Ještě v noci z pátku na sobotu jsme se všichni společně přesunuli téměř do místa určení, tedy asi hodinu cesty od Budapešti, kde jsme v kempu přenocovali a ráno dojeli do několik kilometrů vzdáleného areálu uprostřed puszty. Na rozloze 12000 m2 byl vystavěn areál, ve kterém probíhaly oslavy. Zaparkovali jsme auto a vydali se pusztou přes obrovské parkoviště k hlavní aréně. Vstup byl zdarma, ale hned za vstupem se na nás sesypaly ženy v tradičních oděvech a požadovaly dobrovolný příspěvek. Maďarština zněla všude okolo, jestli je člověk se svou jazykovou vybaveností někdy v koncích, tak je to právě v Maďarsku, jelikož z maďarštiny nelze odvozovat tak jako z němčiny či angličtiny. S možnou přítomností cizinců si pořadatelé nedělali velkou hlavu, takže komentář k celému dění byl pouze v maďarštině, a tak se z našich přátel, kteří mluví naprosto výborně maďarsky, slovensky i česky, stali překladatelé.

Puszta nás přivítala svou pravou tváří, tedy neskutečným vedrem bez možnosti se před sluncem ukrýt, pokud jsme chtěli sledovat program. Před samotným zahájením rozdováděl obecenstvo mladý muž, jenž předváděl na svém neosedlaném a nenauzděném koni džigitovku a další kousky jako vzpínání, lehání a samozřejmě lukostřílení, tedy horseback archery.

Uprostřed arény bylo vybudováno pódium, na němž stála velká koruna prvního Uherského krále Sv. Štěpána (Vajka). Po bližším ohledání jsme zjistili, že je postaveno z velkých balíků slámy potažených velkou plachtou. Štěpánem, který je označován za svatého, je Vajk (který byl později pokřtěn jako Štěpán). Vajk se narodil pravděpodobně v roce 969 v Ostřihoři a v letech 997 až 1038 byl uherským panovníkem. Dle některých zdrojů se stal roku 969 knížetem a v roce 1000 se stal prvním uherským králem. Tento Štěpán ovládl celé dnešní Maďarsko, část Slovenska a část Sedmihradska. Zemřel v Uhrách v roce 1038 a v roce 1083 byl svatořečen papežem Řehořem VII.

Okolo arény stály otevřené tribuny pro diváky a jedna zastřešená pro VIP hosty. Před arénou stál obrovský stan opatřený dvojitým křížem, který známe ze státního znaku Slovenska a který je maďarským národním symbolem. Tento stan byl plnohodnotný kostel včetně oltáře a lavic pro příchozí věřící.

Komentátor postupně přivítal všechny přítomné, a my se dozvěděli, že celá tato akce je uspořádána svépomocí maďarského lidu (velcí nacionalisté) k oslavám založení státu, bez dotací sponzorů a že všichni vystupují bez nároku na honorář. Jen v zahajovacím ceremoniálu, který trval dvě hodiny, vystupovalo 56 pěších bubeníků, 120 uniformovaných jezdců, a více než 400 pěšáků oděných do tradičních oděvů či uniforem seřazených podle období vývoje Maďarska. Před diváky tito účinkující sehráli scénku o setkání vůdců sedmi kmenů, kteří spolu uzavřeli mírovou dohodu a založili Maďarský stát. Na 200 žen oděných v jednoduchých bílých šatech vytvořilo uličku, kterou byla přinesena replika Štěpánské koruny a trubky. Celý ceremoniál připomínal trochu spartakiádu, ale celé to mělo neskutečnou atmosféru. Když zazněla maďarská státní hymna a celý dav účinkujících i diváků začal zpívat, běhal mráz po zádech. Příští rok by tato akce měla přivítat lukostřelce z 16 zemí světa.

Po zahájení následovala čtverylka vojáků na bílých koních s ukázkou jízdy s praporem, stínání hlav a propichování nepřátel. Pak už arénu ovládlo 400 lučištníků a začala velká lukostřelecká show, ze které oči přecházely. Bohužel má puszta svou velkou nevýhodu a tou je sucho a prach zvířený kopyty koní. Fotodokumentace byla v tomto případě téměř nemožná.

Odpoledne jsme se přesunuli do stínu nedalekého hájku, ve kterém byl umístěn veletrh lukostřeleckých potřeb. K dostání tu byl kompletní sortiment HBA (horseback archery) vybavení L. Kassaie: lněné košile, kostýmy pro show i tradiční oděvy lučištníků, boty, toulce, nepřeberné množství šípů, luků, terčovnic a dalšího potřebného vybavení pro lukostřelbu z koně včetně sedel a uždění. Nutno podotknout, že vybavení pro HBA se zde dalo pořídit za zlomek cen u nás běžných, a tak jsme se domů vraceli vybavení novými terči i šípy. Zájemci si mohli vyzkoušet střílení ze země, z koně, nebo se projet po areálu v kočáru. O kousek dál byl stravovací koutek nabízející maďarské pochoutky, klasické „veletržní uzeniny", i nám dobře známý trdelník či zmrzlinu. Večer se uskutečnil koncert na počest sv. Štěpána. Toho jsme se již nezúčastnili, jelikož jsme se vrátili do domu našeho kamaráda, abychom druhý den mohli navštívit tréninkové středisko Sándora Vargy, druhého nejlepšího střelce na světě.

Návštěva Sándora Vargy a setkání s Lajosem Kassaiem

Sándor Varga je žákem školy Lajose Kassaie. Je chánem svého kmene - Varga törzs, do kterého patří i náš kamarád. Ve svém oboru je mistr, což jej opravňuje k nošení hnědého kaftanu, stejného, jaký nosí Lajos. Jeho nástřel v maďarské soutěži činí 240,96 bodů. Jeho učitel má nastříleno 266,02 bodů. Pro srovnání, „nejhorší" střelec ve Vargově skupině má nástřel 60,95 a v Kassajově skupině 66,44 bodů.

Jeho HBA středisko leží na hranicích Slovenska a Maďarska a probíhají zde tréninky jak na zemi, tak na koni. V areálu jsou tři dráhy, na kterých je možno trénovat, jedna z nich je vybavena mechanicky ovládaným otočným terčem. Koně různých zde plemen žijí 24/7 venku s možností úkrytu v přístřešcích.

K Sándorovi jsme dorazili nic netuše v době, kdy očekával příjezd svého mistra, tedy Lajose Kassaie. Nervozita na něm byla patrná, jelikož je obecně známo, že Lajos je velký pedant a puntičkář. I přesto nás Sándor pozval do svého obydlí a nabídl mátový čaj a malé občerstvení. Během tohoto velmi příjemného posezení jsme si prohlédli nabídku show, se kterou Sándorova skupina vystupuje, a domluvili jeho účast v Black Horse show na Císařském ostrově. Sándor byl pozváním nadšen, jelikož již dlouho zvažují s Lajosem rozšíření působnosti do Čech a neměli zatím příležitost.

Kolem poledne přijel Lajos se svou paní. Sándor ho šel uvítat a my vyčkávali, co se bude dít. Po chvíli nás zavolal do kruhovky, kde nás Lajosovi představil jako své přátelé z Čech a vysvětlil mu své plány. Musím říct, že Lajos kolem sebe šíří neskutečné charisma a plně rozumím Sándorově nervozitě. Po chvíli povídání na téma HBA v Čechách jsme se všichni vydali na obhlídku Vargova areálu.

Dráhy umístěné v rozmanitém terénu (otevřená puszta, hájek u protékajícího potoka apod.) nedovolí upadnout koni ani střelci do stereotypu. Báječnou vychytávkou je dálkově ovládaný terč, pro nácvik střílení na pohybující se terč. V konečném vystoupení nahrazuje dálkové ovládání asistující člověk, držící a pohybující terčem, což z vystoupení dělá adrenalinovou show. Během celé prohlídky upozorňoval Lajos na drobné nedostatky a dával návrhy na jejich odstranění. Po prohlídce areálu nás Sándor pozval na oběd, který jsme s omluvou odmítli, jelikož jsme před sebou měli dlouhou cestu domů a bylo na čase se rozloučit. Lájoš nás při loučení pozval na návštěvu jeho školy v Údolí a my odjížděli s pocitem krásně prožitého víkendu.

Kassajova škola horseback archery (Údolí) má velmi přísná pravidla a ještě přísnější přijímací zkoušky. Každý uchazeč o přijetí musí absolvovat zkoušku, která se skládá z běhu na 10 km v limitu 70 minut, následuje 10minutové přestávka, poté musí uchazeč jet 2 hodiny na neosedlaném koni, opět 10 minut přestávka a poslední částí je střelba z jezdeckého luku - 500 výstřelů na vzdálenost 20 m, průměr terče 60 cm s 50% úspěšností (500 šípů musí uchazeč skutečně vystřelit a střílí se bez rukavic či jiné ochrany prstů). Ženy mají limity poloviční. Tím uchazeč prokáže dostatečnou fyzickou připravenost k následnému drilu na cvičišti. Účast ve škole bez těchto přijímaček není možné uplatit, všichni mají stejnou startovní čáru.

Školné je možné si odpracovat přímo v Údolí. Výuka probíhá v maďarštině, ostatní komunikace je možná v angličtině. Během výcviku není možné komunikovat, veškeré dotazy týkající se horseback archery se řeší až v kazašské jurtě, kde se žáci sejdou po tréninku. Lajosova škola má další pobočky v Maďarsku i ve světě (USA, Kanada, Německo, Rakousko, Slovensko, Nový Zéland, Bulharsko, Norsko, Řecko, Anglie). Tyto pobočky dodržují podobná pravidla, jaká panují v „Údolí" a není možné je založit bez Kassaiova požehnání.

Každou první sobotu v měsíci probíhá v Údolí den otevřených dveří, kde mají zájemci možnost shlédnout trénink pod vedením samotného mistra a nasát atmosféru školy. Pokud vlastníte vybavení zn. Kassai, můžete si i zastřílet.

Na závěr se ještě zmíním o tom, že Sándora a jeho show můžete poprvé veřejně vidět v Black Horse Show, 9. - 10. října 2009 v jezdecké hale In-Expo Group na Císařském Ostrově. V rámci Orientu, jak zní pracovní název čísla, předvede Sándor Varga se svou dcerou a dvěma pomocníky show s bičem, vrhacími sekerami, kopími a samozřejmě lukostřelbou z koně na stacionární i pohybující se terč. Sekundovat mu bude Jirka Bůžek s dechberoucí džigitovkou. Další informace najdete na www.agenturapelisek.cz.