Co je pro koně bolestivější: výžehy nebo mikročipy?

Autor původního textu: Marie Rosenthal
14. července 2009, článek č. 14533

Pro koně je výrazně bolestivější pálení žhavým železem než aplikace mikročipu pro identifikační účely, to vyvodili vědci v nové studii. Zjistili také, že bolest z pálení trvá nejméně jeden týden.

Neustále probíhají diskuse o tom, jak nejlépe identifikovat koně, kde mnoho účastníků tvrdí, že nejlepší je výžeh, že je pálení pro koně nebolestivé.

Casper Lindegaard, DVM, PhD z univerzity v Copenhagen a jeho kolegové srovnávali okamžité a pozdější reakce sedmi dospělých koní na pálení a na aplikaci mikročipů. Všichni koně byli identifikováni oběma způsoby, ale vědci čekali 2 týdny, než u nich provedli druhý typ identifikace. Čtyři nezávislí pozorovatelé hodnotili reakce u koní.

Vědci seznamovali koně s experimentálním postupem každý den dva týdny před identifikací každou metodou, aby eliminovali stres spojený s procedurou.

Pálení vyvolalo výrazně silnější reakci indikující bolest, než aplikace mikročipu. Místo výžehu bylo oteklé, hřálo a bylo citlivé na dotyk ještě týden poté, jak uvádí Lindegaard.

„Pálení žhavým železem je stará tradiční metoda z dob, kdy to byl jediný způsob, jak identifikovat koně," říká Lindegaard. „Usoudili jsme, že pálení žhavým železem koně bolí a mělo by se od toho upustit, kde je to jen možné. Mnoho let zkušeností s identifikací psů, koček a také koní mikročipy jasně ukázalo, že je to opravdu nejlepší metoda identifikace."

„Nikdo by nikdy netrval na tom, aby se psi nebo kočky pálili místo čipování," dodává.

Studie „Evaluation of pain and inflammation associated with hot iron branding and microchip transponder injection in horses" byla publikovaná v červenci 2009 v časopise American Journal of Veterinary Research. Abstrakt je dostupný na PubMed.

Nový protizánětlivý a protibolestivý lék pro koně: firocoxib

Autor původního článku: Stacey Oke, DVM, MSc
8. července 2009, článek č. 14496

Když se mluví o tlumení bolesti u koní, slova „artróza" a „fenylbutazon" znějí jako nerozlučná dvojka. Ale ne všichni veterináři jsou pro rutinní podávání tohoto léku koním.

Fenylbutazon je nesteroidní protizánětlivý lék (NSAID), tlumí bolest a snižuje horečku. Bohužel má také známé vedlejší účinky, k nimž patří i nefrotoxicita (jedovatý pro ledviny) a vředy v trávicím traktu.

Naopak novější NSAID firocoxib je vytvořen speciálně pro koně, má během léčby méně vedlejších účinků než fenylbutazon a účinně mírní kulhání.

V nové studii „The use of force plate measurements to titrate the dosage of a new COX-2 inhibitor in lame horses" popisuje Willem Back, DVM, Cert. Pract. KNMvD (equinní praxe), PhD, Spec. KNMvD (equinní chirurgie), Dipl. ECVS z fakulty veterinární medicíny na univerzitě v holandském Utrechtu spolu s dalšími vědci použití tzv. „force plate", aby zjistili optimální dávku firocoxibu u koní s artrózou.

„Force plate" (pozn. překl.: v překladu silová destička, nebo destička měřící sílu) je speciální zařízení pro analýzu chodů, které objektivně měří mírné změny v zatížení a odlehčení končetin pro diagnostiku kulhání.

Back a jeho kolegové použili „force plate" u 64 koní s chronickým kulháním způsobeným artrózou (osteoartritidou), včetně podotrochlózy. Koně byli léčení různými dávkami firocoxibu (od 0 do 0,25 mg/kg podaný orálně) a byly u nich analyzovány změny v kulhání před a po léčbě.

Podle autorů orální dávka 0,1 mg/kg firocoxibu jednou denně je považována za „účinnou dávku pro zmírnění kulhání u koní způsobeného artrózou, včetně podotrochlózy."

Studie byla publikovaná v březnu 2009 v časopise Equine Veterinary Journal. Abstrakt je k dispozici na PubMed.