Nepřítel hmyz? Pomozte si rostlinami!

3. 06. 2020 07:00

Obrázky: 9

Autor: Gabriela Rotová Foto: Gabriela Rotová, Wikipedia Rubrika: Ustájení a péče o koně Počet přečtení: 2452 Počet komentářů: 2 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Většina jezdců veškerý krevsající hmyz z celého srdce upřímně nenávidí. A důvodů k tomu má bezpočet. Svědivými reakcemi na poštípání počínaje, neschopností koní soustředit se na práci, když mu kolem hlavy víří bodaví okřídlenci, zákonitě konče. Mouchy, muchničky, komáři, pakomáři, ovádi, střečci, bodalky... Ti všichni, a samozřejmě i mnozí další, jsou více či méně zodpovědní za nekonečné letní útrapy nás i našich koní.

Nejde o nevýznamný diskomfort, nad kterým lze mávnout rukou. Drobná zranění, která solenofágní hmyz koním způsobuje, se stávají vstupní branou virových a bakteriálních infekcí, stojí za vznikem a rozvojem některých typů alergií nebo folikulitidou. Výčet komplikací, které po střetu s hmyzem následují, je sáhodlouhý a hmyz se nám tedy nemusí jevit jen jako mimořádně otravný, ale i nebezpečný. Přesto bychom se ale měli pokusit zaujmout k němu poněkud smířlivější postoj a jeho výskyt kolem našich stájí eliminovat s rozvahou a rozumem. Elektrické lapače, mucholapky, světelné pasti, chemické insekticidy, larvicidy a repelenty nejsou ve snaze o redukci hmyzu volbou jedinou. I hmyz je totiž v posledních letech na ústupu a zaslouží si náš zájem, respekt i ochranu. Dnes tedy pár tipů, jak biologicky šetrně zatočit s hmyzími souputníky našich koní...

Význam hmyzu

Hmyz je, ať už se nám to líbí anebo nelíbí, základním stavebním prvkem každého funkčního a trvale udržitelného ekosystému. Je nepostradatelnou součástí potravního řetězce, nenahraditelným opylovačem i recyklátorem přírodního odpadu. Analýzy dat ale ukazují, že v posledních padesáti letech došlo k úbytku hmyzí biomasy o alarmujících padesát procent. Uvádí se, že každý rok zmizí z povrchu naší planety 2,5 % jeho celkového množství. Hmyzu zkrátka a dobře rok od roku ubývá... a z toho bychom se až tak moc radovat neměli. Lidská činnost přispívá k ničení přirozených habitatů hmyzu, úbytek má na svědomí intenzifikace zemědělství, syntetická hnojiva, moderní insekticidy, pesticidy, klimatické změny i světelné znečištění.

Pro některé může být překvapením, že nezanedbatelnými "traviči" jsou na mnoha místech světa i běžné domácnosti. Velké množství otrav volně žijících živočichů a významný podíl na kontaminaci povrchové vody pesticidy totiž souvisí s aktivitami, které provozujeme kolem svých příbytků. A to volá po zamyšlení, zda bychom nemohli být k životnímu prostředí alespoň v některých ohledech šetrnější. Stále pokračující trend úbytku hmyzu si nutně žádá nejen veřejný zájem, ale i účinná opatření, která by ho byla schopna odvrátit. A v tom můžeme pomoci i my – koňáci...

Jak se šetrně zbavit nechtěného hmyzu kolem našich stájí... přírodní repelenty

Tento článek nemůže být krátký, seznam osvědčených postupů, které po staletí pomáhaly držet nežádoucí druhy hmyzu v dostatečné vzdálenosti od našich příbytků a chlévů, je totiž sám o sobě zatraceně dlouhý, i když zmíníme výhradně rostliny nejoblíbenější! :) My jsme ale na většinu z nich, ke své škodě, tak trochu zapomněli... Průmyslově vyráběné insekticidní a repeletní spreje a technická udělátka opravdu nejsou řešení jediné. Ba co víc... dnes u nás zdomácněly rostliny z různých koutů světa, naše tradiční "odpuzovače much a švábů" tedy můžeme kombinovat s exotickými přivandrovalci a tím naši biologickou bojeschopnost úspěšně násobit.

Silice, které si některé druhy rostlin syntetizují na ochranu proti patogenním organismům a škůdcům, lze účinně využít v omezení solenofágního hmyzu i široké škály dalších hmyzích škůdců. Výhodou repelentních účinků některých druhů rostlin, a také přípravků vyrobených na bázi esenciálních olejů v těchto rostlinách obsažených, je jejich zdravotní nezávadnost, nízká toxicita pro cílové organismy a nízké riziko vzniku rezistentních populací hmyzu. Jedná se tedy o zbraně maximálně šetrné k životnímu prostředí. Účinky botanických repelentů jsou sice proměnlivé, odvislé od koncentrace a složení, přesto ale výzkumy dokládají, že jejich účinky jsou v mnoha případech srovnatelné s přípravky syntetickými.

Kromě efektu vedoucího ke snížení počtu nežádoucích druhů hmyzu můžeme těmito rostlinami rozzářit okolí stájí, zaplnit nevzhledná zákoutí i nevyužívané plochy. A výsledek nebude jen estetický. Přestože některé druhy hmyzu tyto druhy rostlin odpuzují, jiné, nám obvykle poněkud více sympatické, naopak do našich sídel lákají... druhová diverzita života kolem vašich stájí se tedy zvýší, barevní motýli, brouci a včely našemu oku lahodí... 

Řebříček obecný

Oblíbenou rostlinou, která byla po staletí využívána nejen v lidovém léčitelství, ale i v boji s nežádoucím hmyzem, je řebříček obecný (Achillea millefolium). Jeho hmyz odpuzující účinky jsou velmi dobře známy a řebříček je proto od nepaměti přísadou domácích, a dnes i průmyslově vyráběných repelentů.

Řebříček je 10 cm až 80 cm vysoká vytrvalá bylina z čeledi hvězdnicovitých. Latinské jméno (Achillea) připomíná bájného hrdinu Achilla, který si jím údajně léčil rány, které utržil v trojské válce. Jeho české jméno má souvislost s tvarem jeho lístků připomínajících starý typ žebříků, které měly pouze jedno středové ráhno.

Řebříček obecný není náročný na půdní podmínky, ale dává přednost sušší písčité nebo kamenité půdě. Přirozeně roste na mezích, loukách, polích, rumištích, u cest, na okrajích lesů od nížinpo horské oblasti. Za vděk ale vezme každou lokalitou, pokud tato není vyloženě stinná a mokrá. Pěstovat ho tedy můžeme prakticky všude, slunné a suché místo u každé stáje zcela jistě najdeme. Nejen, že vůně silic, které řebříček obsahuje, odpuzuje mouchy a komáry, ale řebříček i krásně kvete.

Lze ho tedy úspěšně využít do hmyzoodpuzujících dekoračních váz či vazeb, umístit ho ve svazcích do vstupních otvorů stájí anebo přístřešků. Přítomnost solenofágního hmyzu lze omezit i spalováním celých rostlin v kuřácích či stříkáním povrchů a prostorů stájí jednoduše získanými vodními nálevy. Řebříček je tedy hodnotný přítel našich stájí! :) Pokud máte dojem, že jeho květ není až tak velkolepý, jak byste si přáli, můžete sáhnout po některém z kultivarů, které jsou běžně nabízeny v zahradnictvích. Účinky mají shodné jako jejich divoká forma.

Řebříčkové silice lze rovněž úspěšně využít k výrobě domácích repelentů. Jejich příprava je relativně snadná, ale účinky přírodních repelentů jsou různé a na jejich výrobu, vhodné kombinace rostlin a účinnost se tedy zaměříme až někdy příště. Kdyby vám to vše ale bylo stále málo, vězte, že řebříček má široké uplatnění také v bylinkářství (trávicí trakt, hojení ran – desinfekční a antiseptické účinky, krevní oběh, dýchací cesty, atd.) a lze ho využít i k výrobě likérů. Jako přísadu ho najdete například v absintu nebo vermutu. Rostliny řebříčku tedy mají maximálně široké spektrum uplatnění a nabídnout jim prostor a trochu péče rozhodně není od věci.

Vratič obecný

V minulosti měl v boji s hmyzem ale ještě větší význam vratič obecný (Tanacetum vulgare). Vratič je vytrvalá, jedovatá i léčivá bylina z čeledi hvězdnicovité (Asteraceae). Dorůstá výšky až 1,5 metru, má dřevnatějící oddenek, podlouhlé, střídavé, peřenosečné listy s pilovitými úkrojky a charakterizují ho malé terčovitě zploštělé zlatožluté úbory uspořádané do chocholičnaté laty. Jeho původním areálem je Evropa a západní Asie, rozšířil se ale i do Severní AmerikyPro své léčivé účinky je vratič využíván již od dob starověkého Řecka.

Sloužil jako baktericid, anthelmintikum, abortivum, antibiotikum a antirevmatikum. Jelikož je však účinná látka drogy velmi blízká dávce toxické (zejména pro obsah thujonu), od jeho vnitřního užívání se v domácím bylinkářství postupně ustoupilo.

Významné baktericidní anthelmintické účinky vratiče byly ovšem dobře známy a také hojně využívány při napadení vnitřními i vnějšími parazity (škrkavkyroupi, blechy, vši, štěnice). K tomuto účelu se vratič v humánní medicíně aktivně užíval ještě počátkem 19. století a to nejčastěji ve formě prášku z květů nebo výluhu z celé rostliny. Ve veterinárním lékařství se v této souvislosti vratič využívá i dnes.

Vratič je ale také účinný přírodní insekticid. Insekticidní charakter mají esenciální terpeny a fenoly (borneol, thymol, pinen), triterpeny, kafr a hořčiny, které rostlina obsahuje. Za dob kolonizace Spojených států amerických jím proto bylo obkládáno maso a potraviny podléhající rychlé zkáze. Insekticidní vlastnosti této rostliny lidé skutečně dobře znali. Usušená kvetoucí rostlina se osvědčila jako ochrana proti molům šatnímVčelaři se bránili před útoky včel spalováním vratiče v kuřácích. Kvůli schopnosti odpuzovat určité druhy hmyzu byl vratič používán také v pohřebnictví, vkládal se do rakví, do rubášů nebožtíků, věnce z vratiče se dávaly mrtvým kolem krku. V Severní Americe ho první osadníci používali i k balzamování. Jako prostředek proti nežádoucím druhům hmyzu se po staletí používal jak v domácnostech, tak i ve stájích a chlévech. Nejnovější výzkumy dokonce doložily, že velmi dobře působí i proti klíšťatům. Z extraktu vratiče a poleje obecné byly vyráběny i první průmyslově vyráběné repelenty. 

Pro insekticidní účinky je dnes vratič často používán v organických zahradách a udržitelném zemědělství coby přírodní ochrana před škůdci. Vratič výborně chrání kupříkladu před mšicemi. Vysazoval se ale také společně s bramborami, protože odpuzuje mandelinku bramborovou. Napadené rostliny můžeme v domácích podmínkách ošetřit jednoduše získaným výluhem z vratiče. Asi dvě hrsti rostliny zalejeme horkou vodou a vychladlým nálevem napadené rostliny buď stříkáme nebo i zaléváme. Ve stáji pak lze za účelem snížení počtu hmyzu výluh z vratiče roztřikovat rozprašovačem anebo je možné zavěsit jeho dlouhé stvoly do dveří a oken nebo do přístřešků. Jestliže se chcete extra pojistit, můžete vratič umístit i do váz, vydrží tak dlouho intenzivně šířit svoji vůni po okolí. Své místo v boji s hmyzem tedy vratič rozhodně má, jen se nesmíme bát ho vyzkoušet!

Vratič roste na ruderálních stanovištích, jako jsou rumiště, okraje cest a silnic, železniční náspy, výsypky, ... Je nenáročný na půdní podmínky, roste na slunci a v polostínu, jediné, co nemá rád, je vlhká půda a stín.

Koně se rostlinám vratiče vyhýbají, a proto tato rostlina snižuje výtěžek pastvin. Husté porosty této rostliny navíc konkurenčně vytlačují ostatní druhy. Obsažený 1,8-cineol je alelopatický, tzn. chemicky brání růstu dalších rostlin. Jeho výskyt je tedy vhodné na pastvinách omezovat, ne ovšem eliminovat. Vratič hmyz pouze neodpuzuje, je i potravou řady druhů býložravého hmyzu. Výzkumy doložily, že na vratič se váže 166 druhů hmyzu a některé z nich (např. pernatuška vratičová) se vyskytují pouze na vratičích a představují tak i způsob biologického boje s vratičem tam, kde se příliš rozšířil.

Zmínit bychom měli i skutečnost, že vratič obecný je živnou rostlinou i pro tesaříka Phytoecia nigricornis, který je významně na ústupu. Výsadba vratiče v okolí stáje tedy nejen že omezí nežádoucí návštěvy z hmyzí říše, ale pomůžete i ohroženým a nijak neobtěžujícím tesaříkům.

Máta peprná

Další tradiční zbraní v boji s hmyzem je máta peprná (Mentha piperita nebo Mentha × piperita). Máta je vytrvalá bylina z čeledi hluchavkovité (Lamiaceae), rodu máta (Mentha). Je to přirozený hybrid máty vodní máty klasnaté (Mentha aquatica × Mentha spicata). Její pravděpodobnou domovinou je západní Evropa, dnes se ale pěstuje v mírných pásech po celém světě.

Mátě se daří na vlhkých nevápnitých půdách v polostínu, ale může se vyskytovat i na sušších a slunných místech. Pro svůj růst potřebuje máta hodně prostoru, a proto se často pěstuje v květináčích, aby příliš neexpandovala. Jakmile se máta rozroste, už nepotřebuje žádnou péči, je to tedy extrémně nenáročný pomocník.

Repelentní účinky na hmyz má máta významné. Účinně odpuzuje mouchy, komáry, celou škálu skladištních škůdců a rovněž i klíšťata. Je častou přísadou nejen domácích, ale i komerčně vyráběných repelentů. Potvrzeny jsou její účinky baktericidní, fungicidní, insekticidní i repelentní. Esenciální oleje máty jsou dnes také součástí komerčně vyráběných botanických pesticidů. Výzkumy doložily, že pokud jsou silicím máty perprné vystaveny larvy komárů, uhynou. Pokud tedy v letních měsících vložíme do žlabů s vodou několik snítek máty, nejen, že potěšíme koně, ale omezíme i výskyt komárů v okolí dané vodní plochy. Mátové silice mimo to odpuzují i myši. Což je jistě dobrý bonus. A co víc?... Máta je významná léčivka a rovněž krásně kvete. Význam má tedy v okolí našich stájí i estetický. Je krásná, nenáročná, proč jí tedy v boji s hmyzem kolem přístřešků a stájí nedat zelenou?

Meduňka lékařská

Repelentní účinky má rovněž meduňka lékařská (Melissa officinalis). I tato léčivá rostlina je z čeledi hluchavkovitých. Meduňka je vytrvalá rostlina dorůstající výšky 70–150 cm. Aromatické listy jsou vstřícné, řapíkaté, vejčité, hrubě pilovité a příjemně voní po citrónu. Původní oblastí rozšíření je východní Středozemí a Malá Asie. Ve střední Evropě se pěstuje na polích a v zahradách a ráda zplaňuje. Vyhovují jí chráněné a slunné polohy s propustnou humózní půdou. Meduňkový čaj z listů snižuje stres, uklidňuje, uvolňuje, zpříjemňuje spánek a napomáhá dobrému zažívání. Nově se uznávají i její protivirové účinky, zvláště u herpesvirů (opary). Nať se používá v lidovém lékařství jako hypnotikum sedativumJejí citronová vůně je člověku libá, hmyz ale intenzivně odpuzuje. I ona by tedy měla mít své místo v blízkosti našich stájí!

Rozmarýn lékařský

Další na seznamu je milovaná rostlina našich babiček, rozmarýn lékařský (Rosmarinus officinalis). Rozmarýn je stálezelená, silně aromatická léčivá rostlina z čeledi hluchavkovitých, keřovitého vzrůstu. Původní oblast rozšíření je Středomoří. Pěstuje se také v AngliiUSAMexiku a téměř po celé střední východní Evropě, zde ale nezplaňuje, neboť nepřežije zimu. Lze jej pěstovat na slunném místě, v zimě je ale nutné rostlinu přemístit a nechat přezimovat ve vhodných prostorech. Tradičně se rozmarýn vkládá do šatníků jako ochrana proti molům. Obsahuje 1 až 2 % silice (verbenonborneolcineolkafrlimonen aj.), flavonoidy (luteolinapigenindiosmetin aj.), diterpenové hořčiny (pikrosalvinronsmanolrosmadial), kyselinu ursulovou, oleanovou, kávovou, chlorgenovou a rozmarýnovou, třísloviny (až 8 %) a další látky. Většina těchto silic má repeletní účinky, zkuste tedy rozmarýn umístit do blízkosti svých stájí. Využít můžete i výluhy či extrakty z rostliny. Účinky by na sebe neměly nechat dlouho čekat!

Bazalka pravá

Hmyz odpuzující účinky má i bazalka pravá (Ocimum basilicum). Je to aromatická rostlina, která rovněž přísluší k čeledi hluchavkovitých. Původem je bazalka z Indie a vlhkých tropických regionů jižní Asie, kde je pěstována již více než 5 000 let. Do Evropy se dostala až v 16. století, ale v současnosti se běžně pěstuje i v našich zahradách a domácnostech. Je to nízká (20-40 cm) bylina s lysou lodyhou. Bazalka se v našich podmínkách chová jako jednoletka, jsou ale odrůdy, které můžeme pěstovat trvale, je ovšem potřeba je chránit před mrazem.

Bazalce se daří výhradně v teplých, slunných a chráněných polohách. Vyžaduje vlhkou, výživnou půdu a přímé slunce. Obsahuje silice (až 1,5 %) s hlavní složkou methylchavikolem (estragolem) a linaloolem a přibližně 5 % tříslovin, dále flavonoidyglykosidy, éterické oleje s eugenolem ocimem, bazalkový kafrtanincinoel a jiné látky. Pokud je bazalka pěstována jako okrasná rostlina v nádobách, má významnou schopnost odpuzovat mouchy a některé další druhy hmyzu. V této souvislosti proběhlo několik výzkumů, které doložily, že její éterický olej ocimem poskytuje vysokou ochranu proti komárům, což lze využít při výrobě domácích repelentů. 

Polej obecná

Méně známá je polej obecná (Mentha pulegium), a to přestože v minulosti byla v souvislosti s odpuzováním nežádoucího hmyzu velmi oblíbená. I tato rostlina patří do čeledi hluchavkovité (Lamiaceae). Její rozdrcené lístky vydávají silnou vůni, podobnou mátě klasnatéEsenciální olej z poleje obecné se používá v aromaterapii, obsahuje vysoké množství silice pulegonu. Rostlina obsahuje ale i další silice, například menten, limonen. Polej je vytrvalá rostlina, která se vyskytuje v nížinách v teplejších oblastech s dostatečně vlhkou půdou. V českých zemích se dnes vyskytuje pouze na jižní Moravě, dříve byla doma i v Polabí, odkud ale zřejmě díky intenzifikaci zemědělství vymizela.

Ze zákona patří polej mezi kriticky ohrožené druhy rostlin České republiky, a proto ji v žádném případě nestěhujeme z volné přírody na své záhony. Rostliny lze získat v zahradnictvích. Polej má schopnost odpuzovat široké spektrum hmyzu a v boji s ním je to zbraň sice zapomenutá, přesto ale velmi účinná. Po staletí se polej využívala v ochraně našich příbytků nejen před mouchami, komáry a blechami, ale i před brouky. Velmi účinný je prášek ze sušené natě, lze ale využít i výluhů z rostliny. V minulosti se polej obecná používala i k ošetření zablešených domácích psů a míst, na kterých psi odpočívají. S touto rostlinou je ovšem nutné pracovat opatrně, na rozdíl od jiných druhů mát je totiž při překročení doporučeného dávkování jedovatá! Požití většího množství silice může být i smrtelné.

Příště budeme ve výčtu užitečných rostlin pokračovat!

Zdroje:

 

Připojené obrázky

Připojené články

25.08. 2016 12:00 Česnekem proti hmyzu?

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. Kami

    bylinky a příprava

    16:21 - 06. 06. 2020

    hezký článek, až na poslední rostlinu máme všechny doma. Přivítala bych ale recepty na výrobu repelentů rovnou, aby se toho dalo využít, když jsou bylinky k dispozici.

  • 2. Gabriela Rotová

    Přírodní repelenty

    08:14 - 09. 06. 2020

    Děkuji za zpětnou vazbu! V příštím týdnu budeme ve výčtu "úžasných" rostlin pokračovat a pak již bude následovat článek o přírodních repelentech...doufejme, že bude přínosem...

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 0 čtenářů. Celkový počet bodů: 0.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: