První věc, kterou musí majitel koně rozhodnout, je, zda bude svého koně krmit průmyslově vyráběnými krmivy (granule, müsli), nebo zda bude krmnou dávku skládat sám z jednotlivých statkových krmiv (oves, ječmen, sladový květ, melasa,…).
Výhodou granulí je, že nemusíte nic řešit: skladování jednotlivých surovin, jejich poměry, množství, prostě koni nasypete odměrku do žlabu a je to. Granule nepráší a koně je většinou ochotně přijímají. Pokud o výživě nemáte ani potuchy a hledáte co nejjednodušší cestu, jak koně nakrmit, granule jsou pro vás ideálním produktem. Po granulích bych sáhla také v případě malých skladovacích prostor či náročné organizace krmení (krmení na vzdálených pastvinách atp.).
Jejich největší nevýhodou však je to, co je zároveň i jejich největší výhodou. Jsou napasovány na průměrného koně. Pokud má váš koník nějaké problémy, je hůře krmitelný nebo naopak „tloustne i ze vzduchu" či je přecitlivělý na nějakou surovinu, těžko s granulemi uspějete. Co se týče kvality surovin, samozřejmě, výrobcům pod ruce nevidíte a proces výroby granulí s sebou nese i značné ztráty živin, ale výrobci krmiv si svou výrobu většinou pečlivě hlídají a pokud sáhnete po osvědčené značce, myslím, že se nemusíte bát.
Mnoho koní můžeme držet pouze na objemných krmivech a budou spokojení.
Pokud se rozhodnete krmnou dávku sestavit z jednotlivých surovin sami, potřebujete alespoň elementární znalosti z výživářství. Chce to čas a také musíte jednotlivé suroviny shánět, hlídat jejich kvalitu, skladovat je. Výhodou však je, že koni sestavíte dávku přímo na míru podle jeho potřeb a preferencí, většinou je tento systém krmení také finančně příznivější.
Výše zmíněné odstavce se týkají koncentrovaných krmiv. Součástí vyrovnané krmné dávky jsou ale i objemná krmiva. Kvalitní seno stojí ve výživě koní na prvním místě a mnoho koní můžeme držet pouze na objemných krmivech a budou spokojení.
Již v předchozím článku jsem zmínila, že objemná krmiva by měla u koní tvořit základ krmné dávky. Jsou hlavním zdrojem vlákniny, která je nezbytná pro zdraví trávicího traktu koně, napomáhají udržovat jeho optimální pH a jsou pro koně fyziologicky nejvhodnějším krmivem.
SenoJak jsme si již řekli, seno je ve výživě koní klíčovým prvkem. Většina koní seno dostává celoročně, koně držení na pastvě pouze v zimním období. Tím nejdůležitějším je tu kvalita. Kvalitním senem pokryjete velkou část živinové potřeby koně a nebude potřeba vymýšlet zbytečné složitosti s jadrnými krmivy.
Jak poznat kvalitní seno? Nejlépe po čichu. Seno by mělo příjemně vonět, nemělo by prášit a už vůbec nezkrmujte seno plesnivé. Častou praxí je z plesnivého balíku obrat nezplesnivělé části a ty zkrmit, tím se však rizikům rozhodně nevyhnete. Toxiny, které plísně uvolňují, totiž naleznete i v těch částech balíku, kde plíseň ještě není vidět, a zdraví koně může být stále ohroženo. Kvalitní seno je nejčastěji světle zelené, ovšem není to pravidlem, i seno, které jednou zmokne, je ještě živinově poměrně kvalitní, nicméně barevně už bude poněkud vybledlé. Pokud narazíte na tmavě hnědé balíky, nejspíš budou nahnilé, i to poznáte po čichu.
Pokud budete kupovat seno vojtěškové, dbejte, aby na stoncích rostlin bylo co nejvíce lístků a při manipulaci s balíky buďte opatrní, aby se lístků odrolilo co nejméně. Krátce se zmíním o vojtěškovém seně, které je u nás poměrně snadno k dostání. Vojtěškové seno výborně pokrývá živinovou potřebu laktujících klisen a rostoucích nebo těžce pracujících koní. Pro ostatní koně je až příliš nutričně bohaté. Jde zejména o vysoký obsah vápníku, což klade nároky také na vyšší dotaci fosforu. Dále vojtěška obsahuje mnoho bílkovin, což zbytečně zatěžuje koňský organismus při jejich odbourávání.
Pokud máte snadno krmitelné koně (mám na mysli zejména plemena jako je hucul, hafling, někteří pony) nebo koně, kteří se přežírají a tloustnou, můžete jim místo části sena dát kvalitní krmnou slámu. Není tak živinově bohatá jako seno, ale dodá koni potřebnou vlákninu a v neposlední řadě ho také zabaví, což je vhodné zejména pro koně chované v boxech. Sláma také může být vhodnou volbou v případě, že na pastvině potřebujete dokrmit právě snadno tloustnoucí koně, kdy chudnoucí pastva již neposkytuje dostatek živin, ale v kombinaci se senem koně příliš nabírají na váze. Z mých zkušeností je také dobré slámu dávat k dispozici koním krmeným senážemi, protože senáž je živinově bohatší než seno a koním ji tedy předkládáme méně. Je dobré, pokud se pak kůň může podle chuti dožrat slámou.
Senáž je pro koně výborným živinově bohatým krmivem. Koním většinou chutná, nepráší a je proto vhodnou alternativou pro koně trpící dušností. Senáž je nutričně mnohem hodnotnější než seno, a proto ji nemůžeme koním podávat ve stejném množství. Se senáží můžeme koni v krmné dávce ponechat seno, nebo jej nahradit kvalitní krmnou slámou.
Největším problémem senáže je její skladování. Je potřeba pravidelně kontrolovat neporušenost fólií, do kterých je senáž zabalená, a případné trhliny okamžitě přelepit speciální páskou, jinak se vystavujeme znehodnocení krmiva. Jakmile k senáži pronikne vzduch, dochází nejen k výrazným ztrátám živin, ale také k rychlému plesnivění a rozvoji mykotoxinů. Obecně se uvádí, že jakmile senáž rozbalíme, měli bychom ji zkrmit do tří dnů. Toto je samozřejmě pro majitele jednoho či dvou koní prakticky nemožné, ve větších stájích však toto krmivo stojí za úvahu, zvláště v obdobích, kdy je nouze o kvalitní seno.
Pokud koně chcete nechat pouze na pastvě a nedokrmovat, potřebujete na každého koně alespoň 1 ha, u chudších pozemků i více.
Dobře udržovaná pastvina je pro koně ideálním prostředím. Pomalý, ale stálý příjem čerstvé píce je pro koně tím nejpřirozenějším způsobem krmení. Kvalitní celodenní pastva u spousty koní v rekreačním provozu stačí k zajištění potřebných živin a nemusí se přitom jednat o speciální pastevní směsi. Pokud budete pastvinu pravidelně udržovat, většinou koním stačí přirozený porost, který na louce máte. Zde je však podmínkou, aby každý kůň měl dostatečně velký prostor k vypásání. Pokud koně chcete nechat pouze na pastvě a nedokrmovat, potřebujete na každého koně alespoň 1 ha, u chudších pozemků i více.
Pastevní pozemky potřebují pravidelnou péči, je potřeba kosit nedopasky, rozmetat koblížky, přisívat vyšlapaná místa apod. Koně obecně patří mezi zvířata, která pastvu nejvíce ničí, proto je ideální, máte-li větší plochu, abyste mohli používat tzv. oplůtkový systém, kdy máte pozemek rozdělený na několik částí a koně mezi nimi pravidelně přeháníte, takže pastevní porost má dostatečný čas na to, aby se zotavil. Většinou pastvina znovu obroste za cca 14 dní, ke konci pastevního období to však může být i měsíc.
Pastva koní je poměrně obsáhlé téma a věnuje se mu například článek Aby pastviny daly koním dobrou pastvu.
Základ koňské krmné dávky by vždy měla tvořit objemná krmiva, u kterých je, stejně jako u všech jiných krmiv, potřeba hlídat kvalitu. Pokud koním nejsme schopni uhradit potřebné živiny pouze objemnými krmivy, přistupujeme k přídavku jadrných krmiv. Zde je potřeba na základě dostupnosti, ceny, energetických nároků i individuality koně vybrat vhodný typ jadrného krmiva a dát koni opravdu pouze tolik jádra, kolik ho potřebuje, aby nedocházelo ke zbytečnému zatěžování organismu, vyšší vzrušivosti, případně obezitě koně.
Ve druhé části dílu věnovaného krmivům si povíme něco o jadrných krmivech, doplňkových krmivech jako je melasa, řepné řízky apod. a také se budeme věnovat průmyslově vyráběným krmivům.
FRAPE, David. Equine Nutrition and feeding. 4. vyd. Chichester: Blackwell Publishing, 2010. ISBN 9781405195461
RODIEK, Anne: Hay for horses: alfalafla or grass? 2001, dostupné z http://alfalfa.ucdavis.edu/+symposium/proceedings/2001/01-061.pdf
Ostrov Naděje v Běstvinách u Dobrušky se ponoří do sváteční atmosféry. Už tuto sobotu 13. prosince od 1...
Pět, čtyři, tři… a kruciš! Jistě víte, že si parkuroví jezdci odpočítávají cvalové skoky před odskok...
