Sestavení anamnézy a vyšetření koně

Jednou z mála možností, jak si může majitel koně ověřit kvalitu práce odborníka, je vědět, co všechno má správný odborník dělat. Takže, začátek vyšetření se podobá spíše výslechu majitele, jelikož je zapotřebí důkladného seznámení se s daným koněm. Do anamnézy patří věk, pohlaví, plemeno a informace o předešlé péči a problémech se zuby daného koně. Můžete očekávat otázku, jak kůň přijímá krmivo a zda jste přitom nepozorovali něco neobvyklého. Důležité jsou i informace o jezdeckém využití koně, zda je kůň ježděn na udidle a pochopitelně případné problémy v tréninku. Všechny tyto informace jsou důležité, neboť si z nich lze udělat představu o případných možných problémech se zuby.

Po sestavení anamnézy následuje prohlídka koně. Jako první je vidět tělesná kondice koně. Zhoršená může ukazovat na možný problém se zuby, ovšem i dobře vykrmení koně můžou mít v hubě problém, takže je důležité nenechat se tímto faktem ošálit.

Vyšetření hlavy začíná na hraně spodní čelisti. Ta má být celistvá se souměrnými hranami, případné bulky nebo kostní výčnělky můžou indikovat problém. Další na řadě jsou žvýkací svaly - temporální a masetery. I ty je potřeba prohmatat a zkontrolovat jejich souměrnost. Asymetrické zvětšení či jejich atrofie opět může indikovat problémy v dutině ústní. Palpuje se i čelistní kloub na obou stranách, žádoucí je žádná, nebo minimální reakce koně na palpaci těchto kloubů. Závěrem je třeba zhodnotit i nozdry - symetrii a případný výtok. Pokud nějaký je, tak jeho konzistenci, zápach a zda je v obou nosních otvorech. Je důležité i celkové zhodnocení hlavy koně hlavně kvůli jakékoliv asymetrii. Tímto máme externí prohlídku koně za sebou.

Následuje interní vyšetření huby koně. Je třeba zjistit, zda se mohou čelisti pohybovat do všech směrů, což znamená do stran (laterálně) i předo-zadně (rostro-kaudálně). Vyšetřuje se nejen plynulost a rozsah pohybu, ale zároveň se poslouchají i třecí zvuky zubů. Všechny tyto skutečnosti dávají zkušenému zubaři vědět, jestli se v hubě koně nachází problém nebo ne. Dle tvaru řezáků lze orientačně určit věk koně, také je třeba posoudit správný úhel krajního řezáku a podívat se, zda na něm není utvořen hák.

Nyní je již na řadě vlastní vyšetření zubů a dutiny ústní. Aby bylo vše vidět, je třeba vypláchnout z huby veškeré zbytky potravy a následně nasadit koni rozvěrák. Ten je snad tím nejpodstatnějším vybavením, jelikož bez něj nejde huba ani pořádně vyšetřit, natož ošetřit! Spirála či klínek vložený koni mezi zuby je pro ošetření naprosto nedostačující. Vyšetření je nejdříve vizuální, kdy se hodnotí celkový stav zubů (tvar, počet, opotřebení) a okolní měkké tkáně. Na jazyku či ve tvářích mohou vzniknout bolestivé léze způsobené špatným tvarem zubů, nesmí se zapomenout ani na stav dásní. Ještě důležitější je následné vyšetření každého zubu palpací, kdy zubař prosahá každý zub a může cítit přesně to, co cítí i kůň. Je třeba postupovat systematicky a nic nevynechat. Z tohoto důvodu se dutina ústní rozděluje do 4 kvadrantů. Začíná se vlevo nahoře a postupuje se dle směru hodinových ručiček. Toto rozdělení se používá i pro sepsání jasné a srozumitelné zprávy o vyšetření a ošetření zubů.

Jaké jsou nejčastější nálezy?

Po vyšetření přichází na řadu vlastní úprava zubů. Jak bylo uvedeno v minulém díle, nejčastějším nálezem jsou ostré hrany vznikající na straně jazyka ve spodní čelisti a na straně tváří v horní čelisti. Ošetření zubů by mělo být pravidelně každý rok právě kvůli nim, jelikož ty za rok vzniknou vždy. Dále vznikají na předním premoláru háky, které jsou často spojeny se vznikem rampy na posledním moláru. Tyto patologie dokáží velmi rychle zablokovat pohyb čelisti a koni znemožnit příjem potravy. Predispozici k jejich vzniku mají arabští (a jim příbuzní) koně, jelikož poslední zuby se u nich nachází až v oblouku čelisti, takže na nich tyto změny vznikají daleko rychleji. Rychlejší vznik je i u poníků vzhledem k menšímu místu v jejich hubě. Arkády premolárů a molárů mohou být různě zvlněné, což při zanedbání péče může vést ke vzniku vážných problémů.

Pozornost je třeba věnovat i předním řezákům. Měly by být v horizontální rovině, horní a spodní zuby na sebe správně naléhat a krajní řezák mít správný úhel vůči uchu koně. Různě šikmé skusy či „úsměvy" mohou koni též znemožnit příjem potravy, jelikož špatné postavení stoliček má značný vliv na jejich skus. Stoličky pak můžou různě přerůstat a postupně zcela zablokovat správný pohyb čelistí. Špatný skus řezáků může vzniknout buďto jako následek abnormalit dalších zubů, nebo kvůli vlastnímu utváření čelistí. U starých koní můžou přední zuby způsobit i to, že na sebe obroušené stoličky nebudou doléhat vůbec a kůň pak nemá čím mělnit potravu.

Veškeré tyto běžné problémy se dají vyřešit orašplováním během jedné návštěvy zubaře. Pokud má kůň v hubě vážnější problém, není možné provést kompletní ošetření při jedné návštěvě. Koňský zubař je limitován množstvím zubu, jenž může obrousit najednou. Nesmí se totiž dostat až na úroveň kořenového kanálku, jelikož by tím zub mohl vážně poškodit a způsobit koni problém.

U mladých koní je třeba ještě zkontrolovat správné přezubování. Může se totiž stát, že mléčný zub či jeho pozůstatek zvaný „čepička" koni nevypadne a zůstane v hubě překážet druhým zubům. V takovém případě je nutné ho vytrhnout.

Po dokončení ošetření se huba opět vypláchne, aby se odstranil zubní prach. Je možné přidat desinfekci, pokud došlo k drobným oděrkám během ošetření. Po vlastní úpravě přichází na řadu ještě kontrolní vyšetření pohybu laterálního, rostro-kaudálního a třecích zvuků stoliček. Po ošetření může kůň ihned jíst či jít do tréninku. Výjimkou je ovšem použití sedace, v takovém případě by hodinu po aplikaci kůň neměl zůstat bez dozoru. Dále je nutné koni zamezit v příjmu veškerého krmiva a vody alespoň na tři hodiny. Důvodem je nebezpečí vdechnutí potravy či vody, jelikož sedace ovlivňuje i polykací reflex koně.

Obr: Vadné skusy řezáků
A - laterální skus; B - dorsální skus; C - ventrální skus tvz. úsměv - často u oslů

Pár příkladů z praxe aneb proč ošetřovat pravidelně

Majitelé mají často sklon ošetření zubů odkládat, jelikož kůň nemá viditelný problém nebo mají zkušenost od jiného koně, který byl prvně ošetřen až v pokročilém věku a „také to přežil". Ale každý kůň je jiný a co funguje u jednoho, nemusí vůbec fungovat u druhého. Jak s oblibou říkám, ne každý kůň k sobě četl příručku a chová se podle ní. Jak už zaznělo v minulém díle, obecně doporučuji mladé a staré koně zkontrolovat a ošetřit po půl roce, ostatním stačí návštěva zubaře jednou ročně. Jak ale uvidíte z příkladů níže, je to opravdu individuální a ideální pro vašeho koně je, když ho pravidelně ošetřuje stejný zubař. Ten ho bude dobře znát a může i navrhnout adekvátní datum dalšího ošetření. Podívejte se, jak rozdílní jsou tři z našich pacientů.

Fríská kobyla, 6 let. Poprvé jsme tuto kobylku ošetřovali loňské léto. Jednalo se o její první ošetření. Měla vlčí zub, který bylo třeba vytrhnout vzhledem k ježdění na udidle. Dále přerostlé spodní třenové zuby 306 a 406, háčky na řezácích 103 a 203 a ostré bukální i linguální hrany. Vše bylo zbroušeno a zarovnáno do správného tvaru. Další ošetření bylo doporučeno za rok.

Majitelka si nás ovšem zavolala až po šestnácti měsících. Kobylka měla opět háčky na řezácích 103 a 203 a ostré bukální a linguální hrany. Vzhledem k tomu, že její poslední stoličky rostou až v oblouku spodní čelisti, má větší predispozici pro vznik háků na 106 a 206, které byly poměrně dost veliké. Skoro se nám nechtělo ani věřit, k jak velkým změnám mezi ošetřeními došlo a jak ostré byly hrany stoliček. Další ošetření jsme navrhli opět po roce s doporučením ho opravdu neodkládat.

Welsh pony valach, 18 let. Valášek měl prvně ošetřované zuby až ve svých sedmnácti letech a práce zde bylo opravdu hodně. Kvůli přerostlým spodním zubům (nejvíce 306 a 406) měl zablokovaný předozadní pohyb čelistí, s čímž souvisel i diagonální skus řezáků, který bránil i správné okluzi (skusu) stoliček. Pochopitelně měl i ostré hrany zubů. Vše se ale dalo srovnat během jednoho ošetření.

Ač byl další termín ošetření doporučen po šesti měsících, proběhlo až po více než jednom roce. Ale na tomto koníkovi delší prodleva nebyla vůbec znát. Měl pouze ostré linguální a bukální hrany a trošku přerostlé zuby 306 a 406. Z tohoto důvodu bylo doporučeno další ošetření až za rok.

Teplokrevný valach, 5 let. Jednalo se o první ošetření koníka v jeho životě. Hned při prvotním nahlédnutí na zuby jsme se lekli, jelikož měl výrazné ventrální zakřivení řezáků, tzv. úsměv, a více než půl centimetru veliké háky na zubech 106 a 206 (viz foto). Ty nás u něj překvapily nejvíce, protože pro pětiletého koně taková velikost není typická. Tyto zuby se mění ve věku 2,5 let a do okluze se dostávají okolo třetího roku života. Takže tyto háky nemohly vznikat déle než dva roky a přesto už byly takto veliké. Další ošetření bylo doporučeno za rok.

Na těchto třech koních můžeme jasně vidět individuální rozdíly. Troufnu si říci, že první a třetí kůň by při odkládání péče o zuby měli v budoucnu problémy. Naopak u poníka bylo změn hodně, ale i dle zkušenosti z následného ošetření u něj vznikají poměrně pomalu. Proto u něj byl navržen delší interval ošetření, ač v jeho věku je standardem 6 měsíců. Ale i to se příští rok může změnit. Proto je zcela zásadní zkušenost s daným koněm a pečlivě vedené záznamy z ošetření pro posouzení vývoje stavu.

V dalším článku si povíme o vážných patologiích zubů, které se mohou vyskytnout.