Tímto bych chtěla vyjádřit především svůj dík samotné školitelce, Mgr. Janě Bílkové, Ph.D., za její snahu o šíření důležitých poznatků a znalostí ze života koní. Na jejich základě jsme mohli lépe pochopit koně jako živé bytosti a nabídlo nám to možnost přemýšlet nad podmínkami chovu koní, které následně velmi ovlivňují jejich výchovu a výcvik.
Toto první setkání ze série plánovaných seminářů na letošní zimu se zaměřilo na důležitá fakta o životě koní – nejen jako zvířat, ale i společníků a především "služebníků" lidí. Seminář byl členěn do čtyř základních okruhů, které na sebe přirozeně navazovaly: zvíře kůň a jeho potřeby, způsoby ustájení koní a jejich výhody/nevýhody, výchova a výcvik koně od hříběte a odpovědnost člověka ke koni.
Díky srozumitelnému a na informace velmi pestrému výkladu se účastníci mohli seznámit se základními potřebami koně, které je třeba zajistit, aby byl kůň zdravý, spokojený a mohl se dál dobře vyvíjet nejen fyzicky, ale i psychicky. Napadlo Vás někdy, že koně díky svému zažívání mají např. akutní pocit hladu již cca 1-2 hodiny po posledním jídle? Pro mě to bylo vysvětlení toho, proč můj kůň projevuje nesoustředění a někdy až negativní emoce při odpolední práci ať už na vyjížďce či jízdárně. Vše z důvodu nedostatku přísunu sena v malých dávkách po celý den (od ranního krmení uběhlo totiž minimálně 5-7 hodin!). Podobně důležitých a přitom základních informací byla celá řada (život a role koní ve stádě, denní biorytmus koně, změny některých potřeb v průběhu života koně, …). Jejich neznalost bohužel způsobuje v dnešní době stále častěji komplikace nejen zdravotní, ale i při výchově a výcviku koní.
Další část semináře byla věnována typům ustájení koní a jaké výhody či nevýhody nabízí pro další rozvoj koně a jeho pracovní využití. Srovnávaly se běžné typy ustájení u nás s přirozenými potřebami koní. Na každém majiteli je pak samotné rozhodnutí, jaké podmínky je schopen pro svého koně zajistit.. Je dobré se zamyslet nad tím, zda jsme opravdu ochotni např. za cenu našeho ústupku na zázemí stáje, či větší finanční náročnosti na dojíždění poskytnout svým koním to nejlepší? Na závěr zazněly také rady, na co si dát při výběru vhodného ustájení pozor a jak koním zlepšit a zpříjemnit život i v neideálních podmínkách jejich ustájení.
Od podmínek chovu koní se přešlo na oblast výchovy a výcviku koně od hříběte až po práci pod sedlem. Osobně mě nadchla myšlenka výchovy koně od hříběte jako postupné rozšiřování malých rituálů, na které je kůň pomalu navykán. Kůň nerozlišuje dobu s námi, která je výchovná (výcviková), a dobu, kdy má volno – vnímá nás po celou dobu, co je s námi. Školitelka Jana Bílková uvedla krásný příklad nenásilné výchovy a výcviku – rituál procházek. Nejdříve je to krátká procházka a popásání na trávě s klisnou na vodítku a hříbětem na volno, posléze dostane hříbě ohlávku a je stále na volno, časem přibudou procházky s klisnou a hříbětem již na vodítku – potřeba dalšího vodiče, po odstavu hříběte následuje chození na procházky samostatně bez klisny, poté se přidá chození na procházku s dečkou přes hřbet, se sedlem na hřbetě, atd.. Při samotné problematice výcviku se kladl důraz na základní stupnici vzdělanosti koní (takt, uvolnění, přilnutí, kmih, narovnání, shromáždění) a nezbytnost jejího dodržování pro správný rozvoj fyzických dovedností koní, na který se u nás často zapomíná i na sportovní úrovni.
Zajímavým okruhem byla problematika odpovědnosti člověka k jeho koni, kdy kůň je ve spoustě ohledů závislý na svém majiteli. Většinu lidí nepřekvapí fakt, že vztah mezi koněm a člověkem je ovlivněn např. společně stráveným časem a finančními možnostmi majitele. Ale že existuje možnost silné citové vazby, kdy je možné si k sobě koně až nezdravě připoutat, si uvědomuje už málokdo. S tím je pak spojena otázka, zda člověk má vůbec právo si k sobě takto silně koně připoutat a zda bere na sebe plnou odpovědnost za život takového koně. Každému se tímto nabídl námět na přemýšlení, jakého vztahu se svým koněm chce dosáhnout.
Celé povídání bylo doplněno o zajímavé fotografie, výsledky výzkumu z oblasti etologie koní a samozřejmě i o osobní bohaté zkušenosti ze života. V průběhu semináře byl vyhrazen prostor také na dotazy účastníků, které rozšířily a obohatily seminář o další zajímavá témata.
Osobně věřím, že tento seminář přiláká ještě hodně zájemců z řad koňských příznivců, rekreačních, ale i sportovních jezdců. Je určen totiž všem, kterým leží blaho jejich koní na srdci a kteří chtějí mít koníky zdravé, povahově vyrovnané a vychované. V rámci semináře je také nabídnut přehled možností, jak zajistit koním trvale příjemné podmínky pro jejich chov, výcvik a pracovní využití. Těším se na další pokračování seminářů a pro zájemce doporučuji sledovat kalendář akcí, aby se mohli včas nahlásit na chystané termíny např. v Brně, Praze a dalších místech ČR, která jsou v jednání.
