Mykóza vzdušných vaků je diagnóza, kterou bohužel zná jen nemnoho majitelů koní. Toto onemocnění se stává stále častější, a pokud není diagnostikováno včas, bývá smrtelné. Jedná se o plísňovou infekci vzdušných vaků koně, která postupně vyústí v problémy s polykáním, a nakonec v nezastavitelné krvácení z nosu.
Každý kůň má dva vzdušné vaky, které leží po stranách hrdla. Jsou to pytlovité výchlipky Eustachovy trubice, která propojuje hrdlo a ucho koně. Vaky jsou naplněny vzduchem a jsou jasně viditelné na rentgenových snímcích jako tmavé plochy (obr. 1). Jejich funkce stále není zcela objasněná, ale je jisté, že kolem nich nebo přímo skrz ně vedou velmi důležité struktury.

Některé z hlavních cév zásobujících hlavu se nacházejí v těsné blízkosti stěn vzdušných vaků. Jedná se zejména o hlavní tepnu (krkavici), která vystupuje přímo ze srdce a zásobuje kyslíkem hlavu a mozek. Na úrovni hlavy se tato tepna rozdělí do několika silných tepenných větví, které procházejí stěnami vzdušných vaků (vnější a vnitřní větev krkavice a čelistní tepna, obr. 2).

Hlavové nervy vybíhají z mozkového kmene a inervují struktury v blízkosti hlavy. Je jich celkem dvanáct. Některé z těchto nervů (IX, X, XII) procházejí vzdušnými vaky a mohou při mykóze vaků způsobovat typické neurologické potíže. Jazykohltanový nerv (IX) inervuje svaly jazyku a hrdlo. Bloudivý nerv (X) je velmi důležitý nerv, který inervuje velké svaly, jako jsou hlasivky a svaly hrtanu. Podjazykový nerv (XII) inervuje mimo jiné i jazyk (obr. 2).
V blízkosti vzdušných vaků leží také některá autonomní nervová centra (sympatická ganglia).
Jak už vyplývá z názvu, mykóza vzdušných vaků je onemocnění, při kterém plíseň napadne vzdušné vaky. Velmi typicky se přitom nachází Aspergillus fumigatus, která se běžně vyskytuje v okolním prostředí, ale aby mohla napadnout vzdušné vaky, vyžaduje specifické podmínky. Nikdo přesně neví, proč jsou někteří koně náchylnější než jiní, ale zdá se, že roli hrají klimatické podmínky. Zejména zvyšování průměrné teploty v našich zeměpisných šířkách v důsledku globálního oteplování může vysvětlit vyšší výskyt této smrtelné choroby.
Jakmile se plíseň rodu Aspergillus uchytí ve vzdušných vacích, nalezne zde ideální místo k množení. Plísně mají rády teplo, a proto se obvykle usídlují v blízkosti velkých krevních cév, které vedou vzdušnými vaky. Tyto tepny jsou pro plísně zároveň ideálním zdrojem živin. Nejčastěji se plísně nacházejí v blízkosti vnitřní větve krkavice (obr. 3 a, b, obr. 4).



Zpočátku se plísně množí bez příznaků, takže problém nezaznamená ani kůň samotný, ani jeho majitel. To je důvod, proč je toto onemocnění velmi nebezpečné. Postupně u většiny koní dochází k výtoku z nosu. Potíž je, že i jiná, mnohem méně závažná onemocnění, se projevují výtokem z nosu, a proto se zpočátku obvykle nikdo neznepokojuje.
Nejdůležitější a nejnebezpečnější příznak mykózy vzdušných vaků je výskyt krvácení z nosu. Jak už bylo řečeno, plísně se rády usídlují na stěnách velkých cév. V průběhu rozrůstání poškozují stěnu cévy, což se může projevit občasným mírným krvácením. Krev se ze vzdušných vaků dostává do hrdla a může vytékat ven nozdrami.
Není dobré podcenit toto mírné krvácení, protože jak se plíseň rozrůstá, poškozuje stěnu cévy stále víc. Pokud není včas stanovena správná diagnóza, postupně dojde k fatálnímu poškození stěny tepny a nezastavitelnému krvácení, které vyústí v rychlou smrt koně.
Zároveň s krevními cévami napadají plísně také nervy procházející stěnami vzdušných vaků. Poškození nervů je provázeno výskytem neurologických příznaků, které mohou (ale nemusejí) vymizet po ukončení léčby. To záleží na závažnosti a délce trvání jednotlivých příznaků.

Každý případ mykózy vzdušných vaků je považován za akutní. Každý kůň, který začne bez vysvětlení krvácet z nosu, by měl být vyšetřen a měla by se určit příčina krvácení. Za pomoci endoskopu veterinář zjistí, odkud krev teče. Nejčastější příčinou krvácení z jedné nozdry je:
– prasknutí cévky v nose – obvykle v létě v důsledku vysokých teplot;
– tumor kosti čichové (os ethmoidale);
– cizí těleso;
– plísňová infekce vzdušných vaků.
Pokud kůň krvácí z obou nozder, obvykle krvácení pochází z hlubších struktur a zahrnuje krvácení z plic. Stává se to během těžké zátěže, kdy kůň krvácí z nozder a krev je obvykle zpěněná.
Pro zjištění správné diagnózy při krvácení z nosu je nezbytné endoskopicky vyšetřit nos, hrdlo, vzdušné vaky a průdušnici.
Pokud je při vyšetření objevena mykóza vzdušného vaku, kůň musí být okamžitě převezen na specializovanou kliniku. Pouhé podvázání krkavice není dostačující, protože pak dochází ke zpětnému toku krve z mozku (Willisův okruh) do poškozených tepen ve vzdušném vaku. Aby se tomu předešlo, vyvinuli chirurgové několik technik.
Nejúspěšnější a nejmenšími komplikacemi doprovázená se ukázala technika embolizace (ucpání cévy) pomocí pružiny, kterou využívají veterináři v Equitomu. Původ této metody je v humánní medicíně, konkrétně v radiologii. Zákrok se provádí pomocí katetru zaváděného krkavicí do postižených tepen (obr. 6).

To zahrnuje aplikaci kontrastní látky do tepny a použití speciálního zobrazovacího přístroje (fluoroskopu). S jejich pomocí je možné nalézt cestu k poškozené cévě. Do poškozeného místa se pak katetrem zavede speciální pružina, která napadenou cévu ucpe (obr. 7).

Tyto pružiny se umísťují do nejvyššího a nejnižšího místa vzdušného vaku tak, aby se zabránilo jak běžnému, tak zpětnému toku krve do všech velkých tepen, které procházejí stěnou postiženého vzdušného vaku.
Tato elegantní metoda výrazně snižuje čas potřebný k operaci ve srovnání se staršími technikami, je minimálně invazivní a velmi účinná. Vyžaduje ale zkušenost, přesnost a speciální vybavení.
Chirurgický zákrok zachrání koně od vykrvácení a sníží přísun živin nezbytných pro růst plísní, ale obvykle nestačí k tomu, aby plísně zahubil. To vyžaduje další léčbu pomocí léků likvidujících plísně. Po zákroku jsou koně léčeni jak podáváním léků orálně, tak lokálně, kdy je léčivá látka dopravena přímo do místa infekce pomocí endoskopu.
Léčba mykózy vzdušných vaků je nezbytná a život zachraňující, ale i když se kůň plně zotaví z plísňové infekce, mohou přetrvat některé její příznaky. Zejména příznaky poškození nervů se mohou projevovat ještě dlouho poté, co byla veškerá plíseň vyhubena. Někteří koně se v průběhu času zotaví úplně. U jiných koní přetrvá například obrna hrtanových chrupavek nebo potíže s polykáním. Úroveň zotavení závisí na závažnosti a době trvání plísňové infekce.
Někdy je nezbytné, aby byl kůň po operaci nějakou dobu podporován, například podáváním potravy sondou, pokud přetrvávají potíže s příjmem potravy.
Pokud se u koně projeví jeden nebo více následujících symptomů, je třeba zavolat veterináře, aby koně vyšetřil:
Kdy elitní skoková esa dosahují nejvyšší výkonnosti? A jak dlouho na parkurovém Mount Everestu zůstávají? ...
Ještě před deseti lety patřily soutěže 1,60 m téměř výhradně zkušeným koním ve věku kolem jedenácti ...