Hned na vstupu do žaludku nachází se v místě zvaném kardie svěrač – a jsme u známého faktu, že kůň nemůže zvracet, co peklo schvátí, nikdy nevrátí, i kdyby ho to zabít mělo. Tedy první malér, například v případě překrmení.
Koňské střevo pak ve svém průběhu náhle mění průměr, je zavěšeno poměrně volně na dlouhém závěsu (mezenteriu) a disponuje dosti labilní inervací (co je labilní, většinou víme, inervace je nervové „obsazení“ dané tělesné partie). Vegetativní nervový systém, mající na starosti koňovy útroby, není ovladatelný vůlí, za to velmi citlivě reaguje na stres, změny atmosférického tlaku, kolísání hormonálních hladin (říje). Také každé narušení skladby střevní mikroflory může mít dramatické důsledky, ať jde o náhlou změnu krmné dávky, dietní chybu či stav po aplikaci antibiotik.
Krom toho, že kůň je anatomicky a fyziologicky blbě udělaný, má bohužel též majitele. Ten ho hodlá nějak používat ku své potěše a svému prospěchu a mnohdy nebere příliš ohledu na to, čím kopytníka vybavila evoluce. A protože anatomii a fyziologii koně neovlivníme, kdežto naše chování je v naší moci, zkusíme zachránit, co se dá.
Mám v péči několik stádeček, žijících si v podstatě v přírodě, bez lidských nároků, čas tráví pastvou a koňským společenským životem. Pasou se nepřetržitě. Koliky nemívají, pokud jejich majitele nárazově nenapadne nějaká inovace. Mívají jiné problémy, ale to zase jindy v jiném tematickém celku.
Pro koně je fyziologická prakticky nepřetržitá konzumace objemového krmiva. Koncentrovaná krmiva, která potřebujeme, aby kůň vypadal a podával výkon, nejsou příliš fyziologická, nepatří do prázdného žaludku a měla by být rozdělena minimálně na 2–3 porce denně. Smutným faktem totiž je, že většina koní dnes trpí v důsledku chybného managementu gastroduodenálními ulceracemi, tedy žaludečními a dvanácterníkovými vředy, a právě ty jsou často na počátku kolikových epizod. Tedy poučení první – pauza v krmení delší než tři hodiny škodí u vředařů… i ostatních koní.
Za druhé – neexperimentujte! Mnozí z vás se tak strašně snaží udělat pro své miláčky co nejvíc, až jim tím vlastně škodí. Neustálé změny v krmné dávce jsou tragický pogrom na střevní bakterie. Pokud chcete něco změnit, měňte to odůvodněně, a neměňte, co funguje. Veškeré změny ve složení krmné dávky by pak měly probíhat pozvolna a nenápadně, pokud možno ne v období, které je pro koně zátěží samo o sobě (změna ustájení, jezdce, jiný stres). Pro míchače vlastních originálních receptur – všeho moc škodí, můj kůň kustovnici v životě neviděl a vůbec mu to nevadí. Velmi diskutabilní je současná móda sypat velká množství vitamínu C ve snaze ochránit koně před infekcemi. Většina z nich, jak jsme zmínili, má tak trošku žaludeční vředy… a vitamín C je kyselina askorbová.
Za třetí – při zmíněné neschopnosti zvracet je alfou a omegou kvalita krmiv. Plesnivé seno vážně nestačí přebrat, plíseň je v celém balíku. Oves nemačkejte na týden dopředu, optimální jsou dva až tři dny, žlukne. Nápisy skladujte v suchu nejsou na pytlích náhodou. Atd. atd.
Za čtvrté – odčervujte, česnek to vážně nezachrání!
Za páté – kolikové epizody se s oblibou přidružují k horečnatým onemocněním a dechové (respirační) tísni, obé je třeba řešit včas.
Za šesté – vyvarujte se náhlé skokové změny v zátěži, ať už ve smyslu + nebo – . Vytáhnout koně po roce z pastviny a vydatně potrénovat nebo nechat koně v zátěži týden stát v boxe může vést k problému ve smyslu koliky (to druhé se může např. při úrazu stát a musíme se možným komplikacím preventivně věnovat).
Za sedmé – nezanedbávejte stav chrupu! Špatně požvýkaná potrava se špatně tráví…
Za osmé – minimalizujte pravděpodobnost dietních chyb. Jádro pokud možno neskladujte ve stáji, zamezte, je-li to reálné, přístup „krmičům“, pozor i na záměny krmiv.
Za deváté – v létě pozor na přehřátí a dehydrataci.
Za desáté – jak říkal vévoda z Valdštejna, znáte své Pappenheimské. Pozorujte svého koně, sledujte, co mu dělá a nedělá dobře. Ale koni, ne vám!!!!
Alfou a omegou je pro koně pravidelnost a klid!
Takže, řekněme, že se stalo a váš kůň jeví příznaky koliky. Zavolali jste veterináře.
Co se bude dít dál?
Doktor přijede z pole role, křepce vyskočí nebo vypajdá z automobilu a počne se věnovat koni. Předpokládejme pro zjednodušení, že jsem to já. Tedy v začátku máme dvě možnosti:
Pokud je významná možnost, že stav koně bude vyžadovat operaci, budete na tuto možnost upozorněni, v některých případech následuje po vyšetření medikace a převoz na kliniku. Ergo kladívko – je dobré být na tuto eventualitu připraven, vědět, kde seženu (pokud nemám vlastní) dopravní prostředek a řidiče, mít v rezervě 10 000 Kč jako zálohu při hospitalizaci, a mít jasno, zda operaci (počítejte od 50 tis. výše) mohu zaplatit. Dovoluji si zde nevtíravě upozornit na možnost pojištění léčebných výloh.
Nejeví-li se akutní převézt koně blíže k operačnímu stolu, zhodnotíme základní parametry – peristaltiku, puls, dechovou frekvenci, CRT (čas kapilárního plnění), zbarvení spojivky, hydrataci. Obvykle aplikujeme spasmolytika + analgetika (látky tlumící křečovitou peristaltiku a působící proti bolesti). Poté přistoupíme k rektálnímu vyšetření a zavedení nosojícnové sondy. Po absolvování uvedených nutných úkonů býváme o něco moudřejší a můžeme pokračovat v léčbě.
Co, kdy a jak se aplikuje, by vydalo na obsažnou knihu. Ale, nutno je vědět, že co kolika, to originál. Za sebe se držím zásady, že při podezření na stav nezvládnutelný v terénu či nutnost operačního výkonu odesílám pacienta na kliniku co nejdříve. Pokud majitel odmítne, má na to právo a zodpovědnost přechází na něj. Nicméně, zkuste v tomto případě raději věřit doktorovi. Ano, stalo se mi, že na klinice vystoupil kůň, kterému prakticky nic nebylo. Ovšem, tomu se dá zasmát. Zbytečnému úhynu z důvodu prodlení se nezasmějete.
Některé drobné kolikové postřehy z našich luhů a hájů:
1. Řepné řízky jsou fajn stravitelná vláknina. Samy o sobě nejsou kompletní krmnou dávkou, nevystačíte s nimi. Je třeba je máčet nejméně 10 hodin v dostatečném množství vody, bobtnají. Uskladňovat tak, aby se k nim kůň nedostal, pokud mu suché řízky nabobtnají v žaludku nebo jícnu, máme ohrožení života hnedle. V létě nenechat zkvasit na slunku, to má též poetické důsledky.
2. NIKDY! nekrmte krátce nařezanou trávu ze zahradní sekačky. V žaludku prudce fermentuje a vzniká dramatický stav provázený těžkou gastritidou (zánětem žaludku) a obvykle tvorbou plynu. Nepěkné, věřte mi.
3. Pokud zjistíte překrmení jádrem, hned volejte doktora. Nezkoušejte to rozchodit, natož rozběhat. Pokud se vám vyhne kolika, hned za ní následuje schvácení kopyt – a tomu lze, alespoň někdy, zabránit, nebo ho alespoň zmírnit.
4. Pokud má váš kůň opakované mírné koliky a doktor začne mluvit o žaludečních vředech, nepodceňujte to a situaci řešte. Některá další kolika by nemusela být tak mírná…
5. Spadané ovoce ve výběhu nemá co dělat! Ani jablka, natož peckoviny.
6. Šroty nikdy! nekrmíme suché.
7. Krmná sláma není rovnocennou náhražkou sena ani živinově, při nadměrné konzumaci pak hrozí obstipace (ucpání) střeva. Slámou můžeme doplnit seno u koní obézních, řekněme 2:1. Pokud je u koně znám sklon k zácpovým kolikám, vyřešíme tlusťocha sítí s menšími oky.
8. Pokud máte koně na písku, seno dávat do sítě. Spolykaný písek se usazuje v tlustém střevě a bývá často důvodem k operaci.
9. Last but not least – kolika provázená průjmem je též kolika, mnohdy velmi závažná! Volat hned!
A teď si masochisticky způsobím problém – vzhledem k rozsáhlosti problematiky bych ráda další díl o kolikách věnovala odpovědím na vaše dotazy. Předem uvádím, že nelze hodnotit klinický případ, který jsem neviděla… páč „od stolu je každej chytrej a po bitvě generálem“. Dotazy a náměty možno posílat na levapredni@seznam.cz.
Hezký den bez kolik přeje váš Doktor
