Jak se rodí koně ve volné přírodě

29. 02. 2012 05:00

Obrázky: 3

Autor: Dominika Švehlová Spoluautoři: Jitka Bartošová Foto: Dominika Švehlová Rubrika: Etologie koní Počet přečtení: 10681 Počet komentářů: 2 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Letošek nám dal do vínku jeden únorový den navíc, využijeme ho tedy k zajímavému uzavření našeho tématu hřebení a péče o malá hříbata. Opět formou rozhovoru, tentokrát s etoložkou Jitkou Bartošovou: Jak to vlastně chodí v přírodě?

Je nějaký rozdíl mezi délkou březosti u divoce žijících a domácích koní?

Délka březosti je extrémně proměnlivá veličina, notně závislá mimo jiné na ekologických faktorech (lokalita, klima, míra srážek v daném roce, apod.), ale průměrné hodnoty ani rozsahy běžných délek březosti se mezi volně žijícími koňmi a našimi stájovými mazlíčky nijak výrazně neliší. Pravda je, že většina studií se zabývá buď volně žijícími koňmi, nebo naopak koňmi v chovech, čímž se notně ztěžuje vzájemné porovnání.

Studie z padesátých let minulého století na arabských klisnách, která by mohla simulovat různé životní podmínky, podstatné rozdíly neodhalila. Březí klisny byly buď ponechány na pastvě, nebo vystaveny typické stájové péči. Klisny ze stájí si zkrátily březost v průměru jen asi o 6 dní, což je v rozsahu hodnot, ve kterých se pohybujeme, v podstatě oka mih.

Ještě dodatek: Pojďme si vštípit raději termín „volně žijících koní", protože všichni tito koně roztroušení po celém světě nejsou koně divocí, ale domestikovaní. Dnes žije jediný skutečně divoký kůň, kůň Převalského (plus několik druhů dalších koňovitých).

Pokud klisna kojí, kdy před porodem odstaví kojené hříbě?

mezi tetami, strýci a sourozenciJak kdy. :-) Březí klisny obecně odstavují dřív než jalové, a to napříč druhy koňovitých i životních podmínek. Klisny jsou ale silné individualistky a kromě případné březosti se v časování odstavu odráží ještě řada faktorů, především jejich kondice (daná zdravotním stavem a dostupností přijatelné potravy) a životaschopnost kojeného hříběte. Velmi, ale VELMI obecně lze říct, že březí klisny směřují odstav kojence do doby, kdy prudce stoupají nároky plodu, tedy do posledních třech až čtyřech měsíců březosti. Řada klisen ale kojí klidně až do dalšího porodu, a některé „salámistky" to neřeší vůbec, prostě nějaký čas kojí oba sourozence.

Podle toho, co nám o sobě „řekly" starokladrubské klisny v Národním hřebčíně, chovají se koňské březí matky příkladně, a pokud mohou, kompenzují svým kojeným ratolestem dřívější odstav větší tolerancí a vstřícností v době plné laktace. „Rozhovor" s nimi přetiskl jeden prestižní vědecký plátek, viz http://www.plosone.org/article/info%3Adoi%2F10.1371%2Fjournal.pone.0022068. O pravidlech a úskalích odstavu jsme na Equichannelu psali ve článku Odstav hříbat očima etologa.

Jak je to s pohybem vysokobřezích klisen - pokud koně putují ze zimních pastvin do letních, pravděpodobně to zastihne klisny už v hodně pokročilém stupni březosti? Je to tak?

Březí samice musejí zvládnout normální provoz, jinak nepřežijí (když ne jindy, tak teď se mnou jistě souhlasí přinejmenším čtenářky-matky, s prominutím za to označení). Koně, pokud k tomu nemají pádný nárazový důvod, netryskají bezcílně krajinou, ale sází na pohybovou úspornost. Žerou sice za pochodu, ale pomalého. Platí obecné pravidlo, že čím víc lítají, tím víc žrádla potřebují, tím víc času pak zabere pastva a zbude míň času na odpočinek. Do toho se dobrovolně nežene žádný živý organismus. Schopnost klisen přežít ve zdraví i období vysoké březosti byla evolučně dostatečně prověřena přírodním výběrem - útlocitné a slabé matky prostě nepřežily. Studie volně žijících koní popisují, že březí klisny se chovají obdobně jako nebřezí a své chování mění většinou až krátce před porodem.

Je ale pravda, že migrace koní, resp. koňovitých, jsou důstojným tématem k nějakému budoucímu článku.

Kdy v roce se rodí nejvíce hříbat u volně žijících koní?

Na jaře. Na severní polokouli nejčastěji v dubnu až červnu.

Je „hlavní vlna porodů" ovlivněna počasím nebo spíš dostupností potravy? Nebo něčím jiným?

Uf. :-) Obojím (úzce to spolu souvisí) a lecčíms dalším. Shrňme to třeba pod pojem ekologické podmínky. Lze použít důvěrně známé „klišé", že kojící klisna by měla mít dostatek kvalitní pastvy jako zdroj živin a energie, aby pokryla tvorbu mléka a doplňovala vyčerpané zásoby. Nejspíš proto je délka březosti tak variabilní - brzké či naopak pozdní zabřeznutí vzhledem k sezóně lze do určité míry „dohnat" úpravou délky březosti.

Jsou nějaké rozdíly mezi tím, kdy rodí koně třeba v pouštních oblastech (Amerika, Austrálie) a naopak v oblastech s poměrně bohatou pastvou (Nový Zéland, britské ostrovy apod.)?

To by byla pěkná (a perná) bakalářská práce. Rozdíly lze připsat na vrub zase vegetačním podmínkám. V krušnějších oblastech lze čekat kratší porodní sezónu, vázanou striktně na růst vegetace, zatímco v hojnějších oblastech se mohou porody více časově rozvolnit, protože klisny najdou příznivou pastvu po řadu měsíců v roce. Svou roli může hrát ale i genetika - na různá místa světa se mohli dostat koně s mírně odlišnou genetickou informací, kterou si předávají na svém území. (Mimochodem, na některých britských ostrovech jsou pastevní podmínky dosti krušné. :-)

Stává se, že se narodí některá hříbata výrazně dříve, než přijde „hlavní vlna"? Jak to zvládají?

Stává, stejně jako jiným druhům. Vzdor výrazné sezónnosti se hříbě může narodit prakticky kdykoli během roku. Přežití hříběte je pak otázkou konkrétních podmínek a situace, vyhlídky hříbat narozených mimo optimální podmínky ale nebývají příliš růžové. Hříbata, stejně jako ostatní mláďata, jsou v přírodě velmi riziková kategorie, a ta s hendikepem málokdy mívají hollywoodské konce. U koní je nejrizikovější věk zhruba do 1 měsíce.

Četla jsem, že dostupnost potravy pro matku ovlivní pohlaví budoucího hříběte. Je to pravda?

No... Existuje několik teorií, že by se matky měly v různě příznivých životních podmínkách přednostně věnovat tomu pohlaví potomků, které je pro tyto podmínky výhodnější (nejznámější je teorie pánů Triverse a Willarda). U harémových druhů zvířat se úspěšnými otci stanou vesměs jen zdatní a krásní jedinci - slabí a nanicovatí „lůzři" dámy málokdy nadchnou. Kvalitní odchov („vysoká mateřská investice") je základním stavebním kamenem budoucího reprodukčního úspěchu samce. Matky v dobré kondici a letech hojnosti by tedy měly rodit a vychovávat hlavně syny, kteří z dostatku mléka pěkně narostou a své matky posléze učiní mnohačetnými babičkami. Naopak v dobách nouze by mělo být výhodnější odchovávat dcery, které se zpravidla rozmnoží, i když jejich kondice není ve srovnání s ostatními nikterak nadprůměrná.

Těmito otázkami se stovky vědců zabývají řádově 40 let na různých živočišných druzích a pořád není jasno. U koní existuje jedna práce (na koních z Nového Zélandu), která tento fenomén potvrdila, v jiných studiích se nezadařilo. Asi budeme muset počkat dalších 40 let. :-)

V kterou denní/noční dobu se většinou hříbata rodí?

V noci, to zůstalo zachováno i v chovech. Většina hříbat se rodí někdy mezi půlnocí a rozbřeskem. Logické vysvětlení praví, že stádo tou dobou vesměs odpočívá, takže rodící klisna má klid, a když se stádo probouzí, hříbě už je na nohou, schopno následovat matku.

Vyhledává si matka k porodu nějaké místo v ústraní?

Má-li tu možnost, pak často. Nechodí nikam daleko ani s velkým předstihem, jak známe od jiných matek kopytníků (např. laně, prasnice). Zůstává poblíž stáda. V případě velkého rizika predace nebo třeba velké koncentrace koní může upřednostnit porod ve stádě.

koňská matka je silný obranářVyhledává otevřené nebo naopak skryté místo? Měkké nebo to neřeší?

Podle podmínek. Radši kryté místo s vhodným, tj. měkčím a suchým terénem, je-li v dosahu.

Vědí ostatní koně, že klisna rodí? Jsou zvědaví a chodí okukovat?

Pokud rodí klisna ve stádě nebo na dohled, pak se ostatní zajímají, co se děje. Matka hříbě většinou úzkostlivě a ostře brání, nezřídka pustí „kámošky" k mrněti na dotek až za několik dní. Submisivní klisny mohou ze strachu o hříbě po porodu napadat i výrazně výše postavené družky, což vedlo ke zkreslení, že s porodem stoupá hierarchické postavení klisny. Koňská matka je silný obranář.

Asistují/pomáhají jí někteří koně při porodu/po porodu nebo je sama?

To je příliš silné vyjádření. Není popsáno, že by stádové „soudružky" třeba překusovaly pupeční šňůru, spíš mohou přehnaným zájmem překážet a znervózňovat klisnu. Aktivní může být ale role hřebce, případně klisen, v obraně hříbat před okolním nebezpečím.

Mají vůbec z hlediska „péče o nadcházející rodičku" nějaké zvláštní postavení jiní její potomci?

Ano, matka jim dřív típne kojení, viz výše. :-) O péči o matku se mluvit nedá, ale starší sourozenci bývají zejména v prvních dnech života hříběte vedle matky nejčastějšími „sparing partnery". Tím jsou centrem větší pozornosti, která nezbedným novorozencům může čas od času i zachránit život.

Když klisna porodí, co se stane s placentou? Zůstává v místě porodu? Musí to být lákadlo pro šelmy.

Je to lákadlo. Klisny zpravidla placentu očichají, ale jen ve výjimečných případech ji sežerou. Výhodou kobyly je, že ji prostě může nechat ležet, kam dopadla, a přestěhovat hříbě jinam.

Jak většinou probíhá doba krátce po narození hříběte? Jak dlouho matka zůstává sama s hříbětem?

Podle potřeby hříběte (případně sebe), z místa porodu zpravidla odcházejí, jakmile hříbě stojí na vlastních nohách (jak už bylo řečeno, ležet v mokrém a predátory vábícím prostředí není rozumné). Jinak chování klisny a hříběte vypadá i ve volnosti jako klasika z učebnic chovu koní - matka hříbě olizuje, nemotora zvedá hlavu, vstává, (případně ještě mezitím padá a vstává), hledá struk, napije se. Minutový rozpis je obdobný jako ve stáji. Pupeční šňůra většinou praskne, když matka vstane, nebo při pohybech hříběte.

Kdy se začlení do stáda?

Pokud klisna nerodí ve stádě, vrací se k němu krátce po porodu. Z místa porodu odcházejí zhruba tehdy, když hříbě „bez přemýšlení" následuje matku. To je pro příští dny a týdny zásadní nástroj přežití hříběte. Matka k tomu dodává druhou dovednost - jakmile hříbě lehne, přebírá odpovědnost za udržení blízkosti ona a stojí nebo se pase u svého hříběte (čtenáři možná znají z anglické literatury termín „recumbency response").

V chovech nám to matky „z nedostatku obecného ohrožení" občas flákají, čímž vystavují zaměstnance hřebčínů „sběru spících hříbat", když si to matky namíří do stáje k odpolední kávě.

Jak se k příchozímu novorozenci chovají ostatní koně? Sourozenci, další matky, březí klisny, hřebci?

Se zájmem, málokdy agresivně. Starší sourozenci jsou nablízku často od narození, ostatním může matka pár dní bránit v kontaktu. Ostatní členové stáda se s hříbětem seznámí a pak se k němu chovají jako k dalšímu (jen malému) členu komunity. Vrstevníci a dorostenci různého věku si spolu samozřejmě intenzivně hrají. Jediný kontakt, který nemusí dopadnout pro hříbě dobře, je setkání s „otčímem", jak jsme na Equichannelu psali loni ve článku Detektivka od konce aben kdo zabil naše nenarozené hříbě.

Může se stát, že stádo/vůdce stáda klisnu s hříbětem „nepřijme"? (Pokud vím, toto se může stát například u lvů.)

Kůň není lev, pokud je klisna součástí stáda před porodem, je jím i po porodu. Jediné výhrady může mít nový držitel harému, který obdobně jako lví samci, nebývá „kompatibilní" s mláďaty po předchozích samcích. Hřebci jsou naštěstí v zabíjení potomků předchozích pánů harému méně striktní než lvi (Herodes byl proti nim přátelský král), ale i tak je třeba mít se na pozoru i v chovech. Viz článek zmíněný v předchozí odpovědi.

Bere stádo ohledy na malá hříbata například v intenzitě putování, rychlosti, vzdálenosti? Čeká na hříbata, pokud se tato opozdí?

Do jisté míry bere, protože rychlost pohybu určují klisny, které bedlivě hlídají možnosti svých hříbat, ale ono to v podstatě není moc třeba. Během 2 až 4 týdnů totiž hříbata kopírují denní harmonogram dospělých koní. Samozřejmě potřebují víc odpočívat, ale zase netráví tolik času pastvou, takže se s pohybem stáda docela dobře popasují.

Může se stát, že hříbě zůstane hodně pozadu - nemůže jít - a matka pravděpodobně bude s ním. Nastávají situace, kdy se musí rozhodnout, zda opustit pomalé hříbě a pokračovat se stádem, nebo riskovat, že stádo uteče a ona bude s mládětem snadný terč šelmám?

Jistota stáda je silná motivace, která může v krajní situaci mateřské chování výjimečně „přebít", záleží na situaci. Nemocné nebo slabé hříbě má šanci vyrůst jenom v dobrých podmínkách a s notnou dávkou štěstí, jinak většinou padne za oběť dravým sousedům (pumy, kojoti, vlci, podle zeměpisné oblasti). Klisna sama se krátkodobě predátorů přehnaně bát nemusí, pro většinu šelem je dospělý kůň příliš velké a rizikové sousto. Může tedy zůstat s hříbětem a ke stádu se připojit později (ať už s hříbětem nebo bez). Stádo může nějakou dobu počkat, jak je popisováno u jiných druhů kopytníků. Sociální tvorové jsou schopni neuvěřitelných emočních výkonů. Už jsme to ale říkali, happy end v přírodě nedominuje...

Pokud dojde k napadení, brání stádo svá hříbata nějak „organizovaně"? (Třeba že je uzavřou dovnitř stáda a dospělí jsou na okrajích - tuším, že tak to dělají bizoni či podobní kopytníci.) Nebo to spíš nechává na matku?

Základem obrany je matka, dále otec, je-li přítomen, a případně sourozenci a další členové stáda. Ano, je popsáno, že koně se nejprve zformují do „šiku", a pak teprve organizovaně prchají. Hříbata jsou pak uzavřena mezi dospělými koňmi (nejfantastičtější model obranného valu mají pižmoni, stojí za to dohledat si video). To neplatí v situacích, kdy nebezpečí překvapí koně natolik, že instinktivně prchají pryč.

Mívají hříbata narozená v divoké přírodě nějaké nemoci známé u domácích hříbat? (průjmy, dýchací infekce, záněty pupečního pahýlu, zadržení smolky, ochromu...)

To asi ano, ale etologická literatura o tom vyloženě nepíše a veterinárními pracemi by se měl prodírat veterinář. Další námět na bakalářku. :-)

Jsou známé případy narození dvojčat v divoké přírodě? Pokud ano, jak to dopadlo?

Nevím, lze předpokládat, že čas od času ano. Ale podívám se po tom za domácí úkol. :-)

když hlídá tetičkaJak vypadá takové soužití stáda s hříbaty? Jsou matky jednotlivě se svými potomky, nebo mají tendenci tvořit skupinky a „školky"? Jsou semknuté se zbytkem stáda, nebo se spíš ostatních straní?

Školky jsou pro velké kopytníky typické, můžeme je pozorovat i u koní - hříbata odpočívají nebo dovádějí, matky se pasou, některá z tetiček hlídá. Většinou je to tak, že malé hříbě se drží matky, pak zvolna expanduje do prostoru (převážně samo si hraje zhruba do dvou měsíců věku), načež naplno propuká společenská hra s ostatními hříbaty různého věku. Hříbata se pak vrací k matkám pro mléko, odpočinek a útěchu, když mají „bebí". Zejména harémoví hřebci se snaží držet hříbata v blízkosti stáda, aby se v zápalu hry či „boje" nevydala do nebezpečných končin (predátor číhá leckde a pozorně).

Jsou matky malých hříbat zvýšeně agresivní vůči ostatním koním?

Mohou být v prvních dnech života hříběte v rámci jeho ochrany, viz výše. Na nějakou luxusní agresivitu a nevraživost má ale kojící matka asi tolik času, jako na kadeřníka. Musí se ohánět, aby uživila potomka, případně ještě rostoucí plod, je-li znovu březí.

Jak se k matkám s malými hříbaty chovají hřebci? Předpokládám, že se snaží je co nejdříve zase připustit...

Ano, hříbata jsou běžnou součástí námluv a sexuálních hrátek - klisna jde do říje řádově do týdne po porodu a během první či druhé říje se často znovu páří. Výjimečně může bohužel dojít v obecném šrumci k úrazu hříběte, život je holt rizikové zaměstnání.

Z hlediska toho, jak se chovají ostatní členové k matce s hříbětem, záleží na tom, jaké má klisna postavení ve stádě?

Dominantní klisna má víc klidu, submisivní naopak musí víc dbát na odklízení se z cesty dominantním kolegyním. V případě krušných podmínek má dominantní klisna výhodu přednostní volby místa pastvy, čímž zajišťuje svému hříběti lepší výživu oproti „konkurenci".

Vliv dominančních vztahů na chování při kojení jsme nedávno sledovali v Kladrubech. Dle očekávání byly při kojení rušeny téměř výhradně hierarchicky podřízené klisny dominantními, ale praktický dopad na výživu či vývoj hříběte to evidentně nemělo (k přerušení kojení došlo v necelých 3 % případů z cca 11 tisíc napozorovaných kojení a většinou byla po „odjezdu tanku" obnovena; Komárková a kol. 2011, Appl. Anim. Behav. Sci 133:54-59).

Slyšela jsem, že dcery dominantních klisen mají také tendence být v dospělosti dominantní a naopak - dcery podřízených klisen budou časem taky na spodních příčkách žebříčku. Je to tak? Proč? Platí to i pro hřebečky?

Může být a nemusí. Je výhodou mít odpozorované maminčiny „dominantní manýry", ale jsem-li slabá a neduživá, nepomůže mi to. U hřebců je to obdobně - dominantní matka je většinou zdatná a obstará dost mléka, aby ze synka vyrostl silný bijec a lamač dívčích srdcí. Vlivy na dominantní postavení jsou tak provázané, že se o nich těžko mluví jednotlivě. Dobré téma pro příště. :-)

Ještě mě v této souvislosti napadají další otázky:
Ví se, kdy klisny poprvé zabřeznou (v jakém věku) a do jakého věku zabřezávají? Ví se, v jakém věku jsou nejplodnější?

Klisny ve volné přírodě zřídkakdy rodí před třetím rokem věku. To znamená, že zabřezávají zhruba ve dvou letech nebo o sezónu později. Klisna může i v přírodě bez problémů rodit hříbata po dvacítce, ale nejplodnější už asi vzhledem k životním útrapám nebude. Těžko se určuje nejplodnější věk, protože zase závisí na životních podmínkách. Kobyly mají biologický potenciál na to rodit každý rok, ale většinou ho nevyužívají a čas od času si dají rok pauzu. Někdy rodí třeba jen každý druhý rok, záleží na podmínkách prostředí a na klisně samé.

Hřebci pohlavně dospívají ve volnosti obvykle až ve dvou až třech letech, ale skutečně dospělí jsou až někdy v pěti a šesti letech. Do té doby mají jen nahodilou šanci získat harém. Oproti klisnám se s reprodukční dráhou dříve loučí - když přijde silnější hřebec, je třeba uvolnit místo.

Jak je možné, že jsou volně žijící koně obecně tak pozdě plodní? Vždyť u domestikovaných koní jsou známé případy ročních rodičů... Je to snad tím, že ti v přírodě mají horší bydlo?

Možná, ale spíš to bude konkurencí. Mladý hřebec není schopný konkurovat starším a silnějším hřebcům, proto nikam nespěchá. Rozdíly budou dané hlavně tlumením aktivity přirozenou sociální strukturou stáda, a tím je „klidnější" i fyziologie. Příklad za všechny, testosteron. Všichni vědí, že je to hormon odpovědný za sexuální aktivitu. Velmi dobře reaguje na momentální situaci i pocity svého producenta. Pokud se jedinec cítí skleslý, pořád někomu uhýbá, případně ho někdo tluče, testosteron jde dolů. Hladiny nejsou vysoké ani v případě, kdy kolem nejsou žádné objekty milostné touhy - to je typický obraz hřebčích mládeneckých tlup. Nicméně ani „alfa samec" nemusí produkovat kdovíjaké množství testosteronu. Jen vzkvétá, pokud si dokazuje svou sílu a mužnost na slabších a podřízených kloučcích, ale když ho setrvale někdo zdatnější prudí a vyzývá k boji, testosteron jde dolů spolu s vyčerpaností a uštvaností. (K tomu jen zbývá dodat, že „prudiči" mohou otravovat zcela cíleně a operovat ve skupinách. Tisíckrát nic umořilo osla.)

U mladých klisen záleží počátek reprodukční aktivity na jejich kondici, a také na (ne)zájmu hřebců - je-li v harému dost starších klisen, hřebci nemívají potřebu mladičké klisny pářit. V případě klisniček i hřebečků je klíčovým faktorem i příležitost k reprodukci a základní behaviorální ekologie druhu. Dorostenci obojího pohlaví odcházejí z rodného harému zhruba v 1 - 3 letech věku. Otcové většinou nepáří své dcery, které tak často dostanou šanci zabřeznout až v novém harému, a tedy jako starší. Naopak hřebečci se pod tlumícím vlivem harémového hřebce (často svého otce) nehrnou do milostných vztahů se svými matkami či tetičkami, a z rodného harému přecházejí do samčích tlup, kde se klisny nevyskytují. Občas se taková skupina přidruží k nějakému harému, kde občas odloudí či nepozorovaně obloudí nějakou tu klisnu, ale zase jsme na úrovni několikaletých hřebců.

To vše ale nebrání, aby i v přírodě ojediněle došlo k zabřeznutí či otcovství „nezletilých".

Jak se tedy volně žijící koně brání incestu?

Dobrá otázka. Základní obranou proti incestu je odchod dorostu obojího pohlaví z rodné skupiny (řádově někdy mezi 1 a 3 lety věku). Do jisté míry funguje i obecné pravidlo „nepářím se s tím, s kým vyrůstám, bude to příbuzný". Matky občas brání incestu dcer, tatínkové i maminky se zdráhají pářit své potomky. Vzdor tomu však k incestu dochází (např. jedna práce uvádí 4 % páření), obvykle však svazky rodič-potomek vykazují několikanásobně nižší natalitu než nepříbuzní rodiče. Nižší natalita bývá i v případě páření polosourozenců. Takové vztahy jsou možné i z „nevědomosti" - kdosi pozorný vysledoval, že potkají-li se koně po víc než roce a půl, chovají se k sobě jako cizí. Příroda nemusí dodržovat zákony a vyhlášky MZe, kdo dokáže přežít, má své místo na slunci.

Ví se, jaké je procento úhynů hříbat a dospělých koní v divoké přírodě? Na co nejčastěji hynou?

To se zase různí populace od populace, v závislosti na životních podmínkách a „vlídnosti" prostředí. Museli bychom jít od pozorování k pozorování a psát si čísla. Nejúmrtnější jsou dle očekávání hříbata, někde padne i 80 % hříbat, nejčastěji do jednoho měsíce věku. Úmrtnost se může lišit i mezi klisnami a hřebci, u kterých jejich přežití ovlivňuje také počet bojechtivých hřebců v okolí. To jsme to ale zakončily vesele...

 

Připojené obrázky

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. nugetka

    klisny x hřebečci

    18:53 - 29. 02. 2012

    Zaujalo mě informace ohledně vlivu prostředí na pohlaví hříběte. Něco podobného jsme totiž již slyšela - když je kobyla v horších podmínkách, nebo nemá všeho nadbytek, tak spíš porodí kobylku, aby zachovala rod. Když je naopak nadbytek, může tedy hýřit a plýtvat "materiálem" na hřebce:o) V praxi jsem si toho také všimla - pokud bylo klisně všemožně podstrojováno, vitamíny, doplňky apod, tak většinou porodila hřebečka oproti kobyle, která dostávala jen jádro a oves, ta měla většinou kobylku.

  • 2. Ivetashena

    Díky za článek

    20:10 - 29. 02. 2012

    Jako vše od Jitky Bartošové - výborně napsané, plno zajímavých postřehů a odborných informací.
    Jitko, neuvažujete o "etologické" publikaci, která by konečně souhrnně pojala české poznatky na tomto poli?
    /Jinak poznatek o pohlaví nemohu potvrdit, máme zde porodnost tak půl na půl hřebečci/klisničky - a březule se mají všechny stejně. Když bývala ponice (jen na seně/pastvě, bez příkrmu a bez vit.-min.směsi), měla jeden rok kobylku, druhý hřebečka:-) Ale ten vliv na pohlaví chápu jako nedostatek v přírodním smyslu - když je např.chudý, extrémně suchý rok a volně žijící koně, na rozdíl od těch domestikovaných a senem hojně zásobených, nemají dostatek ani té suché pastvy.../

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 2 čtenářů. Celkový počet bodů: 10.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: