Heleno, v kolika letech jste vůbec poprvé zauvažovala nad hmotou zvanou kůň? Jaké byly Vaše začátky? Navštěvovala jste jezdecký oddíl nebo jste typický samorost?
Na koni jsem začala jezdit v šesti letech u pana Trojana v Málkově. Moji rodiče tam jezdili ke koním a mě se sestrou brali s sebou. Tenkrát se prostě jen sedlo na koně a jelo ven . Nějaká jízdárna se vůbec neřešila a “ lítalo“ se zvesela po lese a loukách. Jezdili jsme s dětmi na ponících.
Touha po koních mě provázela celý život. Kolem 12tého roku jsem se začala rozhlížet po jezdeckém oddíle. Bohužel za totalitního režimu byly možnosti omezené. Nakonec jsem přes známého uspěla v jezdeckém oddíle v Bezdědicích u pana Kornalíka. Zde jsem jezdila o víkendech a naučila se základům. Na rozdíl od dnešní doby, kdy si každý může koupit koně, aniž by o nich něco věděl, jsme tenkrát takové možnosti neměli. Díky tomu jsme však dostali kvalitní vzdělání jak v ježdění, tak v péči o koně a samozřejmě i v otázkách bezpečností.
A dnes jsou koně stále Vašim koníčkem nebo již profesí?
V současné době se mi jezdectví přesunulo do kolonky práce. Věnuji se plně trénování.
Jaký typ koní máte nejraději a proč?
Nemůžu říci „tento typ je můj nejoblíbenější“. Spíše to beru jednotlivě, dle osobnosti toho daného koně s kterým pracuji.
Jaký je aktuální stav Vašeho „koňského parku“?
Můj koňský park. V současné době mám již jen jednoho koně KWPN , kterého jezdím drezurně. Je to mladý kůň, prozatím má výkonost S a připravuje se do ST.
Kdo nebo co Vás inspiruje? Máte nějaký „jezdecký vzor“?
Inspirace v práci s koňmi – Nemám jeden vzor, ke kterému bych vzhlížela. Myslím, že je důležité mít celkový přehled. Nikdo nejezdí stejně, každý jezdec má trošku jiný přístup a styl ježdění. Podstata ježdění je stále stejná i když se občas někdo snaží vymyslet něco jiného.
Jakou roli ve Vašem životě sehrál Equichanell? 🙂
Equichannel mě doprovází již od svého vzniku. Je to výborný server. Jsou jezdci , kteří se vydali cestou samouků a i když si myslím, že to není správně, mohou na EQ nalézt mnoho teoretických rad, což považuji za přínosné.
Kam až jste to s koňmi dotáhla? Váš pomyslný vrchol?
Záleží na úhlu pohledu. Pro někoho je možná ta vysněná meta v účasti na MČR, startovala jsem zde s koněm G. Ferré a Cascavello. Ale pro mne je daleko více důležité, že jsem si Ferra sama obsedla a společně jsme se cestou pokus omyl dostali až na úroveň T. Je to zcela obyčejný kůň bez skvostného původu, ale jeho charakter vynahradil vše.
Máte nějaký svůj osobní nebo profesionální „koňský zlozvyk“?
Zlozvyk – asi jako většina z nás – koukám při ježdění na koně a ne před sebe 🙂
Co považujete za největší překážku v soužití lidí a koní?
Co považuji za největší překážku v soužití lidi a koni – záleží na tom, co od toho soužití lidé očekávají. Pořád by měli mít na paměti, že i když své koně bezmezně milují, jsou to pořád jen zvířata, která se mohou leknout a tak vznikají ošklivě úrazy. Mám pocit, že chybí ta bezpečnostní osvěta.
Jakou nejlepší věc jste se od koní naučila? Co je pro Vás v jezdeckém umění nejtěžší?
Nedá se říci, že od nich, ale spíše při nich. Trpělivost a pokora, bez toho to prostě nejde a tím odpovídám i na další otázku, co je v jezdeckém umění nejtěžší. Je velice jednoduché, když to nejde, říci: „ten kůň je špatný, on je tuhý a nechce to dělat“. Tuto větu slýchám pravidelně. Ano? Ten kůň se ráno probudil a řekl si: „dneska se nebudu ohýbat vlevo, protože se mi nechce… dám to jezdci pořádně sežrat“? Málokterý jezdec se zamyslí nad tím, nedělám já něco špatně?
Pro mne jako pro trenéra je nejtěžší naučit jezdce jezdit přes vnější otěž. Bohužel, lidé stále ještě asi nepochopili, že když se nechají trénovat od lidí, kteří k tomu nemají oprávnění, tak zůstanou stále lesními jezdci. Ano slýchám, že trenéři jsou drazí a holčina od vedle je o půlku levnější. Jenže tu trenérskou licenci jsme nedostali zadarmo. Museli jsme mít předepsané hodiny pedagogiky, psychologie, fyziologie… a take praxi v ježdění a trénování. Když si půjdete udělat řidičské oprávnění, tak vás také na silnici nebude učit řídit “ Pepa od traktoru“ protože je to levnější. Když už chci do svého vzdělání investovat, tak se zamyslím nad tím, od koho se nechám vzdělávat.
