Léčba koňmi: 4. Rozdělení hiporehabilitace

23. 3. 2009 Věra Lantelme

Možná někoho při čtení minulých dílů překvapilo, kolik odlišných pojmů, popisujících činnosti a možnosti uplatnění koně v hiporehabilitaci, bylo zmíněno. V tomto díle bychom si tedy měli  objasnit, co je co.

Hiporehabilitace (HR)

Je nadřazeným pojmem a zahrnuje jak terapie, tak sportovní aktivity, prováděné s pomocí koní pro osoby se zdravotním postižením. Název pochází z řeckého slova „hippos“ znamenající kůň. Odpovídá anglickému ekvivalentu Equine Assisted Activities and Therapies. Velmi často se pro svoji podobnost se slovem hipoterapie zaměňuje nebo je považován za jedno a to samé.

Hipoterapie (HT)

Pro člověka s pohybovou poruchou je prvním stupněm kontaktu s koněm většinou hipoterapie, kde speciálně vyškolený fyzioterapeut využívá troj-rozměrného pohybu koňského hřbetu v kroku k ovlivnění neuromuskulární funkce klienta. Pohyb koňského hřbetu se přenáší přes pánev klienta na jeho trup a vyvolává pohybový vzor, který je stejný jako při lidské chůzi. Pohyb se přenáší na tělo klienta, který na koni sedí, kůň „půjčuje“ člověku s porušenou pohybovou koordinací zdravé nohy a zdravý pohyb. Vše se děje v prostoru. To žádný fyzioterapeut s klientem nedokáže. Toto je jedinečný přínos hipoterapie a není nahraditelný jinou metodou. Máme tak šanci pozitivně ovlivnit různé pohybové a funkční poruchy (dětská mozková obrna, roztroušená skleróza, mrtvice, skoliózy, amputace, porucha zraku, funkční ženská sterilita, zranění hlavy a páteře, atd.). Do dnešní doby tento jedinečný význam hipoterapie nebyl překonán jinou rehabilitační metodou nebo přístrojem. Klient na koni může nejen sedět, ale také ležet na břiše, zádech, přes hřbet koně – vždy záleží na pohybových schopnostech klienta a terapeutickém cíli. Kůň je vždy veden vodičem a klient je z hlediska ovládání koně pasivní (nejedná se o aktivní ježdění na koni). Pohyb koně v otevřeném prostoru a mimo-nemocničním prostředí dále příznivě působí na rovnováhu, koordinaci, posturu, orientaci v prostoru, vytrvalost, psychiku, atd. Klient je vždy zařazen do programu na základě doporučení lékaře. Český termín hipoterapie odpovídá anglickému ekvivalentu „Hippotherapy“.

Hipoterapie

Obr 1: Hipoterapie. (foto Renáta Kolářová, archív OS Svítání)

Léčebně pedagogicko-psychologické ježdění (LPPJ)

LPPJ je metoda psychoterapie, kde se k terapii psychiatrických, psychologických, emocionálních, atd. poruch využívá prostředí koně a vzájemné interakce s ním. Cílem terapie je ovlivnit psychiku klienta za účelem vybudovat motivaci, snížit nebo zcela odstranit strach, agresi či rezignaci, spolu s výukou správného sebehodnocení a sebevědomí. Náplň terapeutické jednotky je velmi rozmanitý, klient může být zapojen do prací ve stáji, starost o koně, nebo i se učit základům jezdectví, vozatajství a voltiže. Cílem je vždy vzájemná interakce klienta s koněm a jeho prostředím, zahrnující personál a další klienty. Terapie může být individuální, nebo skupinová a je vedena pedagogem, speciálním pedagogem, psychologem nebo psychiatrem, který by měl mít specializaci na LPPJ. Klient je vždy zařazen do programu na základě doporučení lékaře. Protože záběr LPPJ je široký, v angličtině mu odpovídají tři názvy – „Equine Facilitated Mental Health“, „Equine Facilitated Psychotherapy“ a „Equine Facilitated Learning“.

Léčebně pedagogicko-psychologické ježdění

Obr. 2: Léčebně pedagogicko-psychologické ježdění. (foto Petr Patočka, archív OS Svítání)

Parajezdectví neboli Sportovní ježdění hendikepovaných (SH)

je zaměřené na sportovní výsledky a rekreaci, tudíž nejde o terapii. Parajezdec se učí za použití speciálních pomůcek nebo změněné techniky voltižním cvikům, jízdě na koni nebo jeho ovládání ve voze. S ohledem na stupeň postižení se může zúčastnit různých sportovních soutěží. Existují různé disciplíny – paradrezúra, paravoltiž, parawestern, paravozatajství, atd. Lekci vede instruktor s licencí na určitou disciplínu, který by měl mít znalost zdravotního stavu svých klientů a přizpůsobit metodu výcviku k dosažení chtěných výsledků. Jezdec by měl vždy být přijat do programu na základě lékařského doporučení a vyšetření fyzioterapeutem, který také spolupracuje na stanovení tréninkového plánu. Parajezdectví v angličtině najdeme pod názvy jako Para Equestrian Dressage, Para Equestrian Show Jumping, Therapeutic/Adapted – Riding, Driving, Horsemanship nebo Vaulting.

Parajezdectví - Rekreační ježdění

Obr. 3: Parajezdectví - rekreační ježdění. (foto Petr Patočka, archív OS Svítání)

Pojmy jsou zde popsány velmi stručně, v dalším pokračování seriálu půjdeme u každé disciplíny více do hloubky.

Příště: Hipoterapie.

Podobné články

Hiporehabilitační kůň je nejdůležitějším členem týmu a jeho výběru a přípravě by měla být věnována velká pozornost. Důvod je prostý a tím je…

Aktualizace ke dni 6. 12. 2010: V textu byly provedeny drobné úpravy podle nejnovější platné terminologie a pravidel. // Současný stav…