Když vytrvalost bolí – aneb Paseky 2009

Proto jsem se rozhodla v letošním roce tento dostih absolvovat s naším starším valachem Sihaskou. Jednak už tuto trať vloni proběhl na KP s mým synem Davidem, jednak to mělo být jeho rozloučení se středními a delšími vytrvalostními dostihy, protože jsem nás přihlásila na trať S (90 km). Přece jen blížících se 15 let, dlouhá vytrvalecká kariéra a hlavně práce v lese v mladém věku jsou dobré důvody snížit tréninkovou i soutěžní zátěž.

Na dostih jsem si „objednala" zimu a nejlépe déšť, pamětliva si prohlášení jednoho z nejzkušenějších slovenských jezdců, že hucul (Sihaska je huculokabardin) má na delších tratích možnost se dobře umístit „len keď prší a je šmýklavo". Organizátorovi se sice mé „požadavky" zaslané mailem společně s přihláškou nelíbily, ale splnil je dokonale. V pátek jsme odjížděli v zamračeném počasí, na místě pak bylo vidět jasné vizitky předchozích delších dešťů a teploměr se chvěl na hranici 12-13 stupňů Celsia.

Stan i paddock jsme postavili, pak jsem se stačila sotva trochu občerstvit a již jsme šli do veterinární kontroly. Absolvovali jsme ji bez problémů, stejně tak naše soupeřky, a čekalo se na technickou poradu. Ta začala se značným zpožděním, protože veterinární kontrolou procházelo hodně koní, a tak záludnosti trati vysvětloval p. Blíženec již v pozdějších večerních hodinách. O vážení jezdců (70 kg) bylo rozhodnuto, že se uskuteční druhý den ráno půl hodiny před startem. Vážení měli absolvovat jezdci soutěže S a L – což je v Čechách v letošní sezoně poměrně unikát, protože většina L soutěží se jezdí bez dovažování. Moje žádost o zrušení dovažování v soutěži S – jely jsme pouze 3 jezdkyně, všechny s velkými problémy s dovažováním – byla hlavní rozhodčí zamítnuta.

Otázka dovažování se druhý den ráno ukázala jako poměrně zásadní. Místní váha postavená na dřevěné desce ukazovala méně než 70 kg nejen u mě, ale i u dalších 2 jezdkyň – ing. H. Sýbková (shagyarab Kahraba Thalka) a juniorka T. Hrubá (shagyarab Watan). Trochu mne zarazilo, že jsem musela použít další 2 kg dovažování v situaci, kdy mám z dalších závodů ověřenou svoji váhu se základním vybavením přes 70 kg. Obě kolegyně také sháněly další možnosti, jak dovážit, a tak se dovažování stalo dost nepříjemným stresem těsně před startem. Pro Hanku to byl již stres druhý, protože jejímu autu vypověděly službu brzdy a tak její wranglerky vyrážely na trať v našem autě s mým miniteamem.

Start byl odtrouben a my se v 7:30 hod vydaly první na cestu. Tabulka „Start" byla vlevo, my jsme vyklusaly z leva a hledaly další značení trasy. Zhruba po 15ti minutách mi zavolala jedna z rozhodčích na mobilní telefon, že se máme vrátit, protože jsme vystartovaly špatnou cestou (start i cíl byly na stejném místě, ale tratě byly rozděleny cca po 10 m od startu skupinou laviček), jinak organizátor podá protest a celý závod bude anulován. Nezbývalo nic jiného než se vrátit (do velmi ostrého kopce) a obklusat lavičky z druhé strany.

Již v této chvíli jsem si uvědomovala, že něco není v pořádku. Sihaska v prvních kolech soutěží řádí jak nevybuchlá mina – odmítá uznat, že koně okolo něj jsou rychlejší, lehčí – prostě většinou arabi, a chce být všude a vždy první – chce si svoje pole vést, a to bez ohledu na aktuální rychlost. Jenže na tomto závodě byl jakoby smířený se vším, neaktivní. Bez protestu následoval Káču (Kahrabu) a za námi pak s odstupem šel Watan, který naopak Káču řešil velmi (je to hřebec). Káča, jak ji Hanka důvěrně nazývá, se nesla jako modelka, lehoučkým klusem mířila stále vpřed. Na prvním chladicím bodě zůstal Watan vzadu, protože Terezka musela opravovat dovažování. My s Hankou jsme šly dále, ale poměrně pomalu tak, že mezi druhým a třetím chladicím bodem nás Terezka s Watanem doběhli.

V této době jsem už 100% věděla, že závod nedokončíme. Sihaska se sice po více jak 15 km a velkém stoupání zahřál, tepy se ustálily, ale stále si mne přehazoval v klusu z nohy na nohu. První kolo jsme dokončili v poměrně svižném tempu, do veterinární kontroly jsme pak vstupovali druzí. Přes všechny příspěvky, které se zde o kvalitě veterinárních kontrol ve vytrvalosti v diskuzi objevily, je nutné říci, že mírná nepravidelnost klusu (nikoli zjevné kulhání) byla příčinou naší diskvalifikace. Byla jsem ráda, že ostatní ukazatele byly v pořádku a všem třem vetkám jsem za výrok poděkovala. Pro ty, kteří pravidla vytrvalosti neznají – po jakémkoli ukončení závodu (stažení z trati, rozhodnutí nepokračovat před veterinární kontrolou) musí kůň projít v každém případě veterinární kontrolou. Až po jejím absolvování je označen jako RETIRED, pokud by byl schopen v závodu pokračovat, pokud se v této veterinární kontrole objeví jakýkoli problém, je tento kůň označen jako diskvalifikovaný.

Jenže naše diskvalifikace znamenala přeorganizování podpůrného týmu pro H. Sýbkovou. Pí. Hrubá (maminka Terezy) velmi ochotně do svého auta přibrala i Hančin tým a tak se po uplynutí povinné přestávky na trať pustily dvě jezdkyně.

Mezitím již odstartovaly další soutěže – L a Z – a začali startovat jezdci v KP. Po dohodě s rozhodčími a veterinářkami o našem předčasném odjezdu jsme se pustili do skládání věcí. Sihaska byl ještě jednou veterinárně vyšetřen a uznán schopným převozu.

Jak může být vytrvalost záludná se ukázalo ve chvíli, kdy Hanka s Terezkou dokončily druhé kolo. V druhé veterinární kontrole byl diskvalifikován i Watan – se stejným nálezem jako Sihaska. A tak Hanka do posledního kola startovala sama. Káča ale vypadala stejně jako na začátku, lehkým klusem se vzdalovala. Obě pak po náročném posledním kole dorazily v pořádku do cíle a S soutěž přes velkou nepřízeň osudu zaslouženě vyhrály.

My jsme dojeli domů bez problémů a Sihaska hned u vchodu na pastvinu začal vysvětlovat ostatním koním, kdo tady šéfuje. Trochu jsem si díky tomu oddechla a pevně věřím, že jeho zdravotní problém se brzy vyřeší. Jako obvykle děkuji svému rodinnému teamu za podporu a pochopení.

Výsledky paseckých soutěží by se měly objevit na oficiálním webu vytrvalostního ježdění ČR.

Zveme vás k prohlídce krásných fotografií z tohoto vytrvalostního dostihu, jeichž autorem je pan Jaroslav Trnka. Další fotky pak najdete na jeho webových stránkách.