Na brněnském výstavišti jako chovatel, předvaděč, komentátor i novinář...

13. 09. 2021 06:00

Obrázky: 20

Autor: Iveta Jebáčková-Lažanská Foto: Viktor Král Rubrika: Výstavy a show Počet přečtení: 562 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

… aneb neseď jedním zadkem na více židlích! V uplynulých dnech na brněnském výstavišti probíhaly Mezinárodní veletrh pro živočišnou výrobu ANIMAL TECH a Národní výstava hospodářských zvířat. Mě, coby redaktora koňského serveru, samozřejmě zajímala především řehtající část výstavy, i když musím uznat, že i na kravky se dívalo s opravdovou chutí. Do perfektně řešeného pavilonu hospodářských zvířat byla radost zavítat. Oproti nim ustájení připravené pro koně bylo spíše chudou Popelkou… Zároveň jsem se výstavy účastnila s jedním z našich koní a také jsem, na svůj vkus až příliš často, držela mikrofon, takže jsem se na dění dívala hned několikero očima.

Jako chovatel čistokrevného plemene vím, jak důležitá je pro každý chovatelský svaz prezentace. Jednak plemene (jako celku s vypíchnutím význačných čtyřnohých zástupců), tak i jednotlivých úspěšných chovatelů, kteří dotyčnému svazu dělají čest úspěchy svých odchovů doma i v zahraničí. Vždy je skvělé, pokud si zájemce o plemeno může spojit koně s konkrétními jmény a tvářemi. A právě na to svazy mnohdy zapomínají… Nejsou totiž důležití jenom koně, ale i jejich pyšní majitelé, kteří pro své miláčky udělají první poslední – dokonce si i vezmou dovolenou a odjedou na brněnské výstaviště na celých 5 náročných dní. :)

Někteří chovatelé své odchovy předváděli nejen v chovatelských ukázkách na ruce, ale i coby součást programu jezdeckého

Všímala jsem si jednotlivých chovatelských spolků, jak k prezentaci své chovné základny ten který přistupuje. Líbily se mi u některých vystavené vítězné poháry a trofeje, které na kolemjdoucí volaly „hele, tady se to veze na úspěšné vlně!“, postřehla jsem, že návštěvníci při prohlídce koní ve stájích (tedy v mobilních stanech) oceňují boxy olepené plakáty s podrobně vypsanými úspěchy koně vykukujícího zpoza mříží a že si mnozí poznamenávají telefonní čísla chovatelů, když je na cedulkách boxů naleznou (na to nezapomínejte, pokud máte koně na prodej nebo svou stáj chcete dostat do širšího povědomí).

„Moje“ plemeno, tedy Shagya-arab, dostalo na výstavě mnoho prostoru (děkujeme pořadatelům) jak přímo u hlavní arény, kde se nacházel informační stánek našeho svazu, tak na plochách okolních, kde jsme měli poutače a informační tabule s fotografiemi z Národních přehlídek Shagya-arabů z několika uplynulých let. Ne všichni vystavující ale využili naplno velkou škálu možností, které jim výstava dává dispozici. Pokud pojedete na podobnou akci, radím připravit si pečlivě nejen brožury, ale i velké reklamní bannery, které na dálku upoutají návštěvníky, takže zamíří právě k vám. Stejně tak je dobré mít na boxech krom cedulek s původy i podrobnější informace o koni plus alespoň stručné info o historii plemene – a kontakty na www stránky chovatele + telefonní čísla.


Čtverylka v podání Shagya-arabů se po pár vystoupeních musela bystře překopat na „čtverylku“ o třech koních – i to patří k výstavním dovednostem: poradit si v krizových situacích.

 Pokud máte informační stánek, mějte na něm vždy takového člověka, který dokáže se zájemci o vaše plemeno poutavě komunikovat, který nejen, že znalosti o plemeni má, ale umí je i prodat. K čemu vám bude fronta zájemců, když jediná informace, kterou dostanou, bude: „Já nevím, musíte počkat, až tu bude šéfová…“ :)

Samozřejmě je nutné mít na stáncích dostatek informačních a propagačních materiálů nejen typu brožur a letáčků, ale i pohlednic, hrnečků, triček, nafukovacích balonků, propisek, kalendářů a třeba i kšiltovek s logy plemene (Shagya-arabové se činili!).

Učte se komunikovat s lidmi i pod tlakem a ve spěchu, což jsou dvě veličiny, které každou takovouto akci provází. Bez nadsázky mohu říct, že je občas složité byť jen propracovat se na záchod bez toho, aniž by vás zastavilo x známých a chtěli „hodit řeč“ – a vy jste přitom v těžkém časovém skluzu a bez oběda, s vystoupením v zádech. Takže základ: znát svoji roli na výstavě.

Pokud jste vodič koně v chovatelské přehlídce, budete mít více času na známé, než plníte-li k této roli navíc ještě funkci atrakce – tedy vystupujete například s jezdeckou ukázkou. Jestliže jste majitel, chovatel a vystavovatel v jednom, zaručeně se v nadupané dny (především v neděli a ve středu, kdy jezdí školy s dětmi a brněnské výstaviště je plné) nezastavíte ani na kafe, natož na celý oběd.

Z toho všeho plyne jasné: nespoléhejte jen na sebe, dovezte si pomocníky! Načež rozdělte a panujte. :) Zdůrazněte každému členu týmu, zač odpovídá a co je jeho hlavní starost. Pokud má moderátor zároveň chystat koně na vystoupení, může se stát, že nebude včas čistě převlečený na place. Když kdokoli z týmu vypadne, zapojte všechny do rychlého hledání řešení – proto s sebou berte jen šikovné spolehlivé lidi, kteří vám opravdu pomohou a nenechají vás ve štychu. A nesnažte se zvládat všechno sami – prezentace svazu či chovatelského zařízení a tedy nutná „oficiální“ komunikace s širokou veřejností a předvádění koní, kteří jdou na plac x-krát za den, to skutečně nejde dohromady.

A ještě dvě rady: jeďte pečlivě vyzbrojeni informacemi o svém plemeni a umějte říkat při setkání se známými „promiň, spěchám, pokecáme později“. :)

Někteří vystupující jsou profíci (viz Vendulka Šponarová a její fríský valach Tajfun), jiní nadšení amatéři.

Jelikož jsem se výstavy účastnila s jedním ze svých odchovů, tříletou Shagy Shamikou (plemeno Shagya-arab), která měla na akci takovéto velikosti premiéru, mohla jsem sledovat z první ruky, jak je účast náročná nejen pro koně – nováčky, ale i pro koně zkušenější a také pro lidský článek sebelépe sehraného týmu. Při čekačkách na vystoupení, na záchodech, v jídelně, před boxy i večer při posezení se všude a stále řešilo, co kdo pokazil, co se musí vylepšit, na čem zapracovat, jak je kůň v ten den nervózní nebo naopak úplně mdlý a bez jiskry, co je třeba vypilovat ve výcviku, co zkusit předvést jinak a co naopak vyšlo nad očekávání a bylo pro diváky atraktivní, takže stojí za to na tom stavět.

I zkušení účastníci, ať koňští či lidští, se potýkají především s postupující únavou (zdaleka ne jen fyzickou), doléhající s plynoucími dny a sluníčkem na úplně všechny čtyřnožce i dvounožce v týmech. Věřte, že úplně všem, i těm sebevíc „profi“, se něco nepovede – takže nebuďte smutní, pokud má váš kůň nebo vy špatnou chvilku. Všichni zkušení improvizují a nemají problém bleskem měnit připravený program či řeč.


Westernová část programu byla divácky atraktivní díky Mountain Trailu i jednotlivým vystupujícím. Odjet úlohu bez uždění nebo vyskočit s koněm na valník a objet na něm arénu se velmi líbilo nejen laikům, ale i koňákům.

Bude rozdíl, jste-li na výstavišti pouze s chovatelskou ukázkou, nebo i jako součást zábavního programu. Například my jsme Shagye předváděli několikrát denně. Do velké hlavní arény se brala celá chovatelská kolekce klisen na ruce (Hannah, Sameerah, Jesary, Koheilan-Kordula, Nico, Shagy Shamika), do malého předvadiště jen tři-čtyři zástupkyně, neboť místa bylo v kruhovce málo. Někdy jsme měli kolem malého předvadiště davy, jindy jen pár obličejů. Středeční současné vystoupení Štvanců ve velké aréně nám samozřejmě vzalo z malého předvadiště většinu diváků – ale s tím se musí počítat, nebrat to jako příkoří (upřímně, spíš nás mrzelo, že jsme zrovna měli program a nemohli Štvance vidět :), ten kousíček na opracovišti, co jsem zahlédla, byl skvělý) – prostě doporučuju celou výstavu brát jako super příležitost posunout výcvikově své koně.

A co je absolutně nutné, abyste se zpětně zbytečně nehroutili? Neohlížet se na řeči rádobychytráků „bylo to slabé…, potřebuje se předvádět, přitom nic moc…, ty koně vůbec nechodili odzadu a hlavu měli v nebi,… atd.“ – na záchodcích si vyslechnete na adresu všech okolo ledacos – a málokdy chválu (o Facebooku a ostatních sociálních sítích nemluvě). :) Prosím vás, vždy si při těchto poznámkách uvědomujte, oč vám jde, s jakým záměrem jste na výstavu či podobnou akci přijeli (posunout koně i sebe, propagovat chov, prodat výrobky, …) a řeči těch, co tuto zkušenost nemají a pro veřejnost dělají maximálně chytráky na mobilech, neposlouchejte. A když už je zaslechnout musíte, usmívejte se. Pozitivní přístup a zářivý úsměv od ucha k uchu vám zlepší pleť a pomůže uvědomit si, že šance, kterou se vám pozvánkou do Brna (či jinam) výcvikově dostalo, stojí i za srovnání s věhlasnými profíky, ze kterého v očích náročných diváků samozřejmě vyjdete vždy hůř… No a co?! Nikdo učený z nebe nespadl, ani kůň, ani člověk. Takže další moje rada: na těchto akcích buďte vždy a zásadně pozitivní! Mějte radost i z malých pokroků koníčka a lidského týmu, berte je jako setkávání s přáteli okořeněné nenahraditelnými zkušenostmi pro koně (i sebe) a hlavně – nebojte se davů! V civilizovaných zemích štěkají, ale nekoušou. :)


Policejní vystoupení bylo akční a mělo divácký úspěch.

Obecně doporučuju dívat se na každý výjezd s koněm jako na příležitost k posunu, na možnost ozkoušet si fungování mladých nezkušených koní před tleskajícím publikem, před hlasitými reproduktory a přímo v davu lidí, kdy se s koněm musíte mezi diváky leckdy doslova proplétat. A i zkušený koňský matador tento „trénink“ rušivých podnětů potřebuje, potřebují ho, mimochodem, i vaše nervy – vemte si, že potkáte například takové rozmístění reprobeden (těsně kolem hrazení arény a navíc směrem do ní), že logicky takový reprák koni „štěkne“ při průchodu občas přímo do ucha… Nebo vám maminka s kočárkem najede z ničeho nic v boxové uličce přímo pod břicho koně, kterého zrovna uklízíte na box po vystoupení… To jsou věci, které doma nikdy nenacvičíte, protože simulovat se dají zvuky, ale ne atmosféra. A ta často rozhodí i zkušeného koně, uvyklého ledasčemu.

S heslem „příležitosti se nezahazují, ale sbírají!“ buďte hrdí na své čtyřnohé lásky, které celý ten maraton zvládají věrně s vámi. A děkujte pomocníkům, ať se na vás příště nevykašlou, ti zkušení jsou v týmu časem nenahraditelní! 

Závěrem bych chtěla poděkovat organizátorům a vlastně úplně všem, kteří se jakkoli podíleli na brněnské výstavě, a vůbec všem nadšencům, kteří tyto veřejné akce obětavě připravují a organizují. Dostat koně mezi laickou veřejnost je běh na dlouhou trať a na mnoho způsobů – výstavní show dny jsou jedním z nich. Čím víc vytvoříme příležitostí prezentovat krásu koní, tím větší podporu veřejnosti budou mít. Děkuji i návštěvníkům výstaviště a také vám, co si právě čtete tento článek. Třeba příště na Národní výstavu hospodářských zvířat a veletrh AnimalTech přijedete za námi. A kdo ví – možná se v řadách účinkujících jednou ocitnete i vy…

Za fotografie děkujeme panu Viktoru Královi, celé fotoalbum najdete zde na Facebooku.

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 0 čtenářů. Celkový počet bodů: 0.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com