Levák, nebo pravák? Optimista, nebo pesimista?

20. 1. 2019 Gabriela Rotová Autor fotek: Gabriela Rotová

Jste pravák, anebo levák? Když vykročíte, učiní první krok vaše pravá, nebo levá končetina? Je prokázáno, že naše "motorická lateralita" ovlivňuje nejen pohyb našeho těla, ale i naše myšlení a naše emoce. A podle nejnovějších výzkumů je tomu právě tak i u našich koní.

Studie "Evidence for Right-Sided Horses Being More Optimistic than Left-Sided Horses" , která probíhala od zimy 2017 až do jara 2018 v německém Nürtingenu pod vedením Isabell Marrové MSc., Kate Farmerové, MA a Konstanze Krugerové a byla publikována v listopadu 2018 v časopise Animals, potvrdila existenci vazby mezi "motorickou lateralitou" a "kognitivním zkreslením" u vybrané skupiny koní.

Výsledky této studie naznačují, že "pravostraně orientovaní" koně mají tendenci být optimisty a "leváci" naopak pesimisty. V rámci této studie byly u koní sledovány tři druhy motorické laterality.

Vyhodnocováno bylo:

  • kterou přední končetinu koně představují při pastvě
  • kterou přední končetinu preferují při vykročení ze zastavení
  • kterou přední končetinu preferovali v průběhu experimentu - reakce na box obsahující krmivo

Tým výzkumníků předpokládal, že tato asymetrie v preferenci končetin souvisí s pozitivním a negativním myšlením koní a mohla by být tedy prakticky využita v programech, které se zabývají kontrolou kvality welfare koní.

Chování koní, které naznačuje přítomnost stresových faktorů nebo nevhodné životní podmínky, totiž nemusí být vždy jasně rozpoznatelné a obzvláště pro laickou veřejnost je velmi obtížné ho posoudit. Navíc nepřítomnost tohoto chování nemusí nutně znamenat, že kůň je psychicky zdráv.

Studie tedy zkoumala, zda upřednostnění levé či pravé přední končetiny při různých činnostech (tzv. motorická lateralita) a upřednostnění levých či pravých smyslových orgánů (senzorická lateralita) může naznačit, zda je psychický stav testovaného koně orientován pozitivně (pozitivní kognitivní bias - optimismus) nebo naopak negativně (negativní kognitivní bias - pesimismus).

Výsledky studie ukázaly, že koně, kteří používají pravou přední končetinu častěji, když se dávají do pohybu ze statické pozice (preferovaná přední končetina) či tuto končetinu "představují" při pasení, mají pozitivní očekávání a jsou většími optimisty, pokud jsou konfrontováni s neutrálním stimulem, než koně, kteří preferují levou přední končetinu. Emocionalita je již dlouho spojována s asymetrickou funkcí mozku. Kvalita zpracovávané informace je totiž vždy ovlivněna senzorickou a motorickou lateralitou.

Tento poznatek nám zřejmě bude schopen pomoci zlepšit welfare koní a minimalizovat působení negativních vlivů na jejich psychiku. Nabízí také možnost, jak vyhodnotit psychický stav koní rychleji a efektivněji než při použití běžných testů kognitivního zkreslení, které vyžadují dlouhodobý trénink. Proto byl v této studii testován také vztah mezi kognitivním zkreslením a motorickou a senzorickou lateralitou.

Co je lateralita?

Lateralita je definována jako přednostní užívání jednoho z párových orgánů pohybových či smyslových. Často si pod pojmem lateralita představujeme pouze dominaci jedné končetiny nad druhou, ale lateralita je hodnocena v šesti dimenzích. Rozlišují se tyto dimenze laterality:

  • Rukovitost
  • Nohovitost
  • Okovitost
  • Uchovitost
  • Točivost
  • Zatáčivost   

Co je kognitivní zkreslení?

Je sklenice poloprázdná, nebo z poloviny plná? Pokud odpovíte, že sklenice je z poloviny plná, je vaše odpověď považována za optimistickou, pokud odpovíte, že sklenice je poloprázdná, je vaše odpověď pesimistická. Jedná se tzv. pozitivní nebo negativní kognitivní předpojatost. Kognitivní soudy pomáhají jedinci rozhodnout se v situaci, kdy jedinec nemá k dispozici dostatek informací. Tyto soudy ale nejsou objektivní, nýbrž subjektivní. Jsou totiž vždy ovlivněny danou situací, zkušenostmi získanými jedincem v minulosti a také strukturou jeho osobnosti.

I emoce jsou úzce spojeny s poznáváním. Poznávání může vyvolat emoce a emoce ovlivní proces poznávání. Pokud emoce ovlivňují poznávání, dochází k takzvanému kognitivnímu zkreslení, což vede ke zvýšení pozitivního nebo negativního vnímání nebo i k očekávání negativního vývoje situace. Pozitivní a negativní emoce se vyvinuly za účelem zvýšení úspěšnosti vyhledání hodnotných zdrojů či jako ochrana poškození organismu. Emoce jsou výsledkem pozornosti, vnímání a paměti. Jak ale již bylo řečeno, zkoumání a měření kognitivních zkreslení může pomoci při vyhodnocování dobrých životních podmínek zvířat, protože absence stresových parametrů nemusí nutně znamenat, že zvíře je v dobrém psychickém stavu.

Bylo ale prokázáno, že přítomnost nepředvídatelných či ohrožujících faktorů snižuje očekávání pozitivního vývoje (tzv. negativní kognitivní bias - pesimismus) u potkanů a špačků (např. výsledky studie zde). Oproti tomu pozitivní změna životních podmínek či uvolnění stresové situace prokazatelně vede ke zvýšení pozitivního očekávání vývoje (tzv. pozitivní kognitivní bias-  optimismus), což bylo doloženo ve studiích provedených u primátů, krys, ovcí, prasat a také koní (například studie, které naleznete zde a zde).

Rovněž bylo jinými výzkumy doloženo, že specifické stereotypní chování, které je indikátorem špatných životních podmínek zvířat, souvisí s negativními kognitivními předsudky, což bylo prokázáno například i při výzkumu chování myší.

Měření kognitivního zkreslení u zvířat tak, že je kondicionujeme k rozlišení mezi pozitivním a negativním podnětem, je ovšem časově náročné a má tedy nízkou opakovatelnost. Proto vědci potřebovali získat další parametry.

Zdá se, že právě motorická a senzorická lateralita mohou být vhodnými indikátory. Lateralita je spojována s preferencí použití levé nebo pravé končetiny a smyslových orgánů. U kosmanů výzkumy doložily skutečnost, že pozitivní vnímání nejednoznačného podnětu je spojeno s pravostranností a negativní vnímání nejednoznačných podnětů anebo podnětů ohrožujících pak s levostranností. To naznačuje souvislost mezi kognitivním zkreslením a motoricko/senzorickou lateralitou.

Klouby a smyslové orgány (vyjma čichových orgánů) jsou spojeny s kontralaterální hemisférou mozku. Pravá mozková hemisféra ovládá především reakce na stres, ohrožení, neznámé podněty, společenské interakce a je napojena na levou stranu těla. Levá hemisféra je obecně zodpovědná za kategorizaci podnětů, rutinních situací a je spojena s pravou stranou těla.

Lateralita tedy naznačuje predispozici ke zpracování informací v levé anebo pravé hemisféře. Motorická lateralita je, zdá se, velmi dobrým ukazatelem kognitivního zkreslení při zpracovávání neutrálních podnětů. Jedinci, kteří upřednostňují levou přední končetinu (vykročení), jsou pesimističtí a nejednoznačný stimul vyhodnocují jako hrozivý či ohrožující. Jedinci, kteří upřednostňují pravou přední končetinu, jsou naopak optimističtí a vyhodnocují nejednoznačný podnět jako pozitivní.

Závěry a průběh studie

Studie se účastnilo 17 koní, kteří byli ustájeni na třech hospodářstvích. Jednalo se o deset valachů a sedm klisen příslušejících k plemenům teplokrevník, anglický plnokrevník a pony. S ohledem na skutečnost, že se motorická lateralita začíná významněji projevovat až od dvou let věku koně, bylo stáří testovaných koní v rozmezí 3 až 26 let. Výcvikové metody a testování kognitivního zkreslení kopírovalo metody v již uskutečné a publikované kognitivní studii z roku 2014 (ScienceDirect - zde).

Koně byli před započetím experimentu motivováni a trénováni k tomu, aby se přibližovali k boxu s víkem, který se - za určitých okolností - otevřel, pokud na něj koně zatlačili hubou. Do boxu bylo umísťováno krmivo - mrkev. Box kůň mohl kůň odemknout, pouze když byl box umístěn v tzv. "pozitivní poloze".

U poloviny koní účastnících se experimentu se box otevřel pouze tehdy, pokud byla krabice umístěna po pravé straně koně. Pokud byl box s krmivem umístěný po levé straně koně, zůstával vždy, i přes snahu koně o jeho otevření, zavřený. Ve druhé skupině koní byly strany obráceny, tedy pokud byl box umístěn vlevo, kůň z něj získal krmivo, pokud vpravo, nemohl ho otevřít.

Po absolvování deseti tréninkových testů každý den po dobu šesti dnů všichni koně "věděli", jak mají reagovat a byli při plnění úkolu podstatně rychlejší, než tomu bylo na začátku experimentu. Mnozí z testovaných koní dokonce ztratili o boxy, v nichž krmivo podle jejich zkušeností umístěno nebylo, zcela zájem. Koně se tedy poměrně snadno naučili "diskriminovat" boxy podle jejich polohy a umístění. Analýza výkonů koní byla založena na vyhodnocování videozáznamů. Detailní informace o metodách výzkumu naleznete ve studii.

Testováno bylo i "kognitivní zkreslení". Otázkou bylo, jak budou koně reagovat, pokud bude box umístěn na zcela novém, tak zvaně nejednoznačném místě - v tomto případě v pozici uprostřed, tedy přímo před koňmi. Budou se koně chovat "optimisticky" a rychle se k boxu přiblíží, nebo se budou chovat pesimisticky a k boxu budou přistupovat pomalu, anebo vůbec?

Jak z výsledků této studie, tak i z výsledků studií s jinými živočišnými druhy vyplývá, že jedinci se v případě, že box je umístěn v "nejednoznačné" - zde středové pozici, chovají různým způsobem. "Optimisté" se přiblíží rychle, jako kdyby věděli, že najdou potravu, a "pesimisté" se přiblíží pomalu, tak, jako by očekávali, že potravu v boxu nenaleznou.

Jak je motorická lateralita spojena s kognitivní předpojatostí?

Klíčovým objevem tohoto výzkumného experimentu je zjištění, že preference přední končetiny koreluje s kognitivní předpojatostí konkrétního zvířete. Koně, kteří preferují pravou přední končetinu, byli "optimisté" a rychle se přiblížili k boxu, pokud byl umístěn v "neutrální" pozici. Koně, preferující levou přední končetinu se chovali jako "pesimisté" a k boxu umístěnému v neutrální pozici se přibližovali velmi pomalu anebo dokonce vůbec.

Může tedy být "lateralita" efektivním ukazatelem dobrých životních podmínek koní?

V tuto chvíli jste zřejmě v pokušení vyběhnout do stáje a zjistit, zda váš kůň preferuje pravou, či levou končetinu a zda tedy je optimista, anebo pesimista. A vůbec není od věci to vyzkoušet. Znalost toho, jak se naši koně cítí a jak uvažují, je důležitá. Tento výzkum ale měl praktičtější účel, než nabídnout majitelům koní "cestu až na dno jejich duše".

Jedním z cílů vědy o welfare je snaha nalézt metodu, která by umožnila přesně posoudit emoční stav zvířat. Kvalita dobrých životních podmínek koňovitých je obvykle měřena nepřítomností negativních ukazatelů (spíše než pozitivních ukazatelů). Pesimistické kognitivní zkreslení je spojováno se špatným welfare a negativním emočním stavem (úzkost, stach, deprese).

Optimistická kognitivní předpojatost ale zřejmě může být vhodnější metodou, jak určit, zda životní podmínky zvířat jsou dobré. A to zejména proto, že tato metoda odhaluje, že individuální stupeň zkreslení může měnit chování zvířete v konkrétní situaci a může rovněž souviset s jeho konkrétními zkušenostmi. Kůň, který se ocitne v neznámém prostředí, totiž může vykazovat pesimistickou předpojatost. Ta ale může být spíše "situačním efektem" než zafixovanou znakovou vlastností.

Výsledky studie týmu Marrové, Farmerové a Krugerové jsou mimořádně zajímavé i proto, že vycházejí z již existujících výzkumů chování koní a přináší obdobné výsledky, které byly zjištěny při experimetech s jinými druhy zvířat. Například bylo zjištěno, že i psi "leváci" jsou pesimističtější než psi "praváci". (tuto studii naleznete zde)

Měření kognitivního zkreslení je také časově mimořádně náročné, a tak určení motorické laterality nabízí jednoduchý a velmi praktický indikátor, který by mohl pomoci rychle a efektivně vyhodnotit, zda koně žijí v dobrých životních podmínkách. Zřejmě ale až další výzkumy definitivně potvrdí, zda je "pravostranná preference" skutečně spolehlivě spojena s pozitivním emočním a kognitivním stavem u tohoto druhu zvířat.

Podobné články

Valach žárlí. Když se ke mně přiblíží jiný kůň, tak ho odežene. Tohle už jsem nejednou slyšela i zažila. Lidé běžně připisují koním komplexní emoce a…

Radost, náklonnost, smutek, hněv, žárlivost – ponořte se s námi do oceánu koňských emocí. Co o nich víme, na to jsme se zeptali různých odborníků -…