Nerozbijte si svého veterináře

17. 08. 2020 06:00

Obrázky: 10

Autor: Kateřina Junghansová Foto: Gabriela Rotová, MVDr. Kateřina Junghansová Rubrika: Nehody a prevence Počet přečtení: 1544 Počet komentářů: 2 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Bezpečnost je velké a stále aktuální téma při jakékoliv práci s koňmi, veterinární ošetření nevyjímaje. Věděli jste, že podle studie provedené ve Velké Británii je práce koňského veterináře co do počtu pracovních úrazů nejnebezpečnější civilní profesí?

Na základě dotazníku zjistili, že veterináři, kteří se ve Velké Británii věnují koňské praxi, utrpí v průměru 7 až 8 pracovních úrazů za kariéru. To je například více než u hasičů a podobných profesí, kde by člověk, vzhledem k nebezpečnosti té profese, předpokládal větší počet pracovních úrazů než u veterinářů. Jak uvedli dotázaní veterináři, 33 % úrazů vyžadovalo ošetření v nemocnici, z čehož 43 % případů vyžadovalo hospitalizaci delší než 24 hodin a v 7 % případů došlo ke ztrátě vědomí.

I když u nás podobné údaje zatím chybí (tím chci nenápadně naznačit, že by to bylo opravdu zajímavé a určitě i prospěšné téma nějaké odborné práce), lze předpokládat, že situace bude podobná. Proto bych se v tomto článku chtěla zaměřit právě na téma bezpečnosti při ošetřování koňských pacientů. Je jasné, že některé úrazy se semelou ve vteřině a úplně všemu zabránit nelze. Ale i tak lze pomocí vhodných opatření riziko zranění výrazně snížit. V tomto článku se na některá z nich podíváme.

Různé pracovní úrazy, od těch nejbanálnějších, jakými je pár modřin, až po ty nejzávažnější, bohužel nejsou v životě koňského veterinárního lékaře ojedinělým jevem. Koně, jakožto původně kořistní zvířata, si dodnes ponechali některé rysy svých divokých předků. Například to, že v případě ohrožení reagují útěkem. Útěková reakce může mít různou intenzitu. Nejde vždy jen o zběsilý, bezhlavý útěk, ale i o různé uhýbání, uskakování a podobně. Pokud útěk není možný (nebo když koně mají zkušenost, že se v minulosti tato varianta neosvědčila), pak se mohou bránit kopáním, kousáním, hrabáním přední končetinou, tlačením se na člověka a tak dále. Právě ve chvíli, kdy je kůň v takovém stresu, že cítí potřebu utéct nebo se bránit, dochází nejčastěji ke zranění člověka.

Koně vnímají většinu veterinárních úkonů (nebo manipulaci či fixace koně s nimi spojenou) jako nepříjemné, stresující situace – často až natolik, že cítí potřebu utéct nebo se bránit, což může vést ke zranění veterináře, ale stejně tak i majitele či dalších osob, které s ošetřením koně pomáhají. Z toho důvodu je nutné ke každému ošetření koně přistupovat tak, aby se co nejvíce minimalizovalo riziko, že dojde ke zranění člověka (a samozřejmě také koně). To se týká jak přístupu ze strany veterináře, tak samozřejmě i ze strany majitele. Nezapomeňte na to, že jako majitel koně (nebo člověk, který má koně v tréninku) zodpovědnost za chování koně a za bezpečnost při jeho ošetřování máte na svých bedrech!

Kampaň nerozbijte si svého veterináře

Potřebu zvýšit informovanost majitelů i veterinářů a bezpečnost při ošetřování koňských pacientů si před několika lety uvědomili ve Velké Británii (předpokládám, že v návaznosti na alarmující výsledky výše zmíněné studie). Vzdělávací organizace BEVA (British Equine Veterinary Association - Britská asociace koňských veterinárních lékařů) vydala kampaň s názvem Don't break your vet (nerozbijte si svého veterináře). Cílem této kampaně bylo zvýšit bezpečnost veterinářů i dalších osob, které se podílejí na ošetřování koňských pacientů.

Doktorka Gemma Pearson z Royal School of Veterinary Studies v Edinburghu tam v několika krátkých videích mluvila o tom, jak přistupovat ke koňskému pacientovi v různých situacích a jak učit koně při ošetření spolupracovat, ať už pomocí tlaku, nebo pomocí pozitivní motivace. Kampaň můžete zhlédnout na YouTube. Odkazy na videa (v angličtině) přidávám zde:

Protože se už několik let zabývám řešením nespolupracujících koňských pacientů a vzděláváním v této oblasti, tato kampaň mě na začátku mé cesty velmi inspirovala. Současně mě utvrdila v tom, jak málo informací (těch relevantních!) je na toto téma dostupných, jak málo jsou rozšířené a jak potřebná je osvěta týkající se této problematiky. Takže určitě doporučuji tato videa zhlédnout (pokud vám nevadí, že jsou v angličtině), poskytují dobrý všeobecný přehled o základních technikách zacházení s koňskými pacienty.

Jak zvýšit bezpečnost při ošetřování koně

Osobně si myslím, že hlavními "zabijáky" bezpečného ošetření koně jsou následující 3 věci

  • Nedostatek prevence
  • Nedostatek informací
  • Nedostatek zkušeností

Nedostatek prevence

Nejen v medicíně platí, že kapka prevence je účinnější než kýbl léku. Při práci s koňmi je velmi důležité předvídat a připravit se předem tak, abychom minimalizovali riziko zranění při ošetřování koně. Když se bavíme o přípravě, musíme vzít v úvahu dva aspekty:

  • Vhodné prostředí

Prostředí, kde koně ošetřujeme, má na bezpečnost obrovský vliv. Proto by toto prostředí samo o sobě mělo být bezpečné. Pro ošetřování koně je nutné (předem!) vybrat takové prostředí, které je uzavřené, ale kde je zároveň dostatek prostoru na manipulaci s koněm i na to, aby osoby, které koně ošetřují, měly kam uhnout. Myslete na to, že kůň může znenadání uskočit, kopnout, nebo (v případě, že má silné kolikové bolesti nebo neurologické problémy) sebou může doslova praštit o zem. Z tohoto důvodu si vždy hlídejte, abyste měli kolem sebe dostatek prostoru a abyste měli (všichni!) volnou cestu ven z boxu (nebo z místa, kde koně ošetřujete).

Zároveň by tam mělo být co nejméně předmětů, o které by se kůň nebo člověk mohl zranit (to znamená cokoliv od trčících hřebíků, výstroj poházenou na podlaze až po stájové náčiní opřené v jediném rohu, kde by byl jakžtakž prostor). Důležitý je také neklouzavý povrch.

Prostředí, ve kterém ošetření probíhá, by mělo být také co nejméně rušivé a kůň by se v něm měl pokud možno cítit komfortně. Tak nejsnáze předejdete tomu, že se kůň během ošetření něčeho lekne.

  • Připravenost koně

Asi tím nejdůležitějším aspektem bezpečného ošetření je to, že se kůň nechá ošetřit, že se nebude ošetření bránit. To předpokládá, aby byl zvyklý alespoň na základní manipulaci a aby s ní neměl žádný zásadní problém. K mnoha úrazům veterinářů a dalších osob dochází při ošetřování koní, kteří nemají základní návyky, nejsou zvyklí na přítomnost lidí, nebo při ošetřování koní, kteří se v minulosti naučili bránit veterinárním úkonům.

A nejde jen o samotné veterinární úkony. Teď mi vyskočila v mysli historka, kterou mi vyprávěla kamarádka chiropraktička. Ta přijela do nějaké stáje, kde si objednali chiropraktické ošetření koně, majitel jí dal do ruky ohlávku, ukázal na několikahektarovou pastvinu a říká: "Je to támhleten, ale my ho nemůžeme chytit." Nevím, jak to nakonec dopadlo, ale otázka je, zda by kůň, kterého je obtížné chytit, zvládl v klidu stát při chiropraktickém ošetření a zda by práce s ním byla pro chiropraktika vůbec bezpečná.

Já mám samozřejmě takových historek v zásobě taky pár, od: "Náš kůň se zranil a potřebovali bychom ho ošetřit. Akorát on na sebe úplně nenechá sáhnout, no..." až po: "My bychom potřebovali odebrat krev - minulému veterináři se to nepovedlo a ten předminulý skončil v nemocnici."

Uvědomte si, že pokud máte syrového koně nebo koně, který má se základní manipulací a péčí problémy, vystavujete nejen sebe, ale také veterináře zbytečnému riziku zranění. Zároveň, pokud váš kůň není zvyklý na základní manipulaci, snižuje to jeho šanci na to, že bude moci dostat adekvátní veterinární péči bez kompromisů, když ji bude potřebovat.

Samozřejmě, že většina veterinářů si asi vyhradí více času a bude postupovat citlivěji v případě, že se setkají s hůře ošetřitelným pacientem. Ale obecně vzato, veterinář má v popisu práce koně ošetřovat a provádět preventivní vyšetření a úkony, ne koně krotit a převychovávat. Tedy pokud to nenabízí jako další (placenou) službu klientům. S tím souvisí ještě další věc - řada veterinářů si za ošetření nezvladatelného koně účtuje víc. A je to pochopitelné. Pokud by bylo chování koně opravdu nebezpečné, veterinář může jeho ošetření odmítnout.

Máte-li koně, který nemá rád veterináře nebo nezvládá ani běžné ošetření a manipulaci, protože má třeba špatné zkušenosti z minulosti, nezoufejte: lze to řešit! Ale zejména, pokud je tento problém dlouhodobý, je potřeba to řešit předem. Koně je možné naučit dobrovolně spolupracovat při mnoha veterinárních úkonech, jako je odčervení, ošetření oka, čištění rány, injekce a podobně, i při běžné péči, jako je úprava kopyt a tak dále. Velmi vhodný je na to trénink pomocí pozitivní motivace, který k těmto účelům využívá řada zoologických zahrad (ale už i majitelů domácích zvířat) po celém světě. Když se může tygr, hyena nebo zebra naučit spolupracovat při odběru krve, když se žirafa nebo lední medvěd mohou naučit přijít na určité místo a zůstat tam tak dlouho, aby bylo možné je zrentgenovat, váš kůň se to může naučit také. :)

Pokud chcete dát koni dárek, který opravdu zvýší kvalitu jeho života, vyplatí se investovat čas a peníze do řešení jeho problému a do kvalitního tréninku.

Připravovat koně na spolupráci při ošetření má mnoho výhod. Jednou z nich je to, že uvidíte, jak kůň reaguje v situacích podobných veterinárním úkonům ještě ve chvíli, kdy o nic nejde a kdy můžete na požadovaném chování zapracovat. Například, pokud je váš kůň relativně klidný, běžnou manipulaci zvládá bez problémů, můžete předpokládat, že se bude podobně chovat i při vakcinaci nebo odběru krve. Můžete to předpokládat, ale nemůžete si být jistí, dokud neuvidíte, jak kůň v té situaci doopravdy reaguje. Je mnoho koní, kteří na sobě nechají doslova dříví štípat, dokud k nim nepřijde veterinář. Pokud se budete věnovat tréninku koně ke spolupráci, budete mít šanci to zjistit a budete mít čas tou situací koně krok za krokem provést a vytvořit tak pozitivní zkušenost.

Nedostatek informací

Dalším zabijákem bezpečného ošetření koně je nedostatek informací. Nebo možná lépe - nedostatečná informovanost. I když je pravda, že na téma chování koně při veterinárním ošetření nebo tréninku koně ke spolupráci je stále ještě žalostně málo podložených, ucelených a relevantních informací, nějaké se přece jen sehnat dají. Pokud chcete opravdu proniknout do této problematiky a vyřešit problém svého koně, doporučuji si vyhledat současné, vědecky podložené informace a nespokojit se s radami typu: "Kůň má nedostatek respektu nebo je dominantní, takže je potřeba mu ukázat, kdo je tu šéf, a bude po problému." Tímto způsobem se totiž většinou nedoberete jádra problému, ale spíš tím zametáte skutečný problém pod koberec.

Proč? Teorie nedostatku respektu a dominance jako příčiny nežádoucího chování koně jsou už překonané. Ale i kdyby ne: co se většinou považuje za řešení „nedostatku respektu“ nebo „snahy koně dominovat“? Většinou je to potlačení (nebo snaha o potlačení) nežádoucího chování koně nějakou formou trestu. Ono to zdánlivě funguje, protože funkcí trestu opravdu je potlačit chování a zařídit, aby se toto chování v budoucnu objevovalo méně často. Jenže tresty mají také řadu nežádoucích účinků. Jedním z nich je, že trest sám o sobě nenaučí koně nové chování - to správné chování. Navíc příčinou vzniku nežádoucího chování koně v souvislosti s veterinárním ošetřením je většinou strach. A trestání koně, který má strach, se opravdu podobá zametání špíny pod koberec. Zdánlivě je uklizeno, jen ta hromada pod kobercem se pořád zvětšuje a zvětšuje, až o ni jednou někdo zakopne a natluče si nos.

Místo upevňování své alfa pozice si tedy raději dejte práci s tím, vyhledat si dostatek informací o tom, jak se koně učí, jak přistupovat ke koňskému pacientovi, abyste u něj nevyprovokovali obrannou reakci, a jak řešit problémy. Pak si dokážete udělat celkový obraz o chování koňského pacienta a dokážete si poradit v řadě různých situací.

Pokud se vám nechce trávit hodiny nad knihami a u počítače a pročítat zahraniční literaturu (protože té české je na toto téma pramálo), můžete začít třeba tady.

Nedostatek zkušeností

Je velmi důležité mít informace - vědět, proč se koňský pacient chová tak, jak se chová, jak se koně učí a jak využít přirozeného procesu učení ve svůj prospěch. Ale informace samy o sobě jsou jen suchá teorie, pokud chybí zkušenosti z praxe.

To, zda dokážete nespolupracujícího pacienta ošetřit nebo ho naučit spolupracovat, záleží do značné míry na vaší šikovnosti a zkušenostech s koňmi. Ke koňským pacientům není vhodné přistupovat metodou pokus-omyl. Koně se učí velmi rychle a díky tomu se mohou naučit, jak se bránit ošetření, klidně během prvních pár minut.

Pokud vnímáte, že potřebujete získat více zkušeností a jistoty při práci s koňmi, pracujte na sobě. Trénujte. Naučte se co nejlépe zacházet s různými koňmi v běžných situacích. Zainvestujte do svého rozvoje a najděte si trenéra, jehož přístup s vámi rezonuje a jehož práce vyhovuje vašim požadavkům.

Závěrem

Jako majitelé máte zodpovědnost za chování vašeho koně. Nevystavujte svého veterináře zbytečnému riziku zranění. Nerozbijte si svého veterináře!

S tím, že váš kůň nemá rád veterináře nebo mu dělají problém konkrétní úkony, je možné něco dělat. Jestliže víte, že váš kůň má problém s veterinárním ošetřením, řešte to.

Čas, který strávíte přípravou koně na veterinární ošetření (nebo tréninkem koně ke spolupráci), je čas, který je dobře investovaný především do bezpečnosti, ale také kvality života vašeho koně a kvality vašeho vztahu s ním.


Zdroje:

  • Parkin T. D. H., Brown I., Macdonald E. B.: Occupational risks of working with horses: A questionnaire survey of equine veterinary surgeons. Equine Veterinary Education; Volume 30, Issue 4, 2018.
  • Kampaň BEVA: Don‘t break your vet.

 

MVDr. Kateřina Junghansová je praktickou veterinární lékařkou specializující se na medicínu koní. Po studiu na Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně, v rámci kterého absolvovala několik zahraničních stáží, působila dva roky na Veterinární klinice Heřmanův Městec. Od začátku roku 2016 provozuje vlastní terénní praxi. Kromě toho také pořádá přednášky a semináře s veterinární tematikou určené pro širokou jezdeckou veřejnost. http://katerina-junghansova.cz/

Připojené obrázky

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. Pavel Spálený

    Chybka

    07:52 - 17. 08. 2020

    Ve větě "nechce trávit hodiny nad knihami a u počítače a pročítat zahraniční literaturu (protože té české je na toto téma pramálo), můžete začít třeba tady." je chybný odkaz.

  • 2. Kateřina Junghansová

    Opraveno :)

    09:41 - 17. 08. 2020

    Reaguje na 1.

    Děkujeme, už je to opravené a odkaz funguje. Nevím, kde byl zádrhel...

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 1 čtenářů. Celkový počet bodů: 5.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: