Křížem krážem světem koní

14. 6. 2021 Michaela Burdová Autor fotek: E. Fought, archiv Deveroux, Stefan Bremer, Issam Ahmed

Počet fotografií: 12

Nádherný obraz Napoleona Bonaparte na bujném koni aneb jak se dělala propaganda za Napoleona. Svět zvířat žije jinými událostmi – kráva adoptovala hříbě, koně kopou studny a klidně se osopí na medvěda, Tevis Cup 2021, zhaslé naděje na 6. olympiádu Ingrid Klimke, hobbyhorsing, plány Alycie Burton a osud bridleways. Do světa koní jistě patří i My Little Pony.

Hobbyhorsing

Když jsme byli malí, hrávali jsme si v lese za barákem na četníky a na zloděje, na indiány, vlastně jsme šli z války do války. Samozřejmě jsme také jezdili na koních – větev, která měla pěkné „uši“, dostala jméno a už se jezdilo. Stará dáma v jedné blízké vilce se vždycky tvářila velmi pohoršeně, když nás viděla s klacky mezi nohama, a dodnes si pamatuji, jak na nás z okna skřehotala, že to se pro dívky nesluší (byla jsem jediná dívka v bandě). Kdoví, na co myslela a všem to bylo jedno. Nicméně dnes vyznavači hobbyhorsingu nejezdí na větvích, ale tyč je rovná a hladká a kůň – hobby horse má co nejhezčí hlavu.

Název hobby horse původně znamená houpací kůň, ale jeho mobilní odnož k tomuto pojmenování vybízí. Drezura, skoky, šampionáty – na zkušenou jeďte do Finska. Tam se na národním šampionátu sjedou tisíce účastníků. Hovoří se o sociální subkultuře finských dívek, obvykle ve věku od 10 do 18 let. Hobbyhorsingu se zde věnuje kolem 10 tisíc lidí. Nejde jen o samotné závody, ale také design hlav koní a související obchod. Letošní šampionát proběhl virtuálně a na vítězky ve skocích se můžete podívat ZDE-50 cm a ZDE-80 cm, případně pro inspiraci zhlédnout videa všech účastnic ZDE.

Je očividné, když se podíváte na poslední jezdkyně ve výsledkové listině a porovnáte s výkony na čelních místech, že rytmus, cval na správnou nohu a plynulé překonávání parkuru jsou důležitými atributy hodnocení. A určitě se podívejte na vítězku küru, ta holka je vážně skvělá. Přeskoky, pasáž, piruety – to všechno tam je a výběr hudby je světový. Výkon hobby horse jezdkyně Minttu Silvola (VIDEO) vás jistě přesvědčí, že hobbyhorsing se dá dělat zcela vážně a na úrovni. Tato disciplína získává popularitu v Evropě i v Americe, Kanadě – a také u nás už má své příznivce – viz www.hobby-horse.cz. Hračka, kterou znaly děti už v 16. století jako tzv. stick horse, slaví velký comeback. Není jen na hraní, uspět v konkurenci znamená mít skvělou kondici, ovládat gymnastické prvky a u skákání i trochu akrobacie (dívky dokážou skákat i 120 cm). Je to životní styl.

Kráva adoptovala osiřelé hříbě

Osiřelé hříbě jménem Thomas z Wexfordu nedávno adoptovala kráva fríského plemene. Farmář Des Devereux se ocitl v zapeklité situaci, když klisna 8 dní po porodu uhynula na masivní krvácení. Zkoušeli na adopci dvě klisny, ale spojení se nepodařilo. Pak farmářův osmiletý syn navrhnul, aby hříbě zkusili dát k jejich krávě Rusty. Zoufalé situace plodí zoufalá rozhodnutí. K velkému překvapení však spojení kráva-hříbě po několika pokusech fungovalo a mezi oběma se rozvinul úzký vztah. Chodí společně ven a Rusty svého nevlastního potomka zbožňuje.

V případě, že nejsou po ruce hotové náhražky mléka pro osiřelá hříbata (viz článek https://www.equichannel.cz/jak-odchovat-osirele-hribe) a je třeba jednat, dá se kravské a kozí mléko s úspěchem u sirotků použít. Není však ideální. Obojí jsou mnohem koncentrovanější, obsahují dvakrát více tuku a o polovinu méně laktózy. Obsah proteinů je však podobný a stejně tak obsah minerálů. Kravské – neupravené mléko způsobuje průjem. Dá se však upravit tak, aby se klisnímu mléku více podobalo, rozředěním v poměru 2:1 vápennou vodou (přidáním hydroxidu vápenatého), pak se směs nechá několik hodin odstát a čirou vodu smíchat s mlékem. Nebo raději použijte 2% mléko než plnotučné. Ať už použijete mléko 2% nebo upravené vápennou vodou, musíte přidat dextrózu. Nejsnazším způsobem je použít pektin, prášek obsahující z větší části dextrózu. Na tři litry mléka stačí jeden sáček (asi 5–6 dkg) pektinu, nebo 2 dkg na litr (4 čajové lžičky). Nezkoušejte zlepšit výživnou hodnotu mléka přidáním medu nebo bílého cukru místo dextrózy. Jsou to disacharidy, které jsou pro hříbě těžko využitelné a mohou být příčinou koliky a průjmu. (TheHorse.com, Karen Briggs 2019).

Ingrid Klimke po pádu z koně nepojede na Olympiádu

Německý tým všestrannosti ztratil pro olympijské hry Tokiu oporu v Ingrid Klimke, která utrpěla pád z mladého koně Cascamara na Equestrian festival Baborówko (27.–30. 5.). Co zpočátku vypadalo jen jako pohmožděnina, se ukázalo jako vážné poranění hrudní kosti a žeber vyžadující operaci. Operace proběhla v pořádku a jezdkyně se zotavuje, ale na svou 6. olympiádu nepojede. Jak uvedla na svém FB profilu, potřebuje klid a čas na rekonvalescenci.

Ingrid Klimke startovala na OH 2000 (4. v týmech), OH 2004 Sydney (4. v týmech), OH 2008 Peking (zlatá v týmech), OH 2012 Londýn (zlatá v týmech), OH 2016 Rio de Janeiro (stříbro v týmech). Dvojnásobná šampionka Evropy v jednotlivcích (2017 a 2019) je však odhodlaná obhájit titul na ME v září. Smůlu má dvojitou, doufala i v uplatnění v drezurním olympijském týmu s Francizkus 15, ten se však zranil. Ve všestrannosti měla v Tokiu startovat na SAP Hale Bob OLD (na snímku), se kterým získala stříbro na OH v Brazílii, individuální bronz na Světových jezdeckých hrách v Tryonu a individuální a týmové zlato na ME roku 2019.

Setkání s medvědem

22. května si skupinka jezdců na vyjížďce poblíž Pincher Creek vykládala vtipy na téma setkání s medvědem, když jedna jezdkyně odbočila ze stezky do lesa. Během dvou vteřin legrace skončila. Ozvalo se zlověstné vrčení a křik. Jezdkyně se ocitla tváří v tvář medvědici, která zaútočila na koně. Snažila se tlapami zasáhnout jeho hlavu, což bylo samo o sobě děsivé, ale situace byla ve skutečnosti ještě horší, když žena zahlédla medvídě. Uvědomila si, že se nachází mezi ním a jeho matkou, což je potenciálně smrtící situace. Měla však štěstí. Kůň se vzepjal, shodil ji, ale medvědici velikost koně na zadních odradila od dalšího útoku. Ostatní jezdci stačili jen zaznamenat, jak z lesa vyběhl vyděšený kůň a za ním vylezla medvědice s mládětem. Postavila se na zadní, chvíli se na ně dívala a pak se vrátila s medvídětem do lesa. Jezdkyni (tchyni jednoho z jezdců, ale pointu v tom nehledejte) našli poblíž ležet na zemi. Nebyla zraněná na těle, i když oblečení doznalo jisté újmy. Horší byla emocionální rána, ze které se nemohla dlouho vzpamatovat.

Setkání s medvědem popisuje i John Park, jehož islandský pony Remington byl zvolen do Síně slávy americké vytrvalosti v roce 2015: „Vůči psům neměl špetku tolerance. Měl rád společnost lidí, ale nesnášel, když mu diktovali, co má dělat. Jeho slabost pro úprk (nepříliš daleko) od každého, kdo ho chtěl držet na vodítku, byla legendární. Remingtonova zarputilá nátura měla své výhody … v lesích poblíž našeho domova na trailu Upper Oso jsme překvapili dospělého černého medvěda (baribala). Zjevně zaskočený medvěd tři metry od nás se začal kývat ze strany na stranu a já měl v hlavě jediné – co se mnou udělá, když kůň zpanikaří a spadnu. Místo toho Remington připlácl uši k hlavě a po medvědovi vystartoval. Ten měl naštěstí dost rozumu a zmizel.“

200 let od smrti Napoleona a síla obrazů

Před dvěma staletími, 5. května roku 1821 na ostrově sv. Heleny, umírá Napoleon Bonaparte. Geniální vojevůdce, generální konzul a císař proslul ve válečném umění, ale také dokázal chytře pracovat s propagandou. Chápal důležitost manipulace s masami pomocí textů a obrazů. Nebylo to novátorské, psychologii války už 500 let př. n. l. popsal Sun-c´ (Umění války), ale Napoleon ideologickou válku vedl stejně pečlivě jako své formace. Jeho obrazy, zvláště v podání jeho dvorního malíře a obdivovatele Jacques-Louis Davida, nesly lidu jasný vzkaz o jeho velikosti, odvaze a moci.

Nejznámější portrét (foto vpravo) Napoleon Bonaparte – přechod Alp (J.-L. David, 1801) je vskutku čirou propagandou a ukázkou překroucené skutečnosti pro ideologické cíle. Obraz je to nádherný, v neoklasicistním stylu, který vychází z řeckého a římského pojetí ztvárnění tehdejších vládců. Napoleon překonává divoký terén Alp v silném větru na majestátním a ohnivém koni, v pozadí jeho jednotky, kterým velí, na skále na spodní části obrazu je vytesáno jeho jméno zřetelně, zatímco Hanibalovo o něco níže už ostré kontury ztrácí stejně jako jméno Karel Veliký. Drsná krajina, vichr a bujný, majestátní oř výrazně kontrastují s klidem a sebejistotou Napoleona. David tak vykresluje odvahu a sílu vojevůdce.

Realita ztvárněná v roce 1850 malířem Paulem Delaroche byla od Davidova portrétu na hony vzdálená a mnohem méně inspirující – Napoleon přes Alpy koně nevedl, ale sám byl veden na mule, jejíž uzdu držel nějaký venkovan. Ještě stojí za zmínku obraz Napoleona při vojenském tažení v Egyptě, kde stojí na hnědém arabském koni a proti němu se tyčí monumentální Sfinga. Paralela s Oidipem, který musel zvládnout zkoušku, aby ho Sfinga neusmrtila a mohl vstoupit na území Théb, je celkem zřejmá, stejně jako demonstrace jeho statečnosti a humanity na obraze, kde se dotýká nemocného nakaženého morem. Využíval i jiných nástrojů – divadla a tisku, válečný bulletin vydávaný přímo z místa, který pak tiskly noviny po celé zemi.

Čtvery nepřátelské noviny jsou větším důvodem k obavám než tisíc bajonetů. (Napoleon Bonaparte)

Potato Richardson v 78 letech opět na startovní listině Tevis Cupu

Virtuální Tevis Cup 2020 letos konečně vystřídá reálný závod. Na startovní listině legendární akce naplánované na 24. července je zatím 193 jmen. Mezi nimi osvědčené rodinné klany – Reynoldsovi, Blackeleyovi, ale také vítěz TC 2015, 78letý Potato Richardson, ikona americké vytrvalosti.

Dokázal trať Tevis Cupu pokořit už 22x, z toho třikrát zvítězil, naposled v roce 2015. V roce 2019 utrpěl těžký úraz – na třech místech zlomenou nohu, když na něj při tréninku spadl strom. Na pomoc čekal přes dvě hodiny. Klisna La Princessa Tzia (shagya ar.) utekla domů bez zranění a právě s touto klisnou je 78letý Richardson přihlášený na start letošního ročníku. Zda pojede? Pořadatelé upozorňují na eventuální nutnost zkrouhnout počet dvojic ze dvou důvodů – jednak na Robinson Flat (místo pro veterinární kontrolu) probíhá těžba lesa, a také se mohou vyskytnout problémy s vlastníky pozemků, lesní správou nebo rekreační oblastí Auburnu v souvislosti s obavami z covidu-19. Nic tedy zatím není pro jezdce jisté.

O veteránovi legendárního závodu vyšla kniha a výtěžek z prodeje bude věnován na tvorbu sochy Robieho Wendella, který založil Tevis Cup roku 1955.

Bridleways – hrozba zániku se blíží

Bridleways – veřejné jezdecké stezky pro koně, povozy, ale i pěší a cyklisty v Anglii a Walesu, které nejsou zakresleny v mapách, od 1. ledna 2026 zaniknou. Jsou to v podstatě veřejné stezky, které často vedou přes pastviny, což obnáší i otvírání a zavírání branek. British Horse Society apeluje na dobrovolníky, aby zachránili co nejvíc bridleways a předkládá plán, jak zavedené, ale nezanesené stezky dostat do definitivních map a zabránit jejich zániku. Zákon z roku 1968 říká, že tyto jezdecké stezky jsou přístupné i cyklistům, ti však musí dát přednost pěším a jezdcům na koních. Ani mnoho let používaná stezka nebude přístupná veřejnosti, pokud nebude zanesená na definitivní mapě schválené příslušnou krajskou radou, varuje BHS. Čím více stezek jezdci ztratí, tím více budou odkázaní na jízdu po silnicích, kde není bezpečno. O plánovaném uzavření nezaregistrované sítě stezek se diskutuje od roku 2009, čas se ovšem krátí. Anglie je daleko, ale boj o práva na veřejný prostor pro jezdecké aktivity v terénu může být blízko. A nemáme BHS, která dokáže koordinovat a řešit problémy.

Alycia Burton shání fundraisera pro svou neziskovku

Známá jezdkyně, která na svém koni předvádí nejvyšší míru rovnováhy na neosedlaném koni, si letos zaskákala cross (VIDEO). A plánuje, že svou značku Free Riding NZ transformuje na neziskovou organizaci – proto hledá někoho, kdo se bude starat o granty a sponzory, aby mohla předat své zkušenosti bezplatně a co největšímu počtu mladých lidí. Alycia se věnuje sociální práci s mladými lidmi. Mentorství, volnočasový klub, programy pro veterány, pobyty pro osoby v nepříznivé sociální situaci apod. Faktem je, že už nějakou dobu mnoha mladým lidem pomáhá, pořádá mentorské víkendy s kapacitou 40 studentů a její podpoře se už těší tisíce mladých lidí.

40 let od zrození My Little Pony

Bonnie D. Zacherle vám možná nic neříká, ale My Little Pony jste určitě už slyšeli, nebo na vás kouká z čestného místa na poličce s hračkami. Zacherle vystudovala ilustrátorství na Univerzitě Syrakusy a v polovině 70. let pracovala v Haspro Toy Company na úseku vývoje nových hraček. Zacherle si s sebou nesla dávný dětský sen mít koně a věděla, že dětí s touhou po koních je hodně. To ji inspirovalo k vytvoření miniaturního koníka s dlouhou hřívou. Důležitý bod – hříva se dá krásně a donekonečna česat. Alespoň ve fantazii a s hračkou si tak mohou děti „hrát“ se svým koněm. Management jejím nápadem nebyl úplně nadšený, ale ilustrátorka ho tvrdošíjně nadále prezentovala. Intuitivně byla přesvědčená o úspěchu svého nápadu a nehodlala se ho vzdát.

V roce 1981 Zacherle, sochař Charles Muenchinger a manažer Steve D´Auguanne předložili patent na ozdobný design hračky. Pod původním názvem „My Pretty Pony“ vznikla figurka koně o velikosti 25 cm a stala se okamžitě bestsellerem, tuto hračku pak vystřídala řada s názvem My Little Pony, dnes v podstatě kultovní záležitost. Vznikly knihy, televizní příběhy… kanadsko-americký seriál „My little pony: Friendships is magic“ z dílny animátorky Lauren Faust. Příběhy se odehrávají v zemi zvané Equestria, ale to už necháme dětem. Také doma zakopáváte v dětském pokojíčku o „Little Pony“?

Inženýři ekosystému – koně vodohospodáři

Divocí koně a osli v oblasti, kde se setkává poušť Mohavská a Sorona v Severní Americe, pomáhají sobě i jiným živočišným druhům s přežitím. Dokážou vyhrabat vodu v hlouce až 1,80 m. Vědci instalovali kamery v oblasti severní Arizony a zjistili, že kolem vytvořených „studen“ se pak shromažďuje rozmanitá fauna. To je asi předvídatelné, zajímavější je hodnota 14 %, o kterou se zvyšuje dostupnost vody v dané lokalitě. V několika místech jak koně, tak osli vyhrabali díry a dostali se k podzemnímu zdroji vody. Obojí jsou velmi zdatní kopáči. Vyhrabávání vody bylo pozorováno u divokých koní v severním Queenslandu v Austrálii, na ostrově Sable, v Kanadě, u divokých oslů v jižní Austrálii, v poušti Gobi a u několika dalších druhů včetně kojotů a slonů. „Inženýrství ekosystému“ je příhodné pojmenování tohoto chování, kdy divoká zvířata mění své životní prostředí. Poprvé však byl tento fenomén zkoumán vědecky. Biolog a šéf katedry environmentálních studií na kalifornské univerzitě v Sacramentu souhlasí s tím, že studie přináší nový pohled na volně žijící koně a jejich vliv na krajinu. Podle něj plní divocí koně důležitou ekologickou funkci. Přesto je zde záměr BLM počet ferálních koní redukovat.