Po třech letech jsme s kamarádkou pochopily, že náš projekt pohořel. Nejenže se v našem obchůdku „utopilo“ dost peněz, ale i naše přátelství prošlo těžkou zkouškou. Počáteční nadšení z podnikání zmizelo a zbyly výčitky, kterými jsme se vzájemně zasypávaly.
Můj snoubenec si tehdy také nevybral nejvhodnější moment k tomu, aby se mi svěřil se svou touhou po svobodě. Vysvětlil mi, že mě má sice rád, ale stále ještě není připravený na celoživotní závazek.
Zůstala jsem prakticky ze dne na den bez prostředků, v dluzích a se zlomeným srdcem. Představa, že nastoupím do jakékoli práce, abych utáhla nájem, mě děsila. Potřebovala jsem být sama, ze všeho se dostat a promyslet si, co dál. Máma mi nabídla, že se můžu nastěhovat k ní. Jenže v malém bytě se dvěma psy a jejím novým partnerem bych nevydržela. Napadla mě však jiná varianta – přestěhovat se na pár měsíců na máminu chalupu.
Celý článek přináší iDNES.cz: Když jsem byla na dně, dal mému životu nový směr kůň. Umí mi číst myšlenky
