Nakrm si svého koně 1: Trávení koní a základní živiny

7. 02. 2013 05:00

Obrázky: 2

Autor: Monika Mechová Foto: Dominika Švehlová Seriál: Nakrm svého koně Počet přečtení: 23357 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 1 krát

Téměř každý koňák alespoň jednou řešil otázku, co koni nasypat do žlabu, aby dobře vypadal, podával výkony, jaké po něm požadujeme, a také, aby nad tím nakonec neohrnul nos. Největším problémem je dobrat se základních informací o tom, z čeho krmnou dávku koně sestavit a hlavně proč. Možností je bezpočet, časopisy jsou plné reklam na krmiva pro šampióny a běžnému člověku z toho jde hlava kolem. Proto vznikl tento seriál, jehož cílem je poskytnout alespoň základní informace o problematice výživy a krmení koní.

Specifika trávicího traktu koní

Vezměme to pěkně od začátku, tedy od žvýkání. Kůň žvýká vždy na jedné straně a tyto strany v pravidelných intervalech mění. Délka žvýkání závisí zejména na vlhkosti krmiva. Žvýkání

  • 1 kg sena trvá koni přibližně 45 minut,
  • 1 kg ovsa 10 minut a
  • 1 kg čerstvé trávy asi 7 minut.

Dopřejte tedy svému koni dostatek času na to, aby se v klidu najedl.

Při žvýkání se v dutině ústní vylučují sliny, jejichž účelem u koně je zejména zvlhčit krmivo a zabránit tak „zakuckání" koně a také udržet optimální pH trávicího traktu. Na rozdíl třeba od slin prasat se sliny koně nevyznačují prakticky žádnou aktivitou trávicích enzymů.

Chemické trávení začíná u koně v žaludku. Jeho žaludek je poměrně malý (10-20 l), potrava se zde zdržuje krátce (2-6 hod). Z významných trávicích enzymů žaludku jmenujme pepsin, jehož pomocí se tráví bílkoviny, lipáza trávící tuk je u jednokomorového žaludku koně málo aktivní a štěpí pouze dobře emulgovaný tuk, uplatňuje se zejména při trávení mléka u mláďat.

krmení koníHlavní trávení živin probíhá u koně v tenkém střevě. To je poměrné krátké, jeho délka se pohybuje okolo 25 m. Trávenina se zde také nezdržuje nikterak dlouho, části přijaté potravy můžeme najít ve slepém střevě již 45 min po nakrmení (Frape, 2010). Vzhledem k rychlé pasáži tráveniny tenkým střevem zde musí docházet k velmi intenzivnímu vstřebávání živin. Vstřebávají se zejména

  • sacharidy,
  • bílkoviny (jejich rozklad začíná již v žaludku pomocí pepsinu, většina bílkovin se však hydrolyzuje až v tenkém střevě) a
  • tuky, kterým se budeme podrobněji věnovat v některém z dalších dílů seriálu.

Tlusté a slepé střevo koně je klíčovým prvkem pro zisk energie ze strukturních sacharidů tvořících těla rostlin; jedná se zejména o

  • celulózu,
  • hemicelulózu,
  • pektiny a
  • některé oligosacharidy.

Zde je na místě malá odbočka. Důvodem, proč jsou starší pastevní porosty málo výživné, je fakt, že čím starší jsou rostliny, tím větší část jejich těl je tvořena těžko stravitelnými sacharidy jako je například lignin, který je pro koně velmi obtížné rozštěpit a využít. Naopak mladé rostliny obsahují vysoký podíl snadno a rychle stravitelných cukrů, což je příčinou tloustnutí a někdy i přichvácení nenavyklých koní vyhnaných na jarní pastvu.

Většina tráveniny se objevuje ve slepém střevě do tří hodin po nakrmení. Průměrný čas, po který se krmivo v koni „zdrží", se pohybuje okolo 40 hodin.

Slepé střevo koně je dlouhé asi jeden metr, objem má cca 30 l a je zodpovědné za většinu mikrobiální fermentace v trávicím traktu koně. Kůň sám o sobě totiž není schopen vyprodukovat takové enzymy, které by si se strukturálními sacharidy poradily a naštěpily je na vstřebatelné molekuly. Proto slepé střevo obsahuje velké množství mikroorganismů, které tyto sacharidy svou činností naštěpí a umožní tak koni jejich využití. Většina tráveniny se objevuje ve slepém střevě do tří hodin po nakrmení. Čas, za který krmivo projde celým trávicím traktem koně, je různý dle složení krmiva, nejpomaleji je tráveno seno, poměrně rychle se tráví jadrná krmiva a čerstvá pastva. Průměrný čas, po který se krmivo v koni „zdrží", se pohybuje okolo 40 hodin. Čas průchodu krmiva trávicím traktem se zkracuje se zvyšujícím se množstvím přijaté potravy a také při příjmu hůře stravitelného krmiva (Frape, 2010).

Základní živiny

Máme za sebou rychlý exkurs do trávicí soustavy koně a máme alespoň základní přehled o tom, co se v koni s krmivem děje. Abychom však mohli zodpovědně sestavit krmnou dávku, musíme se také orientovat v problematice základních živin, jako jsou energie, bílkoviny či různé minerální látky.

Pokud budeme koni sestavovat krmnou dávku, je také důležité vědět, kolik toho kůň za den sežere:

  • Průměrně se množství přijatého krmiva za den pohybuje mezi 1,7-2 % z živé hmotnosti koně.
  • U laktujících klisen a plemenných hřebců se pak pohybuje lehce nad dvěma procenty,
  • u rostoucích koní je příjem až kolem 2,3 % z živé hmotnosti.

Energie

Energie pro koně je udávána jako SEk, což je zkratka pro stravitelnou energii koní. Každé zvíře totiž využívá energii obsaženou v krmivu jinak, což je dáno právě odlišnostmi trávicích soustav. Například z celkové (neboli brutto) energie obsažené v ovsu, což je cca 19 MJ, si kůň vezme jiný podíl (11 MJ) než například skot (7 MJ). V případě koní je to základní živina, se kterou počítáme, protože koně využíváme zejména na produkci práce - skoky, drezura, dostihy. A zde je energie nezbytná.

Potřebu energie udávají krmivářské tabulky (například Zeman a kol., MZLU, Brno, 2005; ze zahraničních normy NRC, nejnověji z roku 2007). Vychází ze záchovné energie, kterou kůň potřebuje, aby měl zajištěné základní metabolické pochody, a dále se připočítá energie nutná pro růst mladých koní, laktaci a březost klisen a energie nutná pro práci.

Energii kůň může získávat v zásadě ze dvou zdrojů. Rozkladem sacharidů nebo tuků. V případě sacharidů zde máme

  • nejčastěji (nikoli však pouze) jadrná krmiva jako zástupce jednoduchých cukrů a dále
  • vlákninu jako zástupce cukrů složitých (neboli strukturálních).

V této části seriálu nebudeme řešit, jak přesně rozklad sacharidů a tuků probíhá a pouze si řekneme, že

  • škrobová zrna obilnin jsou rozkládána na glukózu,
  • vláknina a tuky jsou rozkládány na mastné kyseliny.

Nadměrný přísun jádra (a tedy škrobu) může způsobit vedle zažívacích problémů například schvácení.

Glukóza i mastné kyseliny potom organismu koně slouží jako substrát pro tvorbu energie. Organismus koně je mnohem lépe uzpůsoben získávání energie z mastných kyselin, nadměrný přísun jádra (a tedy škrobu) může způsobit vedle zažívacích problémů například již zmíněné schvácení.

Zde potom zcela logicky narážíme na problém, jak do koně dostat potřebné množství energie a zároveň mu nezpůsobit trávicí potíže. Pro zdravý trávicí systém kůň potřebuje dostatek vlákniny a každý kůň by tedy měl dostávat alespoň minimální dávku objemných krmiv právě pro zachování zdravého a funkčního trávicího traktu. Seno nebo sláma jednak napomáhá pohybu střev a plynulému pohybu tráveniny zažívacím traktem, vyžaduje zvýšené slinění koně, kdy sliny napomáhají udržení stálého pH v trávicím traktu a také napomáhá udržet stabilní mikrobiální populaci slepého střeva. Bohužel však seno ani sláma neobsahují dostatek energie, takže intenzivněji pracujícím koním přidáváme jadrná krmiva, která v nadměrném množství představují problém. Proto se často přistupuje k podávání krmných tuků, nejčastěji to bývají rostlinné oleje. Problematice zkrmování tuků se můžeme věnovat v některém z dalších článků.

Bílkoviny

Bílkoviny slouží koni především pro obnovu různých tkání, tvorbu mléka u klisen i spermatu plemenných hřebců a jsou naprosto klíčové při růstu hříbat a mladých koní. Jsou to jakési stavební kameny organismu. Většina koní netrpí nedostatkem bílkovin, ba naopak. Jejich denní potřebu jsme ve většině případů schopni pokrýt krmnou dávku, aniž bychom ji museli nějak zásadně propočítávat. A to platí i pro většinu laktujících klisen či rostoucích koní. Důležitější než obsah bílkovin je ovšem jejich kvalita neboli aminokyselinové složení. Zde jsou nejdůležitější tzv. esenciální aminokyseliny, které si kůň neumí sám vytvořit nebo je vytváří pouze v malém množství. Pro koně jsou jedny z nejdůležitějších esenciálních aminokyselin lyzin a treonin.

Vitamíny a minerály

Dostatečný přísun vitaminů pro zdravého koně nepředstavuje problém. Požadavek koňského organismu na vitaminy je poměrně malý a není problém jej uhradit běžnou krmnou dávkou. Některé vitaminy si kůň dokáže z vhodných substrátů vytvořit sám, některé (jako třeba vitamin K či vitamíny řady B) se tvoří za pomoci mikrobiální populace trávicího traktu. Není tedy potřeba se jimi zvlášť zabývat.

Co se týče minerálů, hlavní roli hraje vápník a fosfor. Tyto dva prvky se vždy musí posuzovat společně, protože jejich metabolismus je velmi provázaný. Nejdůležitější je jejich vzájemný poměr, který se pohybuje okolo 1,7 : 1 vápník ku fosforu. Výrazný přebytek fosforu může narušit vstřebávání vápníku až o 50 % (Frape, 2010). Důležitou roli v metabolismu vápníku hraje vitamin D, který v organismu vyvolává tvorbu transportních bílkovin pro vápník, které jsou důležité při zvýšených nárocích zvířete na vápník (např. laktace).

Dále zde máme draslík, sodík a chlor, které jsou důležité pro acidobazickou rovnováhu organismu a vyrovnaný osmotický tlak. K jejich nedostatku dochází zejména při práci a nadměrném pocení koní a budeme se jim věnovat v článku o krmení sportovních koní a problematice elektrolytů.

Voda

Nedostatek vody mimo jiné snižuje u koně chuť k jídlu.

Samozřejmě je důležité zmínit i vodu, protože bez vody to zkrátka nejde. Ideální je, pokud má kůň nepřetržitě přístup k čisté pitné vodě. Voda je důležitá pro udržování stálého vnitřního prostředí, účastní se metabolických pochodů a hraje klíčovou roli při tvorbě moči a pocení. Ke ztrátám vody dochází také při procesu dýchání odparem z plic. Voda je také důležitá pro posun tráveniny trávicím traktem koně. Nedostatek vody mimo jiné snižuje u koně chuť k jídlu. Důležitá je zejména pro hříbata a mladé koně, neboť jejich těla jsou tvořena vodou až ze 71 %, s věkem se obsah vody v těle koní snižuje, průměrně se pohybuje mezi 62-68 % hmotnosti těla. Nároky na vodu se také zvyšují u laktujících klisen, klisna o hmotnosti 500 kg denně mlékem vydá asi 12 kg vody.

Pověděli jsme si tedy něco o trávicím systému koní a probrali jsme také základní živiny. Pro představu zde uvedu ještě potřebu vybraných živin pro koně o hmotnosti 500 kg tak, jak je uvádí Zeman a kol. (MZLU, 2005)

potřeba vybraných živin pro koně o hmotnosti 500 kg

Uvedená tabulka však nezohledňuje přídavek energie na práci. Pokud kůň

  • pracuje lehce, jeho potřeba energie vzrůstá cca o 25 %,
  • při střední práci je nárůst 25-50 % a
  • při práci těžké vzrůstá energetický požadavek o 50 % a více.

Zde logicky vzniká problém, jak definovat lehkou, střední a těžkou práci. Dle mého názoru lze

  • za lehce pracujícího označit koně, který chodí na běžné vyjížďky trvající do dvou hodin bez zvýšeného pocení, převážně krokové a klusové, s občasným cváláním zhruba 4x týdně.
  • Do střední práce lze zařadit koně, kteří pravidelně pracují na jízdárně, skáčou, chodí na vyjížďky, kde aktivně klušou a cválají a které jsou delší dvou hodin, koně se zvýšeně potí a domů se vrací lehce unavení.
  • Jako těžce pracující pak lze označit koně pracující v lese, distanční a dostihové koně na vyšší úrovni. Tito koně se při práci silně potí, domů se vrací očividně unavení a může docházet i ke ztrátě hmotnosti.

Na závěr článku bych ráda zmínila, že vždy musíme zohlednit

  • výživný stav jednotlivých koní,
  • jejich aktuální kondici,
  • zdravotní i psychický stav a
  • v neposlední řadě podmínky ustájení. Například koně, kteří jsou v zimě 24/7 drženi venku, budou v zimě potřebovat vyšší příjem energie, aby se vyrovnali s nízkými teplotami.

Každý kůň je svým způsobem individualita a co platí na jednoho, nemusí platit na druhého.

Použitá literatura:

FRAPE, David. Equine Nutrition and feeding. 4. vyd. Chichester: Blackwell Publishing, 2010. ISBN 9781405195461

Připojené obrázky

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 2 čtenářů. Celkový počet bodů: 10.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: