Kudy kam po EQUICHANNELU: Classical Dressage

A to rovnou tři řady tohoto seriálu – celkem 75 dílů! Najdete je v sekci výcvikových seriálů, jak již bylo zmíněno.

Stránky manželů Thomase a Shany Ritterových najdete na adresách: http://classicaldressage.com/ a http://artisticdressage.com/

Nejprve ale k samotnému autorovi: Dr. Thomas Ritter je jezdec, učitel jízdy na koni a autor známých internetových stránek Classical Dressage. Jeho články jsou čtivé, a přestože v nich nenajdete přesné výcvikové metody nebo různé „finty", dají vám mnoho. Kloubí se v nich totiž cit i čistý rozum, jsou podloženy mnohaletými zkušenostmi i výborným teoretickým a praktickým vzděláním. A nemusíte být ani trochu zastáncem klasického ježdění, abyste se v mnohých z nich našli; radosti a strasti v sedle (i na holém hřbetě koně) totiž máme všichni. Pojďme se tedy podívat, co třeba v nich můžete najít.

Hned v prvním díle seriálu, který pro vás překládala Dominika Švehlová, se autor zamýšlí nad tím, co je těžištěm harmonického ježdění a základem souhry mezi koněm a člověkem – první díl najdete zde. Každého určitě někdy popadne pocit, že nic nedělá správně, že to nikam nevede, že úplně zapomněl jezdit – k těmto nesnázím se Dr. Thomas Ritter vyjadřuje v díle druhém.

V dalším povídání už se věnuje konkrétním záležitostem ježdění – objasňuje pojem "napobízet koně do rukou", vyjadřuje se k problému pomůcek a povolení mezi nimi, dále nezbytnému přilnutí a prostupnosti.

Následující díl je trochu z jiného soudku, jedná se o překlad předpisů Španělské jezdecké školy ve Vídni. Dozvíte se tu východiska těchto směrnic, jména, která je ovlivnila, ale i zásady jezdeckého systému.

Uvědomujete si, když sedíte na koni, jak velkou roli v sedu jezdce hrají lokty? Jejich nejdůležitější funkci, kterou nelze podceňovat, se dozvíte v jednom z článků.

V diskuzích se čas od času objeví dotazy, jak exteriér ovlivní drezurní výkonnost koně, jeho chody, a to možná ani nevíte, že k této problematice se Dr. Thomas Ritter také vyjadřuje. V článku najdete přehledně sesumarizovány parametry, kterých si hledět, dokonce tu na vás čeká i doporučená literatura, kde si můžete nastudovat více.

Z dalších záležitostí, na které chci upozornit, je článek na pokračování Tao ve výcviku koně 1, 2. Najdete tu názory klasiků drezury a ježdění, některá jména už zmínila Katka Lipinská v sérii článků Ježdění jako umění, zde si můžete přečíst i o tradičním třístupňovém systému Základní školy, Kampanní školy a Vysoké školy.

Druhá série článků je koncipována trochu jinak – Dr. Thomas Ritter odpovídá na otázky. Dozvíte se tu jeho odpovědi například na to, jak docílit toho, aby kůň šel více v kmihu, co dělat, když se kůň při shromážděném klusu zvedá na zadní, jak narovnat staršího ztuhlého koně nebo kdy začít jezdit s uzdou.

Třetí série, která volně navazuje na předchozí, se věnuje názorům Dr. Thomase Rittera na různé drezurní cviky a jednotlivé stupně výcvikové škály. Vyslovuje se zde například ke korektnímu ohýbání a projíždění obratů, cvikům na dvou stopách, uvolněnosti, odporu a ztuhlosti, ve dvou dílech i lonžování.

To samozřejmě není vše, podnětů k přemýšlení a vzdělávání se tu najdete mnohem více, články jsou na vysoké odborné úrovni, doloženy citáty starých mistrů a názornými fotografiemi manželů Ritterových, drezurní nadšenci si tu tedy jistě přijdou na své.