Jak dobře vidí koně ve tmě

19. 10. 2009 13:00

Obrázky: 1

Autor: The Horse Foto: archiv Dr. Hanggi Rubrika: Etologie koní Zdroj: TheHorse.com Překladatel: Dominika Švehlová Počet přečtení: 14307 Počet komentářů: 3 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Myslím, že většina čtenářů už slyšela, že koně vidí v šeru lépe než lidé. Jak dobře ale ve zhoršených světelných podmínkách - čili ve tmě - opravdu vidí? O tom vás informuje krátký článeček z nepřeberné studnice poznatků a zajímavostí: časopisu The Horse.

autor původního textu: Christa Lesté-Lasserre and Evelyn B. Hanggi, MS, PhD

12. října 2009, článek č. 15068

Měli jste někdy strach, že se vám vyjížďka do přírody protáhne a vy zatmíte? Jsou to oprávněné obavy; lidé ve zhoršených světelných podmínkách nevidí dobře. Jak je to ale s koňmi?

Vědci už vědí, že koně jsou z anatomického hlediska dobře vybaveni pro noční vidění, protože jejich sítnice obsahuje více tyčinek než čípků a navíc i reflexní (světlo odrážející) strukturu. Výzkumy už dávno prozradily, že koně se pasou, vzájemně komunikují a přesouvají i v noci. Divocí mustangové dokonce běží v plném trysku nerovným terénem, vyhýbají se přitom keřům, kamenům, pahorkům a strouhám - to vše za pouhého svitu hvězd.

Fyzikální vlastnosti reflexní struktury (tapetum lucidum) by ve skutečnosti mohly koním ztížit rozlišování objektů ve slabém světle, jak se předpokládalo. Dokud tomu lidé větřili, setrvávali „ve tmě" v souvislosti s tím, jak dobře naši koňští přátelé dokážou rozlišovat tvary a objekty v podmínkách tlumeného světla.

Nejnovější výzkum na Equine Research Foundation (ERF) v Kalifornii, vedený Evelyn B. Hanggi, MS, PhD za asistence ředitele Jerryho Ingersolla, nyní vnáší do tohoto starého tématu nové světlo.

rozlišování tvarůVědci provedli sérii testů založených na pozitivní motivaci, kdy měli čtyři koně v podmínkách stále se snižující intenzity světla za úkol identifikovat různé tvary (kruhy nebo trojúhelníky). Vědci zjistili, že koně tyto tvary rozlišují téměř při všech intenzitách světla. Světelné podmínky se podobaly venkovním situacím při svitu měsíce, hvězd nebo dokonce bezhvězdné noci v zalesněné oblasti. Pouze tehdy, když intenzita světla klesla k téměř absolutní tmě, nebyli koně schopni rozlišovat předložené tvary. Tento výzkum jako první demonstruje, jak perfektně jsou koně schopní vizuálně rozlišovat objekty o střední a velké velikosti ve velmi slabém světle.

Vědci si také všimli, že i při extrémně slabém světle, kdy už koně nejsou schopni rozlišit přesné tvary, se stále ještě umí vyhýbat hrazení a předmětům používaným k provádění testů. Přitom lidé - výzkumníci - během svých příležitostných návštěv místa, kde testy probíhaly (jen vzácně chodili do ohrady, aby provedli údržbu zařízení), naráželi do stěn, přístrojů, branek, i do samotných koní.

Takže mnohem pravděpodobněji můžete důvěřovat svému koni, když se za tmy budete vracet z vyjížďky domů, že se vyhne mnoha překážkám. I přesto však ježdění v noci není příliš bezpečné: větve, které visí velmi nízko, možná váš kůň uvidí, ale vy ne!

Reference:

Hanggi, EB, Ingersoll, JF, (2009). Stimulus discrimination by horses under scotopic conditions. Behavioural Processes, 82(1), 45-50. DOI: 10.1016/j.beproc.2009.04.009

Připojené obrázky

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. domulka.boculka

    hezký...

    15:26 - 19. 10. 2009

    moc hezké, a zajímavé!

  • 2. andalu

    Kdo vidí lépe?

    15:42 - 19. 10. 2009

    Nemám žádné hluboké teoretické znalosti, ale došla jsem po dvou úděsných zkušenostech k názoru, že tato teorie je zastaralá. Jezdila jsem s valachem mezi řádky vinné révy, již posbírané, jen dráty a suché rostliny, a najednou nás za šera překvapila mlha, že jsem strachy ani nedýchala. Kůň se točil k domovu, narážel na dráty, musela jsem sama odhadovat délku řádku, a sama jsem ho musela silněji než jindy donutit zatočit na příčné cestě ke stáji. Napínala jsem zrak, co to šlo, ale bylo to opravdu extrémně v mlze. Viděla jsem však víc než valach.

    S kobylou jsem se v novém ustájení ztratila v zimě v lese, byly jsme tam tak 14 dní, a já se dostala v oblasti Moravského krasu v hlubokých lesích úplně mimo stranu, kde se nachází stáj. Byl sníh, který odrážel světlo, přesto kobyla neviděla sráz před sebou, neviděla drátěný plot a v krkolomném pádu si do podkov na předních nohách zamotala přávě ty dráty..... svítila jsem si mobile, abych jí to zpod podkov dostala, byla klidná, jako by to pochopila, ale já viděla ten sráz i oplocenou ohradu dřív, i když také pozdě...... Myslím, že přeložený článek není z posledních studií této problematiky......... Ale možná mám extrémně poloslepé a tupé koně, kteří jsou dopředu hlava nehlava, nevím.

  • 3. jaja

    re: kdo vidí lépe

    19:24 - 19. 10. 2009

    Reaguje na 2.

    No osobně mě vaše historky nepřekvapují a zároveň v nich nevidím jediný rozpor s tím, co je psáno v článku výše.
    1. Mlha není tma.
    2. drát je něco, na co kůň svým zrakem velmi špatně ostří, a to dokonce i ve dne (osobní zkušenost) - ostatně nelze stavět otázku "kdo lépe vidí", je nutné specifikovat podmínky. Je známo, že kůň mnohem hůř ostří a malé předměty (včetně tenkého drátu) prostě není schopen zaostřit, tedy je vidí hůř, než člověk - bez ohledu na světlené podmínky. Ve článku ostatně píšou o předmětech střední a velké velikosti. Kameny, příkopy, keře - to jsou střední předměty, které se vyskytují v přírodě a na jejich zahlédnutí je kůň "vybaven". Kůň je živočich, který se drobnostmi doslova nezabývá :-) Jo, něco jiného je, když se pohnou....

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 7 čtenářů. Celkový počet bodů: 27.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com