Nakrm si svého koně 2: Mýty a fakta o krmivech (pokračování)

30. 1. 2013 Monika Mechová Autor fotek: Dominika Švehlová

V minulém díle jsem se věnovala představení základních statkových krmiv, tedy objemným krmivům a obilovinám. Dnes se zaměřím zejména na doplňková krmiva, která krmnou dávku dotvářejí a jejichž účelem je doplnit chybějící živiny základní krmné dávky, zchutnit ji a v některých případech mohou sloužit také jako částečná náhrada krmiv základních.

Jadrná krmiva

Jadrná krmiva slouží primárně k doplnění chybějící energie do krmné dávky. Nevyhneme se jim u sportujících nebo pracovních koní ve vyšší zátěži. Zdrojem energie je zde škrob, na který koňské trávení není ideálně stavěno, a proto s sebou jejich zkrmování ve vyšších dávkách přináší jistá rizika. Některé druhy obilnin jsou pro koně vhodnější než jiné.

Často diskutovaným problémem při zkrmování jadrných krmiv je přílišná bujnost některých koní v důsledku zkrmování obilnin. Na toto téma proběhlo několik vědeckých studií a odborná veřejnost je rozdělená na dva tábory. Jedni tvrdí, že vysoký příjem energie nezpůsobí vyšší vzrušivost koní, ale vede „pouze" k obezitě, pokud kůň nemá dostatek práce. Druzí tvrdí, že prudký vzestup krevní glukózy, který nastává při odbourávání škrobu, nastartuje koňský metabolismus a zvířata jsou pak příliš divoká. Z mých zkušeností většina koní nemá s příjmem obilnin (v rozumné míře) problém, občas však opravdu můžete narazit na koně, který je na rychlý nárůst glukózy v krvi citlivější a je přehnaně bujný.

Oves

Nejčastěji je u koní jako jadrné krmivo využíván oves. Obsahuje nejvíce vlákniny (11 %) a nejméně energie (13 MJ) ze všech obilovin a je tedy pro trávicí trakt koně nejvhodnější. Jeho ne úplně ideální aminokyselinové složení vyvážíme kvalitním senem, stejně tak i nedostatek důležitých makroprvků jako je měď nebo zinek.

Někteří lidé svým koním oves nekrmí, protože jim tzv. „leze do hlavy". Většina koní však oves bez větších problémů snáší. U zdravých koní není potřeba oves nijak upravovat, koním nedělá problém zrno rozkousat a strávit. Naopak ho zařazením celého ovsa donutíte krmnou dávku důkladně rozkousat a proslinit, čímž předejdete rychlému hltání krmiva. Oves je dobré šrotovat nebo mačkat pouze starším koním s horším chrupem i trávením nebo koním s jinými poruchami trávicího traktu.

oves

Variantou žlutého ovsa je oves černý a můžete narazit na tvrzení, že černý oves je živinové bohatší a je tedy vhodnějším krmivem než oves žlutý. To je pravda, ale pozor: živinově bohatší je pouze černá varianta ovsa nahého (Avena nuda), černou variantu má i oves pluchatý (Avena strigosa), který je na tom živinově úplně stejně jako oves žlutý. Proto než zaplatíte za pytel černého ovsa vyšší cenu, přesvědčte se, že kupujete „ten správný" černý oves.

Ječmen

Obsahem stravitelné energie (14,5 MJ) leží ječmen mezi ovsem a kukuřicí (15,5 MJ). Zrna ječmene jsou velice tvrdá a pro koně špatně stravitelná, proto je nutné je před krmením namáčet (cca 6 hodin, klidně do studené vody, není nutné jej vařit, jde o to, aby zrna změkla - stravitelnost ječmene a přístupnost k živinám, tedy rozbití škrobových zrn, nejlépe udělá právě tepelná úprava), mačkat nebo šrotovat, abychom koni živiny v ječmeni obsažené více zpřístupnili. Mějte na paměti, že zrno narušené šrotováním nebo mačkáním (a to platí naprosto u všech obilnin) je velice náchylné ke žluknutí, proto jej nešrotujte dlouho dopředu. Ideální je našrotovat každý den ráno potřebné množství pro daný den a další den ráno šrotovat novou dávku.

Některým koním ječmen nechutná, což bohužel žádnou mechanickou úpravou neovlivníme :-). Z mých zkušeností je dobré ječmen volit u koní arabských plemen, kdy tito koně byli ve své domovině po mnoho let krmeni výhradně ječmenem a přijímají jej tedy lépe než oves.

Kukuřice

Kukuřice je mezi majiteli koní stále oblíbenější. Má vysokou energetikou hodnotu a koně ji většinou rádi přijímají. Krmná kukuřice je někdy velmi tvrdá, a proto je dobré ji před zkrmením pošrotovat. Kukuřice sice obsahuje více energie než oves, ale má nižší stravitelnost v tenkém střevě, a proto nezpůsobuje tak rychlý nárůst glukózy v krvi jako oves. To může být důležité, pokud krmíme koně před závody či jinou náročnou prací. Pošrotovaná kukuřice má vyšší stravitelnost, nejstravitelnější je však kukuřice extrudovaná (vločky), která se dá dnes také běžně koupit.

Pšenice a triticale

Pšenice není pro výživu koní příliš vhodná, což je dáno obsahem glutenu, který v trávicím traktu koně vytváří těstovitou strukturu (obdobně jako u žita), která je vůči trávicím šťávám koně imunní. Navíc je pšenice deficitní v lyzinu, který je pro koně velmi důležitý.

Triticale je kříženec pšenice a žita, jeho největší nevýhodou je poměrně vysoký obsah antinutričních látek jako jsou inhibitory proteáz (enzymy štěpící bílkoviny). Je však bohatší na lyzin a tryptofan. Obecně tyto obilniny nelze pro výživu koní moc doporučit.

Ostatní statková krmiva

Tento seriál svým rozsahem samozřejmě nemůže popsat všechny typy krmiv, která svému koni můžete nabídnout, pokusím se zde však zmínit alespoň nejčastěji používaná krmiva nebo ta, která za důležitá považuji já. Myslím, že u většiny zdravých koní v rekreační zátěži vystačíte s kvalitními objemnými krmivy a malým přídavkem krmiv jadrných (u některých jádro ani není třeba), pokud však máte koně hůře krmitelného, staršího nebo se zdravotními problémy, je na trhu mnoho dalších možností, které vám pomohou koně opět dostat do dobrého výživného stavu.

Sladový květ

Sladový květ je tvořen suchými kořínky sladu, které vznikají jako odpadní produkt při výrobě piva. Je velice bohatý na dusíkaté látky. Obsahuje cca 230 g stravitelných dusíkatých látek pro koně (SNLk) na kilogram. Pro porovnání oves obsahuje asi 90 g SNLk/kg. Co se týče obsahu energie, je na tom podobně jako ječmen. Je tedy možné ho zařadit do krmných dávek pro rostoucí koně či laktující klisny nebo pro těžce zatížené pracující koně. Pro většinu koní je však obsah bílkovin ve sladovém květu zbytečně vysoký a vede ke zbytečnému zatěžování organismu při jejich odbourávání.

Sladový květ po namočení silně bobtná a je proto nutné jej těsně před krmením namočit a nechat nabobtnat. Není nutné jej nechat máčet dlouho, naopak u mokrého květu rychle dochází k nežádoucí fermentaci. Při nákupu sladového květu je potřeba si dát pozor na přítomnost plísní, ke kterým je květ náchylný, pokud není při výrobě pořádně vysušený.

Otruby

Typickým a tradičním produktem jsou pšeničné otruby. V krmivářském průmyslu jsou nejčastěji používány jako nosič pro zamíchání nízce dávkovaných komponent v krmných směsích. Jejich nutriční hodnota není vysoká, přestože jsou poměrně bohaté na bílkoviny, vynikají však vysokou schopností vázat vodu a mají mírné projímavé účinky.

Jsou bohaté na fosfor, ale deficitní na vápník, což ve vysokých dávkách může způsobovat narušení využití právě vápníku, ale také zinku. To může následně vést k abnormalitám ve složení kostí. Dle mého názoru není důvod pšeničné otruby do koňských krmných dávek zařazovat, je však dobré mít ve stáji pár kilogramů pro zamíchání krmných doplňků nebo léků a vaši koně jistě ocení, pokud jim občas připravíte teplý mash.

V současné době jsou velmi populární rýžové otruby. Vyznačují se vysokým obsahem tuku, kolem 20 %, a jsou výborným krmivem pro hubené a špatně přibírající koně. Právě díky vysokému obsahu tuku jsou rýžové otruby náchylné na žluknutí a je nutné je chránit antioxidanty - takto ošetřené rýžové otruby se označují jako stabilizované a i u nás jsou bez problémů k dostání.

Melasa

Melasa se nejčastěji používá jako výborné technologické aditivum, jmenovitě slouží jako pojivo a zchutňovadlo krmných směsí. Její krmná hodnota není vysoká, a tak není mnoho důvodů, proč ji koním do krmné dávky přidávat. Zároveň však není třeba se obávat vysokého obsahu sacharidů, protože krmné směsi obsahují max. 10 % melasy, což je moc malé množství na to, aby byl negativně ovlivněn trávicí trakt koní.

Cukrovarské řízky

Na rozdíl od přesvědčení mnoha lidí obsahují cukrovarské řízky jen minimální množství sacharidů. Jsou odpadním produktem při výrobě cukru, najdeme v nich tedy jen jejich zbytkové množství. Jsou však vynikajícím zdrojem dobře stravitelné vlákniny a mohou tak například nahradit část objemných krmiv v krmných dávkách dušných koní. Jsou vhodným krmivem pro hubené koně, kteří po nich dobře přibírají, v porovnání s obilninami však obsahují méně tuku a také o něco méně stravitelné energie.

Nevýhodou cukrovarských řízků je nevyrovnaný poměr vápníku a fosforu, proto je nedoporučuji pro rostoucí koně, u kterých by mohlo dojít k narušení správného vývoje kostí (ale to se dá vyrovnat minerální směsí nebo přidáním dalšího vhodného krmiva, třeba vojtěšky), a dále koním, kteří mají problémy s ledvinami. Naopak díky již zmíněnému nízkému obsahu cukrů jsou dobrým zdrojem energie pro koně, kteří jsou citliví na vysoký obsah škrobu v krmné dávce (koně s tying-up syndromem atp.).

Cukrovarské řízky je dobré zkrmovat namočené, není potřeba je máčet 12 hodin, naopak by se měly máčet vždy pro každé krmení zvlášť, neboť u namočených řízků dochází k rychlé fermentaci. Bohatě postačí řízky namočit čtyři hodiny před krmením.

Více informací o zkrmování cukrovarských řízků najdete například ve článku M. Adamse Feeding Beet Pulp to Horses.

Minerální a vitaminové doplňky

Pokud kůň dostává vyváženou krmnou dávku složenou z kvalitních surovin, většinou není potřeba přidávat vitaminové ani minerální doplňky. Pokud však máte horší seno nebo chudou pastvu, zejména v zimním období, je dobré koni pořídit například minerální liz.

Co se týče vitaminů, u koní dochází k jejich deficienci jen zřídkakdy a pokud kůň netrpí specifickými obtížemi, není potřeba je speciálně doplňovat. Jiná situace nastává u sportovních nebo pracovních koní ve vysoké a dlouhotrvající zátěži, kdy v horkém počasí dochází k vysokým ztrátám elektrolytů, o tom si však budeme povídat v dalších dílech seriálu.

Co říci závěrem?

Vždy, když budete sestavovat krmnou dávku, začněte objemnými krmivy, uhraďte jimi co nejvíce z živinové potřeby koně a pak teprve sáhněte po doplňku jadrných, popřípadě jiných krmiv, podle specifických potřeb vašeho koně. Také nezapomeňte, že v jednoduchosti je krása, není potřeba používat spousty komponent, vyvážené krmné dávky většinou dosáhnete s použitím dvou tří krmiv.

Tímto končí základy nauky o krmivech a v dalších dílech se již budeme věnovat krmení jednotlivých kategorií koní.

Podobné články
Koně v lehké zátěži by měli být schopni optimálně prospívat na krmné dávce složené z objemového krmiva

Vyjížďka s nervózním, hypersenzitivním a výbušným koněm může být velká zábava pro kaskadéra, běžný jezdec ji ale neocení. Jízda na koni, který je…

Trávicí systém koní je evolučně přizpůsoben efektivnímu trávení a fermentování vlákniny, protože koně pocházejí ze stepí, kde kvalita pastvin a…