Léčíte hnilobu kopyt, nebo ji nevědomky zhoršujete?

Autor fotografie/fotografií: Pixabay
Autor článku: Redakce Equichannel

Většina z nás je zvyklá vytáhnout na hnilobu kopyt tu nejsilnější chemii – skalici, dehet, chlumského roztok nebo agresivní dezinfekce. Jenže nejnovější vědecké studie ukazují, že tudy cesta nevede.

Moderní podiatrie prochází zásadní změnou paradigmatu. Nejnovější výzkumy naznačují, že chronické hniloby střelky nejsou pouze důsledkem nevhodného stájového managementu, ale především projevem narušené rovnováhy kopytního mikrobiomu. Tento objev otevírá cestu k metodám biologické ochrany, které namísto plošné sterilizace sázejí na podporu přirozené imunity rohoviny (Donnelly et al., 2024).

Tradiční přístup k péči o kopyta se dlouhá desetiletí soustředil na eliminaci bakterií pomocí silných dezinfekčních prostředků. Nejnovější studie však potvrzují, že zdravé kopyto není sterilní. Naopak, je osídleno komplexním společenstvím prospěšných mikroorganismů, které tvoří první linii obrany. Pokud je tato rovnováha narušena – ať už nevhodným managementem, nebo agresivní chemií – kopyto ztrácí schopnost přirozené regenerace a stává se náchylným k infekcím.

Mikrobiální ekosystém pod drobnohledem: Co odhalil výzkum

Zásadním nástrojem, který tento výzkum umožnil, je sekvenování nové generace (NGS). Tato technologie genetické analýzy představuje revoluci v diagnostice; umožňuje vědcům v jediném testu přečíst kompletní „seznam obyvatel“ kopyta bez nutnosti zdlouhavé a často nepřesné laboratorní kultivace (Donnelly et al., 2024).

Nejpřekvapivějším zjištěním studie týmu Dr. Carrie Donnelly (UC Davis) bylo, že u koní v pre-klinickém stadiu – tedy u těch, kteří zatím nevykazovali žádné viditelné známky hniloby – byla zaznamenána dramatická ztráta biodiverzity, tzv. mikrobiální uniformita. Dominanci v kopytním ekosystému začaly přebírat oportunní patogeny na úkor symbiotických bakterií mnohem dříve, než se objevil typický zápach nebo degradace střelky. Výzkum tak definitivně potvrdil, že hniloba není primární příčinou úbytku zdravé flóry, ale až finálním důsledkem její předchozí degradace a totální ztráty rovnováhy neboli dysbiózy (Donnelly et al., 2024).

V rámci těchto analýz bylo zjištěno, že zdravá střelka hostí stabilní konsorcia bakterií, která produkují specifické organické kyseliny snižující pH rohoviny na úroveň, jež je pro patogeny nehostinná. Díky NGS dnes víme, že tato dynamická bariéra aktivně brání osídlení kopyta agresivními anaeroby, jako je Fusobacterium necrophorum (Mahaffey, 2025).

Selhání tradičních metod: Rizika agresivní dezinfekce

Většina dosud používaných prostředků, jako je modrá skalice, dehtové preparáty nebo přípravky na bázi formaldehydu, funguje na principu neselektivní destrukce veškerého organického života. I když tyto látky krátkodobě eliminují patogeny, zároveň likvidují zbytky prospěšné flóry a způsobují denaturaci bílkovin v rohovině (Wittschier et al., 2024).

Rohovina se sice na pohled zdá být „vyléčená“, protože vyschne, ale ve skutečnosti se stává křehkou, nepružnou a plnou mikroskopických trhlin. Tyto trhliny pak slouží jako vstupní brána pro další infekci. Vědecké srovnávací testy ukázaly, že rohovina ošetřovaná agresivní chemií vykazuje až o 40 % vyšší náchylnost k opětovné infekci během prvních čtrnácti dnů po ukončení aplikace než rohovina ošetřovaná šetrnými bariérovými metodami (Wittschier et al., 2024).

Cesta k „živým lékům“ a preventivní management

Vývoj specifických probiotických přípravků určených přímo pro kopytní rohovinu je v současné době ve fázi klinického testování. Vědci se nyní soustředí na izolaci kmenů, které v laboratorních podmínkách prokázaly schopnost inhibovat růst původců hniloby až o 85 %. Odborníci odhadují, že první generace těchto cílených biologických postřiků by se mohla na trhu objevit v horizontu 18 až 24 měsíců.

Do doby, než se probiotické technologie stanou běžným standardem, by se chovatelé měli zaměřit na tzv. konzervativní management:

  • Šetrná antiseptika: Namísto leptadel volte látky, které neničí živou tkáň (např. lékařský med, oxid zinečnatý nebo bariérové přípravky na bázi jílu a včelího vosku). Samozřejmě ale v součinnosti s doporučeními vašeho veterinárního lékaře.
  • Mechanická stimulace a prokrvení: Stabilní mikrobiom je přímo závislý na kvalitě rohoviny, jejíž odolnost ovlivňuje prokrvení kopytní škáry. Pravidelný pohyb po různorodém povrchu stimuluje kopytní mechanismus, který funguje jako pumpa zajišťující přísun živin do kopytního pouzdra. Bez adekvátní stimulace rohovina slábne a stává se náchylnější k invazi patogenů.
  • Nutriční podpora: Odolnost kopytního pouzdra začíná u vnitřního metabolismu – vyvážený poměr zinku, mědi a biotinu je pro integritu tkáně zásadní. Tyto prvky fungují synergicky jako katalyzátory při tvorbě keratinu a mezibuněčných tmelů, které drží jednotlivé vrstvy rohoviny pohromadě. Zatímco zinek je nezbytný pro dělení buněk, měď zajišťuje tvorbu pevných příčných vazeb v molekule keratinu. Biotin a sirné aminokyseliny (methionin, cystein) pak tvoří strukturální „lešení“ celého kopytního pouzdra. Výzkumy potvrzují, že pouze kopyto s pevnou a biochemicky stabilní strukturou dokáže udržet zdravý mikrobiom (O’Grady & Castelijns, 2025).
  • Vhodné stájové prostředí a povrchy: Ani ta nejlepší nutriční podpora nevyváží negativní vlivy nevhodného managementu. Pro udržení zdravé mikrobiální rovnováhy je klíčové suché stání a kvalitní povrchy výběhů. Neustálá expozice vlhké podestýlce znečištěné močí (amoniakem) vede k chemickému rozkladu keratinu a maceraci střelky, což vytváří ideální podmínky pro patogenní anaerobní bakterie. Snaha o zajištění zpevněných, suchých ploch a pravidelná hygiena boxů jsou proto základními pilíři biologické ochrany kopyta (O’Grady & Castelijns, 2025).

Budoucnost péče o kopyta neleží v co nejsilnější chemii ani v nekonečném boji s bakteriemi, ale v pochopení a podpoře přirozených biologických procesů. Strategií dneška je odklon od plošné sterilizace k cílené podpoře tkáňové rezistence a mikrobiální stability.

Kopyto koně je komplexní, živý ekosystém. Naším úkolem není tento systém zahltit chemií, ale vytvořit mu optimální podmínky, aby se dokázal chránit sám. Pouze kopyto, které je v rovnováze uvnitř i vně, může dlouhodobě odolávat nárokům moderního sportu i nepřízni stájového prostředí (O’Grady & Castelijns, 2025).

Použitá literatura

  • DONNELLY, C. G., et al. (2024): Characterization of the Hoof Wall and Frog Microbiome in Healthy and Diseased Horses. Journal of Equine Veterinary Science, 132.
  • MAHAFFEY, C. A. (2025): Metagenomic Insights into Equine Podiatry: The Shift from Disinfection to Biological Balance. Equine Veterinary Journal, 57(3).
  • O’GRADY, S. E., & CASTELIJNS, G. (2025): Modern Principles of Farriery and the Role of Hoof Integrity in Preventing Anaerobic Infections. Veterinary Clinics of North America: Equine Practice.
  • WITTSCHIER, N., et al. (2024): Comparison of Chemical and Biological Agents in the Treatment of Equine Thrush: A Randomized Clinical Trial. Journal of Equine Podiatry & Rehabilitation.

GALERIE
PODOBNÉ ČLÁNKY

Explosion W se rozloučil s kariérou

Jeden z nejúspěšnějších parkurových koní posledního desetiletí uzavřel svou sportovní kariéru. Ryzák Ex...

Budweiser Clydesdales: vánoční ikona, která se zrodila z oslav konce prohibice

Když dnes v televizi nebo na sociálních sítích zahlédneme majestátní osmispřeží hnědáků s bílými podk...

Zůstaňte v kontaktu
info@equichannel.cz
Sledujte nás na
Důležité odkazy
Copyright 1997 - 2025 by EQUICHANNEL.cz
Webové stránky od 200solutions

Zapomenuté heslo

Přihlásit se