Salzburgské MS mě přitahovalo jako magnet hned z několika důvodů. Jednak mám rád Alpy, za druhé jsem se chtěl podívat na světovou špičku jezdců a koní dvojspřeží a za třetí jsem to měl jen nějakých 500 km od domu. Po prošmejdění webové prezentace organizátora jsem nabyl dojmu, že i po organizační stránce bych neměl být zklamaný.
Výběr českých reprezentantů byl také zajímavý: za družstvo Ladislav Jirgala, Jiří Nesvačil ml. a Jaroslav Pavel a za jednotlivce Jiří Nesvačil st. Bylo tedy rozhodnuto: "Vzhůru do Salzburku!"
Drezury
Startovní listina drezur byla rozdělena na 2 části. První část jezdců absolvovala drezury ve čtvrtek a druhá v pátek. Více než důstojně působil fotbalový stadion, na němž se úlohy odehrávaly. Pro účely mistrovství světa byl povrch drezurního obdélníku upraven tak, že mimo plastových roštů s pískem, které byly položené jako podklad, byl povrch tvořen ještě směsí písku a "drcené vaty". Výsledkem byl velice pružný povrch, který je šetrný pro klouby koní, ale nepříliš vhodný pro kočáry, protože v něm jdou těžko.
(Když jsem ve svém článku měl výtku k povrchu drezurního obdelníku při MČR spřežení v Kladrubech, tak jsem netušil, že při MS bude povrch drezuráku tak podobný.)
Ve čtvrtek se na drezurním obdelníku předvedlo 38 jezdců a mezi nimi i první dva z našich. Jako první na drezurní obdelník dlouhým tunelem pod stadionem přijel domácí Johann Wolfmayer, který si však stejně jako na letošním CAI v Kladrubech střihl omyl. Nezůstal však ve čtvtek osamocen, protože stejného přestupku se dopustil i italský reprezentant Carlo Mascheroni.
Jako první z našich se na stadionu představil v 11:10 Jiří Nesvačil st. Na tvrdém travnatém opracovišti byli jeho koně klidní, ale na měkém písku již byli trošku nervóznější, než jak je známe z našich kolbišť. Pětice rozhodčích (sedících v novém uspořádání: hlavní v C měl po pravici i levici jednoho rozhodčího a na dlouhých stěnách vprostřed po jednom rozhodčím) ho ohodnotila na 75,01 tr.b. Ve 14:40 přišel na řadu Jaroslav Pavel. Výkon tohoto mladého jezdce stačil dle rozhodčích na 57,98 tr.b.
V pátek se od 9:00 do 17:00 snažilo o co nejlepší výchozí umístění do maratonu dalších 38 jezdců, z nichž opět 2 reprezentovali Českou republiku. V 11:10 šel na řadu Jiří Nesvačil ml. Jeho pára plemených hřebců zašlapala dle rozhodčích za 58,37 tr.b. a jako poslední vůbec započal drezurní úlohu v 16:50 Ladislav Jirgala. Jeho koně měli v měkkém podkladu opravdu co táhnout, takže nemohli předvést naplno svůj vznos a prostorný chod. Celkově mu tak náleželo 63,10 tr.b.
K známkování drezur si dovolím jednu malou poznámku. Při sledování všech soutěžících bylo zřejmé, že kromě koncentrace a klidu koní bodují rozhodčí dobře velmi výrazné přechody, provedené přesně v písmenu. Po odjetí drezurní úlohy se cca do jedné, dvou minut na světelné tabuli objevil výsledek jezdce. Občas bylo toto hodnocení doprovázené i pískotem, když si diváci mysleli, že rozhodčí dávali slabé známky.
Některá hodnocení byla – nejen podle mého soudu – neodpovídající výkonu jezdců v kontextu ostatních výkonů. Za všechny jeden přiklad. Pavol Baláž (SVK) zajel drezuru, která přesně zapadala do toho, co chtěli rozhodčí vidět. Po dvou dnech sledování drezur a porovnávání s ohodnocením jezdců patřil jistě do skupiny těch, kteří měli pod 50 tr.b. Bohužel byl ohodnocen rozhodčími na 58,50 tr.b, což v našlapané konkurenci znamená velkou bodovou ztrátu před maratonem. Je dost velký rozdíl jít do maratonu z desátého nebo třicátého pátého místa. Velmi zamrzí, že ani na takové akci, jakou MS jistě je, se mezinárodní rozhodčí nedokáží odpoutat od jmen jezdců a posuzovat jen jejich výkony – viz. 41,73 tr.b. Georga Mosera.
Po dvou dnech drezur se tedy pořadí ustálilo takto: 1. Georg Moser(AUT) 41,73 tr.b., 2. Karoly Hodi (HUN) 45,06 tr.b., 3. Beat Shenk (SUI) 45,57, 4. Barry Capstick (IRE) 46,46 tr.b. a 5. Lisa Singer (USA) 46,59 tr.b. Z našich si nejlépe vedl na 31. místě Jaroslav Pavel (57,98), 34. Jiří Nesvačil ml. (58,37), 55. Ladislav Jirgala (63,10) a 66. Jiří Nesvačil st. (75,01).
V hodnocení národních družstev si první místo drželo Maďarsko těsně před Rakouskem. Na třetím místě bylo USA. Český tým měl po drezurách jedenáctou příčku z osmnácti. Po drezuře byl vyloučen Pierre Jung (FRA), pravděpodobně za nevhodné uzdění.
Maraton
Maraton odpovídal prestiži soutěže. V úseku E bylo 8 krásných technických překážek. Hned první byla hodně na krátké točení. Druhá překážka Audi dokázala některým jezdcům řádně zamotat hlavu a i díky nablýskaným autům u ní bylo hodně diváků. (Inspirace pro Škoda Auto – mít takovou překážku například v Kladrubech by jistě bylo zajímavým reklamním počinem…)
Třetí překážka byla velice nenápadná až do okamžiku, kdy jste se pokusili ji projít. Pak už bylo všude málo místa a navíc hrozná motanice. A tak bych mohl pokračovat. Každá překážka byla něčím specifická, v každé se dalo něco vymyslet, zvolit si pro sebe a své koně optimální trasu. Navíc pořadatel nešetřil shoditelnými prvky, umístěnými logicky v nejexponovanějších místech, kde byla nevětší pravděpodobnost otěru ochraného rámu maratoňáku.
O zajímavé okamžiky nebyla nouze. Fred Pendlebury (GBR) a Josef Leibetseder se vyvrátili v šesté překážce. Pavol Baláž (SVK) se v druhé překážce nepotkal s průjezdem B a omyl si bohužel neopravil, stejně jako Fred Obernauer (AUT), který si to "posichroval" ještě neopraveným omylem na šesté překážce. Frederic Bousquet (FRA) a Jan Olofsson (SWE) měli problémy na trati (Bousquet v úseku D a Olofsson v úseku E). Pierre Jung vůbec nestartoval. Z kalichu hořkosti si musel řádně srknout i Jiří Nesvačil st., který byl po absolvování maratonu vyloučen po převážení a přeměření maratoňáku. Chybělo mu prý 1,5 kg a necelý 1 cm na rozchodu a to má kupovaný profi maratoňák :-(.
Občas se objevilo i překročení časového limitu na krokovce, což jsem u tak kvalitních spřežení vůbec neočekával a trošku mě to překvapilo. Z našich byl za krokovku penalizován Jiří Nesvačil ml. 0,8 tr.b. Celkově se však našim jezdcům docela dařilo. Nejlepší byl jednoznačně Ladislav Jirgala, kterému vyvažoval jeho syn Marek, koně mu šlapali perfektně a měl všechno pod kontrolou, překážky zapamatované a tak odměnou bylo šesté místo za 79,68 tr.b.
Druhý nejlepší z našich zaujal v početném poli startujících třicáté místo a byl to Jiří Nesvačil ml.
Jaroslav Pavel zaujal v maratonu 48. místo a od lepšího umístění ho oddělil jen dlouhý čas, strávený v šesté překážce. V takové konkurenci i jedna jediná, trochu nevydařená překážka, odsouvá o mnoho míst dozadu.
Početná skupina českých fanoušků provázela a hlasitě fandila našim i slovenským jezdcům, bohužel se počtem nemohla vyrovnat například maďarským nebo německým fanouškům. Nejlépe se v sobotu dařilo Rudolfu Huberovi (GER 76,25 tr.b.), druhý a třetí v pořadí byli domácí Albert a Rainer Pointlovi (77,70 a 77,82).
Po celý cen bylo docela příjemně pod mrakem a nám divákům připravil pořadatel několik velkých tribun, umístěných tak, že z každé šlo v pohodě vidět minimálně na 2 až 3 překážky, takže když už jsme byli celí uškobrcaní celodenním lítáním mezi nimi, bylo kde si odpočinout a přitom se bylo pořád na co dívat.
Na první místo vynesl maraton v součtu s drezurou maďarského reprezentanta Karoly Hodiho, na druhé místo si maratonem pomohl Sebastian Warneck (GER) a třetí místo se před nedělním parkurem usadil Rainer Pointl (AUT).
Parkur – třešnička na rakouském dortu
Parkur na celkem slušně zaplněném stadionu (nenechte se zmýlit fotkami, které jsou focené z tribuny plné diváků) byl opravdu lahůdkou. Jeho první, velice technická část, dávala zabrat i těm nejlepším. Zajímavá byla kombinace cikcaku a dvou překážek hned za ním, kde jedna z nich měla opačný směr průjezdu. Jezdce lehce zmýlilo to, že to vypadalo jako by cikcak pokračoval, ale po projetí uslyšel melodické zazvonění, což značilo vyloučení za projetí mimo pořadí a ještě navíc ve špatném směru. Tak přesně tohle se stalo Manuelu Diaz Martinovi (ESP) a po něm domácí Isidoru Weberovi, který jel evidentně ve španělových kolejích a čísel si moc nevšímal. To že jede špatně si však uvědomil přesně v okamžiku, kdy jeho koně prošli překážkou v obráceném pořadí.
V parkuru nestartoval Ben Voets (AHO) a Pierre Jung (FRA), který nám tím pěkně zavařil! Měl startovat jako první a Jiří Nesvačil st. po Fredericovi Bousquetovi jako třetí. Bohužel informace, že se posouvá čas jeho startu se k němu nedostala. Stala se tak velice nepříjemná věc, kdy na konci tunelu pod stadionem byl obrácen s tím, že na jeho výsledové listině se objevilo: "Did not start on time." (Neodstartoval ve stanoveném čase.) Nedostal tedy ani šanci odstartovat. Tedy do třetice všeho zlého. Když jsme potom s Jirkou mluvili, tak z toho byl trošku naštvaný, ale i tak říkal, že tohle Mistrovství je výborně organizované a přestože se mu moc nedařilo, tak bude na MS 2005 vzpomínat rád.
Vítězství v parkuru šlo do Maďarska, ale bohužel to nebyl Karoly Hodi, jehož výsledek stačil jen na 12. místo, čímž se připravil o titul a stal se tak vícemistrem. Na prvním místě v parkuru byl Vilmos Lazar, čímž získal titul druhého vícemistra, na druhé pozici v parkuru se propracoval domácí Rainer Pointl, který si tím získal titul Mistra světa dvojspřeží pro rok 2005. Třetí v parkuru byl Beat Auer (SUI), čtvrtý Reinhard Burggraf (GER) a pátý Albert Pointl (AUT).
V celkovém hodnocení národních družstev vyhráli domácí, druhé skončilo Maďarsko a třetí Německo. České reprezentační družstvo se umístilo v celkovém hodnocení na osmém místě z osmnácti, což je podle mého velice dobré umístění. Také 21. místo nejlepšího z našich, Ladislava Jirgali (150,75), je vynikající výsledek. Na 30. místě se umístil Jiří Nesvačil ml.(160,57) a na 38. místě Jaroslav Pavel (167,82).
Na každý pád je za námi skvělé mistrovství světa, na kterém se naši jezdci neztratili. Dobrým výběrem jezdců zajistla ČJF kvalitní reprezentaci naší vlasti a to, že polovina reprezentantů byli mladí nadějní jezdci, kteří se na mezinárodní scéně rozkoukávají, je dvojnásob chvályhodné.
Ať nám koně jdou!
Příbuzné články:
Další zajímavosti – spřežení:
Související odkazy:
