Když se svěří... Petr Soukup

16. 2. 2017 EQCH redakce Autor fotek: archiv Petra Soukupa

Petra Soukupa jako čtenáři EQUICHANNELu jistě dobře znáte, nejednou jste mohli číst články o kopytech, která jsou jeho dlouholetým zájmem a objektem studia, nejspíš jste i zavítali na web kopyta.com. Dnes však nejen o kopytech :-)

Petra jsme nejprve poprosili, ať nám o sobě něco řekne, pojal to takto:

Těžko dát celý život do pár bodů. Snad nejlépe jako životopisná data, která byla důležitými mezníky v mém životě:

Vzdělání

 Dokončené nástavbové studium:

  • 2003 - Chov a sportovní využití koní, SOUz Praha - Velká Chuchle
  • 2010 - Kvalifikace podkováře č.41-031-H, Střední škola řemeslná Jaroměř
Praxe
  • 1994 - stal jsem se spolumajitelem klisny A1/1 Sálava
  • 1998 - Birger Gieseke seminář v hřebčinci v Písku
  • 2007 - absolvování podkovářského kurzu v SOU v Jaroměři
  • 2008 - založení internetových stránek www.kopyta.com
  • 2009 - exkurze na kopytní klinice Dr. Hiltrud Strasser v Tübingenu
  • 2007 - 2014 každoroční účast na semináři „Podkovářské dny"
  • 2015 - Odborný seminář „Laminitida kopyt koní" - Prof. Dr. Chris C. POLLITT, BVSc, PhD.
V kolika letech jste vůbec poprvé zauvažoval nad hmotou, zvanou „kůň"?

Od dětství mě děda o prázdninách bral svézt na koni do statku v Mrači. Ale nějak více zajímat jsem se o koně začal, až když jsme se spolu s Janou Královou stali spolumajiteli klisny Sálavy, vyřazené z dostihového tréninku v hřebčíně v Mlékojedech.

 Učila Vás rodina, oddíl, nebo jste úplný samorost?

V podstatě samorost. Ale jak většina koňáků poznala, úplně sám se může dobrých výsledků dobrat jen mimořádně geniální člověk. Takže se snažím něco naučit od každého, koho potkám.

Jsou koně Vaší zálibou, nebo už profesí?

Nikdy jsem nenašel odvahu, abych se vzdal pravidelného příjmu zaměstnance a živil se koňmi.

Jaký typ koní máte nejraději a proč?

Kdysi jsem chtěl mít nějakého amerického westernového koně, a to se mi časem i podařilo. Ale postupem času, když člověk pozná spoustu plemen tak nějak na vlastní kůži, dnes mám nejraději iberské koně. Když sedíte na španělském koni, máte intenzivní pocit ovladatelné energie.

Popište nám svůj „koňský park".

Všechny koně ve stáji beru jako „svoje koně", ale to by byl dlouhý popis, každý má svůj příběh.

Bylo krátké období, kdy jsem vlastnil i pět koní. V současné době jsem vlastníkem jednoho koně teplokrevného typu, Denyho, a je to víc, než kolik stihnu smysluplně využít.

Deny se narodil koncem září v roce 1999 dopoledne sám bez asistence na louce u Vltavy. Protože jsem byl po noční směně a porod jsem zaspal. Když jsem přijel ráno z práce, jeho matka Dafné se tvářila spokojeně, pásla se a nic nenasvědčovalo tomu, že dneska je den „D". Probudil jsem se kolem poledne a Deny už běhal po louce a máma s vykulenýma očima za ním, aby ho ohlídala.

Nejdřív jsem ho chtěl prodat, potom jsme trénovali na westernové závody. Když jsme jich ale pár absolvovali, uvědomil jsem si, že za ty nervy a peníze mi to nestojí a vlastně nejsem soutěžní typ.
Takže z něj byl kůň rekreační a dneska se zabývá ponejvíce svým vykrmováním.

Na co své koně máte a co s nimi děláte?

Svoje koně mám dnes převážně proto, abych měl nějaký pohyb a netrávil dny jen u počítače. Už je to pár let, co nepracuji s koňmi, ale pro koně. I když mi to někdy chybí, život kolem koní na mě navalil tolik povinností a požadavků, že najít čas a energii se jen tak svézt na koni je svátek.

Kdo nebo co vás inspiruje v práci s koňmi? Máte nějaký vzor?

Mám mnoho vzorů z různých oblastí práce s koňmi, ale žádný jeden ideál.
Jako horseman se mi líbil třeba Ray Hunt, jako jezdec je skvělý Pedro Torres, jako podkovář Pete Ramey.

Jakou roli ve Vašem životě s koňmi hraje EQUICHANNEL? :-)

:-) Bylo období, kdy jsem četl všechno, co na „channelu" vyšlo, a přispíval do diskuse. Dnes si přečtu občas článek, který mě zaujme. To víte, času je málo.

 Kam až jste to s koňmi „dotáhl"?

To je zákeřná otázka. Na půdě se mi práší na pár pohárů z nevýznamných soutěží. Když chci, tak můj kůň chodí za mnou bez vodítka, můžu jezdit „bez ničeho", ale z důvodu bezpečnosti to nedělám.

Umím strouhat bosá kopyta tak, že zdravý kůň je rekreačně použitelný i bez podkov, ale protože úpravy kopyt jsou fyzicky náročné, tak se tím neživím.
Sečteno a podtrženo, nikam jsem to nedotáhl, všechno dělám tak na půl a nevadí mi to, netoužím být hvězdou. Nikdy jsem nebyl zaměřený na výsledky.

Máte nějaký svůj osobní nebo profesionální „koňský zlozvyk"? A jak s ním bojujete?

Napadají mě dva zlozvyky. Nedostatečná důslednost. S tou moc nebojuji, spíš se ji snažím integrovat do systému.
Druhá věc je, že mám sklony ostatní poučovat. S tím se snažím bojovat docela úspěšně, i když někdy mi něco ujede. Hodně záleží na tom, jak výrazná osobnost je partner v dialogu.

Co považujete za největší překážku v soužití lidí s koňmi?

Rozdílnost myšlení koní a lidí a potom některé tradice, které se neustále dodržují, i když dnes již k tomu není důvod.

Jakou nejlepší věc jste se od koní naučil?

Jednak alespoň částečnou kontrolu emocí, vytrvalost v překonávání překážek a asi právě učit se. Neustále je co objevovat, každý kůň je trochu jiný, s chovem a výcvikem koní souvisí hodně oborů, to je spoustu věcí k poznávání.

 Co je pro Vás v jezdeckém umění nejtěžší?

Vnímat emoce, reakce, svaly a nohy koně a zároveň nepodléhat vlastním emocím, ale udržet si nějaký koncept.

Jaké knihy nebo filmy s koňmi byste našim čtenářům doporučil a proč?

Filmy o koních často skončí špatně a to já nemám rád. Ale třeba známý film Roberta Redforda „Zaříkávač koní" má dobrý konec. Taková oddechovka a přitom tam, pokud jde o koně, nejsou nesmysly.

A knihu? Co jsem přečetl za poslední dobu, tak mě zaujala kniha Kdyby koně mohli křičet od Gerharda Heuschmanna, která upozorňuje na některé zažité chyby v jezdectví.

Co Vám koně dali? Co vzali?

Dali:

  • Osobní rozvoj
  • Spoustu známých
  • Nezapomenutelné zážitky
  • Přítelkyni :-)

Vzali:

  • Čas (Než jsem se stačil rozkoukat a něco naučit, mládí je v tahu.)
  • Peníze (Co mě stáli koně, za to bych měl vilu s bazénem.)
  • Zdraví (Koleno po zásahu od poníka už nikdy nebude dobře fungovat.)

Děkujeme za rozhovor!

Podobné články

Slovenská vytrvalostní jezdkyně Dominika Malíková Kleinová suverénně zvítězila v žebříčku FEI pro rok 2023. Jaká byla její cesta na vytrvalostní…

Dostihy jezdí jedenáctou sezonu, přičemž prvních osm let absolvovala vždy jen pár startů za rok. Poté, co však před třemi lety nastoupila k trenéru…