Lymská borelióza u zvířat

12. 12. 2019 06:00

Obrázky: 5

Autor: MVDr. Lucie Formanová Sponzor: Avecell Foto: Gabriela Rotová, archiv autora Rubrika: Zdraví a veterinární péče Počet přečtení: 1592 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Lymská borelióza je bakteriální onemocnění, které se netýká jen člověka, ale i mnoha druhů domácích a divoce žijících zvířat. Přenašečem onemocnění je v našich podmínkách především klíště obecné. Mírné zimy a teploty nad nulou tomuto parazitovi prospívají, a proto ani uprostřed prosince není dobré usínat na vavřínech...:) Dnes si tedy znovu projdeme tuto problematiku, tentokrát s MVDr. Lucií Formanovou, abychom byli řádně připraveni k boji. A to ještě předtím, než klíšťata znovu, nejspíše opět v nelibé přesilovce, frontálně zaútočí nejen na nás, ale i na naše koně, psy, kočky, skot, kozy a ovce...

Lymská borelióza (LB) je nejrozšířenější onemocnění přenášené klíšťaty v České republice a zároveň i na celé severní polokouli. Jedná se o infekční onemocnění způsobené bakteriemi rodu Borrelia. Rod Borrelia zahrnuje více než 30 druhů. V lékařské praxi jsou nejvýznamnější druhy z komplexu Borrelia burgdorferi sensu lato, do kterého patří i nejčastější původci boreliózy: B.burgdorferi sensu stricto ve Spojených státech, B.garinii a B.afzelii v Evropě. Doposud bylo toto onemocnění popsáno u více než 200 druhů savců, plazů a ptáků v 65 zemích světa.

Přenos a rozvoj nemoci

Nejčastější příčinou nákazy lidí i zvířat je přisátí infikovaného klíštěte. Hlavním evropským přenašečem LB je klíště obecné (Ixodes ricinus). Nakazit nás mohou všechna vývojová stadia klíšťat. Nejvyšší výskyt těchto bakterií bývá u dospělých klíšťat: 10–30 % (v případě ohniskového výskytu až 45 %), u nymf činí 5–11 % a u larev 2 %. Klíšťata se nakazí sáním krve infikovaných savců, nejčastěji hmyzožravců, hlodavců a zajíců. Borelie již byly detekovány u některých druhů dvoukřídlého hmyzu (komárů), ale infikování člověka či zvířete touto cestou nebylo dosud potvrzeno.

Přítomnost více druhů borelií u jednoho klíštěte není výjimkou. Stejně tak můžeme u jednoho klíštěte detekovat několik infekčních patogenů současně. Známými koinfekcemi lymské boreliózy jsou: anaplazmóza, babezióza, bartonellóza, méně častěji rickettsióza.

V posledních letech je zaznamenán nárůst případů tohoto onemocnění u lidí i u zvířat. V České republice se nakazí cca 3500 – 4000 lidí ročně. U zvířat nejsou přesná data dostupná, odhaduje se však přibližně 200 nakažených psů ročně. Přímý přenos borelií z člověka na člověka vzduchem, dotykem či tělními tekutinami nebyl prokázán. Pravděpodobně však může u lidí i zvířat docházet k přenosu z matky na dítě přes placentu. Borelie byly izolovány z placenty, pupečníkové krve a popsán byl i výskyt boreliových protilátek u novorozenců a novorozených mláďat některých savců.

Pro rozvoj infekce má zásadní roli doba, po kterou je nakažené klíště přisáto. V prvních 24 hodinách je přenos borelií ojedinělý. Čím dříve klíště odstraníme, tím menší je pravděpodobnost, že se nakazíme, a to platí i v případě domácích zvířat.

Klinické příznaky u lidí

Projevy onemocnění u lidí jsou velmi různorodé. Klinické příznaky mohou být nespecifické, které zahrnují únavu, bolesti hlavy, svalů a kloubů. Typickým specifickým projevem je tzv. „erythema migrans“, rudá skvrna na kůži v místě kousnutí, která se vyskytuje přibližně u poloviny pacientů. Neléčené počáteční stadium boreliózy může vést k závažnějším typům onemocnění, kdy se borelie mohou dostat do nervového systému (neuroborelióza), kloubů (lymská artritida), srdce (lymská karditida) nebo mohou vyvolat zánětlivé procesy v kůži či očích. Chronická borelióza je nejzávažnější formou onemocnění postihující celý organismus a může přetrvávat měsíce i roky po prvotním nakažení infikovaným klíštětem.

Borelióza u psů

U psů se zarudnutí kolem místa přisátí klíštěte příliš nevyskytuje nebo není pod srstí dobře viditelné. Prvním zjevným příznakem u psů je tedy až náhlé kulhání. Klouby jsou nateklé, bolestivé a teplé. Celkovými projevy je potom apatie, nechutenství a může se objevit zvýšená teplota. Příznaky mohou také na čas vymizet a pak se objevit znovu. Poprvé se objevují po několika týdnech (někdy se uvádí i měsících) od přisátí infikovaného klíštěte. V poslední fázi onemocnění mohou být postiženy i vnitřní orgány (srdce, ledviny) a nervový systém. V této fázi je většinou léčba již neúčinná.

Borelióza u koní

U koní se jedná o značně podceňované onemocnění, hlavně proto, že lidé o možnosti tohoto rizika u koní nevědí a příznaky se objevují stejně jako u psů a u lidí až po několika týdnech/měsících. Projevuje se hubnutím, celkovou slabostí, zvýšenou teplotou, bolestí kloubů, laminitidou či reprodukčními problémy.

Tyto příznaky jsou však velmi obecné a mohou indikovat velkou škálu nemocí. V některých případech se mohou stejně jako u psů a lidí objevit i příznaky spojené s nervovým systémem (nekoordinovanost pohybu, škubání svalstva, meningitidy atd.). V případě výskytu příznaků bez jasné příčiny je potřeba myslet i na boreliózu či jiné onemocnění přenášené klíšťaty (u koní je častá i např. anaplazmóza, dříve označovaná jako ehrlichióza), především v oblastech, kde je jejich výskyt velký. Mapy výskytu infikovaných klíšťat lze najít na mnoha internetových portálech, zabývajících se právě touto problematikou.

Diagnostika

Diagnostika borelií se provádí zjišťováním protilátek v krvi neboli serologií. V terénu jsou dobře využitelné tzv. SNAP testy, jejichž použití je velmi rychlé a jednoduché. Jedná se o destičku, na kterou se kápne malé množství krve, a po několika minutách se objeví proužky indikující nákazu. Většinou tyto testy detekují více chorob přenášených klíšťaty (mimo jiné i anaplazmu). Avšak pozitivní test nemusí značit akutní infekci (protilátky se mohly vytvořit po předchozí infekci nebo po vakcíně), proto je nutné zvážit také výskyt klinických příznaků. V prvních fázích nemoci naopak rychlotesty nemusí protilátky zachytit. Proto je nutné zvolit laboratorní vyšetření např. metodou ELISA či Western blot. V Česku je však relativně málo laboratoří, které tato vyšetření u zvířat provádí.

Spolehlivou metodou je PCR, které dokazuje přítomnost borelií v těle, detekuje totiž přímo jejich DNA. Touto metodou je také možné vyšetřit klíště, které jsme našli na zvířeti. Budeme tak zavčas vědět, zda bylo toto klíště přenašečem boreliózy a zda je tedy riziko nákazy. Jak již bylo výše řečeno, do 24 hodin nemusí k přenosu borelií dojít, proto ani infikované klíště nemusí znamenat, že zvíře nemoc dostane. Je však dobré být v tomto případě na pozoru a sledovat případné příznaky. Kromě krve a klíšťat lze vyšetřovat také kloubní tekutinu či mozkomíšní mok, avšak toto není ve veterinární praxi v našich podmínkách využitelné.

Léčba

Borelióza je bakteriální onemocnění, proto se při jeho léčbě využívají antibiotika (především tetracykliny), dále podpora imunitního systému a symptomatická léčba. Borelióza je spíše chronické onemocnění, proto je léčba často běh na dlouhou trať.

Prevence

Nejlepším prostředkem proti borelióze je zajistit, aby se na zvíře nedostalo infikované klíště. Jelikož není příliš možné udržet zvíře mimo rizikové prostředí, je nutné použít nějaký odpuzovací prostředek. U koní i psů lze využít repelenty a spot-ony, u psů se často využívají i obojky, které se v posledních letech vyrábí i pro koně. Je dobré druhy těchto přípravků střídat. V oblastech, kde je výskyt klíšťat velký, může zvíře chytit klíště klidně i "na zahradě". Není tedy od věci aspoň jednou denně zvíře prohlédnout. Klíště se odstraní pinzetou nebo ideálně speciálními kleštičkami kývavými pohyby (pozor, abychom klíště nerozmáčkli, měli bychom jej držet co nejblíže kůže) a místo přisátí ošetřit běžnou dezinfekcí.

U psů je velkou výhodou možnost očkování proti tomuto onemocnění, což se doporučuje zvláště u psů, kteří se vyskytují v rizikovém prostředí. S očkováním lze začít ve 12 týdnech, kdy se podají dvě dávky v rozmezí 3 týdnů. Následuje přeočkování jednou dávkou každých 12 měsíců, optimálně na konci zimy.

Závěr

Majitel koně nebo psa by měl vždy zpozornět, pokud na svém zvířeti nalezne klíště. Ač se zdá, že toto onemocnění není moc časté, může to být i tím, že se na příčinu příznaků nepřijde. S ohledem na současný výskyt klíšťat je proto nutné na toto onemocnění nezapomínat. Prevence je základ u všech nemocí a v tomto případě si můžeme ušetřit velké množství problémů, budeme-li se snažit nakažení předejít. Nejen u svého koně či psa, ale i u nás samotných.

 

MVDr. Lucie Formanová

V letech 2007-2011 studovala na Tauferově střední odborné škole veterinární. V roce 2018 absolvovala Veterinární a farmaceutickou univerzitu v Brně. Ihned po ukončení studia nastoupila do laboratoře zabývající se zpracováním kmenových buněk pro léčbu zvířat. Je odbornou asistentkou projektu Avecell, který spadá pod Medicínské centrum Praha. Avecell má povolení k výrobě autologních buněk již od roku 2015 a v současné době usiluje o registraci veterinárního léčivého přípravku z kmenových buněk vhodných dárců.

Připojené obrázky

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 0 čtenářů. Celkový počet bodů: 0.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com