Kariéru Kincsem všichni dobře známe z nejrůznějších legend, které se k nám koňařům dostávaly prakticky už v mateřském mléce, ale v důsledku toho je netradičně zastíněna její vynikající chovná kariéra. Ta byla bezesporu fenomenální, i když stihla dát před svou velmi předčasnou smrtí pouze pět hříbat. Jedno z dostihových pravidel míní, že skvělá dostihová klisna často selže v chovu, aby pak prapor slávy zvedly znovu její vnučky. To o Kincsem ale neplatilo, přestože běhala od dvou do pěti letech v 54 startech.

Je nutné ale podotknout, že Kincsem disponovala výborným původem. Maďarský chov byl v té době extrémně silný, což však platilo i pro celé tehdejší Rakousko-Uhersko. Importovali se totiž koně znamenitých rodokmenů, často i výkonů na dráze a s tím bezprostředně souvisejících chovných kvalit. Z toho, co se tehdy importovalo, žijí středoevropské regionální chovy dodnes, nejen tam, ale i v Německu či Rusku, kdy při pohledu do tamních rodokmenů naleznete nekonečné množství linek na tehdejší rak.-uherský chov.

Kincsem tedy nebyla produktem náhody, ale velmi dobře promyšlené chovatelské taktiky tehdejších chovatelů, která vyústila v řadu zcela mimořádných zvířat, která jsou dnes již zapomenuta. Sílu tehdejšího chovu světu nedávno velmi důrazně připomenul výjimečný Animal Kingdom (nar. 2008), vítěz Kentucky Derby a Dubai World Cup, nebo Camelot, anglický i irský derby-vítěz, který ostatně pochází přímo z rodiny Kincsem.

Rodiče Kincsem

Vraťme se ke kořenům samotné Kincsem. Otec Cambuscan (Newminster - The Arrow) se narodil v Anglii v královském hřebčíně. Jeho otec Newminster patří k nejvýznamnějším plemeníkům v historii plnokrevníka a Cambuscanova matka už dala šikovného steeplera His Lordship a bába Southdown se pyšnila výborným vytrvalcem Alarm, který zaznamenal úspěch i v chovu. Cambuscan na dráze během čtyř sezón vyhrál devět dostihů, v Derby byl čtvrtý a ve St. Leger třetí. V anglickém chovu zaznamenal 10., 16. a 17. místo v šampionátu plemeníků a nejlepším potomkem byl Camballo, vítěz 2000 Guineas, který si v anglickém chovu vedl lépe než jeho otec, když dal dva klasické vítěze. Zajímavým byl i Cambuscanův Cambuslang, otec vítěze Velké národní Come Away. Z Cambuscanovy dcery se narodila i matka Orbita. Orbit se v Jižní Americe stal významným plemeníkem, hlavně skrze syna Old Man, který byl přezdíván „jihoamerický Stockwell". Tito dva sehráli klíčovou roli v dějinách Jižní Ameriky. Cambuscan ale dal výborných koní mnohem více, tady pouze jen to nejdůležitější.

Později byl zakoupen maďarským Jockey Clubem do Kisbéru a okamžitě zazářil, v úvodní maďarské kolekci hříbat byla totiž Kincsem. Cambuscan se ale v celkovém souhrnu kromě Kincsem pyšnil třemi vítězkami Preis der Diana i Magyar Kancadíj v řadě (jmény Altona, Illona a Mereny); krom toho dal ještě znamenité La Gondola (vítězka Grosser Preis von Baden Baden, 2. v německém derby), vítězku německého derby Gamiani, dále Isolani - vítěze Nemzeti díj a maďarského St Leger, dalšími klíčovými potomky byli Gyongyvirág (vnuk Kincseminy matky Waternymph), Cambrian, Frangepan, Paszlór či Cambus. Samozřejmě tehdy bylo jinak naprosto normální běhat a vyhrávat i top dostihy v Německu, Německo opravdu nebyla destinace „pro ukrývání ošklivých káčat", jak jsme se mohli dozvědět v překladu článku o Kincsem, ale vysoce prestižní a zcela pochopitelně s Rakousko-Uherskem úzce provázaná cílová dostihová destinace. Ostatně, německé derby roku 1902 vyhrál i český odchovanec narozený v Čáslavi; a to Macdonald českého veterináře Bedřicha Wágnera...

Matka Kincsem Waternymph (Cotswold - The Mermaid, Melbourne) se narodila už v Maďarsku, kam oba její rodiče byli importováni. Cotswold nebyl na dráze výrazný, nejlepším výsledkem bylo 2. místo v prestižním Royal Hunt Cupu a ani jeho původ nebyl tak oslnivý. Kdežto The Mermaid disponovala excelentním původem, jejím otcem byl jeden z nejlepších plemeníků v historii 19. století, Melbourne. Na dráze byla The Mermaid pátá ve vysoce prestižních Oaks v kolébce plnokrevníka v Anglii, ale ještě větší hodnotu měla jako chovná matka. Pro prince Esterházyho porodila Waternymph, která na dráze vyhrála maďarské Oaks (Kancadíj) a 2000 Guineas (Nemzeti díj). Jednalo se tedy o velmi cennou klisnu. Waternymph byla poté koupena Blaskovichem a jako první hříbě mu věnovala klisničku Harmat, která kráčela v jejích šlépejích, protože vyhrála maďarské Oaks a sama později v chovu dala dvě maďarské oaksistky Gyongvirág a Hosnó, která k tomu přidala ještě skalp rakouského Oaks. Kincsem se tedy narodila roku 1874 doslova se zlatou lžičkou v puse a když byla roční, tak její polosestra už byla maďarskou Oaks vítězkou... Waternymph dala dva roky po Kincsem ještě Becses (Buccaneer), matku druhého z Zukunft Rennen Harczos.

Kincsemin původ tedy opravdu nebyl zahalen mlhou záhad a už vůbec nezakládal na její pozici ošklivého káčete, jak jsme se mohli dozvědět z překladu amerického článku o Kincsem, psaného s nulovou znalostí evropských poměrů i původu.

O kariéře Kincsem toho bylo řečeno mnohé, a proto se podíváme na jinou kapitolu vlivu Kincsem.

Kincsem v chovu

Kincsem v chovu dala bohužel pouze pět hříbat, než předčasně uhynula. Tři z nich byla po nejlepším maďarském plemeníku všech dob - Buccaneer, jehož význam v té době pro region se dá snad srovnat jen ke St. Simonovi v Anglii. Velké množství jeho potomstva v chovu nastolilo situaci, o které si myslíme, že se děje jen dnes - přílišná kumulace krve jednoho plemeníka v jedné oblasti. Dvě byla po Doncaster (Stockwell), což byl anglický derby-vítěz, který vešel do dějin plnokrevníka tím, že byl otcem Bend Ora. I Doncastera koupili do Maďarska, kde uhynul roku 1892. Pro Kincsem tedy vybrali za partnery ty nejlepší hřebce, co byli v té době k dispozici.

Budagyöngye

První hříbě Budagyöngye, klisna po Buccaneer, byla na dráze druhá v nejdůležitější předzkoušce německého derby - v Union Rennen za hřebcem Italy (z Scythian Princess, což byla praprapra...bába našeho odchovance ve světovém teplokrevném chovu Heraldika, jen na ukázku, jak je zdejší realita provázaná) a samotné německé derby už ale vyhrála. V chovu byla zřejmě nejdůležitější ze tří dcer Kincsem. Dala klasickou vítězku Nemzeti díj Dicso a vítězku rakouských Oaks Viglány, z obou bohužel do současnosti nic nezůstalo.

Mnohem významnější byla Furcsa (Craig Millar), matka rakouského derby-vítěze Beregvölgy. Toho najdeme v rodokmenech zdejších teplokrevných koní přes Arkásze a jeho syna Mohykána, dále Cavaleta a jeho pokračovatele Cavaleta trojského. Furcsa ale do dějin plnokrevníka zapsala skrze svoji pravnučku Ukraine (Cicero), ta je bábou Tetrately a Calandrie. Calandrie byla nejlepší klisna svého ročníku ve Francii, když vyhrála Prix Vermeille i klasické Prix Royal Oak, zatímco byla druhá v Prix de Diane a třetí v Grand Prix de Paris. Tetratela na dráze dosáhla „jen" na grupu tři, ale v chovu z její rodiny vzešla Seventh Bride (2. m. Nassau Stakes) a důležité byly její dcery: Polygamy (Oaks vítězka a druhá z 1000 Guineas) a One Over Parr, vítězka Cheshire i Lancashire Oaks. Dále je to už známý příběh, One Over Parr je praprabábou Camelota, který vyhrál Racing Post Trophy, 2000 Guineas, anglické i irské derby, a je dnes v chovu.

Jiná dcera Budagyöngye Kenyes (Doncaster) je bábou dvou rakouských derby-vítězů v letech 1906 a 1907 z jiných dcer; a to jmenovitě hřebců Morpeth a Styrian. Poslední dcera Budagyöngye Tapiogyöngye (Gunnersbury) také založila dobrou rodinu, z níž vychází např. významný sovětský Bims, ale třeba i italský derby-vítěz Oberon. Budagyöngye dala kromě výše jmenovaných také plemeníka Primás II, který je otcem Virginie. Ta je prabábou Heimwehr, která u nás založila rodinu, z níž vzešla nejen Hviezda, ale především nejlepší námi odchovaný plemeník v teplokrevném chovu vůbec, a to legendární HERALDIK.

Ollyan-Nincs

Další dcerou Kincsem byla Ollyan-Nincs (Buccaneer), která vyhrála Szent laszló díj a maďarské St. Leger. V chovu dala vítěze Austria Preis Hazafi, který v Anglii dosáhl skvělých umístění: druhé místo v Royal Hunt Cupu a třetí místo v Great Jubilee Handicapu. Dcera Ollyan-Nincs Felleg dala vítězku Preis der Diana Faladu (po Con Amore, napajedelský plemeník). Ta je bábou plemeníka Fidelio, který sehrál svoji roli v ruském trakénském chovu a sportu.
Pro nás ale bude mnohem zajímavější jiná dcera Ollyan-Nincs, a to Szende, která založila dost významnou větev. Nejen z hlediska dějin plnokrevníka, ale především i teplokrevníka. S námi je tato větev spojená přes Tempetinu dceru Orszu. Tempete kromě Orszy dala dva vítěze Grosser Preis von Baden Baden syna a vnuka: Ksiaze Pan a Mosci Ksiaze. Orsza nás ale zajímá nejvíce. O ní jsme už v seriálu o plnokrevných hřebcích v teplokrevném chovu mluvili vícekráte, ale připomeneme si ji. Orsza (po Gouvernant, napaj. plemeník) se narodila a působila v Napajedlích, kde ji připustil Kottingbrunn. Z toho spojení se narodila Winnica, která našla cestu do německého chovu a právě její syn Wahnfried vstoupil do dějin teplokrevníka. Je otcem věhlasného Der Löwe, hřebce se zcela mimořádným významem a zakladatele hřebčí linie. U nás po Wahnfried působil Lotos.

Winnica v Německu založila významnou rodinu na W, ze které vychází esa jako Well Made (vítěz Preis von Europa), Wappenau (2. Preis der Diana, 3. Deutscher Stutenpreis), Well Minded (3. Oaks d´Italia), Well Known (1. Preis der Winterkönigin), Wolke (vítězka Oaks i Derby v NDR), Waltz (1. Union Rennen), Wettcoup (1. Union Rennen, 1. Goldene Peitsche), Wauthi (1. Deutsches St Leger), Waldcanter a Wicht (oba 1. Grosser Preis von Berlin), vynikající steepler Well Chief či Zahrat Dubai (1. Nassau Stakes, 1. Musidora Stakes) nebo náš plemeník Wondras. Druhá významná německá rodina na W pochází taktéž z napajedelských kořenů, ale z jiné rodiny.

Ještě k větvi Ollyan-Nincs podotkneme, že tato větev dala i jugoslávské derby-vítěze Romul a Tip Top či ruského Etena.

Kincs

Další dcerou Kincsem byla Kincs (Doncaster), která nikdy neběhala (a to nejspíše z toho důvodu, že právě po jejím porodu matka uhynula a zůstaly po ní jen tři dcerky). V chovu její slávu nejvíce šířila dcera Napfény (Dunure), která získala Kancadíj a v chovu dala excelentní Miczi (1. Kancadíj, 1. Nemzeti díj, 1. Österreichisches Stutenpreis) a Csókos-Asszony (1. Trial Stakes). Pokračovatelkou se nicméně stala Selyem Rét (Orwell), z jejíž větve vychází vítězka Kancadíj Piros Bugyellaris a její pravý bratr plemeník Bank, otec báby věhlasného Kenta. Kento na dráze u nás patřil k nejlepším ve svém ročníku a v chovu se stal mimořádně populárním. Sportovci ho budou znát spíše díky militaristovi Kaolín a spol.

Synové Kincsem

Kincsem dala také dva hřebce. Druhý z nich byl Kincs-Or (Doncaster), který byl mimořádným zvířetem a předpokládalo se o něm, že vyhraje německé derby. Bohužel uhynul a byla to velká škoda, jak ukazuje druhý syn Kincsem jménem Talpra Magyár (Buccaneer). Ten nikdy neběhal, ale v chovu se vyznamenal fenomenálním Tokio. Tokio byl mimořádně úspěšný na dráze, patřil mezi dobové superhvězdy. Tento držitel rakouské trojkoruny vyhrál také v Německu Grosser Preis von Baden a Grosser Preis von Berlin; a celou řadu jiných cenných dostihů. Tokio byl poté zařazen do napajedelského chovu, kde udělal velkou službu skrze Mokan (1. Trial Stakes, později plemeník), ale především jako otec Toquade. Ta vešla do regionálních dějin jako matka skvělé Tovább (1. Österreichisches Derby), ale především Távol, která u nás založila velmi silnou rodinu, která dlouhá léta produkovala dobré koně, bohužel její éra vyvrcholila s derby-vítězi Taran a Trocadero v 80. letech a rodina pravděpodobně v příštích 10 letech vymře.

Závěrem...

Vliv Kincsem by byl v současnosti ještě podstatně větší, jenže velkou paseku v řadách příslušnic rodiny udělaly obě dvě světové války, zejména velmi ničivá byla ta druhá, kdy v plemenných knihách je u klisen často napsáno „nezvěstná" nebo jiné variace. Tehdy byl v podstatě zničen celý středoevropský chov i ruský, s výjimkou československého. Proto je obdivuhodné, že rodina vydržela i tyto zásadní nesnáze osudu a dodnes šíří dobré jméno Kincsem i v chovu.