 7. (Abstrakt a plný text na Pubmed)
(3) A. Ramseyer a kol.: Effects of genetic and environmental factors on chronic lower airway disease in horses. J Vet Intern Med. 2007 Jan-Feb;21(1):149-56. (Abstrakt na Pubmed)
(4) V. Gerber a kol.: Mixed inheritance of equine recurrent airway obstruction. J Vet Intern Med. 2009 May-Jun;23(3):626-30. (Abstrakt na Pubmed)
(5) J. W. Hotchkiss, S. W. Reid a R. M. Christley: A survey of horse owners in Great Britain regarding horses in their care. Part 2: Risk factors for recurrent airway obstruction. Equine Vet J. 2007 Jul;39(4):301-8. (Abstrakt na PubMed)
(6) G. D. Osweiler: Mycotoxins. Vet Clin North Am Equine Pract. 2001 Dec;17(3):547-66, viii. (Abstrakt na PubMed)
(7) V. Séquin a kol.: How to improve the hygienic quality of forages for horse feeding. J Sci Food Agric. 2012 Mar 15;92(4):975-86. doi: 10.1002/jsfa.4680. Epub 2011 Oct 17. (Abstrakt na PubMed)
(8) L. W. Whitlow: Evaluation of Mycotoxin Binder. Přednáška na nutritechsolution.com.
(9) K. Newman: The biochemistry behind esterified glucomannans - titrating mycotoxins out of the diet. engormix.com

Použité zdroje a další zajímavé informace:

B. Wright: Hay, Haylage and Treated Hay for Horses. Stránka kanadského ministerstva zemědělství - o způsobech skladování píce a souvisejících zdravotních aspektech (anglicky)
P. Huntington: Good-Quality Forage Important for Horses. KER Equinews - kvalita píce pro koně a související zdravotní problémy (anglicky)
The danger in the dust. Horses and Horse Information - odkud pochází prach v seně a jak proti tomu bojovat (anglicky)
R. Grisso a kol.: Farmer's Lung: Causes and Symptoms of Mold and Dust Induced Respiratory Illness. Virginia Cooperative Extension - vyčerpávající informace o zdravotním problému lidí zvaném „farmářské plíce" (anglicky)
H. V. L. N. Swamy: Molds and Mycotoxins In Horse Feed: Basic Facts. The Horse November 11 2010, Article # 17233 - o plísních a jejich mykotoxinech a účinku na koně (anglicky)
G. Moran, H. Folch: Recurrent airway obstruction in horses - an allergic inflammation: a review. Veterinarni Medicina, 56, 2011 (1): 1-13 - infomace o RAO koní s vědeckými citacemi (anglicky)
A. House: Reccurent Airway Obstruction (RAO) in the Horse. AAEP, 4. února 2010 - informace o RAO u koní (anglicky)

Horses: Mycotoxins in General. mycotoxins.info - přehledné informace o plísních a jejich toxinech u koní (anglicky)

Horses: Mycotoxins. KnowMycotoxins.com - užitečné informace o mykotoxinech u koní (anglicky)