Krmení chovných klisen

Jistě nikdo nebude nic namítat, pokud dobrou chovnou klisnu označím za základ úspěchu, kterým je odchování kvalitního, zdravého hříběte. Výživa chovné klisny začíná již v období před připouštěním a vedle dostatečného přísunu živin pro plod má za cíl zejména udržet ji v dobrém výživném stavu a zajistit, aby jí březost, porod a následná laktace co nejméně vyčerpaly. Je důležité, aby klisny byly v dobré kondici již před připouštěním, protože to první, o co se jakýkoli podvyživený organismus přestane starat, je reprodukce. Hubené klisny mívají nepravidelné, slabé a těžko detekovatelné říje, a pokud zabřeznou, dochází u nich k častějšímu výskytu zmetání. Takovou klisnu také březost a laktace zbytečně vyčerpávají.

Někdy se klisnám pro zkvalitnění říje a zvýšení úspěšnosti zapuštění zvyšuje přísun energie v krmné dávce (flushing). To je ovšem účinné pouze u klisen v horším výživném stavu, u dobře krmených klisen v odpovídající kondici flushing nemá efekt (Huntington, 2012). Obezita naproti tomu u některých klisen může snižovat následnou produkci mléka (Kubiak a kol., 1989). Zcela zásadní je pak kondice klisny ve fázi laktace, kdy se hmotnost klisny a její změny odráží na změnách hmotnosti hříběte (Pagan, 2009).

Chovné klisny krmiváři většinou dělí do dvou kategorií:

• v té první jsou klisny jalové a v prvních dvou třetinách březosti,
• v té druhé pak klisny vysokobřezí v posledním trimestru.

Klisna potřebuje větší množství živin až v posledním trimestru březosti.

Již z tohoto rozdělení vyplývá, že klisny jalové se při tomto rozdělení krmí naprosto stejně jako klisny v nižším stádiu březosti. To je dáno tím, že nenarozené hříbě nejrychleji roste právě v posledním trimestru a klisna tedy potřebuje větší množství živin až v tomto období. Této teorii také dlouhou dobu odpovídalo živinové doporučení pro březí klisny (např. normy NRC 1989).

V poslední době se však ukazuje, že některé z živin je potřeba klisně začít navyšovat již dříve. Např. energetické nároky březích klisen narůstají již od čtvrtého měsíce březosti (NRC 2007).

Co se týče příjmu bílkovin, to nejdůležitější je jejich kvalita, tedy aminokyselinové složení. Nejčastěji chybí v krmných dávkách březích klisen lyzin, který je klíčový mimo jiné pro růst hříběte. Pokud má březí klisna nedostatek energie a bílkovin v krmné dávce, může být negativně ovlivněna porodní hmotnost hříběte a v každém případě bude klisna produkovat méně mléka, což má negativní dopady opět na růst teď již narozeného hříběte.

Nejdůležitějšími minerály ve výživě březích klisen jsou vápník, fosfor a hořčík, které zajišťují správný vývoj kostí hříběte. Z vitamínů jsou to potom vitamíny A a E, které výrazně ovlivňují plodnost klisny. Adekvátní příjem minerálů je důležité hlídat zejména v poslední třetině březosti, kdy si hříbě některé minerály ukládá v játrech pro první poporodní období. Mléko klisen je totiž na minerály poměrně chudé.

Krmení v jednotlivých fázích březosti a laktace

Krmení jalových klisen a klisen v prvních čtyřech měsících březosti je prakticky shodné. Nejdůležitější je udržet klisnu v dobré kondici, většina klisen si v tomto období vystačí s kvalitní pastvou, ke které je dobré jim přidat minerálně vitaminový premix pro odpovídající kategorii klisen.

Jakmile klisna vstoupí do pátého měsíce březosti, její nároky na příjem bílkovin a energie začínají stoupat. Tento vzestup je cca 5-8 % nad záchovnou potřebu (NRC 2007).

Vysokobřezí klisny v posledním trimestru potřebují zvýšit dotaci všech živin, protože dochází k velmi rychlému růstu plodu. Jakékoli nedostatky ve výživě v tomto období se většinou neprojeví na hříběti, ale na klisně, která živiny pro hříbě bere ze svých rezerv. Na hříběti se pak tyto nedostatky projevují zejména v prvním období po narození, kdy klisna má méně a méně kvalitního mléka. Obezita u vysoce březích klisen pak může vést k mnohým metabolickým poruchám (inzulinová resistence aj.). Ideální je, pokud mají březí klisny adlibitní přístup ke kvalitním objemným krmivům, kdy většina z nich sama reguluje příjem krmiva tak, aby se udržely v dobrém výživném stavu a dokonce mírně navýšily tukové zásoby pro období laktace. U vysokobřezích klisen je dobré do krmné dávky zařadit bílkovinná krmiva jako jsou vojtěškové pelety nebo třeba sojový extrahovaný šrot.

Jakmile u klisny nastoupí laktace, její požadavky na jednotlivé živiny opět rapidně stoupají. Její nároky na příjem energie a bílkovin se takřka zdvojnásobí a nároky na některé minerály vzrůstají až o 300 % (NRC 2007). Zde velmi záleží na tom, jak kvalitní máte k dispozici pastvu či jiná objemná krmiva, a také na tom, jestli vaše klisna patří mezi easy nebo hard keepery. Velká část klisen se však v období laktace neobejde bez přídavku koncentrovaných krmiv.

Malou zmínku ještě věnujme krmení klisen krátce po odstavu, kdy je dobré, pokud přikrmujete koncentrovanými krmivy, tato postupně vysadit, a klisnu pomalu převést na systém krmení jalových klisen. Snížením příjmu energie a bílkovinných krmiv pomůžete zastavit laktaci, přesto však stále platí, že veškeré změny je potřeba provádět postupně a s rozmyslem.

Tolik ve stručnosti ke krmení chovných klisen, příště se budeme věnovat plemenným hřebcům a hříbatům.

Zdroje:

Peter Huntington: Feeding Management of Broodmares, USA - Kentucky, 2012
J. R. Kubiak a kol.: Milk yield and composition in the mulitparous mare fed to obesity, Journal of Equine Veterinary Science, květen - červen 1991 (za poplatek)
Pagan a kol.: Body weight and condition of Kentucky Thoroughbred mares and their foals as influenced by month of foaling, season and gender - v Advances in Equine Nutrition IV, UK, 2009
NRC 1989 - Nutrient requirement of horses, 5. Edice, USA
NRC 2007 - Nutrient requirement of horses, 6. Edice, USA