má však cenné údaje. V našem tématu budou spíše varující. Bohužel u nás přesná čísla o úrazovosti v jezdectví nejsou, i když pojišťovny mají o svých klientech přehled. Nedělám si však iluze, že by se na práci záchranné služby v naší republice podílelo jezdectví v diametrálně odlišném měřítku než v Evropě.
Čerstvá studie o úrazech v jezdectví ve Švýcarsku z roku 2011 (Bianchi G, Brügger O, Niemann S. Unfälle im Pferdesport in der Schweiz) řadí jezdectví v úrazovosti sportů na desáté místo – ovšem v případě rozdělení úrazovosti podle pohlaví se u ženské části sportujících ocitá jezdectví na druhém místě po lyžování. Logicky – feminizace jezdeckého sportu je záležitost probíhající napříč kontinenty. U mužů je v čele tabulky z podobných důvodů fotbal, na druhém místě lyžování.
Co se týče věku, je ve Švýcarsku nejvíce zraněných ve věkové kategorii od 25 – 29 let (muži 440 a ženy 3560 úrazů za období 2004-2008 – údaje pojišťovny UVD). Mezi nejčastější úrazy patří poranění ramenního pletence a paží, dále naražení, podvrtnutí, zlomeniny.
Údaje této švýcarské studie od 1. ledna 2000 do 31. prosince 2010 dokládají průměrně tři úmrtí ročně – nejčastější obětí je žena 30-39 let nebo muž 50-59 let. V 80 procentech byl příčinou úmrtí pád z koně.
V Německu byly v roce 2003/2004 publikovány údaje o úrazovosti jezdeckého sportu. Číslo 30-40 tisíc úrazů souvisejících s koňmi a jezdectvím ročně odpovídá oblíbenosti koní a počtu aktivních jezdců. Alarmující je ale fakt, že 40 procent těchto úrazů připadá na dívky ve věku do 14 let, což znamená 12 000 úrazů ročně u dětí, které s jezdectvím teprve začínají. Přes polovinu těchto úrazů se přihodí „na zemi" – tedy při manipulaci s koněm – vodění, čištění a ošetřování (www.pferdundreiter.wordpress.com).
V letech 1991 až 1999 byla v USA provedena studie (NEISS – National Eletronic Injury Sureillance System), zaměřená na úrazy vzniklé v souvislosti s koňmi. Celkový počet hlášených úrazů dosáhl počtu 599 732 tis. Nejčastěji poraněnou částí těla byla dolní polovina trupu, následovalo poranění hlavy, horní poloviny trupu, ramene a zápěstí. Nejčastější věkové zastoupení zraněných jezdců bylo od 25 – 44 let.
Úrazy u koní se také zabývala zpráva Fakultní nemocnice v Motole, Klinika anesteziologie a resuscitace 2.LK UK a IPVZ (Blažek D., Pavlíček P., Havelková Š., Mixová D., Dlask K.), která má (k mému zděšení) název „Hipoterapie – zdroj potěšení nebo příčina dětských úrazů?" Zaujal mě údaj ze zdroje J.R.Silver – Spinal Cord(2002) 40,264-271 doi:10.1038/sj.sc.3101280:
K nehodě motocyklisty dochází každých 700 hodin, k úrazu jezdce na koni dochází každých 350 hodin, jízda na koni je tedy 2x nebezpečnější než jízda na motorce.
A víte, že pád ze cválajícího koně způsobí zrychlení hlavy na 100-300g, přičemž už 80 g stačí, aby došlo k fraktuře lebky?
Další „hodinová" statistika je opět ze zdroje Spinal injuries resulting from horse riding accidents, J. R. Silver – Spinal Cord(2002) 40,264-271 doi:10.1038/sj.sc.3101280, kde se uvádí:
Pozn. k úrazům ve všestrannosti – v roce 2009 se v Anglii konala konference Eventing National Safety Office a zde bylo konstatováno, že riziko během cross country je tak vysoké, že dochází k pádu jednoho z pěti jezdců a jednoho z patnácti koní. Mezi lety 1997 – 2008 zemřelo v důsledku pádu 37 jezdců. Z toho 25 úmrtí při pádu s koněm. K nehodám dochází nejvíce během závodů nejvyšší obtížnosti, kde je nutná přítomnost zdravotní záchranné služby. K většině pádů v téhle disciplíně pak dochází v důsledku shození jezdce koněm (25 %), odmítnutí koně skočit překážku (23 %), uklouznutí a pád koně (17 %).
Jedním z nejznámějších případů je kolize na překážce v rámcové soutěži na Mistrovství ve všestrannosti Německa, kde na druhé překážce kůň zůstal viset předníma nohama a svou jezdkyni, zkušenou 32letou Tinu Richter-Vietor, katapultoval ze sedla. Ta na místě pádu svým zraněním i přes okamžitý zásah lékařů podlehla.
Zajímavý je také údaj o prostředí – pouze 12% úrazů se stane při organizovaném sportu – na závodech. Ostatní jdou na vrub péče o koně – pošlapání, kopnutí, rekreace.
V SOU Chuchle bylo v roce 2007/2008 zaznamenáno 22 úrazů – nejčastěji při vodění, sedlání, postrojování, podkování, kopnutí v boxe.
Co se týče hipoterapie podle zprávy FN Motol, jsou zde uvedeny dvě kazuistiky končící úmrtím. V jednom případě byla pacientka ke koni přivázaná (!) provazem, kůň se splašil a několik desítek metrů ji vláčel. Ve druhém případě byla sedmiletá dívenka kopnuta do lýtka a do zad, svému zranění také později podlehla – u těchto kauzuistik není pochyb o selhání odpovědných osob.
Podle statistiky British horse society došlo v roce 2010 k 65 silničním nehodám, ve kterých byl účastníkem jezdec na koni. Devět z nich skončilo úhynem nebo utracením koně, ve dvou případech zahynul jezdec. BHS považuje tyto údaje za značně podhodnocené – viz.
http://www.bhs.org.uk/About_Us/Equestrian_Statistics.aspx
Prozíravou aktivitou BHS je jejich odkaz www.horseaccidents.uk.org, kde by se měly sbíhat zprávy o jezdeckých nehodách. Tím získá smysluplné „tvrdé" údaje a statistiky, které by měly být měřitelným důkazem pro argumenty na opatření pro zvýšení bezpečnosti jezdců v provozu u institucí, které mají k těmto opatřením kompetence.
Evening Mail ve Velké Británii vyhlásil den 12. října roku 2002 jako Národní den bezpečnosti koní a bezpečnosti na silnicích. Heslem pro motoristy je míjet koně z dostatečné vzdálenosti a pomalu a nedělat nečekané nebo hlasité zvuky.
Bezpečnostní výstroj je čím dál kvalitnější – proč se podíl jezdeckého sportu na počtu sportovních úrazů nesnižuje?
Výše uvedené faktory bezpečnosti jsem nečíslovala – každý může být tím spouštěčem nešťastné události.
Jak jezdectví zaměstnává chirurgii u nás, jsem vyzvídala u staniční sestry Hany Išové z jednotky intenzivní péče na chirurgickém oddělení v nemocnici v Novém Městě na Moravě.
Jak často se s úrazy u koní ve své práci setkáváte a o jak závažná zranění jde?
V naší malé okresní nemocnici i přes polohu na Vysočině se nesetkáváme s úrazy od koní tak často. Průměr ročních příjmů je asi 5 pacientů za rok. Jedná se především o ženy a dívky. Nejčastějším poraněním jsou otřesy a zhmoždění mozku, zlomeniny lbi, obratlů a méně častěji zlomeniny končetin.
S jakými příčinami úrazů u koní se nejčastěji setkáváte – vede sport, rekreační jezdecké aktivity nebo manipulace s koňmi (případně jiné)?
Především jsou to manipulace s koňmi a následky pádů především při rekreačních aktivitách, méně ze závodů.
V jaké věkové kategorii jsou pacienti a jaké pohlaví převládá?
Převládají především osoby ženského pohlaví a zvláště mladé ženy do 40 let a dívky od 15-25 let.
Setkala jste se s tím, že jsou úrazy u koní opakované u stejných pacientů?
Ano, to není neobvyklé.
Ano, to není neobvyklé – zkuste si počíst na zdejších diskuzích. Co jezdce nutí i po vážných úrazech znovu se vyhoupnout do sedla a znovu zamířit mezi červený a bílý praporek? Jak překonat strach? To už je námět spíš pro psychology a pro článek Katky Lipinské v některém z dalších dílů.
Téma měsíce jistě není příliš optimistické, na druhou stranu bychom neměli zavírat oči před realitou. Kůň je silné a rychlé zvíře vybavené instinkty, které může být v kontaktu s nezkušeným člověkem nebezpečné. Nárůst počtu koní a zájemců o ježdění na jedné straně a nedostatek zkušených jezdců, trenérů a ošetřovatelů na straně druhé má své logické následky.
Osvícená BHS již letos nabádala chovatele, aby velmi zodpovědně zvážili, zda své klisny budou zapouštět. V současné době je v Anglii 12 000 koní v nouzi. Narůstající počet koní v Anglii neodpovídá počtu lidí, kteří jsou schopni se o ně odborně starat. I nad tím je dobré se zamyslet.
V jezdectví však bude docházet k úrazům i v případech, kdy s koňmi manipulují zkušení lidé. Když už k úrazu dojde, pak je na řadě další odbornost – umět poskytnout první pomoc. To už bude obsahem příštího dílu.
(Dostihový den Elektrizace železnic Praha.) Po téměř sedmi měsících dnes skončila letošní dostihová sez...
Devítiletá klisna českého chovu doběhla v I. kvalifikaci na 135. Velkou pardubickou se Slavia pojišťovnou druh...